ÚGP Návrhy témat závěrečných prací

	A	B	C	D	E	F	G	H	I	J	K	L	M
1	Návrhy témat bakalářských a diplomových prací na Ústavu geologie a paleontologie PřF UK na akademický rok 2023/2024
2		Téma č.	Typ práce	Školitel (jméno a příjmení)	Email	Konzultant (jméno a příjmení)	Název práce	Anotace	Potenciální zájemce	Diskuse, zamítavá stanoviska	Výsledek hlasování	Poznámky	Obrázek existuje/neexistuje v adresáři nebo v plakátku z minulého roku

3
4
5	Nabídka témat bakalářských a diplomových prací na Ústavu geologie a paleontologie PřF UK 2023/2024
6	ZAMĚŘENÍ: VULKANOLOGIE A MAGMATISMUS
7		1	BAK	Václav Kachlík	kachlik@natur.cuni.cz		Erupční styly subakvatického vulkanismu a jeho produkty	Subakvatický vulkanismus je významnou součástí vulkanické aktivity na Zemi v podstatné části jejího vývoje od archaika až do současnosti. V důsledku finanční a techonologické náročnosti studia recentních suakvatických vulkanických projevů, nejsou jeho erupční mechanismy a produkty tak dobře prostudovány, jako je tomu v případě subaerických projevů. Studium tvarů, textur a struktur podvodních vulkanických erupcí ve fosilním záznamu, je tak velmi užitečným nástrojem pochopení fyzikálních procesů a podmínek, při nichž erupční činnost probíhala. Cílem zadávané bakalářské práce je zhodnotit dosavadní znalosti o fyzikální podstatě různých erupčních stylů, formách vulkanických těles, texturách a strukturách vulkanických produktů, které vznikají při různých typech erupcí v různých bathymetrických podmínkách. Součástí práce bude i charakteristika subakvatického vulkanismu z vybrané jednotky Českého masivu, která bude následně zpracovávána v rámci diplomové práce.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku	ANO
8		2	BAK/DIPL	Filip Tomek	filip.tomek@gmail.com		Analogové modelování jako nástroj simulace transportu a vmístění magmatu	Vulkano-plutonické komplexy jsou vertikálně rozsáhlé magmatické systémy, jejichž geneze začíná na hranici kůry a pláště a končí erupcí magmatu na zemském povrchu. Přímé studium mechanismů transferu a vmístění magmatu je tudíž omezeno na současné erozní řezy, nebo zahrnuje velmi drahé geofyzikální metody, jež často mají omezené aplikace a nízké rozlišení. Naproti tomu, analogové modelování přináší relativně dostupnou a rychlou alternativu pro laboratorní výzkum toku magmatu skrz zemskou kůru. Bakalářská práce bude zaměřena na rešerši typů materiálů a reologických vlastností materiálů používaných při různých typech analogových modelů. Náplň práce může být upravena po domluvě se zájemcem a doplněna o vlastní jednoduchý, případně složitější (v případě diplomové práce) analogový experiment na vybrané téma.			schváleno	Překlopeno z loňského roku	ANO
9		3	DIPL	Václav Kachlík	kachlik@natur.cuni.cz		Vztahy bazických magmatitů a kyselých subvulkanických hornin v severní části železnohorského plutonu	Práce je cílená na studium prostrových vztahů, texturních a strukturních vztahů bazických vyvřelin gabroidního složení s kyselými intruzivy, subvulkanity až povrchovými vulkanickými horninami v severní části železnohorského plutonického komplexu. Zahrnuje jednak terénní studium prostrových vztahů, mikroskopické studium textur obou skupin hornin, studium chemismu minerálů a studium interakcí bazického a kyselého magmatu geochemickými metodami.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku	ANO
10		4	DIPL	Filip Tomek	filip.tomek@gmail.com		Dynamika vmístění pyroklastických hornin a láv křivoklátsko-rokycanského vulkanického komplexu z pohledu strukturní geologie a magnetické anizotropie	Diplomová práce cílí na výzkum procesů a mechanismů erupcí a uložení pyroklastických hornin svrchní ryolitové části křivoklátsko-rokycanského vulkanického komplexu (svrchní kambrium až nejspodnější ordovik). Iniciální stádium práce se zaměří na strukturní mapování orientace vrstevnatosti sedimentární výplně podložní skryjsko-týřovické pánve a orientace kadomské kliváže blovického akrečního komplexu. Tato data budou sloužit jako podklad pro kvantifikaci variské deformace křivoklátsko-rokycanského vulkanického komplexu jako úklon pánve a komplexu, nebo rotace bloků. Následně se výzkum primárně zaměří na pyroklastická tělesa a okolní lávy ryolitových litologií identifikovaná v detailních geologických mapách. Hlavní metodou bude aplikace anizotropie magnetické susceptibility (AMS), která se osvědčila při výzkumu toku, vmístění a post-depozičních procesů pyroklastických proudů. Metoda AMS bude doplněna o kvantifikaci magnetické mineralogie. Výsledkem práce by měl být model eruptivní aktivity křivoklátsko-rokycanského vulkanického komplexu.	Jakub Ptáček
11	ZAMĚŘENÍ: SEDIMENTÁRNÍ PÁNVE
12		5	BAK	Jiří Žák	jirizak@natur.cuni.cz	Roland Nádaskay	Magnetická stavba sedimentárních pánví jako indikátor změn vnitrodeskového napětí	Přednostní orientace magnetických minerálních zrn (magnetická stavba) v sedimentárních horninách může sloužit jako citlivý indikátor řady geologických procesů, např. dynamiky a směru proudění vody při ukládání sedimentu, jeho stlačení (kompakci) při poklesu (subsidenci) pánevního dna nebo pozdější tektonickou deformaci sedimentární výplně. Nejmodernější magnetické metody umožňují dokonce odhalit i velmi nepatrnou tektonickou deformaci v horninách, které makroskopicky vypadají jako zcela nedeformované. Řada sedimentárních pánví, které se nachází ve vnitrodeskovém prostředí, tak může pomocí těchto metod sloužit jako unikátní archiv změn napětí ve svrchní kůře během geologické minulosti. V rámci bakálřské práce provede student rešerši nejprve základních fyzikálních principů vzniku a měření magnetické stavby v sedimentárních horninách, poté se soustředí speciálně na problematiku záznamu velmi malých deformací v sedimentárních pánvích. V případě zájmu lze vhodně tuto teoretickou část doplnit pilotní terénní studií a měřením vlastních vzorků z několika vhodně vybraných lokalit (s různými sedimentárními texturami a různou intenzitou tektonického porušení) v české křídové pánvi. Téma je vhodné pro pokračování jako diplomová práce.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku	ANO
13		6	BAK	Jiří Žák	jirizak@natur.cuni.cz	Petr Kraft, Filip Tomek	Možné geodynamické příčiny nárůstu biodiverzity ve středním ordoviku	V období středního ordoviku byl zaznamenán exponenciální nárůst diverzity mořské fauny (tzv. GOBE, Great Ordovician Biodiversification Event), jedna z nejvýznamnějších událostí ve vývoji planety Země. Příčiny tohoto procesu však zatím zůstávají nevyjasněny, jednou z diskutovaných možností jsou i zvýšená aktivita v zemském plášti či změny polarity magnetického pole Země. V rámci multidisciplinární bakalářské práce student rešeršním způsobem zpracuje tuto problematiku v globálním měřítku se zaměřením právě na změny polarity geomagnetického pole a vulkanickou aktivitu, která by mohla poukazovat na vzestupné proudy v zemském plášti. Rešeršní část práce je možné doplnit terénním studiem vybraného pilotního profilu v ordoviku pražské pánve. Zde by student odebral vzorky na paleomagnetismus, změřil je v Laboratoři magnetismu hornin a naměřená data porovnal s vývojem vulkanismu a globálními trendy.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku
14		7	BAK	David Uličný	david.ulicny@natur.cuni.cz		Hyper- a hypopyknická sedimentace v deltách: principy a analogový model	Transport sedimentu v suspenzi při jeho vstupu do sedimentární pánve je zásadně ovlivňován rozdílem hustot mezi vodou přinášející sediment říčním systémem a vodou moře či jezera, do kterého je sediment vnášen. Hyperpyknické proudy se v posledních cca 15 letech ukázaly jako daleko významnější faktor vzniku turbiditů, než předpokládaly dřívější koncepce. Student provede rešerši literatury a zpracuje přehled stavu poznání procesů hyper- a hypopyknických režimů sedimentace. Kompilační studii může ilustrovat jednoduchým analogovým modelem v laboratoři GFÚ AVČR.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku
15		8	BAK/DIPL	David Uličný	david.ulicny@natur.cuni.cz		Sedimentární struktury nadkritického proudového režimu: vznik, interpretace a význam	Sedimentace v tzv. nadkritickém proudovém režimu, vyznačujícím se Froudovým číslem vyšším než 1, byla v poslední dekádě předmětem intenzivního terénního i experimentálního výzkumu, který významně posunul poznání fyzikálních procesů sedimentace. Student provede rešerši literatury, zpracuje přehled stavu poznání problematiky a charakterizuje struktury nadkritického proudového režimu v některém z typických sedimentačních prostředí, od hlubokomořských vějířů po vuklanoklastické systémy. Podle dohody se školitelem je možné do práce začlenit jednoduchý analogový model realizovaný v laboratoři Geofyzikálního ústavu AVČR.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku
16		9	BAK	Roland Nadaskay	nadaskar@natur.cuni.cz	Stanislav Opluštil		Rešerše o intrakratonických pánvích s důrazem na uhlonosné. Aplikace teorie na sedimentární výplň ekibastuzské pánve (kazachstánský kraton, Kazachstán) na základě publikované literatury a s využitím složeného terénního profilu (Opluštil, Maralbayev, Martínek, Nádaskay; 2015 a 2018). Součástí práce s profilem bude zpřesnění litologie na základě mikrostruktur a jednoduchá interpretace facií a sedimentárních procesů.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku
17		10	BAK	Roland Nadaskay	nadaskar@natur.cuni.cz	Filip Tomek	Vnitrodeskové předpolní pánve – stav znalostí a diskuse jejich vzniku v rámci Českého masivu	Rešerše o vnitrodeskových předpolních pánvích – charakteristika společných prvků a odlišností vůči klasickým předpolním pánvím. Teoretická část poslouží k vytipování pánví, které mohly být v rámci Českého masivu založeny jako vnitrodeskové předpolní pánve, jejich srovnání se soudobými analogy v Evropě i jinde.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku
18		11	BAK	Roland Nadaskay	nadaskar@natur.cuni.cz		Gamaspektrometrická korelace dilčích (lito)facií sedimentárního systému	Teoretická část práce bude zaměřena na rešerši využití gamaspektrometricky detekované přirozené radioaktivity hornin v sedimentární geologii – při charakteristice litologií, litofacií, při studiu provenience, a při korelaci facií sedimentárních systémů. Součástí práce bude terénní výzkum malého rozsahu zaměřený na korelaci facií sedimentárního systému pomocí gamaspektrometrických profilů a karotážních dat. Možnost pokračovat v tématu v rámci diplomové práce.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku
19		12	BAK	Roland Nadaskay	nadaskar@natur.cuni.cz		Paleoúdolí a jejich ekonomický význam	Rešerše o různých typech paleoúdolí, tj. zahloubená říční údolí různého typu – příbřežní (v reakci na pohyby mořské hladiny), vnitrokontinentální, proglaciální, atd. Důraz na jejich význam jakožto struktur vyplněných kolektorovými horninami s potenciálem akumulace podzemních vod, resp. uhlovodíků (ropa, zemní plyn), případně jako rozsypových rudních ložisek.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku
20		13	BAK	Karel Martínek	karel@natur.cuni.cz		Jezerní sedimenty jako indikátory paleoklimatu a tektoniky v aktivním orogénu a jeho předpolí	Jezerní sedimenty jsou dlouho známé jako citlivé indikátory klimatických a tektonických změn. Malé a krátkodobě fungující holocenní jezerní systémy centrálních And jsou ale dosud velmi málo prozkoumané. O jejich vztahu k aktivní tektonice, seismicitě, vulkanismu a paleoklimatu nevíme dosud téměř nic. Na rešeršní část práce by mohlo navázat studium družicových a leteckých snímků a vzorků jezerních sedimentů z okolí Mendozy a/nebo Aconcagui v Argentině.			schváleno	Překlopeno z loňského roku	ANO
21		14	BAK	Karel Martínek	karel@natur.cuni.cz		Tektonická geomorfologie kontinentálního riftu	V poslední době se velmi rozvíjí mezioborové přístupy jako je tektonická geomorfologie. Pro porozumnění povrchovým projevům tektonických pohybů kombinuje přístupy sedimentologické a strukturní analýzy s datováním, geomorfologií, dálkovým průzkumem Země apod. Práce bude zaměřena na povrchové projevy aktivního kontinentálního riftingu. Na její rešeršní část může navázat morfotektonická studie části hlavního etiopského riftu doplněná o porovnání s terénními daty.			schváleno	Překlopeno z loňského roku	ANO
22		15	BAK	Karel Martínek	karel@natur.cuni.cz		Mechanismy řídící geometrii výplně extenzních a transtenzních aluviálních pánví	Distribuce sedimentárních facií v extenzních pánvích a pánvích na horizontálních posunech bývá často komplexní a může být řízena mnoha faktory: různé subsidenční mechanismy a jejich změny, paleotopografie a aktivní tektonika uvnitř pánví, aktivní tektonika ve zdrojových oblastech, změny klimatu v pánvi a ve zdrojových oblastech, ... Velmi kontrastně může např. vypadat distribuce sedimentů v pánvích reagujících na obdobné klimatické změny s obdobnou tekonikou a topografií, ale majících odlišný vegetační pokryv. Na rešeršní část práce může navázat terénní sedimentologický výzkum např. podkrkonošské nebo boskovické nebo českobudějovické nebo sokolovské nebo severočeské pánve.			schváleno	Překlopeno z loňského roku	ANO
23	ZAMĚŘENÍ: DIDAKTIKA GEOLOGIE
24		16	BAK	Tereza Jedličková	tereza.jedlickova@natur.cuni.cz		Aktuální stav vybraných geologických exkurzních lokalit	Geologická exkurze je organizační forma výuky umožňující žákům praktické poznání geologických objektů a jevů mimo školu v přirozeném prostředí. V porovnání s jinými typy exkurzí jsou ty geologické velmi náročné na čas a přípravu. Navštívená lokalita by měla mít edukační a demonstrační potenciál, aby primárně nedocházelo k deziluzi žáků nad zarostlým geologickým profilem a učitelem bezradně hledajícím nějaký nezajímavý „kámen“ nebo geologický jev. V případě, že učitelé nechtějí realizaci exkurze přenechat mimoškolní instituci, není automaticky nutné, aby vymýšleli exkurze vlastní. Mohou využít již publikované geologické exkurzní okruhy a vycházky (např. Mergl, Ziegler). Publikace dřívějšího data vydání si však zaslouží určitý upgrade jak po stránce didaktické, tak právě s ohledem na změny krajiny a vegetace. Cílem navrhované bakalářské práce je projít vybrané exkurzní okruhy podle publikovaných příruček, nafotit dané lokality a provést „revizi“ a aktualizaci původně navržených geologických exkurzí a vycházek. Student zhodnotí, zda jsou uváděné údaje stále aktuální, jak se změnily a navrhne k daným lokalitám didaktické aktivity/podklady pro žáky a učitele. Kromě toho, že řešení navrhované bakalářské práce „udrží při životě“ publikace staršího data vydání, poskytne především učitelům aktuální a ucelené podklady pro vedení geologických exkurzí do vybraných lokalit.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku	NE
25		17	BAK/DIPL	David Uličný	david.ulicny@natur.cuni.cz	Jedličková, Kusbach, Žák, Závada - podle tématu	Využití analogových modelů ve výuce věd o Zemi	Zjednodušené analogové (fyzikální) modely jsou s úspěchem využívány při výuce základních geologických procesů, ať už přímo v laboratorním prostředí, s využitím videozáznamu, nebo s přenosnými aparaturami v učebně. Student zpracuje rešerši základních typů analogových modelů pro vybraný geologický proces (např. plášťová konvekce; horizonální posun; rifting; sedimentace v deltě; ztekucení; seismická deformace; turbiditní proud; sekvenční stratigrafie apod.) a navrhne jednoduché praktické cvičení pro středoškolskou výuku. Ve spolupráci s laboratoří analogového modelování GFÚ AVČR je možné dohodnout i přímé zkonstruování modelu. Navržený model a související aktivity je možné kromě hlavního zacílení na středoškolskou výuku adaptovat i pro popularizaci pro širší veřejnost a/nebo vzdělávání učitelů.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku
26	Nezařazeno
27		18	BAK	Katarina Holcová	holcova@natur.cuni.cz		Podmořské louky – možnosti identifikace ve fosilním záznamu	Podmořské louky představují nedoceněná epicentra biodiverzity, diverzitu zvláště oligotrofního šelfu zvyšuje kolonizace různých substrátů a poskytuje tak nové niky pro mnoho doprovodných organizmů. Dá se očekávat, že podobnou funkci měly i v geologické minulosti. Hrají také významnou roli v primární produkci organické hmoty na oligotrofních substrátech. Vzhledem k tomu, že organizmy, které by přítomnost tohoto ekosystému jednoznačně dokládaly ve fosilním záznamu (řasy, případně „mořské trávy“), nejsou dobře uzpůsobeny k fosilizaci, bude cílem bakalářské práce syntetizovat nepřímé paleontologická a geochemická data, která byla využita k identifikaci podmořských luk ve fosilním záznamu v různých stratigrafických intervalech fanerozoika. Bakalářská práce představuje předstupeň diplomové práce, která by řešila funkci podmořské louky v ekosystému šelfu na vybrané lokalitě ve fanerozoiku.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku
28		19	BAK	Filip Scheiner	scheinef@natur.cuni.cz		Stabilní izotopy kyslíku a uhlíku jako proxy paleoceánografických změn – Miocén Středozemního moře	Stabilní izotopy kyslíku a uhlíku ve schránkách foraminifer jsou jedněmi z nejpoužívanějších proxy v současné paleoceánografii. Možnost inovativních analýz jednotlivých schránek přináší značné zpřesnění a širokou možnost aplikace pro interpretaci fosilních mořských prostředí. V rámci práce student nejprve provede rešerši poznatků týkající se geochemie izotopů kyslíku a uhlíku ve schránkách foraminifer což bude následně doplněno praktickou částí, kdy student zpracuje testovací sadu vzorků a provede její vyhodnocení. Práci je možno v případě zájmu a po dohodě se školitelem dále rozšířit na diplomovou.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku
29		20	BAK	Filip Scheiner	scheinef@natur.cuni.cz		Kvantifikace vlivu saturace karbonátových iontů na Mg/Ca paleotermometrii foraminifer	Poměry Mg/Ca ve schránkách foraminifer jsou považovány za jednu z nejpřesnějších proxy pro určovaní paleoteploty v mořském prostředí. Nejnovější výzkumy však naznačují, že velký vliv na přesnost této proxy má tzv. efekt saturace karbonátových iontů, který mění inkorporační schémata prvků vstupujících do novotvořené kalcitové matrix při vzniku schránky či jejích jednotlivých částí. V rámci práce student nejprve provede rešerši poznatků týkající se geochemie Mg/Ca schránek foraminifer a fyzikálně-chemických parametrů mořského prostředí. V případě zájmu doplní student teoretickou část o kompletní zpracování testovací sady vzorků a vyhodnocení získaných výsledků. Práci je možno v případě zájmu a po dohodě se školitelem dále rozšířit na diplomovou.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku
30		21	BAK	Stanislav Opluštil	oplustil@natur.cuni.cz		Fosilní půdy jako klimatický indikátor v geologické minulosti	Charakter půdního profilu závisí nejen na složení matečné horniny, ale významnou měrou odráží zejména klimatické podmínky, za kterých pedogeneze probíhala. Půdní profily v sedimentárním záznamu tak představují klimatické archívy, jejichž studium poskytuje důležité informace o charakteru podnebí v geologické minulosti. Cílem bakalářské práce bude v rešeršní části shrnout současné poznatky o studiu fosilních půd a charakteru informací, které lze získat. Práci lze rozšířit i o praktickou část - terénní studium vybraného půdního profilu a/nebo o studium mikromorfologie z výbrusů. Navazující diplomová práci by se zaměřila na konkrétní paleopůdní profily v některém ze sedimentárních terénů v ČR.			Schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku	ANO
31		22	BAK	Stanislav Opluštil	oplustil@natur.cuni.cz		Uhelná a rozptýlená organická hmota v sedimentech – původ a metody studia	Přeměněná organická hmota je běžnou součástí sedimentů, buď v rozptýlené formě a nebo koncentrovaná, např. do uhelných slojí. Její složení a původ se liší v závislosti na typu prostředí (kontinentální či mořské), ale také na procesech, které prodělala během sedimentace a následném pohřbení v sedimentech. Studium organické hmoty v sedimentech přináší důležité poznatky o jejím biologickém původu, o prostředí vzniku i o teplotních poměrech přeměny v zemské kůře a hloubce pohřbení. Výsledky nacházejí široké uplatnění při studiu paleoprostředí, stupně diageneze a stanovení potenciálu pro výskyt přírodních uhlovodíků.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku	ANO
32		23	BAK	Jiří Laurin	laurin@ig.cas.cz	Stanislav Opluštil	Prvohorní zalednění jako obdoba kvartérních glaciálních cyklů?	Dlouhodobá zalednění vytvářejí specifický klimatický systém, který ovlivňuje podnebí všech zeměpisných šířek, a určují místní a regionální odezvu biosféry na krátkodobé klimatické změny jako jsou orbitálně řízené změny insolace (tzv. milankovičovské cykly). Jedním z nejdelších známých období glaciálního klimatu jsou mladší prvohory (před 360 - 260 mil. lety). Srovnání našich znalostí této klimatické fáze s mnohem lépe prostudovaných obdobím kvartérního zalednění vykazuje zajímavé podobnosti, ale také klíčové rozdíly, které mohou být impulsem k lepšímu porozumění obecných principů klimatických změn v geologické historii. Základem navrhované bakalářská práce je shrnutí publikovaných informací o projevech, časových měřítkách, a příčinných vazbách glaciálních období pozdního paleozoika a kvartéru. V další části by se měl student zaměřit na klimatické změny, které časovým měřítkem odpovídají milankovičovským cyklům. Cílem je úvaha o podobnostech či odlišnostech řídících mechanizmů v obdobích s různým paleogeografickým kontextem, a odlišným rozložením podnebných pásem (např. pozice a rozsah monzunových oblastí). V případě zájmu je možné práci rozšířit o analýzu orbitální cykličnosti v konkrétním sedimentárním záznamu z vrtných dat nebo odkryvů.		David U: Tohle už je zpracováno 2023 - M. Kubíček, Bc.	schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku	ANO
33		24	BAK	Martin Košťák	martin.kostak@natur.cuni.cz		Gigantismus amonitů: evoluční a ekologický fenomén, možné příčiny	Během vývoje mezozoických amonitů se několikrát objevila zajímavá adaptace – gigantismus. Cílem rešeršní bakalářské práce je shrnutí výskytů v evoluční a geologické historii, v souvislosti se změnami mořského ekosystému. Práce by měla odpovědět na otázky, proč ke gigantismu docházelo, a zda byla tato adaptace úspěšná. Bakalářská práce by měla předcházet diplomové práci, ve které by se uchazeč/ka zaměřil/a na konkrétní případy v české křídové pánvi.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku
34		25	BAK	Lucie Vaňková	lucie.vankova@natur.cuni.cz		Inovativní metodiky studia nízko-hořečnatých schránek a jejich využití pro paleoenvironmentální rekonstrukce	Nízko-hořečnaté schránky makrofosílií jsou hojně využívány jako indikátory paleoprostředí a jejich potenciál pro paleorekonstrukce roste spolu s vývojem instrumentálních metod. Zejména v posledních letech se staly nedílnou součástí multidisciplinárních studií a často určujícím klíčem pro pochopení mořských systémů a významných změn v geologické minulosti. Ontogenetické změny odrážející se v přírůstkových vrstvách schránky, stejně tak jako biomineralizační procesy zrcadlí komplexitu prostředí a nároky organismu na ekologické faktory. Díky inovativním metodám, využívající mezioborový přístup (zahrnující geochemické analýzy), máme možnost rozklíčovat změny zaznamenané během vývoje organismu a pochopit jeho roli v komplikovaném systému. Cílem bakalářské práce je rešeršní část zahrnující souhrn metodik a postupů při studiu schránek (využívající moderní analytické metody v rámci světové úrovně) a praktickou část zaměřenou na aplikaci získaných dovedností. Bakalářská práce má vysoký potenciál k pokračování v rámci diplomové práce.			schváleno	schváleno a překlopeno do letošního roku
35		26	DIPL	Josef Pšenička	jpsenicka@zcm.cz	Richard Lojka, Jiří Bek, Jakub Sakala, Stanislav Opluštil	Hodnocení společenstva rostlin z jezerních sedimentů mšeckých vrstvev (slánské souvrství, karbon), z profilů v okolí Malesického potoka, Plzeňská pánev	V údolí Malesického potoka mezi obcemi Chotíkov a Malesice (sz. od Plzně) se vyskytuje řada profilů fosiliferními jezerními sedimenty mšeckých vrstev (svrchní pennsylvan), vhodných k detailnímu paleobotanickému a tafonomickému výzkumu. Sedimenty tohoto rozsáhlého jezera jsou tvořeny komplexem biogenně laminovaných jílovců a prachovců s polohami pelokarbonátů obsahující četné polohy s alochtonními rostlinnými zbytky, rostlinou drtí a fusity. Terénní práce se skládají ze vzorkování hornin z profilů pro petrologickou analýzu, dokumentace profilů a z výzkumu rostlinného fosilního záznamu. Práce předpokládá zpracování 3 – 5 profilů v souhrnné délce c. 20 m. Výzkum rostlinných zbytků by měl zahrnovat jak obecný morfologický popis, tak ve vhodných případech i kutikulární či in situ palynologickou analýzu (u fertilních vzorků) za použití různých nedestruktivních (pozorování pod binokulární lupou a v nízkém vakuu v SEM) i destruktivních (macerace) metod. Nedílnou součástí klasifikace rostlinných zbytků je i výzkum fuzitů, které se v profilech vyskytují ve formě až centimetrových 3D fragmentů. Výskyt fuzitů by měl být vyhodnocen pomocí kvantitativní analýzy v rámci studovaných profilů. V polohách bohatých na rostlinnou drť by měl být proveden výzkum mezofosilií pomocí rozpouštění sedimentů a následné vyhodnocení rostlinných zbytků. Práce v laboratoři se budou skládat z různých postupů macerací, které budou finalizovány zhotovováním stálých preparátů pro různé typy pozorování - jak pozorováním v procházejícím světle, tak v SEM. Cílem diplomové práce je taxonomické zhodnocení rostlinných 1) makrofosílií, 2) mezofosílií a 3) fuzitů. Předběžné výzkumy na lokalitě ukazují, že rostlinné fosilie reprezentují směs hygrofyt (vegetace z okolí jezera) a xerofyt (vegetace transportována do sedimentačního prostředí z větších vzdáleností). Diplomová práce by měla rozlišit tyto typy rostlin a pokusit se vytvořit rekonstrukci vegetace především z okolí jezera. Z práce by mělo jasně vyplývat druhová i kvantitativní variabilita rostlin, jejich stratigrafická sukcese a tafonomické zhodnocení rostlinných zbytků v rámci studovaných profilů v kontextu se sedimentologickým záznamem. Data k sedimentologickému záznamu budou získány jak vlastním výzkumem, tak z již publikovaných prací (např. Lojka a kol. 2010).			schváleno
36		27	BAK	Tereza Jedličková	jedlickova@natur.cuni.cz		Integrované pojetí výuky tématu Vesmír, Sluneční soustava a vznik planety Země	Teoretická část obsahuje obecnou charakteristiku integrované výuky včetně zvážení jejích pozitiv a negativ, včetně rešerše výuky tzv. Science. Praktická část pak vymezí obsah učiva pro dané téma na ZŠ a SŠ v rámci RVP ZV a G a v dostupných řadách učebnic. V rámci zadaného tématu řešitel připraví návrh aplikace integrované výuky daného tématu na ZŠ a SŠ (např. konkrétní vyučovací jednotky, další didaktické materiály pro výuku).
37		28	DIPL	Tereza Jedličková	jedlickova@natur.cuni.cz		Využití digitálního obsahu ve výuce tématu Vznik a vývoj Země a organismů na Zemi na základní a střední škol	Teoretická část definuje tzv. „digitální obsah“, výhody/nevýhody využití tohoto obsahu ve výuce s ohledem na konkrétní využití ve výuce geologie. Praktická část bude obsahovat charakteristiku vhodného digitálního obsahu pro zadané téma včetně konkrétního návrhu na výukové aktivity, které tento obsah implementující do výuky na ZŠ a SŠ. Ideálně zpracované ve formátu metodické příručky pro učitele včetně podpůrných didaktických materiálů (např. pracovní listy, problémové úlohy). Vzniklý materiál bude ověřen a reflektován v praxi na ZŠ a SŠ prostřednictvím vědomostního a postojového dotazníku (ostrá vs kontrolní skupina respondentů/třída).
38		29	DIPL	Tereza Jedličková	jedlickova@natur.cuni.cz	Teodoridis	Analýza klíčových znalostí a dovedností budoucích učitelů geologie, resp. biologie pro jejich výkon povolání	Teoretická část bude obsahovat detailní tematickou rešerši relevantní literatury zabývající se vysokoškolskou přípravou budoucích učitelů. Student se seznámí s rámcem TPACK (the Technological Pedagogical Content Knowledge framework). Vlastní výzkum bude zaměřený na analýzu konkrétních a klíčových dovednosti a znalostí, které by měla rozvíjet vysokoškolská příprava u studentů učitelství geologie, resp. biologie. Primárně se bude jednat o názory učitelů z praxe. Operativně lze zařadit i názory didaktiků geologie a geologů zabývající se profesionálně popularizací vědy (muzea apod.). Výzkum bude realizován ve formě dotazníku či strukturovaného rozhovor, popř. jejich kombinací. Dále bude obsahovat vyhodnocení získaných dat a jejich propojení s výsledky rešerše.
39		30	BAK	Anna Tichá	anna.ticha@natur.cuni.cz		Geologický a paleoekologický význam řasových vodních květů	Vodní květy, masivní nárosty planktonních sinic a řas, významně ovlivňují současné sladkovodní i mořské ekosystémy. Vypovídají o změnách v biotických i abiotických podmínkách prostředí včetně globálních faktorů jako jsou změny klimatu. Jejich výskyt lze zároveň sledovat hluboko do geologické minulosti. Práce by měla formou rešerše shrnout významné horninotvorné projevy vodních květů sinic a řas v průběhu geologické minulosti a jejich význam v globálních biogeochemických cyklech. Dále obecněji vymezit příčiny a následky jejich vzniku a zaměřit se na možné využití těchto poznatků k paleoekologickým rekonstrukcím. Na bakalářskou práci lze navázat diplomovou prací věnující se problematice vodních květů v šumavských jezerech během holocénu.
40		31	DIPL	Anna Tichá	anna.ticha@natur.cuni.cz	Jana Kulichová, Petr Kuneš	Taxonomická revize rozsivky Asterionella ralfsii tvořící vodní květy v šumavských jezerech ve svrchním holocénu	Současné paleoekologické výzkumy odhalují průběh přirozené acidifikace šumavských jezer během středního a svrchního holocénu. Podstatnou roli v těchto paleorekonstrukcích hraje rozbor subfosilních schránek rozsivek obsažených v jezerním sedimentu. Vyšlo najevo, že v Prášilském a Plešném jezeře jsou změny provázeny obdobím výrazného vodního květu planktonní rozsivky Asterionella ralfsii. Přestože se jedná o významný indikátor přirozené acidifikace jezer huminovými kyselinami, dokumentace k evropským populacím tohoto druhu téměř neexistuje a navíc taxonomie celé skupiny araphidních rozsivek je problematická. Těžištěm diplomové práce by byla taxonomická revize tohoto dominantního druhu za použití moderních mikroskopických metod, která by poskytla důležitý podklad pro další determinaci A. ralfsii. Práce by případně mohla být rozšířena o inspekci dalších šumavských jezer, ve kterých zatím přítomnost květu A. ralfsii ve stejném období nebyla zkoumána.
41		32	BAK	Valéria Vaškaninová	valeria.vaskaninova@natur.cuni.cz		Microscopic remains of Lower Palaeozoic Vertebrates – methods, systematics and palaeogeography	Microscopic vertebrate remains are now commonly used in sedimentological and paleogeographic research of Palaeozoic deposits around the world. Missing data from the Barrandian area, where only occasional finds have been reported, represent a knowledge gap on the palaeomap. However, vertebrate remains often appear in residues collected by micropalaeontologists in Lower Palaeozoic deposits of the Barrandian area. The aim of this bachelor’s thesis is to summarize the microvertebrate data from the Silurian and Devonian in terms of their classification, stratigraphic range, geographical distribution and research methods. The focus will be on neighbouring palaeoregions, such as Baltica, where an abundance of comparative material is available. The bachelor’s thesis will serve as a prerequisite for a master thesis, in which the student has already expressed interest.	Klára Matoušková
42		33	DIPL	Martin Košťák	martin.kostak@natur.cuni.cz	?Wiese	Micrasteridní ježovky svrchního turonu a spodního coniaku: Evoluční trendy a reakce na změny paleoprostředí.	Micrasteridní ježovky ptaří k hojným zástupcům echinoidní fauna ČKP. Jejich hojné výskyty jsou dokumentovány zejména ve svrchním turonu (činný lom Úpohlavy) a spodním conikau (zaníklá lokalita Radovesice, stratigraficky velmi dobře kalibrovaná, k dispozici 200-300 exemplářů). Práce bude rozdělena na několik částí, klíčová bude systematika a taxonomie, dále pak statistické vyhodnocení asociací v jednotlivých vrstvách (profil Úpohlavy, intenzívní terénní sběry), korelace micrasteridních eventů v rámci křídových pánví Evropy (Německo) a sledování evolučních trendů, vč. velikostních změn v návaznosti na změny paleoprostředí (kalibrováno s již dokončenými izotopvými křivkami a doprovodnou makrofaunou).	Karolína Hedánková
43		34	BAK	Filip Scheiner	scheinef@natur.cuni.cz		Adana basin red beds (Eastern Mediterranean Sea) – Investigating their origin and palaeoenvironmental significance	The Miocene red beds facies from the Adana basin (Turkey) represent a depositional setting of a submarine fan system within a peripheral foreland basin. The characteristic features of this type of basin consist of e.g., limited shelf width, indented margin, an irregular floor topography and tectonic activity. Moreover, during the Miocene era the Mediterranean marine system experienced a crucial transition to a rather modern-day setting including the area of the Eastern Mediterranean. The bachelor thesis aims to: a) to compile the existing knowledge about the Mediterranean red beds strata origin; b) palaeoenvironmental interpretation of the selected samples from the Adana basin sedimentary succession based on Foraminifera. The palaeoenvironmental interpretations will be based mainly on Foraminiferal taxonomy and assemblage composition and on the identification of Foraminiferal palaecological markers. These will be further synthesized with the published literature focusing on the sedimentological and lithological description of the Adana basin sedimentary succession. Overall, this thesis will provide an insight into the problematics of the Miocene red beds origin in the Eastern Mediterranean area and their palaeoenvironmental settings during their deposition. This topic could be further expanded for a master thesis, in which the student has already expresses his interest.	Grigorii Shmelev
44		35	BAK	Jakub Sakala	rade@natur.cuni.cz		Aktualizovaný přehled terciérních reliktů v okolí Plzně a nástin budoucího paleobotanického výzkumu	Cílem bakalářské práce je ucelení poznatků z předchozích výzkumů o terciérních reliktech v okolí Plzně, především pak na území okresů Plzeň-město a Plzeň-sever. Důraz je kladen hlavně na lokality, které jsou důležité svým rozsahem, či v minulosti poskytly určitelné vzorky rostlinných makrofosilií nebo pylů. Zejména se jedná o lokality Dobříč/Jarov, Ejpovice/Kyšice a Horní Bříza – Modrý kříž. V menší míře se pak jedná o shrnutí projevů neovulkanismu ve vymezené oblasti. Práce tak bude výchozím bodem pro navazující diplomovou práci, kde budou studentem zpracovány nové nálezy rostlinných makrofosilií pocházející z vlastního terénního výzkumu. Její další náplní bude kritické porovnání jednotlivých rekonstrukcí sítě paleotoků a zjistění přibližného směru proudění jak u jednotlivých reliktů, tak dominantní směr odvodnění celého území.	Jan Trnka
45		36	DIPL	Jakub Sakala	rade@natur.cuni.cz	Jiří Kvaček, NM	Plio-pleistocenní otisková flóra travertinové kupy lokality Dreveník na Slovensku: systematický popis, paleoekologická charakteristika a vegetační analýza	Travertinová kupa Dreveník na Slovensku sahá svým vznikem do pozdního neogénu. Svědčí o tom především otisky rostlin nashromážděné za dlouhá léta Františkem Němejcem při výzkumu fosilních flór Slovenska. Celá sbírka je dnes uložena v Národním muzeu v Praze. Student by tuto unikátní flóru studoval na základě vnější morfologie listů a vytvořil detailní systematický přehled, dosud neexistující. Následně by se vyjádřil k paleoekologickým poměrům, časovému zařazení lokality především na základě přítomnosti reliktů a konečně by byla celá flóra zařazena do vyššího paleovegetačního kontextu plio-pleistocénu Evropy. Výzkum by probíhal za odborné konzultace s doc. J. Kvačkem z NM.	Ondřej Sobek
46		37	DIPL	Stanislav Opluštil	oplustil@natur.cuni.cz	Jiří Laurin, GFÚ AVČR	Klimaticky řízené sedimentární cykly v paralickém prostředí svrchního mississippu hornoslezské pánve; příklad z porubských vrstev ostravského souvrství	Období pozdního mississippu až raného pennsylvanu (c. 330-320 mil. let) zaznamenává výrazné fluktuace glaciálního klimatu v široké škále časových měřítek. Milion letá zalednění, označovaná jako C1 a C2, jsou dokumentována z glacigenních sedimentů vysokých zeměpiských šířek jižní polokoule, zatímco krátkodobější oscilace, v pásmu orbitálních cyklů, jsou interpretovány z paralických sekvencí v nízkých a středních zeměpisných šířkách. Příklad orbitálně řízených paralických sekvencí lze nalézt v porubských vrstvách hornoslezské pánve. Nejnovější časové údaje však naznačují, že příbřežní sedimentace porubských vrstev spadá do c. 3-milion-letého období relativně teplého klimatu mezi glaciálními fázemi C1 a C2. Jedná se tedy o záznam sekulárního interglaciálu s omezenou akumulací ledu ve vysokých zeměpisných šířkách a nízkým glacioeustatickým potenciálem. Otázkou tedy zůstává, jaké alocyklické procesy byly zodpovědné za vznik uhlonosných paralických sekvencí porubských vrstev. Cílem navrhované diplomové práce je podrobná dokumentace facií a geometrií jedné či dvou vybraných paralických sekvencí porubských vrstev a pokus o interpretaci původu transgresně-regresních změn, které tyto sekvence definují. Hlavní pracovní hypotézou, která by měla být v této práci diskutována, je možnost vzniku paralických sekvencí v důsledku změn v produkci klastického materiálu, v odezvě na orbitálně řízené změny sezónních teplot a srážek v rovníkovém pásmu. Výsledky mají význam pro porozumění alocyklických procesů a zpětných vazeb, které řídily vznik uhlonosných prostředí v různých fázích dlouhodobého paleozoického zalednění. Po metodické stránce bude téma převážně sedimentárně geologickou studií vycházející z husté vrtné sítě východní poloviny ostravsko-karvinského revíru. K dispozici jsou grafické i psané profily vrtů, fotografická dokumentace souvislých jader vrtů z let 2004 – 2020 a souvislé vrtné jádro vrtu porubskými vrstvami. Student si osvojí metody faciální a architekturní analýzy, stratigrafické korelace, sekvenční stratigrafie, jakož i práci s grafickým softwarem (např. Corel Draw, Surfer).	Martin Kubíček
47		38	BAK	Skín	martin.kostak@natur.cuni.cz		Gigantismus amonitů: evoluční a ekologický fenomén, možné příčiny	Během vývoje mezozoických amonitů se několikrát objevila zajímavá adaptace – gigantismus. Cílem rešeršní bakalářské práce je shrnutí výskytů v evoluční a geologické historii, v souvislosti se změnami mořského ekosystému. Práce by se měla zabývat otázkami, proč ke gigantismu docházelo, a zda byla tato adaptace úspěšná. BP by mohla předcházet diplomové práci, ve které by se uchazeč/ka zaměřil/a na konkrétní případy v české křídové pánvi.	Anna Konrádová
48		39	DIPL	Oldřich Fatka	fatka@natur.cuni.cz	Vojtěch Kovář	Kryptospory ordoviku pražské pánve	V devadesátých letech minulého století byl v ordovických sedimentech pražské pánve dokumentován výskyt kryptospor a dalších kryptospory připomínajících mikrofosilií s organickou stěnou. Od té doby nebyla těmto nálezům věnována další pozornost. Diplomová práce bude mít několik cílů. Vzhledem k hojnosti kryptospor ve svrchnoordovickém kosovském souvrství budou na vzorcích z tohoto souvrství odzkoušeny různé laboratorní postupy pro izolaci kryptospor z jednotlivých litologických typů hornin. V dalším kroku budou nejvhodnější metodikou zpracovány vzorky ze sedimentů spodního a středního ordoviku v nichž byly zjištěny velmi vzácné výskyty ke kryptosporám řazených mikrofosilií. Následně budou všechny nálezy podrobně popsány, fotograficky dokumentovány a systematicky zařazeny.
49		40	DIPl	Václav Kachlík	kachlík@natur.cuni.cz		Mineralogico-petrografická charaktekristika a proveninence hornin pro výrobu neolitických nástrojů	Studium kamenných nástrojů, jejich výroby, užití, distribuce a provenience patří již po desetiletí k tradičním výzkumným tématům středoevropské archeologie. Grantový projekt “Metabazit typu "Jizerské hory" jako transkulturní spojovatel prehistorických středoevropských komunit" se zaměřuje na zpracování a distribuci metabazitů typu Jizerské hory v oblasti jejich těžby, ale také na zjišťování provenience kamenných nástrojů na vzdálených lokalitách, s cílem prostudovat distribuční trasy, kterými se šířily metabazitů z Jizerských hor v čase a prostoru, případně identifikovat nové lokality těžby metabazitů s obdobnými vlastnostmi. Cilem diplomové práce, vhodné pro zejména pro student studijního program geoarcheologie, je charakterizovat petrograficky, mineralogick a geochemicky broušené kamenné nástroje z různých lokalit a srovnat je s charakteristikami hornin v kontaktní aureole tanvaldského granitu, která je považována za zdrojovou oblast značné části nalezených artefaktů. Nálezy hornin s podobnou mineralogií v jiných částech Českého masivu však ukazují, že by část nástrojů mohla mít původ i v aureolách jiných variských plutonů, které intrudovaly v podobných teplotně tlakových a strukturních podmínkách. Materiál pro výzkum je poskytován archeology z ČR I dalších středoevropských zemí, ale studovány budou také metabazity s podobnými charakteristikami v nově vytypovaných lokalitách. Student se během výzkumu naučí základní metody mineralogicko-petrologického a geochemického výzkumu výše jmenovaných hornin. Získaná data bude I samostatně interpretovat. Tato nova data budou využita spolu s daty archeologů pro objasnění kulturního vývoje komunit na rozhraní mezolitu a neolitu. Výzkum je finančně zajištěn stávajícím grantovým projektem včetně odměny pro spoluřešitele.
50		41	DIPL	Martin Mazuch	mazuch@natur.cuni.cz		Přehled fosilního materiálu rodu Mammuthus ze sbírek muzeí Ústeckého kraje	Student navazuje na bakalářskou práci a bude zpracovávat fosilní materiál ze zástupců rodu Mammuthus uložený ve sbírkách muzeí Ústeckého kraje. Pro srovnání zahrne revize i několik málo vzorků z CHMHZ a Národního muzea. Materiál bude zpracován po morfologické, anatomické a systematické stránce Cílem práce je vědecky zpřístupnit se s materiálem v regionálních muzeích, který je často neznámý pro nedostatek specialistů působících v mimopražských regionech.	Amín Bhija			V případě úspěšnosti získání GAUK projektu bude revize doplněna o analýzu poměrů izotopů stroncia 87Sr/86Sr, jako základ budoucího vyhodnocení migrací mamutů. Práce bude psána v anglickém jazyce.
51		42	DIPL	Jiří Kvaček, NM	jiri.kvacek@nm.cz	Jakub Sakala	Samičí a samčí šištice křídových konifer a jejich pyl in situ	Budou studovány reproduktivní orgány křídových konifer. Studium bude zaměřeno především na materiál ze spodní křídy iberského poloostrova a svrchní křídy českého masivu. Půjde především o jehličnany z čeledí Cheirolepidiaceae zařazovaných do rodů Classostrobus, Frenelopsis, Pseudofrenelopsis. zachované jako lignifikované a fuzitizované mesofosílie. Vedle reproduktivních orgánů bude zkoumán pyl in situ pomocí pylové analýzy, případně sterilní olistění pomocí kutikulární analýzy. Pro studium bude použit materiál získaný v terénu a ze se sbírek Národního muzea.	Anastázie Ludvíková
52		43	BAK	Jiří Bek, GLÚ AVČR	bek@gli.cas.cz	Stanislav Opluštil	Klasifikační systémy karbonských spor a pylových zrn	Palynologie je metoda zkoumající tvar a stavbu spor a pylů rostlin a v geologii je nepostradatelná především při studiu terestrických paleoprostředí a rekonstrukci vegetačního pokryvu v různých geologických obdobích. V rámci navrhovaného bakalářského projektu by si měl proto zájemce osvojit základy pro budoucí palynologický výzkum. Elementárním předpokladem pro správné určení a klasifikaci spor a pylových zrn je perfektní znalost historie vývoje jejich klasifikačních systémů od třicátých let minulého století do poloviny let šedesátých a poznání hlavních taxonomických jednotek, podle kterých spory a pylová zrna dělíme a zařazujeme do umělého klasifikačního systému. Spolu s tím by si budoucí palynolog měl osvojit názvosloví doporučené pro popis morfologie fosilních spor a pylových zrn, což je dalším nezbytným předpokladem pro úspěšný palynologický výzkum. Součástí bakalářské přípravy by mělo být i praktické zvládnutí základních maceračních postupů a metod, tj. jaké chemikálie se používají na maceraci palynologických vzorků a v jakých časových intervalech. Získané teoretické poznatky by si měl vyzkoušet macerováním několika vzorků a přípravou glycerinoželatinových palynologických preparátů. Hlavním cílem je připravit teoreticky posluchače na budoucí vědeckou práci a výzkum na poli paleozoické, zejména karbonské palynologie. Na téma bakalářské práce lze proto navázat jak magisterským tak doktorským projektem, v jejichž rámci by měl student již samostatně macerovat a analyzovat větší počet studovaných vzorků a výsledky následně interpretovat.
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100