Odpovědi respondentů 1. kola veřejné konzultace dokumentu:

Návrh na posílení systému vedení a podpory mateřských a základních škol v ČR

Data byla získána prostřednictvím online dotazníku v období od 21. září do 23. října 2023.

Data jsou uspořádána sestupně podle souhlasu s klíčovou otázkou veřejné konzultace uvedenou ve sloupci Q.

V tomto souboru jsou uvedena jména pouze těch respondentů, kteří k tomu udělili výslovný souhlas v závěrečné otázce dotazníku. Všichni respondenti 1. kola se registrovali do veřejné konzultace pod svým jménem a povinně uváděli svou emailovou adresu.

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Denně vnímám její absenci

Nemyslím si, že by měly obce delegovat odpovědnost za správu SVÉHO majetku ani na školu ani na instituci.

Termín spoluzodpvědnost chápu jako nezodpovědnost. Buď jsem zodpovědný nebo ne,nic jen tak trochu.

To jsou minimální předpoklady

Je nutné objasnit meze kompetencí a odpovědnosti

V tomto rozsahu je to pro velmi plytké.Co si mohu představit pod skládat účty.....-

Tato varianta je pro mne nejpřijatelnější

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Děkuji, návrh je logický a v současné době realizace změny řízení a podpory obecního školství nutný

MěÚ Ostrov, odbor školství

Rozhodně nesouhlasím

Jako zástupce zřizovatele mám okleštěné kompetence. Náš odbor školství se snaží být k ruce našim příspěvkovým organizacím i metodicky. Můj osobní pohled je takový, že neřeším jen otázky dané Školským zákonem - financování, jmenování ředitele atd., snažím se být ředitelům metodickou oporou, v hodnocení ředitelů škol se snažím prosadit i otázku klima školy, výsledky ve vzdělávání, další vzdělávání pedagogických pracovníků apod.

Správa majetku je většinou na zřizovateli, alespoň u nás. v účetnictví spolupracujeme, máme společný program, veřejné zakázky taktéž ve spolupráci.

Spolupráce mezi pedagogy i řediteli našich ZŠ funguje sporadicky. Rozhodně je to velmi důležité. Hovoříme o tom na našich pravidelných setkání.

Tzv. trojkové obce, jako jsme my známe území, podmínky v našem ORP. Měla by být úzká spolupráce s těmito obcemi.

Obec s rozšířenou působností úzce spolupracuje s řediteli škol, zná své území.

Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky

Odpovědnost za kvalitu vzdělávání by primárně měla nést sama škola, až následně její zřizovatel nebo jakákoli jiná instituce. (Možná je to jen terminologické nedorozumění.)

S výjimkou prvního odstavce (k němuž jsem se vyjádřil v odpovědi výše) s tímto návrhem plně souhlasím.

S vytvořením instituce není na co čekat a věřím, že i v podmínkách české veřejné správy by mělo být možné ji do šesti let vytvořit.

Zajištění dostatku času ředitelů pro jejich pedagogické vedení je jedním ze zásadních předpokladů zvýšení kvality vzdělávání v regionálním školství.

Víceméně nelze nesouhlasit, tato pasáž deskriptivně sumarizuje, co se rozumí pedagogickým vedením školy. Trochu mi zde chybí explicitní odrážka věnovaná pedagogickému vedení učitelů ze strany vedoucích pracovníků; tj. kromě "plánování a vyhodnocování pedagogického rozvoje školy" by zde mělo být i "plánování a vyhodnocování pedagogického rozvoje učitelů".

Jednoznačně souhlasím, toto se částečně opírá o kvalitativní výzkum, na němž jsem se podílel.

Popsáno velmi podrobně a z mého pohledu správně.

Možná je to v návrhu obsaženo implicitně, nicméně pod žáky se speciálními vzdělávacími potřebami by neměli chybět žáci mimořádně nadaní (talentovaní), kteří rovněž potřebují speciální přístup.

Rozhodně souhlasím. Problém rozdrobenosti není jen na straně škol, ale i na straně jejich zřizovatelů (obcí). Malé obce mají obdobné problémy jako malé školy, rovněž potřebují systémovou podporu spolupráce; při využití stejné územní struktury může dojít k cenným synergiím.

Návrh se opírá o výsledky dosavadních šetření a mezinárodních srovnání. Číslo 20 000 mi nicméně přijde nadsazené, obávám se, zda taková instituce nezačne "požírat samu sebe". V bodě 14 návrhu se píše o tom, že na území 5 500 žáků by mělo být v instituci cca 16-20 pracovních úvazků. Pro území 20 000 žáků už půjde o cca 70 lidí, je otázka, nakolik to bude efektivně řiditelné a nakolik se ještě podaří udržet úzký kontakt lidí z instituce s lidmi ze škol tak, aby bylo možné brát v úvahu specifika daného území.

Instituce si budou muset svou autoritu samy vydobýt svou činností, začátky budou možná těžké. Na druhé straně z pilotního ověření středního článku řízení (https://www.edu.cz/vysledky-vyzkumu-evaluace-pilotaze-stredniho-clanku-podpory-ve-vzdelavani/) vidíme, že by to mohlo jít i v českých podmínkách, vyznačujících se obecnou mírou nedůvěry k institucím veřejné správy,

Je potřeba provést takové formální i faktické kroky, aby školy bez právní subjektivity nebyly považované za pedagogicky (či jinak) méněcenné, aby školy neměly obavu z toho, že vzdáním se právní subjektivity "sestoupí do druhé ligy".

Jednoznačně souhlasím. Rozhodování na základě dat je potřeba i v oblasti demografie. Jako člověk, který se v minulých měsících podílel na demografických studiích pro několik měst v ČR nicméně upozorňuji, že to není úplně snadné téma, ne všude jde řešit "šablonovitě" a při (socio)demografických prognózách je občas potřeba vzít v úvahu i kvalitativní vstupy týkající se místních podmínek.

Tady je potřeba detailněji zvážit příklady dobré praxe, kdy školy spravují majetek odpovědně a hospodárně, zda by se zde s vaničkou někde nevylilo i dítě.

Souhlasím, s drobnou výhradou k větě /nebo případně individuálně prostřednictvím financování činností nutných pro snížení nepedagogické zátěže ředitelů/. Nemělo by dojít k tomu, že celá reforma systému povede primárně ke zvýšení finanční zátěže zřizovatelů.

Jednoznačně souhlasím.

Není jasné, jakým způsobem se změní role zřizovatelů, resp. jaký bude vztah zřizovatelů k instituci. Respektive pravomoci instituce jsou klíčově závislé na tom, jaká instituce to bude (ve variantách A a C jsou pro mne tyto pravomoci nepřijatelné). Terminologická poznámka - spíš než o kompetencích bych mluvil o pravomocích.

Opět není jasné, jaká bude role zřizovatelů a jaký bude vztah zřizovatelů k instituci. Nemělo by dojít k tomu, že instituce řeší finanční řízení škol, které jsou primárně financované zřizovateli (tj. obce platí, instituce řídí). Bod je velmi problematický ve variantách A a C.

Souhlasím s oběma částmi návrhu; nemělo by to ale znamenat, že celkové veřejné financování soukromých a církevních škol bude na úrovni škol zřizovaných obcemi.

Nutno dořešit, zda budou mít starostové různě velkých obcí stejný hlas. Může se to jevit jako detail, ale na takovýchto detailech může být nakonec přijatelnost návrhu dost závislá.

Otázkou je, kde a jak bude možné tu předepsanou kvalifikaci v oblasti veřejné správy školství získat a kdo ji bude ověřovat.

To je samozřejmé, bez toho by instituce neměla smysl.

Je potřeba rozmyslet, jak to nastavit tak, aby to bylo funkční. Zřizovatelé, občané a MŠMT mohou mít různé zájmy a různou úroveň odborného porozumění problematice.

Je potřeba vymezit, jak budou dozorčí orgány vypadat, jaké bude jejich postavení.

Souhlasím, víc rozumných možností asi není. Jednotlivé varianty by se měly odvíjet od toho, jaká bude primární role instituce.

Jedinou výhodou může být, že v rámci ORP jsou již určité institucionální kapacity a nemuselo by se asi vše budovat úplně od nuly.

Hlavní nevýhodou je minimální vliv zřizovatelů - není jasné, jaký by byl vztah zřizovatelů k instituci; zřizovatelé v nemalé míře chod svých škol financují či kofinancují, zde by ovšem ztratily prakticky jakékoli pravomoci.
Druhou nevýhodou je, že zájmy ORP a jí zřizovaných škol mohou být dost odlišné od zájmů malých obcí a jimi zřizovaných škol.
Tyto dvě nevýhody považuji za zásadní, nenapadá mne, jak je překlenout.

Výhodou je přímý vliv zřizovatelů, pouze poradenská role MŠMT prostřednictvím Středního článku a nulový vliv ORP, jejíž zájmy se mohou od menších zřizovatelů lišit.
Rozdíl mezi variantami B1 a B2 nedokážu odpovědně posoudit, nemám dostatečnou praktickou zkušenost s chodem DSO.

Nevýhodou je budování instituce na zelené louce (z jistého pohledu to může být výhodou).

Výhodou je přímý vliv zřizovatelů, pouze poradenská role MŠMT prostřednictvím Středního článku a nulový vliv ORP, jejíž zájmy se mohou od menších zřizovatelů lišit.
Rozdíl mezi variantami B1 a B2 nedokážu odpovědně posoudit, nemám dostatečnou praktickou zkušenost s chodem DSO.

Nevýhodou je budování instituce na zelené louce (z jistého pohledu to může být výhodou).

Výhodou může být odborná kapacita MŠMT, ale to je asi jediné.

Rizikem řešení je, že nemusí dobře fungovat vztah mezi lokálními úředníky MŠMT a místními zřizovateli. MŠMT nemusí respektovat specifika a potřeby místního území.
Zřizovatelé školy financují či kofinancují, nicméně ztratí přímý vliv na pedagogický chod škol, který nebudou moci uplatňovat sami ani prostřednictvím DSO.
Z uvedených důvodů tuto variantu považuji za politicky jen velmi obtížně průchodnou, jejím případným prosazováním by se ztratilo hodně času.

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Varianty A a C považuji za nepřijatelné z důvodu nevýhod, které jsem uvedl v předchozích odpovědích. Mezi variantami B1 a B2 si nedokážu vybrat, nejsem expertem na fungování místních samospráv a na praktický chod DSO.

Mezi variantami ŠPO1 a ŠPO2 si nedokážu vybrat, varianty ORP a MŠMT považuji za nepřijatelné.

Z mého pohledu má mít MŠMT primárně podpůrnou roli.

Nemám vlastní návrh řešení.

Návrh jako celek považuji za promyšlený a propracovaný a věřím, že se jej ve variantě ŠPO1 nebo ŠPO2 podaří realizovat.

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Podporuji vznik takové instituce, která by ale neměla pouze metodickou funkci, ale funkci řídící. Měla by zodpovídat za kvalitu vzdělávání a měla by být tvořena odborně zdatným profesionály.

Při zajišťování výčtu činností by se organizace také v daném území mohla opírat o již existující nebo probíhající výstupy, zkušenosti z různých projektů a aktivit (od místních až po mezinárodní projekty a aktivity).

Rozhodně souhlasím, s mírnou obavou efektivního a funkčního nastavení chodu instituce.

Viz také připomínka v části Shrnutí návrhů o možnosti využít dosavadní zkušenosti všech aktétů v území a výstupy jejich projektů, tedy i MAP.

Existující správní jednotka

Finanční náročnost, nedostatek odborných pracovníků instituce.

S touto variantou nesouhlasím.

S touto variantou nesouhlasím.

S touto variantou nesouhlasím.

S touto variantou nesouhlasím.

Historická zkušenost MŠMT.

Plánovaná opatření zajistí podmínky, ale nedílnou podmínkou je i obsazení pracovních pozic v plánovaných institucích. Při počtu plánovaných institucí a úvazků v těchto institucích si nejsem jistá, zda jsme schopni najít dostatečný počet kvalifikovaných a dostatečně schopných pracovníků.

Moje největší obava pramení z toho, aby nevznikl další úřad, který odčerpá peníze z rozpočtu pro školství. Určit instituci je jedna věc, ale opravdu ji využít pro kvalitu vzdělávání a snížit tím náklady školám druhá.

Souzním s návrhem protože by to mohlo pomoci posunout naše školství.

Pokud má tato instituce vzniknout, pak co nejdříve. Ovšem za předpokladu, že instituci bude kým obsadit.

Považuji za nejdůležitější část.

Vzhledem k tomu, že nejmenší ORP má cca 8 500 obyvatel tak nevím, zda bude v oblasti dostatek škol, aby naplnila bod 7, tj minimálně 5 000 dětí a žáků a naopak u některých to bude přes 20 000.

Otázkou je, zda v některých případech není výhodnější (finančně i odborně) koordinovat a financovat školní autobusy než držet při životě malou školu.

kladla bych důraz na osobní motivaci a na schopnost motivovat ostatní.

ORP jsou již dané a nemusí se nově zakládat

některé obce mohou být podvědomě zvýhodňovány nebo naopak znevýhodňovány

Angažované obce (školy) vytvoří skupiny a zbydou "nepokrytá" území, kde je naopak potřeba nejvíce pomoci.

Školský úřad má kontrolu nad kvalitou a finančními toky.
Může instituci přímo ovlivňovat.

Školský úřad může instituci přímo ovlivňovat, nebude to nezávislý partner a může pak podléhat "náladě" konkrétní vlády.

Není potřeba zřizovat nový "úřad", ale sehnat kvalitní pracovníky instituce, kteří dokáží držet správný směr.

Právo odvolat ředitele instituce, pokud neplní stanovené cíle bez vážných důvodů.
Právo kontrolovat plnění stanovených cílů.
Právo konzultovat a doporučovat konkrétní cíle, případně na základě dat stanovit cíl pro konkrétní oblast.

Jsem ráda, že tento materiál vznikl a je možnost se k plánovanému návrhu vyjádřit. Největší obavu mám, abychom byli schopni najít dostatečný počet odborníků a školy nebraly tuto instituci jako nátlakovou nebo kontrolní, ale pomocnou a opravdu s ní spolupracovaly.

Rozhodně nesouhlasím

Souhlasím zcela s úkoly, které by instituce měla zajišťovat, jak jsou uvedeny na str. 7. Zejména minimalizace nepedagogické práce je klíčová, ale zároveň vnímám budoucí instituci jako možnost pro pedagogické vedení v území.

Úkoly instituce považuji za potřebné a vhodně definované. Zvláště podporuji body 4 a 5 ze strany 9. Instituce, která bude podporovat pedagogický leadership v regionu, nejen přenášet legislativní či organizační změny (k tomu musí zůstat zachovaná funkce středního článku podpory MŠMT, školských úřadů ORP a ČŠI), tedy stane se skutečných středním článkem řízení - jak pedagogických, tak nepedagogických procesů, je podle mého potřebná.

V současné chvíli se český vzdělávací systém potýká s několika změnami najednou, v regionálním školství roste míra nejistoty s financováním a zároveň administrativa a nepedagogické úkoly nabývají. Čím dříve vznikne střední instituce, která bude kotvou pro ředitele, tím lépe.

Některé vyjmenované činnosti budou těžko přenositelné vně každé školy. Některé naopak velmi snadno a bylo by to velmi žádoucí pro odbřemenění ředitelů.

Velmi podporuji na regionální úrovní společné stanovování strategií, navázání cílů na strategie, ale také následná evaluace. Pokud na základě dat budou instituce cíleně rozvíjet školy a pedagogické sbory ve svém regionu, půjde o ideální stav.

Je vhodné, aby instituce vznikla na systému seniorních vedoucích pozic, aby zkušení ředitelé byli dostatečně motivovaní opustit své současné školy a začali pracovat pro celý region.

Jak bude instituce ředitele odměňovat? Navrhovat odměnu z rozpočtu školy? Tak jako to dělají současní zřizovatelé škol? S hodnocení ředitelů souhlasím.

Rozhodně souhlasím, že musí jít o seniorní ředitelskou pozici, nikoliv úřednickou ani politickou, na kterou postoupí zkušený ředitel z regionu s prokazatelnými výsledky a předpoklady.

Znovu, vnímám to jako prostor pro seniorní postup zkušených regionálních leadrů, který v současnosti v ČR prakticky neexistuje.

Nesouhlasím s vágní formulací - Jak skládat účty občanům? Kontrola výsledků a dosahování cílů ano, ale lépe definovaná.

Projekty MAP jsou důležitou složkou místního rozvoje, instituce přirozeně musí být partnerem pro tento rozvoj.

- úřednické pojetí řízení regionálního školství, ORP zůstane u stávajících "tabulkových" procesů
- někde příliš malé území

- dohoda obcí o přenesení zřizovatelských kompetencí
- lze vytvořit "ideálně" velká území pro působnost instituce
- ŠPO může řídit školy bez právní subjektivity
- snadnější zaměstnávání nepedagogických zaměstnanců nebo zajišťování nepedagogických služeb

- povinnost nebo nepovinnost zřídit ŠPO?
- co když se nebudou všechny obce zapojit?

- přenesení zřizovatelských kompetencí
- efektivnější a transparentní řízení zřizovatelských úkolů v regionu
- lze vytvořit "ideálně" velká území pro působnost instituce
- snadnější zaměstnávání nepedagogických zaměstnanců nebo zajišťování nepedagogických služeb
- povinnost ze zákona zřídit ŠPO
- fyzické a legislativní oddělení od obcí i ministerstva, skutečný mezičlánek

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

Návrh považuji za přehledně a účelně zpracovaný. Vznik středního článku, tedy instituce, tak jak jsou v návrhu popsány její hlavní úkoly, považuji za potřebný.

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

V činnostech mi chybí přímá práce s učiteli na rozvoji jejich výuky

1/Chybí mi kompletní personální kompetence: rozhodování o odměnách a platu ředitelů obecně, rozhodování o jejich setrvání ve funkci ředitele
2/V evaluaci mi chybí navázání na plošná zjišťování a testování výsledků a well-beingu žáků
3/ V kompetenci Instituce by mělo být i využívání kapacit škol mezi sebou vzájemně

Chybí mi využívání kapacit škol vzájemně, to je klíčový prvek snížení rozdílů mezi školami

Instituce by měla MAP úplně nahradit

Myslím, že existuje více možných právních forem, včetně nové právní formy. ŠPO a ORP mi připadají vyloženě nevhodné

Minimální rozdíl proti fungování stávajícího stavu u velkých zřizovatelů - nakolik má ředitel instituce hlavní odpovědnost vůči politickému vedení ORP, nebudou dobře nastavené motivace (politické vedení ORP nebude mít kvalitu vzdělávání jako prioritu, resp. bude jen výjimečně, a jen výjimečně jí bude rozumět)

-závisí na dohodě dosavadních zřizovatelů ; svazkových škol existují jednotky, což ukazuje, že nejde o funkční řešení
-závisí na nastavení ŠPO zřizovatelem

-závisí na nastavení ŠPO zřizovatelem a na vůli zřizovatele (podobná varianta ORP, jenom horší)

Rozhodně nesouhlasím

chybí mi další možnosti

chybí mi další možnosti

Hodnocení kvality činnosti instituce, to se nedá efektivně dělat jinak než (taky) centrálně

+ reflexe práce učitele, jeho rozvoje a sebepojetí

podpora cíleného vzdělávání v tématu pro zřizovatele a ředitele škol

zdá se mi komplikované, ze strany zřizovatele pochybuji o ochotě

Je nutné zajistit, aby instituce vykonávala svoji roli nepoliticky, byla oproštěna od politických vlivů

Bude-li reálné, aby tu povinnost měly, pak jistě ať podporu čerpají.

Největší pochybnosti mám v momentech, kdy návrh počítá se součinností zřizovatelů - zde je vliv na jejich rozhodování či ochotu spolupracovat minimální

ŠPO1 - riziko nestability, změny v politickém vedení obcí,... dobrovolnost ovlivněná politickými vlivy ve vztahu k dlouhodobým potřebám škol není dobrá.
MŠMT - rigidita, změny v požadavcích na úředníky v souvislosti s politickými změnami, změny úkolů v souvislosti s osobou ministra a agendami, které preferuje - riziko formalizace, roztříštěného působení

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Dovedu si představit rozpracování vztahu instituce a místní samosprávy, nejen co se týče například spádových obvodů, ale třeba i bytové politiky.

Souhlasím s limitní hranicí, zároveň v situaci, kdy maximum je oproti minimu čtyřnásobné, bych preferoval i vymezení optimální velikosti. Nevím však nakolik je to relevantní, pokud má instituce kopírovat ORP.

Ještě nutnější podmínkou pot zlepšení učení dětí a žáků je mít kvalitní ředitele a pedagogy, kvalitní zázemí ve školách a dbát na wellbeing žáků a pedagogů.

Souhlasím s touto ideální variantou, obávám se nejvíce majetkoprávních vztahů mezi obcemi a novou právní institucí ohledně budov škol. Mnoho obcí je rádo, že mají svou školu a mohou se o ni starat - ten návrh zatím budí velké emoce z neznalosti detailů, je třeba velmi si dát záležet a vysvětlovat do detailů reálný dopad do území.

Souhlasím a je třeba na to zainteresované strany postupně připravovat a bořit zajeté koleje velmi citlivě.

je třeba připojit i soustavné vzdělávání ředitelů

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Stále chybí jasná organizační struktura a vyjasněné odpovědnosti.
Zřizovatel (přímý nadřízený - komunální politik) nemůže hodnotit hlavní vzdělávací cíle ani naplňování reforem, protože je ve většině případů neodborník a není organizačně spojen s MŠMT. Může hodnotit ředitele školy hlavně v oblasti efektivního a hospodárného zabezpečení provozu školy.

Rozhodně nesouhlasím

Ministerstvo nemá přímý vliv na hlavní realizátory změn - na ředitele škol. Nemůže tak garantovat výsledky reformy v kvalitě ani v čase. Navrhovaná střední úroveň řízení (střední článek nebo instituce) musí mít přímou vazbu na ministerstvo i na ředitele škol. Tím bude zajištěna kontinuita pravomocí a odpovědností ve vertikální organizační struktuře řízení.

Střední úroveň řízení (instituce nebo střední článek) je potřebným propojením mezi ministerstvem a realizátory - školami. Instituce by měla
zlepšit prostupnost řízení shora dolů, ale také zajistit fungování i cesty zdola nahoru.

Právní forma musí jednoznačně ukotvit střední úroveň řízení ve vertikální organizační struktuře, tak aby nadřízený měl adekvátní nástroje pro motivaci a hodnocení v kvalitě a v čase.

Střední úroveň řízení je nezbytným mezičlánkem mezi MŠMT a řediteli pro
implementaci Strategie 2030+

Pokud platí, že ředitel odpovídá za kvalitu vzdělávání na své škole, tak k naplnění tohoto primárního cíle potřebuje mít prostor.

Každý ředitel by měl mít možnost zvolit si vlastní míru sdílených služeb v návaznosti na svoji odpovědnost za školu a efektivnost plnění svých povinností.

K tomu je potřeba definovat, kdo je jeho přímý odborný nadřízený. Kdo mu bude zadávat úkoly, hodnotit plnění a stanovovat odměny.

Je potřeba definovat, které činnosti přejdou na zřizovatele, a jak zabezpečit, aby takovou povinnost zřizovatelé vykonávali.

Pro funkční kompetence instituce k výběru, hodnocení a odměňování ředitelů je nutné, aby v organizační struktuře byla jasná vazba mezi MŠMT, institucí a ředitelem školy. Kdo podepisuje pracovní smlouvu řediteli, tomu náleží tyto kompetence.

Kým bude vedoucí instituce jmenován, bude vyplývat z organizačního schématu zvolené varianty A - C.

Rozhodně nesouhlasím

Podřízený skládá účty nadřízenému, tj. tomu, kdo mu úkoly zadává. Vždy to musí být jedné přesně definované organizaci nebo osobě.

Podíl a způsob řízení vyplyne ze zvoleného schématu A - C.
Ovlivňování přes dozorčí radu bývá méně efektivní.
Pro jednoznačnost odpovědností by instituce měla být přímo řízená MŠMT.
Je potřeba také stanovit míru vlivu a spolupráce obcí s institucí.

Cílem tohoto návrhu je zpřesnění odpovědností. Nevyjasněné kompetence mezi středním článkem podpory a institucí se jeví jako problém.
Postačující bude pouze jedna organizační jednotka střední úrovně řízení. Buď střední článek řízení nebo instituce.

Instituce by měla mít hlavní vliv na vytvoření regionální vzdělávací politiky v daném území ve spolupráci s ostatními aktéry podílejícími se na vzdělávání.
Místní akční plány by měly mít jasněji definované své pole působnosti a odpovědnosti.

K politické diskusi by bylo vhodné návrh právní formy instituce předložit až po shodě mezi pedagogickými odborníky, konzultaci s Ministerstvem vnitra a spolupráci s odborníky na procesy.

- nízké náklady
- tato organizační struktura již existuje

- ORP nemůže nést odpovědnost za kvalitu vzdělávání, ORP není součástí vzdělávací organizační struktury
- omezená možnost vlivu MŠMT na zavádění reforem
- omezená možnost vlivu MŠMT na hlavní vzdělávací proces
- zvýšený vliv komunálních politiků
- zvýšení vlivu větších zřizovatelů na úkor menších

- nejotevřenější varianta

- složitější organizační struktura vlivem dobrovolného zapojení
- ŠPO nemůže ze zákona nést odpovědnost za kvalitu vzdělávání, není součástí vzdělávací organizační struktury
- obtížné zavádění změn i kontroly ze strany MŠMT
- zvýšený vliv komunálních politiků

- snadnější možnost dohody na vzdělávací politice v regionu

- ŠPO nemůže nést ze zákona odpovědnost za kvalitu vzdělávání, není součástí vzdělávací organizační struktury
- obtížné zavádění změn i kontroly ze strany MŠMT
- vliv komunálních politiků
- rozdrobení systému

- přímý vliv MŠMT na zavádění reforem
- snadnější kontrola ze strany MŠMT
- jasná organizační struktura a z toho vyplývající odpovědnosti

- nebezpečí menšího zapojení místních aktérů
- nebezpečí úřednického přístupu

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Z organizační struktury má být jasně čitelná podřízenost a nadřízenost a také vyvoditelná logika odpovědností. MŠMT má mít pravomoci k efektivnímu řízení v oblasti vzdělávání a zavádění změn.

MŠMT ve variantě C má jako jediné jasně definovanou vertikální nadřízenost a podřízenost, ze které se dá jednoznačně určit rozpad odpovědností.

MŠMT je odpovědné za plnění vzdělávací politiky a pokud má plnit odsouhlasené cíle v kvalitě a čase, tak k tomu musí mít zásadní vliv na personální obsazení pozice ředitele instituce.
Pokud ředitel instituce není schopen plnit dohodnuté cíle a nebo poruší zákon, musí mít MŠMT účinný nástroj na sjednání nápravy. Stejné pravidlo musí také platit mezi ředitelem instituce a ředitelem školy.

[{ "title":"Odpovědnost za kvalitu vzdělávání","comment":"","size":65.0009765625,"name":"Odpovědnosti-za-kvalitu-vzdělávání.pdf","filename":"fu_njs4e33qz6ik8i8","ext":"pdf" }]

Od počátku 90 let pro zlepšení stavu našeho školství bylo realizováno již řada změn, přesto hodnocení výsledků našeho vzdělávání v rámci OECD má klesající tendenci.
Předcházející reformy totiž nebyly realizovány podle ověřených postupů pro řízení změny.

Rozhodně nesouhlasím

Opatření Strategie 2030+ vnímám jako obecné směřování, nicméně ani implementační karty mi neposkytly konkrétnější informace o způsobech a procesech implementace Strategie.

Již existující struktura, ne několika místech v ČR do určité míry již dnes plnící roli středního článku podpory.

I přes navýšení kompetencí a finančních možností upřednostňování podpory pouze pro školy zřizované právě ORP

Nový samostatný subjekt s jasně definovanými kompetencemi a odpovědnostmi

Zbytečná vrstva navíc v podobě DSO, ztráta míry komunikace, odpovědností atp.

Nový samostatný subjekt s jasně definovanými kompetencemi a odpovědnostmi

Potřeba zvýšené komunikace vůči veřejnosti, že nový subjekt nebude jen spotřebovávat veřejné finance, ale bude mít reálný přínos pro region

Přímé a větší zapojení MŠMT do fungování organizace.

Obava ze ztráty lokálního aspektu - může chybět znalost místního prostředí, vazeb atp.

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Přímá odpovědnost za realizaci cílů a opatření S2030+ - která by se měla promítnou do činností škol v území - neexistuje a je bohužel nahrazována projektovými aktivitami. Ty však nemají jasné institucionální ukotvení vůči školám, popř. jejich zřizovatelům v území a zároveň nemají ani vyspecifikované cíle, indikátory k hodnocení dosažení změn spjatých s realizovanými aktivitami.

Rozhodně nesouhlasím

Kromě základních regulačních změn a nastavení finančních toků v podstatě neexistují (kromě projektových aktivit) žádné nástroje řízení naplňování cílů a opatření S2030+.

Jedná se nutnou podmínku realizace cílů vzdělávací politiky od národní úrovně, po regionální a místní cíle. To potvrzují zahraniční zkušenosti (např. studie McKinsey & Company (2010): How the world’s most improved school systems keep getting better či aktuální: https://partnerstvi2030.cz/role-zrizovatele-skoly-v-zemich-s-vynikajicimi-vzdelavacimi-vysledky-a-rovnymi-sancemi/) i domácí dobrá praxe (Litvínov, Krnov, Nymburk atd.)

Daný návrh odpovídá zahraniční i domácí dobré praxi - viz výše (např. studie McKinsey & Company (2010): How the world’s most improved school systems keep getting better či aktuální: https://partnerstvi2030.cz/role-zrizovatele-skoly-v-zemich-s-vynikajicimi-vzdelavacimi-vysledky-a-rovnymi-sancemi/) i domácí dobrá praxe (Litvínov, Krnov, Nymburk atd.).

Bude se jednat o postupný proces vytváření institucionální rámců a kapacit pro profesionální správu místních vzdělávacích systémů v ČR a provázaných - především sociálních - služeb.

Na základě zahraničních zkušeností je tato podmínka nezbytná pro zajištění kvality pedagogické práce a výuky na českých školách. Viz https://www.reditelnazivo.cz/files/reditele-skol-v-cr-klicovy-hraci-v-systemu-vzdelavani-bez-dostatecne-podpory.pdf

Vše je základním předpokladem kvality činnosti škol, který vymezují mj. i závazná kritéria Kvalitní školy od ČŠI: https://www.kvalitniskola.cz/Kriteria-hodnoceni a jsou předpokladem zlepšování výsledků vzdělávání pro všechny děti - viz mez. ped. výzkum: https://visible-learning.org/hattie-ranking-influences-effect-sizes-learning-achievement/.

Zde se jedná o základní předpoklad, který vychází z mez. zkušenosti (Finsko, Estonsko, Kanada, Nizozemí) viz studie: https://partnerstvi2030.cz/role-zrizovatele-skoly-v-zemich-s-vynikajicimi-vzdelavacimi-vysledky-a-rovnymi-sancemi/.

Opět se jedná o podmínky efektivní správy místního vzdělávacího systému. Viz data a zjištění z úspěšných vzdělávacích systémů s vysokými výsledky a rovnými šancemi pro všechny děti: https://partnerstvi2030.cz/role-zrizovatele-skoly-v-zemich-s-vynikajicimi-vzdelavacimi-vysledky-a-rovnymi-sancemi/.

Naprosto nezbytná činnost místní správy vzdělávání. Na základě dobré praxe v území - např. Krnovsko, Litvínovsko, Kadaňsko a další lze zaznamenat prokazatelné výsledky (snižování vzdělávací neúspěšnosti: https://www.mapavzdelavani.cz/zaostavani-vzdelavani) na základě spolupráce služeb a aktérů v území (školy, školská zařízení, soc. služby, OSPOD, úřady práce atd.). Viz mj. https://www.desegregace.cz/.

Je naprosto nezbytné, aby žádní aktéři - obce, školy, nebyly z místní správy (ideálně na úrovni nejvyšší správní jednotky místní správy - ORP) vyloučeny. To by vedlo k prohlubování už tak extrémních nerovností v podmínkách a kvalitě vzdělávání dětí v ČR. Více k nerovnostem viz studie: https://www.paqresearch.cz/post/nerovnosti-vzdelani-neefektivita.

Tento správní model vychází ze zahraničních zkušeností - Finsko, Estonsko, Nizozemí, Ontario - viz https://partnerstvi2030.cz/role-zrizovatele-skoly-v-zemich-s-vynikajicimi-vzdelavacimi-vysledky-a-rovnymi-sancemi/.

Naprosto nezbytná podmínka vycházející z pedagogického výzkumu - viz (spíše ilustračně): https://visible-learning.org/hattie-ranking-influences-effect-sizes-learning-achievement/ , domácí dobré praxe (např. Hlučínsko) a dalších zkušeností.

Jedná se o řešení pro menší školy, které nemohou profesionálně a finančně efektivně zajistit některé své činnosti. Návrh je rovně v souladu s opatřeními ve Strategií 2030+.

Opět jasné prokázání ped. výzkumem. Viz analýzy a výzkumy Fullena, Leithwooda atd.
Popř. shrnutí pro ČR: https://www.reditelnazivo.cz/files/reditele-skol-v-cr-klicovy-hraci-v-systemu-vzdelavani-bez-dostatecne-podpory.pdf.

Nezbytná podmínka pro efektivní vedení místních vzdělávacích systémů a zajištění práva na vzdělávání pro každé dítě u všech obcí (viz školský zákon) v rámci místní správy.

Obce majetek vlastní - tj. jsou těmi nejvhodnějšími správci. Tato zkušenost staví i na zahraničních přístupech - viz https://partnerstvi2030.cz/role-zrizovatele-skoly-v-zemich-s-vynikajicimi-vzdelavacimi-vysledky-a-rovnymi-sancemi/.

Tento parametr efektivní správy škol se opět objevuje ze zkušeností ze zahraniční:
Existují však i příklady z ČR, kde je efektivně využíván v dílčích oblastech (Pardubice, Plzeň atd.).

Předmětný odhad vyplývá ze zahraničních zkušeností i historické praxe v ČR (okresní školské úřady) viz https://partnerstvi2030.cz/role-zrizovatele-skoly-v-zemich-s-vynikajicimi-vzdelavacimi-vysledky-a-rovnymi-sancemi/.

Profesionální školská správa ve vztahu k realizaci cílů národní, regionální i místní strategie musí mít předmětné kompetence k dispozici. Je nutné omezit vliv laického (politického) prvku, přičemž toto nastavení je typické pro systémy profesionální školské správy (nikoliv však centralistické, ale místní) v inspirativních zemích mj. i obdobnou tradicí veřejné správy - např. Estonsko (analogicky pak Finsko, Nizozemí atd.): https://partnerstvi2030.cz/role-zrizovatele-skoly-v-zemich-s-vynikajicimi-vzdelavacimi-vysledky-a-rovnymi-sancemi/.

Logické vyřešení práv a povinností v rámci diskutovaného modelu správy.

Předmětná podmínka respektuje současné parametry i zacílení financování sektoru neveřejných škol (do budoucna je však potřebná diverzifikace a vyjasnění rolí neveřejných škol v rámci místních vzdělávacích soustav - to je však úkolem národního regulátora - MŠMT).

Ukotvení pozice ředitele místního vzdělávání je základním předpokladem profesionalizace správy. Daná pozice by měla být vymezena regulačně a zároveň by mělo jít o pozici, která je vztažena ke kariérnímu systému v rámci systému pedagogických pozic (spojena se základním standardem kvality činností, systémem vzdělávání a kvalifikačních předpokladů, dalšího profesního vzdělávání atd.). Jmenování místními zřizovateli je logickým prvkem systému, dohled národního regulátora (MŠMT) je předpokladem volby profesionála a realizátora cílů národní politiky.

Odpověď viz výše. Zároveň odpovídá mezinárodní dobré praxi, ale i místním zkušenostem, kdy efektivnější místní správu školských systémů poskytují bývalí pedagogičtí a úředničtí profesionálové (např. se zkušeností ze školských úřadů - např. Otrokovice, Jeseník apod.).

Zkušenost mezinárodní dobré praxe: https://partnerstvi2030.cz/role-zrizovatele-skoly-v-zemich-s-vynikajicimi-vzdelavacimi-vysledky-a-rovnymi-sancemi/.

Tým musí být dostatečně rozsáhlý a odborně vybavený, zde by měly vzniknout standardy pro danou oblast (viz zkušenosti z oblasti sociální politiky v ČR či zahraniční zkušenosti: https://partnerstvi2030.cz/role-zrizovatele-skoly-v-zemich-s-vynikajicimi-vzdelavacimi-vysledky-a-rovnymi-sancemi/. .

Základní předpoklad efektivní zprávy a naplňování cílů národní, regionální a místní vzdělávací politiky.

To je nutné, aby docházelo k provázání s národní úrovní a realizací cílů a opatření vzdělávání politiky ČR.

Postupné budování kapacit profesionální správy místních vzdělávacích systémů a provázaných služeb (především sociálních) je základním předpokladem budoucí možnosti efektivně realizovat cíle a opatření vzdělávací politiky v ČR. Budování kapacit MŠMT pro územní podpory v podobně realizovaného projektu je užitečným mezikrokem v podpoře profesionalizace místních správy.

Instituce musí navázat na kulturu vztahů aktérů na místní úrovni, které vybudovaly projekty MAP. Tj. místní vzdělávací správa přirozeně naváže na práci MAP. Zároveň jsou realizátoři projektu MAP klíčovým zdroje odborné pracovní síly pro novou instituci.

Aktuálně nejsou jiné právní formy možné. Je samozřejmě možnost pracovat na nových institucionálních řešeních a např. je vložit do školského zákona či regulace samospráv v ČR.

Poměrně jasný systém správy, práv a povinností aktérů.

Absence zapojení malých obcí, ohrožení správy tamějších škol a "města ORP centrismu".

V případě zapojení všech aktérů je to možný model místní školské správy.

Hlavní riziko je v dobrovolnosti, neboť ta bude prohlubovat nerovnosti v rámci místních vzdělávacích systémů.

Poměrně vhodný model pro "resortní řešení" vzniku místní školské správy (klíčové je povinné zapojení všech aktérů v území - zřizovatelů, škol, školských zařízení).

Malá provázanost s dalšími službami (hlavně sociálními) na území ORP - tj. "riziko resortismu".

Poměrně jasný model školské správy.

Riziko byrokratizace, centralismu a malé reflexe místních podmínek a potřeb, nákladnost vybudování zcela nového systému na státní rozpočet (malá politická podpora), opět "rezortní přístup".

Komentáře k daným modelům byly uvedeny výše.

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

Zdůvodněno ve výhodách.

Většina pravomocí jsou pro smysluplnou, profesionální, kvalitní a efektivní školskou správu na místní úrovni klíčové.
a) Právo souhlasu či nesouhlasu již bylo odůvodněno výše (Ukotvení pozice ředitele místního vzdělávání je základním předpokladem profesionalizace správy. Daná pozice by měla být vymezena regulačně a zároveň by mělo jít o pozici, která je vztažena ke kariérnímu systému v rámci systému pedagogických pozic (spojena se základním standardem kvality činností, systémem vzdělávání a kvalifikačních předpokladů, dalšího profesního vzdělávání atd.). Jmenování místními zřizovateli je logickým prvkem systému, dohled národního regulátora (MŠMT) je předpokladem volby profesionála a realizátora cílů národní politiky. )
b) Schvalování kapacit pouze respektuje současný stav a je zcela logické v případě toho, že stát dominantně předmětné kapacity financuje.
c) Schvalování spádových obvodů je základním předpokladem prevence segregační praxe v rámci vzdělávání v rámci místního vzdělávacího systému.
d) Nastavení by mělo zůstat v rukou zřizovatele (kontrola segregačního nastavení je obsažena schválením).
e) Převzetí řízení (a to nejen v případě porušení zákona, ale i v případě dlouhodobě špatných výsledků místní vzdělávacího systému) je zcela základním prvkem profesionální správy ze strany státu nad vzdělávacím systémem (analogicky je takto správa nastavena např. v Kanadě - Ontario či v dalších zemích má ministerstvo klíčovou dohledovou funkci a garanci kvality).

Díky za možnost veřejní konzultace řešení. Vybudování profesionální správy místních vzdělávacích systémů je jedním z klíčových předpokladu zajištění kvalitního vzdělávání pro všechny děti v ČR.

Rozhodně nesouhlasím

Pro efektivní implementaci Strategie 2030 chybí zejména efektivní řízení vzdělávacího systému, kde by byla potlačena jeho fragmentarizace. Počet zřizovatelů zejména mateřských a základních škol je příliš vysoký, vliv centrálních orgánů (MŠMT, ČŠI) na fungování škol příliš malý. Nedokážeme pomoci selhávajícím školám a efektivně je řídit. Dobře fungují jen ty školy, kde jejich vedení a podstatná část sboru sama chce školu vést dobře a hledá si příležitosti. To se bude dít vždy jen v části škol.

Některá opatření strategie nejsou příliš konkrétní, zároveň kámen úrazu je ve způsobu implementace, který by musel být propracovanější a lépe vymahatelný. Strukturu řízení škol je třeba změnit a zefektivnit.

Viz odpovědi výše. Kvalitu ve školách je třeba efektivně řídit, a to na úrovni vyšší než jeden zřizovatel (obec), ale na dostatečně nízké úrovni, aby existovaly osobní vztahy mezi řídícím orgánem (institucí) a vedením škol. Jen tak je možné využívat úspory z rozsahu, kumulovat expertízu (která na úrovni zřizovatele být nemůže), ale zároveň soustavu uřídit díky osobnímu kontaktu. Tj. musí se jednat o desítky či max. cca 200 škol na jednu jednotku. Pokud má ORP průměrně cca 50 tis. obyvatel, mělo by na něj připadat cca 21 základních škol. To je rozumná velikost řízení kvality na školách.

Jasně souhlasím s tím, co je potřeba udělat. Jde o to, jak toho docílit. To je komplikovanější a každá varianta má svá pro a proti.

Není na co čekat. Děkuju vám za upřímnou snahu pomoci toto řešit. Budování široké shody je jedinou cestou, která má šanci na úspěch. Vážím si toho.

Pedagogický leadership musí ve škole vykonávat ten, kdo má rozhodovací pravomoce. To je ředitel školy. On potom potřebuje dobrý tým zástupců pro řízení pedagogické kvality ve škole, ale zejména to musí také sám dělat.

Ano, to je dobře popsané v literatuře a není o tom sporu.

Ano, tady může být potíž v tom, že některé ty oblasti jsou spojeny s výkonem rozhodovací pravomoce ředitele. Např. personalistika, nábor, rozpočtování... pedagogický leader si potřebuje nad tímto také udržet faktickou kontrolu, či alespoň její část, aby mohl být efektivním leaderem školy. Tj. zajištěno společně by mělo být zejména to, co pomáhá usnadnit výkon na úrovni ředitele. Anebo musí instituce převzít také část výkonu pedagogického leaderovství, tj. řízení kvality výuky na školách. To se ale z venku dělá velmi špatně. Tam je spíš třeba spolupráce s řediteli a jejich podpora na společně definovaných cílech.

Ano, toto je třeba zajišťovat, ale je výzva toto dokázat. Je třeba poskytovat centrální metodické vedení těmto institucím o tom, jaká data sbírat (a pomoci se sběrem), jak je vyhodnocovat, na co se ve strategiích zaměřit a proč, jak participativně pracovat atd. Najít v tomto centrální shodu a schopný tým je výzva. Cestou může být postupné sdílení zkušeností mezi jednotlivými institucemi, až budu ustaveny.

Ano, jen to tady opět jde proti existujícím mocenským vztahům v území. Např. obce a kraje zde mají velký vliv a roli, pedagogicko-psychologické poradny, sociální sektor. Ruku v ruce je třeba usilovat o reformu role zřizovatele a řízení PPP a podobných institucí.

Ano, zdá se mi, že struktura správy školství v území je už teď dost nepřehledná (obce, svazky obcí, MAPy, kraje) a zavedení nějaké dobrovolné instituce, která nekopíruje už existující správní jednotky by věc dál komplikovalo. Ale nejsem na to expert. Zásadní je tady spolupráce s MV.

Viz mé komentáře výše.

Potřebujeme, aby do rolí v těchto institucích vstupovali mj. schopní ředitelé, zástupci - tj. také lidé s jasnou pedagogickou zkušeností a zkušeností s řízením kvality vzdělávání na úrovni školy.

Tady se už dostáváme k různým modelům řešení. Pokud by se sdružovaly školy pod větší právní subjekty, mohly by být právě tyto subjekty onou "institucí". Tj. ano, může to dávat smysl, ale jen pokud to koresponduje se zvolenou cestou k "instituci".

Odpovědnost za kvalitu vzdělávání na škole mají teď výlučně ředitelé. To je v mezinárodním srovnání rarita. Ředitelé mají odpovědnost, ale reálně jí většinou nedotávají, protože často nejsou pedagogickými leadery. Toto chceme změnit a cesta je také v tom, posilovat pedagogický leadership NAD úrovní školy, a tedy sdílenou odpovědnost za kvalitu vzdělávání na škole mezi ředitelem a onou "institucí", případně zřizovatelem (jeho role musí být v tomto jasně definovaná, tj. buď je nebo není odpovědný za kvalitu vzdělávání na škole).

Nejlepším řešením by bylo sloučení malých obcí do větších a posílení odpovědnosti těchto větších obcí jako zřizovatelů škol za kvalitu vzdělávání na zřízených školách. To je ale zřejmě zcela neprůchozí? Pokud je to neprůchozí, pak mohou přijít na řadu jiná řešení, která ale spíš tento problém jen záplatují, resp. přicházejí s řešeními, která nejsou z hlediska rozdělení pravomocí a moci v území moc systémová.

Ano, správa budovy je ta oblast, kterou je nejlépe možné z ředitele sejmout, protože nesouvisí přímo s pedagogickou kvalitou školy.

Role zřizovatele vůči instituci je velké téma a otázka. Nedokážu odpovědět.

Bez toho to možné není. Ale závisí to na zvoleném typu řešení.

Pokud má být ředitel v první řadě odpovědný za pedagogickou kvalitu, musí mu dělat šéfa ten, kdo pedagogické kvalitě rozumí a sám za ni má odpovědnost (tj. instituce), ne ten, kdo nese odpovědnost za správu budovy (zřizovatel). Bez vlivu na ředitele nelze zajišťovat kvalitu pedag. procesu ve školách. Zároveň toto je výsostná pravomoc zřizovatele, proto bude tak klíčové dobře navrhnout vztah zřizovatele a této nové instituce. Zřizovatelé se musí na výkonu práce instituce podílet nebo musí být ochotni svou pravomoc instituci předat anebo k tomu musí být dotlačeni.

To záleží na zvoleném modelu instituce.

Soukromé a církevní školy by měly být regulovány tak, aby se počát žáků na těchto školách dále nezvyšoval a aby se ideálně snižoval (u soukromých škol). Aby se to mohlo stát, musí se zkvalitnit školy veřejné. Jinak budou soukromé školy představovat stále větší konkurenci veřejným školám a povedou k prohlubování nerovností. Existující soukormé a církevní školy by měly mít povinnost spolupracovat na plánování kapacit škol v území. Neměly by čerpat podporu stejně jako veřejné školy, protože stát je v první řadě odpovědný za veřejné školy a musí jim zajistit co nejkvalitnější péči tak, aby dokázaly lépe konkurovat soukromým školám.

Záleží na to na způsobu řešení instituce. Ale zdá se to rozumné. Hlavovu musí být pedagogický leader. Zřizovatelé by se měli podílet na výkonu role instituce. Centrální kontrolní roli by také mohla mít ČŠI.

Ano, správa má být pod pedagogickým leaderstvím.

Opět je zásadní, jakou roli mají obce a kraje. Tam jsou volení zástupci. Ti musí mít nějaký vliv na tuto instituci.

Ano, pilotáž středního článku podpory je třeba využít pro další kroky, zejména k dlouhodobému řešení fragmentarizace řízení mateřských a základních škol.

Jasný soulad s existující správní jednotkou (ORP). Povinné a plošné řešení (nepovede k dalšímu rozrůznění, které nechceme).

ORP bude vykonávat práci pro jiné obce na svém území, což je problematické, ale víc to nedovedu posoudit.

Dobrovolné svazky obcí pokud vím příliš nefungují. Ale neznám to do hloubky.

Ano, to mi přijde potenciálně dobré - území stejné jako ORP, plošné řešení, ale řeší to nová instituce školská právnická osoba. Ale její pozice vůči zřizovatelům atd. může být velmi problematická.

Potenciálně slabá pozice instituce vůči zřizovatelům.

Příliš centralizované, bez vztahu k regionu, MŠMT k tomu nemá odborné kapacity.

Důležitá je plošnost a povinnost opatření. Důležité je dobré nastavení rolí vůči místním orgánům (zejména obce).

Nejsem expert na fungování místních samosrpráv a přenesené státní správy. Jako nejlepší se mi jeví ORP nebo povinně zřízená školská právnická osoba. Nejvhodnější řešení je třeba nalézt ve spolupráci s MV a experty na místní správu a samosprávu. Při hledání řešení je třeba rovnou zahrnovat komunikační stránku věci, tj. politickou průchodnost. Proti kterému řešení lze očekávat menší odpor a proč?

Právo pravidelně posuzovat výsledky vnitřní evaluace kvality vzdělávání v každé z institucí, právo získávat důležitá data od těchto institucí.

Děkuju za vaši snahu, které velmi fandím. Vhodnost návrhu do velké míry závisí na technicko-legislativních parametrech ve vztazích místní správy a samosprávy a na politické průchodnosti (a na možnostem komunikace) jednotlivých řešení. Pokud dokážete s experty z MV a experty na místní správu a samosprávu nalézt technicky a legislativně schůdné řešení, které zároveň bude politicky komunikovatelné, věřím, že se ho podaří prosadit. Které to bude, to nedokážu posoudit.

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Stále se objevující nová témata, především ze strany MŠMT, která jsou navíc silně medializovaná, pedagogický terén velmi zneklidňuje a u všech (odborná i laická veřejnost) odvádí od S2030+ pozornost.

Odpovědnost za kvalitu vzdělávání bude mít vždy ředitel školy, ať už s nebo bez právní subjektivity. Tzv. INSTITUCE ale může mít zodpovědnost za zajištěn podmínek a podpory škol pro poskytování kvalitního vzdělávání v daném území.

Současnou struktury řízení/podpory škol doporučuji nerozšiřovat, tj. pro INSTITUCI využít stávající obce s rozšířenou působností. Existují v tomto ohledu i v dnešní době příklady inspirativní praxe.

Rozhodně by mělo dojít k finálnímu rozhodnutí, kdo a s jakým statusem a jakými kompetencemi bude plnit úlohu řízení/podpory škol v území. Rozlišení podpory a řízení pokládám za zásadní pro další postup systémového nastavení.

V maximální míře bych definované Pedagogické vedení školy provázala s kriteriálním rámcem ČŠI v této oblasti, viz https://kriteria.csicr.cz/?mod=z%C3%A1kladn%C3%AD%20vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD

Pochybnosti mám u povinného výkaznictví v souvislosti s průběžnými změnami v každé škole, ale bude záležet na aktuálním systému povinného vykazování.

Rizikově vnímám evaluační rozhovory s řediteli škol. Pokud se mají týkat hodnocení výkonu ředitelů, zůstává tato kompetence v rukou zřizovatele.

Doporučuji doplnit podporu nadání a péče o nadané.

Území velikosti ORP pokládám za přiměřené pro plánované aktivity, navíc kopíruje současnou strukturu a také samozřejmě nevylučuje spolupráci nadúzemního charakteru.

Nepovažuji za nutné, aby pracovníci INSTITUCE měli pedagogické vzdělávání. Jde o přístup. Důkazem toho jsou skvěle fungující současné odbory školství na vybraných ORP, nebo také týmy místních akčních plánů z řad místních akčních skupin.

Za kvalitu vzdělávání nemůže nést zodpovědnost INSTITUCE, ale za tvorbu podmínek a poskytovanou podporu ředitelům škol ano.

Bude záležet na tom, do kdy je plánovaná činnost MAP.

Vedle výše uvedených práv mi chybí naformulované povinnosti MŠMT.

Osobně nejsem příznivcem vzniku dalších a dalších iniciativ, byť s dobrým úmyslem. Pro mě je to důkaz nedůvěry odborné i laické veřejnosti k vizi MŠMT, potažmo k jejímu naplňování. České školství potřebuje především zvýšit systémovost tak, aby nemohlo dojít k ještě větším rozdílům v kvalitě podmínek, průběhu a výsledcích škol, než máme dnes.
I přes moji výše uvedenou skepsi děkuji za zpracování návrhu, který je výzvou, inspirací, reálnou vizí. Oceňuji jeho promyšlenost a srozumitelnost. Děkuji i za možnost vyjádření.

Slibuji siod toho lepší koordinaci, spolupráci a vyrovnanější kvality. Obávám se toho, že instituce (reprezentující osoby) nebudou dostatečně kompetentní (kvalifikací, nasazením).

Vítám tento počin a nenašla jsem nic, co by mi nedávalo smysl. Naopak pokud se podaří realizovat vnímám to jako posun kupředu ve školství.

Po nastudování plánovaných opatřeních Strategie 2023+ není nic, s čím bych byla v rozporu a s nastavenými opatřeními jsem v souladu. Nicméně vnímám celý dokument pouze jako dokument, který se do života školy zatím nijak nepropsal. Jako zástupce ředitele nemám v ruce jasnou metodiku, co konat a veškeré námi podniknuté kroky jsou pouze a jen naše čtení dané situace. Mám otazník nakolik je takovýto postup žádoucí a zda vede k zamýšlenému cíli.

Pokud by došlo k jejich implementaci, věřím, že by to byl žádoucí posun v našem školství.

Cítím roztříštěnost v systému, která znesnadňuje provádění jakýchkoli změn. Určitá míra centralizace je z mého pohledu žádoucí.

viz výše, soustavná podpora pro zavádění potřebných změn je pro jejich implementaci potřebná

bez jasně a dlouhodobě neměnné vize ve školství je změna spíše náhodná a rozhodně ne rozšířená

Je to rozhodně kýžený cíl, ředitel je zatížen nepedagogickými povinnostmi.

Toto jsou důležité aktivity o které se ředitelé snaží, ale chybí dlouhodobost a systémovost v této práci. Často se skáče z jedné aktivity do druhé a chybí vyhodnocení dopadu provedených změn. Ředitelé potřebují podporu v řízení procesu změny.

Za mne ano, ale je možné, že někteří ředitelé si rádi zachovají kontrolu i nad těmito procesy.

To je sen. Vedlo by k tomu, že školy v regionu budou poskytovat shodnou kvalitu vzdělání.

Já to vnímám spíš jako konkrétní podporu konkrétnímu dítěti. Samozřejmě je dobré i zasíťování v rámci regionu.

Je třeba nějaký vyšší územně správní celek a asi dává smysl uvažovat o ORP. Menší ORP ale nebudou schopny získat dostatečné množství lidí s potřebnou odborností

Nejsem schopna vyhodnotit, zda dané rozmezí je ideální, ale s centralizací systému jednoznačně souhlasím. Jinak nepůjde získat potřebné finanční zdroje.

Důležitá je soustavné propojení s pedagogy v regionu. Nesmí to být úředník, ale někdo, kdo má u pedagogů potřebný kredit. kombinace odborníků a praktiků ze školství, ale i odborníci na řízení procesu změny.

V případě dobrovolnosti nevidím problém. Otázka je, co se školami, které by bylo potřeba sloučit a nechtějí.

Ředitel je a zůstane zodpovědnou osobou, nevidím, jak a proč by se to mělo změnit.

S potřebou plánovat kapacity škol s ohledem na demografický vývoj nelze nesouhlasit. Je otázkou, do jaké míry podporovat všechny malé školy a zda spíš nehledat cesty k rozumnému slučování.

dle velikosti zřizovatele lze uvažovat i o další centralizaci

Nevidím problém s výběrem, otázku vidím v odměňování. Dohlédne instituce na každého ředitele? jaká budou kritéria hodnocení? Co je úspěšná škola?

Nevidím důvod dělat rozdíl dle typů škol.

Asi to nemusí být přímo u ředitele, ale v týmu takový člověk být jednoznačně musí.

toto vidím jako podmínku nezbytnou

Nevím, jestli ročně je vhodná perioda. Nechtělo by to delší časový úsek?

provázanost je nezbytná pro jednotnou linii

ORP provádí doposud správu všech svých obcí, a tedy došlo by k rozšíření pravomocí, které již nyní má a činností, které doposud vykonávala. Je zde známé prostředí. Vztahy mezi institucemi jsou již zavedeny a fungují dle mého názoru efektivně.

ORP je v ČR celkem 206 a obcí přes 6250, a tedy jedno ORP bude mít po sebou značné množství škol, přičemž bude muset uplatňovat převážně individuální přístup - potřeby školy jsou těsně provázány s potřebami obce nebo několika sousedních obcí.

Nepovažuji za optimální řešení.

Rizikem chápu vznik dobrovolnického svazku obcí, jeho orgánů a nastavený systém pravomocí. Může vzniknout soupeření a rozepře v rámci jednotlivých obcí a jejich vedení.

Nepovažuji za optimální řešení.

Rizikem chápu vznik dobrovolnického svazku obcí, jeho orgánů a nastavený systém pravomocí. Může vzniknout soupeření a rozepře v rámci jednotlivých obcí a jejich vedení.

Já děkuji převážně za možnost se vyjádřit, za představení návrhů a za jejich grafické zpracování. Pomohlo mi to udělat si lepší obraz o celkovém záměru a možnostech realizace dané problematiky. Střední článek podpory je dle mého názoru cesta správným směrem. Věřím, že se podaří realizace co nejvíce koncepcí v rámci Strategie 2030+

Pokud nebudou kvalitní ředitelé škol, nezmůže nic ani instituce. Každý ředitel by měl ručit za kvalitu vzdělávání žáků na své škole. Dále je důležitá i skladba žáků.... Jak bude instituce vymáhat kvalitu vzdělání, za kterou ponese odpovědnost?

Instituce uleví ředitelům od nepedagogické práce, budou mít více času na pedagogickou část a zlepšování své školy. Vše záleží na lidech, i v instituci mohou být zaměstnanci, kteří si nesednou s řediteli a spolupráce nebude fungovat. Navíc, každá škola je individuální, specifická.

Pokud bude vše tak, jak je nastaveno v manuálu.

Každá škola je jiná, nedovedu si představit, že bude nějaká agentura uklízet prostory mé školy, místo mé zlaté paní uklízečky, která má mojí plnou důvěru. To samé se školní jídelnou. Bojím se, aby to nedopadlo jako v nemocnicích. Kvalita služeb je nízká.

Myslím si, že toto nebude možné.

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Na základě zkušeností ze zahraničí i s dosavadních výstupů odborných skupin Partnerství jsem přesvědčený, že se jedná o nutný a správný krok.

Na základě zkušeností zřizovatele, podporuji tento návrh.

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

Rozhodně nesouhlasím

Opatření nebudou stačit, protože jsou založená převážně na dobrovolnosti zapojení jednotlivých aktérů. Vzhledem k rozdrobení soustavy se nachází většina klíčových aktérů na lokální úrovni, kde jsou nerovnosti často vytvářeny záměrně, resp. chybí motivace pro jejich aktivní řešení. Bez nezávislého nástroje disponujícího pravomocí spoluřízení některých aspektů vzdělávacích politik se tato dobrovolnost nepřekoná. Lokální propojenost té části společnosti, která z nerovností těží, je příliš velká a určující. Strategie se také zaměřuje na nerovnosti na straně znevýhodněných žáků a málo reflektuje nerovnosti způsobené rozšířenou výběrovostí tříd a škol na druhé straně. Opatření zaměřené na podporu výhradně znevýhodněných dětí a škol tak nepokryjí celé spektrum vzdělávácích nerovností.

Navržená intituce musí mít konkrétní pravomoce vůči městům a obcím - musí mít možnost efektivně vstoupit do lokálních nerovností jako plnoprávný a nezávislý aktér, který může měnit konkrétní vybrané aspekty lokální vzdělávací politiky (např. kontrasignací stanovení spádových obvodů škol nebo výběru a odvolání ředitelů).

Na otázku po výběru ze tří variant nelze odpovědět ANO či NE. Z nabízených možností souhlasím nejvíce s variantou MŠMT (nicméně ta je v návrhu popsaná tak málo, že není zřejmé, k čemu se vyjádřit). Rozhodně nesouhlasím se zbývajícími možnostmi. V ČvT se domníváme, že nestačí úzká spolupráce, ale v některých aspektech musí instituce mít možnost vstupovat mocensky do lokální vzdělávací politiky. Nejsnazší cestou se nám zdá to, aby daná instituce měla podobu středního článku řízení, vázaného na MŠMT, a nevytvářela se další struktura.

Ano, čím dříve, tím lépe. Vzdělávací nerovnosti se dosud nedaří snížit právě proto, že systém je vysoce decentralizovaný a z centrální úrovně je omezená možnost korigovat dění na lokální úrovni.

Varianta ORP je z hlediska ČvT nevhodná, dokonce riziková. Rozhodovací pravomoce jsou v tomto případě stále posazeny příliš nízko a přetrvává politické riziko střetu zájmů mezi hájením kvalitního vzdělávání pro všechny děti a tlaku lokálních voličů na selekci. Některé ORP kopírují rozlohou bývalé okresy, ovšem bez periferních oblastí, které jsou přiřazené k jiným ORP. Jiné ORP kopírují větší města, která již dnes vytváří nerovné vzdělávací podmínky a posílením kompetencí ORP nedojde ke změně. Z podstaty nerovností v ČR nebude mít instituce alokovaná na úroveň ORP sílu vymanit se z lokálních zájmů a vyvažovat různé druhy mocí v území. Naopak hrozí, že dojde k další legitimizaci stávajících nerovností. Nelze čekat, že při vzdělávání „neoblíbených dětí“ na jedné straně a výběrovosti škol na straně druhé, budou lépe hlídat kvalitu ORP, které nebudou mít vyšší nadhled nad situací a budou nadále upřednostňovat zájmy některých dětí nad kvalitním vzděláním a wellbeingem pro všechny děti. ORP také budou ve střetu zájmů, bude snaha vytvářet velké školy, které budou mít tendenci vysávat děti z menších škol. Pro tyto menší školy, vzdálené od centra ORP, se zhorší podmínky vzdělávání, pro děti se prodlouží vzdálenost do nových škol atd.
ORP jsou také příliš malými jednotkami na to, aby se ve všech nalezl dostatečný počet odborníků pro novou instituci.

Navržený model se nejvíce blíží navržené představě ČvT, nicméně mezi základními funkcemi instituce musí být pravomoc vstoupit do lokálních nerovností jako plnoprávný a nezávislý aktér, který může měnit konkrétní vybrané aspekty lokální vzdělávací politiky (např. kontrasignací stanovení spádových obvodů škol nebo výběru a odvolání ředitelů). To tento model nesplňuje.

Zde naznačený model má vzhledem k obcím pouze poradenskou roli, což je zásadně nedostatečné z již popsaných důvodů. Zároveň je obtížné jej hodnotit, protože v návrhu je z těžko pochopitelných důvodů zrovna tato varianta takřka nepopsána.

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Hlavní výhrada ČvT je, že mezi navrženými funkcemi zvažované instituce není zdůrazňována pravomoc instituce vůči aktérům na lokální úrovni, jejichž působení nerovnosti umožňuje, vytváří a udržuje. Mezi základními funkcemi instituce podle ČvT musí být pravomoc vstoupit do lokálních nerovností jako plnoprávný a nezávislý aktér, který může měnit konkrétní vybrané aspekty lokální vzdělávací politiky (např. kontrasignací stanovení spádových obvodů škol nebo výběru a odvolání ředitelů). Ostatní funkce vyjmenované v návrhu jsou potřebné, nikoli však dostačující.
K této možnosti nezávislosti se nejvíce blíží jediný navržený model, a to je MŠMT, který nicméně rezignuje na reálnou pravomoc vůči obcím.

Předkládaný návrh vychází z předpokladu, že výrazné zlepšení stavu zajistí spolupráce aktérů. Domníváme se, že tento předpoklad je mylný. Dobrovolnost a decentralizace jsou hlavními důvody vzdělávacích nerovností, které lze překonat pouze mocenským nástrojem nezávislým na lokální politické reprezentaci. Potřeba řídících pravomocí je sice v materiálu naznačena, ale není zdůrazněna jako nezbytný aspekt nové instituce. Materiál v úvodu předkládá 3 možnosti, ale nerozpracovává je ve stejném detailu a bohužel právě varianta MŠMT rozpracována není.

Instituce (střední článek řízení) by podle ČvT neměla být obnoveným odvětvovým řízením v plném rozsahu a neměla by centralisticky sama určovat dění na lokální úrovni. Ale měla by být efektivním spoluřídícím nástrojem, který vstupuje do dění v lokalitách tím, že kontrasignuje nastavení spádových obvodů, úpravy kapacit škol, výběr a odvolávání ředitelů apod. Střední článek (= střední úroveň řízení) se má skládat ze sítě institucí pracovně nazývaných školské úřady, které jsou podřízené MŠMT. Hlavní síť tvoří 14 školských úřadů s působností v jednotlivých krajích. Ke každému školskému úřadu se v rámci krajů pojí detašovaná pracoviště. Celkem by střední úroveň řízení v ČR tvořilo 14 školských úřadů v krajských městech a několik desítek detašovaných pracovišť tak, aby každé z nich spravovalo cca 50 škol. Společně s ČŠI a analytickými odděleními MŠMT připravuje analýzy a komparace lokálních vzdělávacích systémů. Širší regionální působnost by umožňovala kontextový přístup k lokálním systémům. Zvláštní agendou by bylo systematické vyhodnocování výsledků z inspekční činnosti ČŠI na jednotlivých školách a následná implementace nápravných procesů. Zástupce školského úřadu by nahradil v konkurzní komisi vybírající ředitele zástupce kraje. Zároveň by tento zástupce disponoval právem veta a výsledek konkurzní komise by se stal pro zřizovatele závazným. Stejně jako ČŠI i školský úřad by mohl iniciovat konkurs. Školský úřad by také organizoval pravidelné porady ředitelů regionálních škol a účastnil se porad ředitelů se zřizovatelem. Školský úřad by se také věnoval podpoře žáků a škol, vyhodnocoval by aplikaci podpůrných opatření na jednotlivých školách a zajišťoval rovnoměrnou distribuci těchto mechanismů do škol v závislosti na základě potřeb škol. Poskytoval by školám i administrativní podporu, konzultace v oblasti práva, personalistiky a ekonomie, tak aby ředitelé dokázali efektivněji zvládat úkoly, které jsou jim v oblasti managementu škol ukládány.

Podle ČvT je klíčové podívat se na srovnatelně významné agendy a uvážit, zda se agenda svázaná s obcí bude chovat odlišně od převažující praxe:

Bydlení: politika obcí zaměřená na bydlení ohrožených rodin včetně dětí je cílená na vytěsňování, cílená územní segregace přímo souvisí souvisí se segregací ve vzdělávání a školami kategorie C.

Sociální práce, sociální služby: velké obce preferují ve spolufinancování oblíbené sklupiny (senioři, zdravotní handicapy) a vlastní zařízení, služby sociální prevence a podpory vzdělávání pro zranitelné rodiny jsou odkázané na projekty ze strukturálních fondů, mimo sítě sociálních služeb. Spoléhat se na sociální komplement podpory dětí z úrovně obce je mimo současnou realitu.

Služby zaměstnanosti a sociální finanční transfery: V minulosti se ustoupilo od dávek rozhodovaných na úrovni obce a došlo k “zestátnění” na centrálně řízenou strukturu ÚP, zejména kvůli velkému rozptylu v praxi, daném i politickou motivací na deprivaci vybraných neoblíbených skupin. Zároveň odkazujeme k zjištěním PaQ k velkému rozstřelu mezi mírou deprivace rodin v území a vyplácených dávek v jednotlivých pracovištích UP, což opět ukazuje k vlivu “místních zvyklostí” na sociální politiku, která je komplementem politiky vzdělávací.

Nejde o strategii 2030+, ale o politiku současné vlády prostřednictvím svého ministra, jehož kroky směřují spíše proti těmto jednotlivým bodům. A pokud ne, nejsou dobře komunikovány směrem k odbornému terénu.

Nějaká lokální správní jednotka je jistě potřeba, osobně bych preferoval Střední článek. Nesmí se ale ze zákona stát další kontrolní institucí, která by zodpovídala za konkrétní úkoly, tedy nesla odpovědnost, kterou by vyžadovala a kontrolovala, případně zadávala postihy. Ve školském systému je již nyní množství nejistoty a další kontrolní oprgán by prostředí ještě více znejistil.

Střední článek - poradní a pomocný orgán. Ano prosím.

Aktuálně ale administrativy přibývá. Neustále. Jedná se o "drobnosti", které i MŠMT hájí, že je v řádu hodin a není to "přece tak zlé". Ale je. Ne všichni ředitelé jsou IT dostatečně zdatní, aby si práci ulehčili pomocí moderních technologií a nemají dostatek administrativních pracovníků, aby delegovali. Tento trend se nezvrátí žádným dokumentem a rozhodně ne z roku na rok. Chceme-li pedagogické leadery, musíme na tom soustavně pracovat ideálně okamžitě. I osvojení si "nového prostoru pro pedagogické vedení" bude mnoha ředitelům trvat a budou se muset mnoho věcí naučit.

Toto se na aktivních školách již děje. Za cenu obrovského přetížení ředitelů, kteří se generují zpravidla z generací X a méně, které mají normy vysoce nastavené na realizaci potřebných věcí. Tráví tak ve školách nezřídka i 80h týdně, aby všemu vyhověli. Přicházející generace mají normy (logicky a zcela oprávněně) nastavené již jinak a tento systém již nebude udržitelný. Hedonicky jsme se jako společnost adaptovali na to, že ředitelé "unesou vše a nějak to zvládnou". tyto časy ale pomalu končí díky společenskému vývoji. Změny musí přijít rychle a efektivně.

Výčet je dle mého kompletní.

Zní to skvěle. Ale kdo to bude na této úrovni řízení pro ředitele realizovat? Musí to být úspěšný ředitel, kterého "přetáhneme" na tuto úroveň. Ale tyto ředitelé budou chybět v současném systému. Kdo zaučí ty nové?

Toto se ale již děje. Na úrovni aktivních škol beze sporu.

S průměrným počtem 230 žáků na školu v ČR hovoříme o tom, že by instituce měla ve správě až 90 škol při dosažení maximální hranice. Bude řízení celého procesu možné a efektivní?

Přestávám se orientovat v tom, jaké priority by měla mít instituce a jaké zřizovatel.

Viz. výše. Jak se bude efektivně nastavovat tato spolupráce? Znamená to, že každý zřizovatel bude moci být v jiném vztahu k instituci? Povede to ke zpřehlednění a zefektivnění? počítá se, že se bude tento vztah měnit, např. na záka
ladě komunálních voleb?

Přemýšlím, kde se tolik lidí znajících školské prostředí vygeneruje.

Proces výběru ředitelů by se měl jednoznačně změnit. Současný systém je nepřehledný, netransparentní a dává obrovské možnosti zřizovatelům, kteří často nejsou odborníky v oblasti školství.

Vzdání se právní subjektivity považuji až za případný následný krok. Autonomie ředitelů škol je v našem systému velmi zakotvená.

Nedovedu si představit informované a odborné rozhodnutí starostů obcí v tomto směru. Jak se vyhneme klientelismu? Budou probíhat kampaně, aby se uchazeč představil? Tato pozice by měla být veskrze odborná a tedy i odborně vybraná.

Ale jaké to budou? Školský management? Praxe? Budou vznikat nové specializační obory? Jak se prokáže leadership? Bude se uznávat odborná činnost? Jak se prokáže? nebo bude muset absolvovat kurz?

"Skládat účty" je skutečně příšerný výraz. Něco někomu dluží?

Řešení vychází ze stávajícího vztahu a je snáze aplikovatelné.

Mají a budou mít zřizovatelé dostatečné kapacity na převzetí agendy ohledně správy budov? (Praha 12 = 9 škol, 17 školek)

Z mého pohledu ideální řešení. Školské úřady :-)

Dlouhodobá změna s obrovským nárokem na odborné pracovníky, kteří se budou generovat právě ze škol.

Centralizace odpovědnosti pod instituci, jejíž "šéf" se mění každé 4 roky.

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

Díky za snahu věci posouvat. V celku je návrh výtečným krokem a pevně věřím, že jeho implementace bude znamenat posun v našem systému.

Rozhodně nesouhlasím

Základní škola Eden, Praha 10, Vladivostocká 1035/6, příspěvková organizace

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Souhlasím, že podmínkou pro zlepšení kvality učení je určení instituce, která bude na kvalitu dohlížet a bude to jedna z jejích kompetencí. Nesouhlasím nutně s tím, že musí vzniknout nová instituce - tato kompetence se může nově objevit u již stávajících institucí (např. úřadů ORP) za předpokladu, že to bude personálně (kapacitně a finančně) a odborně zajištěno.

ideálně dříve, jinak se další naplánovaná opatření ze Strategie nemusí naplnit.

myslím, že bude pak hodně záležet na vydiskutování vzájemných kompetencí mezi řediteli škol a dané instituce v některých oblastech, kde se může "odevzdání kompetencí" na instituci křížit s potřebou/ nutností ředitele školy budovat kvalitní a otevřenou školu - napadá mě např. nábor nepedagogických pracovníků a správa majetku, kde se to může drobně překrývat. Aby prostě ředitel nepřišel o možnost v těchto věcech také (spolu)rozhodovat.

Skoro si říkám, jestli rozpadem této agendy na cca 227 jednotek (ORP + MČ Pha) nedojde i tak k přílišné rozdrobenosti a zda by nebylo vhodnější některé z těchto kompetencí držet ve vyšších patrech (kraje?), nebo dobře promyslet centrální konsolidaci a řízení těchto institucí s ohledem na jmenované kompetence. Určitě je to krok dobrým směrem, ale v tuto chvíli a ještě dlouho na to nebude terén připraven, tak bych se obávala velké autonomie institucí, která na mne z těchto vymezených kompetencí působí.

přidala bych určitě koordinaci jazykové přípravy pro nově příchozí děti s migrační zkušeností (to se zatím nedaří lokálně dobře koordinovat).
Na druhou stranu by toto (zejm. 2. bod) do určité míry mělo být ponecháno stále v rukou ředitelů škol (a jejich týmu ŠPP), který do tohoto musí být zainteresován případově. Zkrátka - je třeba důsledně vymezit kompetence, aby se nestalo, že to bude mít na zodpovědnosti "úřad", který ale nebude moci být činný a vykonávat exekutivu v jednotlivých případech, zatímco ředitel školy bude zbaven odpovědnosti --> nebude se dít nic --> dopady na děti.

toto považuju za sice velmi důležité hodnotové východisko, které bude ale nastavením instituce jen velmi obtížně vymahatelné, nebo?

Zároveň mám za to, že většina těch kompetencí výše zmíněných jde spíše za odbřemeněním ředitelům škol a sledováním a koordinací dosahování kvality pro všechny děti a žáky a vyučující, nikoliv za leadershipem, který jsem pochopila, že bude posilován u ředitelů škol.
???

zatím si neumím představit, co ztráta právní subjektivity bude znamenat pro kompetence a povinnost ředitele školy poskytnout kvalitní a rovné vzdělávání všem dětem dané školy. Zda tyto kompetence a povinnosti budou ředitelům i tak zachovány?
Chápu, že je to absolutně provázané s pedagogickým vedením, které v kompetenci zůstane (a bude posíleno), ale toto vše vyžaduje velikou míru seberozvoje ředitelů školy a přijetí zodpovědnosti (i v podobě právní subjektivity) mi stále připadá jako klíčový prostředek. Potřebovala bych k posouzení komplexnější informace, co tato ztráta/vzdání se přesně znamená a zda-li bude toto dobře navázané na získání těch potřebných kompetencí a zodpovědnosti na úrovni instituce

ok, možná tedy výše uvedený komentář je tímto vysvětlen, ale... :)

odhadovaná výše úvazků za předpokladu, že se to týká cca 227 institucí mi přijde obrovská a předem odsouzená k nezdaru, zvláště s ohledem na současné tendence k úsporám (nejen) ve školství, které se obávám, že s ohledem na tendence v ekonomice nebudou lepší...
Uvažovala bych spíše nad promýšlením efektivity řízení a činností odborů školství na úrovni krajů, ORP, obcí + dalších institucí, organizací apod. a hledání optimalizace. Jinak se to smete ze stolu...

asi ano, ale určitě v součinnosti i s dalšími aktéry (ČŠI, zřizovatelé, ...)

myslím, že se tady v tom návrhu hodně opomíjí klíčová úloha krajů. Mnohem spíše by posouzení kvalifikace na tuto odbornou pozici měli mít právě kraje + příp. MŠMT (ale bude mít na to kapacitu?) nežli starostové, kteří vzdělávání mnohdy nerozumí... navíc starostové jsou politické fce a obávala bych se politizace, zatímco spíše potřebujeme odbornost, nezávislost, navázanost na rámec vzdělávací politiky z centrální úrovně.
Ano, nutně musíme mít definované kvalifikační předpoklady :)

tady mám obavu, jestli máme takto kvalifikované osoby v potřebném množství????

za mě již organizační detail, ale dává to smysl

ano, pokud to bude v kompetenci instituce, je nutné na to mít odborníky, to je snad jasné... opět je ale otázka, zda budeme mít tolik takto kvalifikovaných osob?

opět si myslím, že by měly být kompetence nastavené trochu systémověji a "skládat účty" by měli zejména kaskádovitě nahoru (kraj --> MŠMT), ovšem pouze za předpokladu, že budou mít odpovídající kompetence směrem dolů (k ředitelům škol). Záleží skutečně na tom, jaké budou vymezené kompetence mezi institucí a řediteli škol - pokud budou i nadále ředitelé autonomní, tak "skládání účtů" může být poměrně problematické

já se obávám, že na to MŠMT nebude mít kapacitu...

mě stále není jatsný vztah mezi touto institucí a středním článkem podpory, takže nedovedu posoudit, zda-li to má být jedním z hlavních úkolů. Může se klidně stát, že střední článek bude transformován/posílen i o kompetence této instituce, nebo?

dává to smysl, ale opět, mapa aktérů je pro mne v tuto chvíli nečitelná, pokud se bavíme o horizontu 2030+ --> budou ještě stále MAPy?

je to již součástí struktury a je to čitelné i z hlediska státní správy

pokud to bude přiřknuto ORP bez posílení kapacit (finančních, personálních, odborných, metodických)

dobrovolnost je problém, má-li to být systémové řešení.

tady bych měla obavu, že to bude financováno obcemi a nikoliv "státem přímo" (tedy že to bude jaksi samosprávní) a tím pádem to nebude dostatečně funkční a navázané na centrální systém řízení soustavy

toto mi přijde jako řešení, které umožní soustavu skutečně řídit ze středu.

nebude-li participovat kraj a místní instituce (ORP), hrozí možná odstřižení od reality (ale s ohledem na vyjmenované kompetence se toho neobávám), spíš je třeba dobře pak vydefinovat vzájemné kompetence právě se samosprávním řízením, aby to dávalo smysl

S ohledem na řešení kapacit a dalších důležitých systémových opatření vztahujícím se k řešení situace spojené s přijetím uprchlíků z Ukrajiny, ale nejen těmi, jsme vytvořili návrh opatření, mezi nimiž jsou kompetence, které jsme "přiřkli" samosprávám a také "střednímu článku řízení". Nejde tedy o komplexní návrh účelu dané instituce, ale o vymezení důležitých kompetencí vztahujícím se k přístupnosti ke vzdělávání jedné výjimečně zranitelné cílové skupiny dětí a žáků a pak také dosažení rovných příležitostí skrze koordinaci potřebné podpory.

[{ "title":"","comment":"","size":284.19140625,"name":"doporučení-k-řešení-kapacit-a-desegregace.pdf","filename":"fu_5r9chrfjfvc57e5","ext":"pdf" }]

Základní škola Opava, Otická 18 - příspěvková organizace

Rozhodně nesouhlasím

Instituce by byla schopna rozvázat ruce ředitelům škol - zejména pak menších škol z malých obcí, pro které by mohlo být přínosem i vzdání se právní subjektivity.

A priori souhlasím. Problém ale vidím v tom, že dnes již existuje spoustu dalších institucí - NPI, KVIC, MAP a další, které na dílčích navrhovaných bodech spolupracují. Připadá mi, že je účelem všechny tyto aktivity spojit pod jednu střechu, kterou by navrhovaná instituce mohla být.

Důvod je nasnadě. Aktuální řešení neúnosně zatěžuje školy tak, že ředitel pak není v prvé řadě pedagogickým lídrem, ale spíše správcem svěřených objektů.

O některé části této činnosti může mít ten který ředitel zájem si ponechat - např. nábor nepedagogických zaměstnanců. Např. dobrý školník je prostě pro dobrou školu klíčový, apod. Myslím si, že by mělo být v kompetenci ředitele školy, kterou část činnosti může na instituci "outsourcovat".

Trochu se bojím, že řešení spádovosti škol je politické rozhodnutí té které radnice a radnice si je nebudou chtít diktovat od jakékoli instituce - rozhodnutí se mohou totiž odrážet ve volebních výsledcích

Osobně si myslím, že 20 000 žáků je hranice příliš vysoká. Jinak souhlasím.

Osobně si myslím, že na menších obcích se často starosta dokáže dobře domluvit s ředitelem vlastní jedné školy, zatímco se mu bude hůře domlouvat s institucí řízenou centrálněji spadající pod ORP.

Trochu se bojím, kde napříč republikou seženeme tolik dobrých pedagogů, které v nějaké míře odlijeme ze škol. Už nyní je dobrých pedagogů ve školství málo.

Myslím si, že by tyto kompetence měly být nějakým způsobem rozděleny mezi instituci a zřizovatele.

Viz výše - připomínka k nedostatku opravdu kvalitních pedagogických pracovníků. Osobně si také myslím, že by se taková instituce měla podílet na spolupráci s vysokými školami v příslušném regionu ohledně odborné přípravy budoucích pedagogů na fakultách.

Mělo by však být orgánem nejen kontrolním, ale i koncepčně poradním. Řešení celého systému koncepce totiž nyní chybí.

Připomínka viz výše ohledně množství a dalšího smyslu souvisejících institucí - NPI, KVIC apod.

Ano, měla by být přímým partnerem nebo by MAP měl být její podmnožinou.

Uleví agendě na menších obcích, vše vyřeší centrální obec.

Menším obcím se může hůře komunikovat s centrální obcí, která nemusí vše vykonávat ve prospěch jejich školy.

Výhodou je, že orgán bude nyní apolitický a bude méně podléhat politickým tlakům.

Na malých obcích mohou vnímat, že ŠPO nejsou schopni ovlivnit, ale zároveň ovlivňuje školu - tj. přímé dění v obcích

Lepší legislativní ukotvení.

Nic proti výše uvedenému.

Srovnatelné s předchozím modelem. Nevidím rozídl

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

Děkuji za to, že nad tímto velmi důležitým problémem přemýšlíte. Rozvázání rukou ředitelů škol je jedním ze zásadních problémů našeho školství.

ZŠ kpt. Jaroše Trutnov, odloučené pracoviště Běloveská 637

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Vedení škol - ředitelé i někteří zástupci, jsou přetíženi vykonáváním nepedagogických činností ve škole. Na práci s týmem a sledování výsledků a kvality učení dětí jim zbývá velmi málo času. Také vzdělání pro ředitele nepovažuji za dostatečné. Vzdělávání pro ředitele škol se skládá především ze získávání znalostí v oblasti legislativy a práva. Základy pro práci s lidmi ve vzdělávání chybí. Tyto mezery začalo vyplňovat vzdělávání Ředitel naživo a Lídr školy. Součástí vzdělání vedení školy by měl být koučovací nebo mentorský výcvik.

Rozhodně nesouhlasím

Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život - k naplnění tohoto cíle je potřeba, aby i učitelé měli dostatek času na to svou práci pod vedením odborníka reflektovat, sdílet a plánovat si další kroky ve svém učení. V učení se stále opomíjí umění práce se skupinou a jejími zákonitostmi. Učitelé mají většinou velmi málo znalostí v této oblasti. Aby mohl probíhat kvalitně proces učení, je potřeba mít zajištěné bezpečné prostředí pro žáky, předcházet šikaně a rušivému chování žáků. Na to je potřeba opět více času. Například metodik prevence, který by měl být podporou pro učitele v této oblasti, nemá pro to ve svém čase vyhrazený žádný čas. Vše by měl dělat jen v rámci své nepřímé práce. Je potřeba často individuálně jednat s dětmi i rodiči pro zajištění fungující skupiny ve třídě a při současném nastavení na to není dostatek času. Učitelé tak sklouzávají k mocenskému řešení nevhodného chování a toto chování se spíš potlačuje než dlouhodobě řeší. Když to škola dělá dobře a funkčním způsobem, tráví učitelé ve škole mnohem více času, než je jejich pracovní doba.

Současný model, kdy zřizovatelem školy je město, mi nepřijde dobrý. O věcech školy a o funkci ředitele často rozhodují lidé, kteří se oblasti školství nevěnují a nemají o vzdělávání ve školách dostatek informací. Škola se tak často stává politckou záležitostí a tak by to podle mého názoru nemělo být. Pokud by fungovala navrhovaná instituce, kde budou pracovat odborníci, kteří budou rozumět práci ve školství a budou tak moci školy efektivně podpořit, mohlo by to velmi zvýšit kvalitu učení ve školách.

Školy potřebují podporu zvenčí, kterou jim v součané době město ani inspekce nemohou dát. Metody vzdělávání se velmi rychle rozvíjejí, na školy jsou kladeny velké nároky na kvalitu i na individualizaci, ale podpora k těmto krokům už není. Když chtějí školy fungovat kvalitně, stojí je to hodně úsilí (což je v pořádku), ale i přesčasů, které jim nikdo nezaplatí (to už v pořádku není). Vidím jako potřebné, aby fungovala podpora pro začínající učitele - potřebují chodit na náslechy, konzultovat své postupy se zkušenými učiteli - v úvazku na to není dost prostoru. Stejně tak uvádějící učitelé nemají v úvazku prostor na to dávat podporu začínajícím učitelům. Pokud by tuto podporu např. začínajícím učitelům zajistila odborně instituce, mohlo by to pomoci.

Popsala jsem již v předchozích komentářích.

Pokud by instituce převzala některé nepedagogické činnosti, pomohlo by to zvýšit množství času, které má ředitel na pedagogické věci. Pokud by byla zároveň podporou v oblasti učení a vzdělávání, přineslo by to i větší spolupráci mezi školami. Důležité vidím nejen vytvoření instituce, ale i to, aby se v úvazku učitele počítalo s časem na supervizi, sdílení , sebevzdělávání, řešení vztahových věcí ve třídách atd. Bez tohoto navýšení nepřímé práce v úvazku učitele i vedení škol se bojím, aby nebyly změny jen další zátěží.

Těmto činnostem by mělo mít vedení školy čas se věnovat a měly by být prioritou v jejich práci.

Nepedagogických úvazků je ve škole velmi málo a nepokryjí všechny věci, které je potřeba ve škole řešit. Souhlasím, že by se vedení škol uvolnil prostor pro řešení pedagogických věcí ve škole. Pokud by byly vedeny ve shodě s vedením školy. Důležité vidím to, aby se tyto nepedagogické věci podřizovaly těm pedagogickým a byly dělány, aby škole sloužily, ne, aby se škola musela přizpůsobovat novému systému.

Všechny tyto činnosti vidím jako velmi užitečné. Zároveň dodávám, že je potřeba na ně vytvořit v pedagogických úvazcích čas, není možné je jen přidat, byla by to další zátěž. Také je potřeba, aby je vedli odborníci. Neodborným vedením vyhodnocování a sdílení se může nadělat více škody než užitku.

Na zralosti, kvalitě a odbornosti zaměstnanců instituce bude velmi záležet. Pokud by činnost vykonávali lidé, kteří nemají co nabídnout, jen by se opakovala situace, kdy školy spravují města, která odborníky na školství většinou nemají.
Také by instituce umožnila plošnější zkvalitňování úrovně vzdělávání v naší republice. Nyní kvalita hodně závisí jen na jednotlivých školách.

Souvisí to s tím, aby byli motivováni co nejlépe školu vést.

Nevím, aby toto opět nevedlo k závislosti ředitelů na vedení města. Nyní, kdy vedení města rozhoduje o výši finančních příspěvků pro jednotlivé školy, a je na vedení města, kterou školu a jak podpoří, vede k velké závislosti ředitelů na vedení města. Není v popředí kvalita výuky, ale loajálnost k vedení města. I pozice ředitelů jsou politickou záležitostí často.

Pokud bude odborně převyšovat ředitele škol a bude jim podporou, ne kontrolou.

Mohlo by to i sjednotit (vyrovnat) možnosti a podmínky jednotlivých škol.

Především odborníků a zkušených a zralých lidí. Jde o výchovu a vzdělávání dětí, o budoucnost republiky, mělo by jít o špičky v těchto oblastech.

Určitě ministerstvu, kde je naděje, že školství rozumí a chtějí je posouvat.

Je potřeba ohlídat odbornost a kvalitu.

Obce nemají přímý vliv na školy, vedení škol.

Děkuji za to, že se někdo věnuje přemýšlení nad celkovou koncepcí systému, který je z mého pohledu nyní velmi nevyhovující. Závislost ředitelů škol na vedení města vidím jako škodlivou. Vidím jako důležité, aby se školy - učitelé i vedení, mohli zaměřit na pedagogickou činnost, učení dětí, práci se skupinou. Aby v tom měli podporu. Aby mohli dělat práci proto, že to má smysl a vede k lepšímu učení dětí. Ne proto, že ji inspekce bude kontrolovat.

střední článek řeší pomoc s neped.zátěží ředitelů, je nezbytné ho včlenit do mezičlánku mezi mšmt a školami, také je v území zástupce mšmt, zaměstnanec mšmt, který zákony, vyhlášky a další dokumenty předžvýká pro školy, to bych zachovala, bohužel střední článek nemá žádnou odpovědnost, kompetence za svoji práci a také neřeší ped.věci, proto bych ho včlenila do školské správy, jak navrhuje Partnerství 2030

ve strategii 2030 nejsou konkrétní kroky na nastavení odpovědnosti ve vzdělávání, ani k profesnímu učení, ani k ped.leadershipu, je to jen popsáno, ale není to konkrétně řešeno

je nezbytné mít instituci (ORP, ŠPO, školský úřad) co bude mít zodpovědnost danou zákonem, nestačí jen zaměstnanec mšmt ani systémové projekty

zákon ukotví organizaci mezi mšmt a školou, bude řešit ped. i neped.věci, budou zde odborníci i zástupce mšmt (SČ) a pomůže školám, které jsou vyčerpány, ani nemohou mít dostatečnou odbornost na vše - legislativa, dotace, veřejné zakázky, správa budov, správa ICT, prac.smlouvy, účetnictví...využije se sdílení služeb, příp. se více malých škol dá pod jedno ředitelství

musíme se to vyzkoušet, co nejdříve, jestli se něco má měnit po 2030 nemůže se s tím začít v 2030...

ředitel a jeho zástupci se mají většinu času věnovat pedagogickému vedení a ne jiným věcem

jen skrze tento komplexní přístup lze mít podobnou kvalitu škol, cílem je nejlepší škola je ta přes ulici

všechny tyto věci nemusí řešit ředitel, rozhodně na vše z toho nemůže být odborník, když je to tak široké spektrum činností

mít cíle a vyhodnocovat jejich dosažení, výsledky pak využít ke změně, bez pravidelné evaluace ve škole, vůči mšmt a jejímu vyhodnocování se nelze posunout dále

je to historicky dané území, na kterém fungují mnoho věcí společně, úřady, MAPy, služby apod.

v našem území je to cca 4300 dětí a žáků, tedy bychom museli spojit 2 ORP, což nevidím jako šťastné řešení

mít jedno ředitelství pro více malých škol a školek je levnější a efektivnější, u nás máme vyzkoušeno ve svazkovém školství (zde nyní 2 školky pod 1 vedením) a vlastně i v jedné mš, která má 2 budovy na 2 různých místech

ředitel je nejlepší učitel, pedagogický lídr

toto by měla školská správa zajistit a pomoci tak obcím, za to že má dítě kam chodit do školky a školy zodpovídá vedení obce s rozšířenou působností, které také od státu dostává na odbor školství ve své obci finance (na úvazky), ale bohužel je využívá jen velmi málo a peníze jdou na jiné pozice

toto by měla školská správa zajistit a pomoci tak obcím

bez tohoto kroku budou nadále ředitelé přetěžovaní v nepedagogických činnostech

k výběru ředitelů bude přizván i zřizovatel a další osoby, které se běžně výběrového řízení účastní

povinná školní docházka platí i pro děti, které navštěvují tyto školy

kvalita této osoby je zcela zásadní pro úspěch

anebo by MAPy přešly pod tuto instituci v rámci pedag.řízení

za mě A nejlepší, B horší, C ne

něco co už existuje, dostane to novou funkci (někde se to už trochu ozkoušelo, kde MAPy realizují obce), znají své území, zodpovídají za správu budov - jsou to jejich budovy, zodpovídají za kvalitu vzdělávání, ale nyní se nemají o co opřít, ve školství ale vždy mají nějaký odbor, co se o výkazy na kraj a demografii a kapacity škol stará

budou zde jen úředníci jako na úřadu bývá zvykem, nebude to dostatečně kvalifikované, je třeba předem nastavit jasné podmínky pro lidi, co zde budou pracovat, nejsou to úředníci, ale experti, metodici, ped.lídři..

DSO již také fungují, jen vždy účelově, kvůli odpadům, plynu, kanalizaci, apod. U nás je ale třeba založena svazková školka a plánuje se svazková škola.

v DSO nejsou všechny obce v území, v ŠPO by musely být všechny obce, co mají školy a školky, zkušenosti se školstvím ale většinou vůbec neznají, nikdy ho neřešili, Nemají ani zkušenosti s MAPy.

nová instituce, dá se nastavit jinak než dso a orp..najme nové lidi, je větší šance na úspěch, posun a asi i rychlejší, bude od toho velké očekávání...

nikdy to nebylo zřízeno, je to nové,

zástupce mšmt by měl být v některé z těchto variant řešení, ale ne, že by mšmt zřídilo další svoji organizaci, to by nefungovalo

opět by zde byli úředníci a chybělo by buď napojení na mšmt anebo vazba na území

Rozhodně nesouhlasím

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

vznik nového je lepší než snaha měnit staré zaběhnuté

mít osobu / zaměstnance přímo v území, která by propojovala mšmt a dané území

materiál je perfektně zpracovaný, promyšlený, inspiruje se i ze zahraničí, ví se vlastně zcela přesně, co chceme, jaké máme možnosti a kde na to vezmeme peníze, nyní si jen přejme, aby to naše politická reprezentace chtěla změnit! a to brzy..pak už to půjde :-)

Je nezbytné zabývat se kvalitou vzdělávání na menších územních celcích, nicméně se sdíleným porozuměním, co kvalitou myslí, například i v rovině pozorovatelných indikátorů na úrovní školy a třídy.

Předpokládám, že výčet aktivit je ilustrativní, nikoli konečný

V této části návrhu přemýšlím o bodu, který se týká nabírání zaměstnanců a tom, zda nesouvisí tento bod s kulturou školy a vizí školy, kterou z velké části buduje vedení školy a proto by tato složka měla být v kompetenci školy, práce s týmem školy je součástí pedagogického leadershipu, který má být u vedení škol posílen

zaměření na inkluzivní modely, nikoliv na exkluzivní (viz víceletí gymnázia, ZUŠ)

jen si kladu otázku, kde jsou tito lidé, že už bychom se měli zabývat tím, jak je podpoříme

Nicméně v rámci kvality vzdělávání sdílené v územní jednotce, respektive nastavené systémem

jak bude v tomto případě navázána Instituce na krajské či státní subjekty?

Potřebovala bych lépe porozumět termínu ,,skládat účty"

měla by také návázat či jinak využít dosavadní zkušenosti v daném regionu.

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

Ještě si myslím, že by zřizovat novou ŠPO mohly spolu s obcemi i zřizovatelé soukromých škol, tak aby mohly soukromé školy zpětně vřadit do systému veřejných škol.

Preference zřizování svazkem obcí respektive společenství obcí

Jasně stanovený územní obvod.

ORP nemá samosprávnou působnost na území okolních obcí a ani nelze očekávat, že by ji nabyla. Konflikt s Ústavou. Využití mechanismu přenesené působnosti naráží na samosprávnou roli obcí coby zřizovatelů škol. Řada velkých ORP, zvláště statutární města, neprojevují zájem o vývoj ve svém okolí. Vytváření speciálních orgánů navázaných na ORP opakovaně selhalo.

ŠPO je možné nastavit právem, školským zákonem, a přímo či nepřímo řídit ze strany MŠMT. Legitimizace ze strany svazků obcí je žádoucí s ohledem na zřizovatelskou roli obcí.

Vhodné svazky nyní nepůsobí na celém území ČR, jsou neskladebné. Byla by potřebná podpora vytvoření sítě společenství obcí v území, které by tuto roli mohla sehrát.

Přímá vazba na zřizovatele, legitimizace ŠPO ze strany spolupracujících zřizovatelů.

Velký počet obcí v některých ORP, až 117. Složité se domluvit s velkým počtem partnerů. Bez vytvoření prostředníka v podobě svazku či společenství obcí to je nerealizovatelné.

Možnost přímého řízení ze strany MŠMT, subordinace ministerstvu.

Riziko byrokratizace, tj. vytvoření "úřadu" (dekoncenrátu) řízeného MŠMT. Rozpor z kombinovaným modelem správy v území. Není doba na vytváření nových úřadů...

Rozhodně nesouhlasím

V případě společenství obcí je možné využít možnosti nabývat samostatné kompetence ze zákona, a to i na úseku přeneseného výkonu. Tj. společenství obcí by mohlo zřídit ŠPO pro celé území ORP, přestože jeho členy by nemusely být všechny obce.

Je potřeba nalézt model v kontextu veřejné správy, který umožní propojit zájmy zřizovatelů (obcí, samostatná působnost) a vlády zodpovědné za vzdělávací politiku (MŠMT, výkon státní správy). Formální legitimizace zespodu ale silná možnost ingerence včetně řízení kvality ze strany MŠMT by mohla být řešením.

Základní škola, Seč, okres Chrudim

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Jedná se o příliš stručně uvedenou velmi rozsáhlou problematiku. Umím si představit, že se na uvedených věcech v závorce bude podílet, ale nejsem si jist, zda by to měla být výlučná kompetence. Minimálně v v otázce jmenování, ale i v ostatních by to měla být kompetence sdílené (participativní).

Opět poměrně neurčitě popsána silná kompetence, za kterou se skrývá mnoho věcí. Chybí mi zde role zřizovatele, či související problematika. finanční řízení zahrnuje personální , ale i provozní činnost atd.

V odstavci chybí podrobněji popsáno, co se rozumí pod pojmem kvalifikovaný ředitel. Jakou má mít praxi ve školství a vzdělání, jak bude tyto skutečnosti prokazovat. Pro souhlas bych potřeboval upřesnit i složení zmiňované odborné komise. Uvedený způsob neodstraňuje současnou, někdy až zvrhlou praxi nekompetentních zřizovatelů s různými politickými zájmy.

Uváděné kvalifikace mi přijdou velmi obecné, není uvedena délka prokazovaných zkušeností, chybí praxe v pozici ředitel, či zástupce ředitel školy i to, zda jedno nahrazuje druhé. Je funkce radního obce, který má v gesci školu na obci s 2000 obyv. kvalifikací v oblasti veřejné správy školství? Co konkrétně je tou kvalifikací? Jak ji zájemce získává? Co konkrétně je za představou o zkušenosti s pedagogickým leadershipem?

Jen s připomínkou, aby těch ředitelů v rámci týmu cca 20 osob nebylo příliš, mluvme spíše o vedoucím oddělení:)

Opět je třeba dobře vydefinovat kvalifikaci a praxi těch lídrů a expertů i způsob jejich výběru.

Principiálně ano, jen mi přijde každoročně příliš často lépe bych viděl 2 roky, aby to nebylo jen o tabulkách a neustálém sepisování výstupů analýz a statistik, které nakonec stejně zatíží terén:(

Neumím si úplně z daného popisu přestavit fungování dozorčích orgánů, jejich kompetence, nástroje a odpovědnost. Pro velké množství organizací na území ČR to bude nepřiměřená zátěž na lidské zdroje. A asi také zbytečná. Je třeba řídící cliv státu zařídit jinak.

Rozhodně nesouhlasím

MAPy měly dle mého názoru skončit již se vznikem středního článku, neboť takto neustále vznikají nové struktury, které zatěžují práci škol a ze systému se tak vytrácejí finanční prostředky na zbytné věci. Nadále uměle udržovat další a další struktury je velmi neefektivní.
Naopak, se vznikem nové struktury musí 1-2 jiné zaniknout. Při správném fungování středního článku s rozšířenou kompetencí o popisované činnosti v návrhu, by mohla zaniknout ČŠI, nebo alespoň zásadně zeštíhlet a stát se např odvolacím orgánem při sporech, nebo centrem analýz situace v územích.

- existující s struktura a její ukotvení v legislativě
- zaběhlý systém financování
- existující vazby a znalost prostředí

- zkostnatělost a zaběhlé mechanismy, které ani dnes mnohdy neplní svojí metodickou a podpůrnou funkci

- nově vznikající struktura umožní výběr nových, historií nezatížených aktérů, kteří mají větší šanci na proměnu systému
- terén si "dobrovolně" volí tuto formu, odpadá tedy odpor z nařizovaného

- možný zásah politických vlivových zájmů
- příliš velká nezávislost a autonomie, bez zatím jasně definovaných ukazatelů kvality
- vzhledem k dobrovolnosti nevznikne na celém území ČR a stává se tak neefektivní

- zákonné zavedení odstraní čas a diskuze spojené s rozhodováním, zda to chceme a nastává debata o tom, jak to uděláme, tedy rychlejší zavedení a dřívější dopad do systému

- s povinností vznikne zákonitě rezistence v terénu a pochybnosti o všem možném

- jednodušší systém zavedení struktury do terénu
- synergii financí využitých na vzniklý střední článek
- větší pochopení aktérů v terénu, když se využije něco, co už vzniklo a nebude se tvořit další paralelní struktura
- jednodušší způsob řízení ze strany ČR

- větší možnost ovlivnění nekompetentními ministry, kterých jsme v minulosti měli více, než těch kompetentních
- nebezpečí většího zaměření na formální věci, než na proměnu a výsledky vzdělávání (viz práce ČŠI)

Rozhodně nesouhlasím

Myslím, že bez povinnosti a jasné řídící, či kontrolní vazby na ministerstvo, nemůže toto efektivně vzniknout a fungovat.

opustil bych terminologii školských úřadů a využil strukturu středních článků rozšířenou o další kompetence apovinnosti

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Je potřeba kurikulární reformy konzultovat přímo s řediteli a učiteli škol tak, aby byly pochopeny a přijaty. To může zvládnout jen střední článek, který bude napojen jak přímo na předkladatele těchto koncepcí (MŠMT) a realizátora těchto plánů (školy).

Střední článek by měl zajišťovat koordinaci, spolupráci a metodickou podporu tak, aby každá škola měla stejné podmínky i informace.

Vidíme, že spousta dobrých myšlenek se v minulosti z koncepčních dokumentů nepropsala do činnosti škol. A to hlavně proto, že ze školami nikdo problematiku nediskutuje, nevysvětluje, nevede je ale ani nekontroluje. Je to takové můžeš, ale nemusíš, hlavně když to tak bude vypadat navenek.

Ředitel by měl být v první řadě odpovědný za vzdělávání, měl by mít čas pracovat s učiteli, pracovat se žáky a posouvat školu po stránce pedagogické. Právě tato oblast je minimálně koordinována a chybí v ní často systém a vize. Díky jiné zátěži ředitelů je to ale zcela pochopitelné.

Ano, ano, ano je to jediná cesta jak pracovat se sborovnami a učit učitele zkoumat proces učení a hledat cesty jak učení zkvalitnit.

Většinou na tyto věci ředitel není odborník a čas který těmto činnostem je vždy na úkor pedagogického rozvoje školy.

Je to jako ve třídě a ve sborovně. Sám člověk rychle vyhoří při sdílení, spolupráci a společném realizování plánů na kterých se i sám podílím mohu vyrůst, dodá mi to energii i smysl. Nevzniká v území rivalita, ale spolupráce.

Bylo by ekonomičtější, kdyby tyto věci zajištovala instituce, než každá škola zvlášť podle toho jak schopný má management. Přispělo by to k stejným podmínkám ve všech školách. Dnes některé školy záměrně podporu neposkytují, aby od nich děti odcházeli do škol, které podporu poskytují. Tím vzniká postupná segregace a zhoršování vzdělávání v rámci daného území.

ORP je svou velikostí ideální pro správu a podporu škol. Pracovníci instituce na tomto území mohou mít dokonalé povědomí o potřebách a možnostech jednotlivých škol a mohou poskytnout nejefektivnější podporu.

Myslím si, že 5000 je ideální 10000 maximální (zde už bude těžké mít individuální přehled o potřebách a možnostech jednotlivých škol a sboroven) a hlavně metodická podpora bude slábnout.

Podmínka úspěšnosti je přijetí takové instituce a hlavně jejich pracovníků řadovými školami. Musí tedy jít o renomované odborníky ideálně z lokality a s praxí ve školství, ne jen "lektory ne úředníky"

Určitě, dokonce bych navrhoval plošné odebrání právní subjektivity.

Měl by to být jeho hlavní úkol, za který by se zodpovídal a jeho plnění by bylo rozhodující pro jeho setrvání ve funkci.

Při integrované a kvalifikované správě může dojít k výrazné úspoře prostředků a plánované údržbě a rozvoji napojenému i na možnost získání mimorozpočtových prostředků.

Naprostou souhlasím, bylo by potřeba oddělit odměňování ředitelů od municipalit, často neobjektivnost a osobní antipatie.

stálo by za zvážení, aby školy v tomto ohledu přišli o právní subjektivitu, protože jak bude pracovat ředitel, který nebude odbřemenění?

Když budou spolupracovat bude zajištěna jednotnost, když ne bude to prostor pro možnou nežádoucí diferenciaci popř. až segregaci.

Jasně definovány kvalifikační předpoklady, znalost problematiky, vyšel ze školního prostředí. Pozor na politické tlaky municipalit na volbu ředitele.

Je nutné projít školením veřejné správy? Je to tak přínosné? Nedělá to z ředitele pak více úředníka?

Většinu by měli tvořit lídři z území doplnění odborníky mimo území.

Instituce by měla převzít i agendu MAP, aby nedocházelo k duplicitě.

Výraznou roly by mělo mít MŠMT protože v rámci ORP není dostatek kompetentních odborníků. MŠMT by mělo tuto kompetentnost garantovat. Jde přece o přenos strategii z MŠMT přes střední článek ke školám.

Napasování na současnou strukturu MÚ, kteří řeší především financování a podpůrná opatření, přibyla by i metodická fce

Úřednický aparát, zaběhnutý stereotyp, vliv jedné obce. Bude složitější vytvářet podporu pro subjekty s různou úrovní řízení (s a bez právní subjektivity). Zbytečný mezistupeň MŠMT - Střední článek - ORP. Čím více mezistupňů tím horší, čím větší území tím menší dopad.

Každý subjekt může ovlivnit svou část kompetencí MŠMT - metodiku a kurikulární reformy a municipality zase správu budov.

Bude složitější vytvářet podporu pro subjekty s různou úrovní řízení (s a bez právní subjektivity). Jako problematickou vidím dohodu obcí na DSO. Složitější. Zbytečný mezistupeň MŠMT - Střední článek - ŠPO. Čím více mezistupňů tím horší, čím větší území tím menší dopad.

V těchto modelech nejjednodušší. Pokud střední článek bude dosažitelný cca na úrovni trochu většího ORP. ŠPO by se mohlo rekrutovat s MAP. Povinnost zřídit.

Zbytečný mezistupeň MŠMT - Střední článek - ORP. Čím více mezistupňů tím horší, čím větší území tím menší dopad.

Považuji za výhodné pouze v případě, když by školské úřady spravovali území ORP maximálně 1/2 okresu.
Správa nepedagogických provozních agent by pak mohla být v gesci školského úřadu, nebo oddělená v gesci DSO nebo obcí.

Pokud by školský úřad operoval na území okresu neřkuli kraje nebude jeho metodická pomoc efektivní a bude hrozit výběrová nebo formální podpora.

Místní školské úřady bych upřednostnil jen v případě, že by spravovali území velikosti většího ORP nebo 1/2 okresu s počtem žáků ideálně 5000 - 10000 žáků.
U ORP nebo ŠPO2 pokud bude střední článek na území kraje - vidím zde problematický další stupeň.

Přímý přenos informací s centrem, školským úřadem, který plní i metodickou roli a školou. Školský úřad by musel spravovat jen relativně malé území (ORP, 1/2 okresu), aby byl schopen poskytovat efektivní podporu všem školám.

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Určovat vizi a jednotlivé kroky potřebné k realizaci strategického plánu. Mělo by ručit za odbornost metodiků v institucích. Vést školy k rozvoji určeným směrem.

MŠMT vytvoří odbornou radu pro vzdělávání, která koordinuje nezávisle na politické moci plán rozvoje školství a rozdělí tento plán do jasných etap. Vede potom přípravu hl. metodiků jednotlivých prvků středního článku. Tito metodici napříč ČR spolupracují sdílí a společně hledají nejlepší způsoby realizace těchto koncepcí ve svém území. Střední článek je na úrovni ORP (může být větší než ORP ale musí být menší než okres). Na těchto územích koordinují a metodicky vedou ředitele a pedagogické neformální lídry. Kromě této metodické role, která je nejdůležitější, pak střední článek řeší koordinaci nepedagogické provozní agendy, financování přímých výdajů, personální, právní a jiné agendy tak, aby ředitel školy mohl na základě spolupráce a podpory metodika a proškolených pedagogických neformálních lídrů rozvíjet pedagogický proces ve škole. Obce by měli povinné paušální odvody za žáka na provozní agendy a měly své zastoupení v dozorčí radě tohoto středního článku.

Střední článek musí být co nejblíž školám, pokud bude na úrovni krajů je to zbytečné a půjde jen o "právní" poradenství, které už dnes slušně zajišťuje kraj. Pokud bude na úrovni okresu bude území tak velké, že metodická podpora bude, ale veskrze formální bez zajištěného dopadu na rozvoj školy. Jedinou smysluplnou variantou je střední článek na úrovni většího ORP, nebo 1/2 okresu, kdy může poznat, koordinovat a rozvíjet ředitele a neformální pedagogické lídry a zajišťovat koordinovaný rozvoj s reflexí a sdílením. Ředitel by se měl věnovat hlavně rozvoji pedagogů a klimatu školy.
Je nezbytné aby tyto instituce měli v náplni práce také nepedagogické provozní agendy. Obce by měli na provozní agendy zasílat jasně danou paušální částku a být v dozorčí radě tohoto středního článku. Součástí takto chápaného středního článku by měly být i MAP.

Pokud střední článek bude tyto funkce plnit, mělo by to ředitelům škol dost pomáhat

Výhodou je správa majetku zřizovatelem, nepedagogové spadají pod školu

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Zde mi chybí zdůvodnění tohoto návrhu. Nerozumím tomu, proč by se škola vzdávala právní subjektivity.

Nemyslím, že je to "nutná" podmínka.

Jaká zůstane role zřizovatele?

Jaká zůstane role zřizovatele?

Správa majetku obcí bez delegace na ředitele.

Přenos infoprmací a pomoci z ORP na školy bez právní subjektivity.

Správa majetku obcí bez delegace na ředitele.

Jak bude přerozdělená odpovědnost v případě delegování zřizovatelské role?

Správa majetku obcí bez delegace na ředitele.

Nejlepší varianta. Zohledňuje specifika obcí.

Mám za to, že plán vypadá celkem dobře, ale realita tomu naprosto neodpovídá - inovace a tím individualizace nebude, protože nám stát sníží PH max (abychom mohli dále zavádět a dále rozvíjet např. tandemovou výuku), pak nám sníží úvazky AP, předpokládám, že finance na podpůrné profese po 31. 12. 2024 také nebudou... Kdyby mi práce ředitelky nedávala smysl, rezignovala bych, protože v tomto se opravdu nic kontinuálně rozvíjet a zlepšovat nedá, jistota financování chybí. Tedy - byť koncepce, tak ale vlastně k ničemu, protože jistota, že to stát bude financovat, není. Proč to pak mám zavádět, přibírat nové lidi, pracovat s nimi, když nebudu vědět, že mi za dva roky zase neodejdou... Toto pro mě není znakem toho, že pro stát je vzdělávání prioritou...

Myšlenka je to pěkná. Nicméně - záleží na tom, kým bude instituce obsazená, jak bude financovaná, jaké budou standardy práce zaměstnanců této instituce, pod koho bude instituce spadat...

Opět - zní to velmi pěkně. Ale - pro Město i celé ORP Kutná Hora byl do minulého roku k dispozici 1úvazek pro oblast školství, nové vedení Města úvazky navýšilo, našlo schopné lidi (část z nich vybírala už předchozí radnice). Pozoruji, jak je obtížné zavádět takovou změnu - i když starosta Města profesně pochází ze školství, vyžadují všechny takovéto změny čas a velkou podporu. Opravdu dokážeme takovéto změny zavádět? S potřebou dlouhodobé systémové podpory takové instituci? Neřekne se opět za 4roky, že je to moc drahé, nepřestane se to financovat?
Jinak tedy - myslela bych si, že by taková podpora mohla být v rámci ORP, s nějakými stanovenými úvazky pro oblast školství...

Jen - jsem velmi skeptická - při současném stavu veřejných financí a prioritách, že by něco takového bylo možné... Přece jen, zbývá už jen 6let...

Krásná představa... Kterou si ale budu snažit zařídit sama a budu doufat, že mi na to stát nevezme peníze. Mám štěstí, že si náš region vybrala Eduzměna se svými donory a že tak mohu profesně rozvíjet sebe i sbor a nemusím vše komplet hradit, mí lidé nemusí úplně všude za vzděláním v inovacích dojíždět...

Opět - krásná představa; něco se snaží řešit můj osvícený zřizovatel, něco již výše zmíněná Eduzměna... s mou otevřeností ke spolupráci.

Opět - krásná představa. Pod taktovkou Eduzměny máme - několik regionálních lídrů - snahu se scházet se a plánovat, jak udržet nastartované změny v regionu i do budoucna. A jedná se hlavně o financování/fundraising, protože lidi bychom tu aktuálně měli. Mají to tak všechny regiony? Něco by bylo možné řešit i v rámci Školské komise... MAP nám v regionu moderuje ředitelská setkávání, na kterých se věnujeme společnému učení....

Změna vyhlášky o spádových obvodech nicméně není samospásná, vyžaduje velkou míru koordinace zřizovatele, rozvoj spolupráce ředitelů všech zřizovaných škol.... dlouhodobá spolu/práce všech....velké úsilí a snaha všech...
Samostatná kapitola je OSPOD - pro mě koordinátor péče o ohrožené děti. V našem regionu to ale takto nefunguje, u nás koordinujeme my sami.
Chci tím jen říct - důležití jsou lidé, kteří na všech těchto pozicích jsou a mají být - pokud se s nimi nebude efektivně pracovat, nebude nic...

Ano, meziresortní spolupráce bude fajn.

Riziko - velký nárok na míru spolupráce mezi zúčastněnými aktéry.

Zní to fajn, ale - ti lidé.... Ano, pokud se to dá jako možnost a ne jako povinnost.

Ano - toto zní vcelku nekomplikovaně, jedná se o plánování a čísla.

Budeme mít na takovou pozici dostatek kvalitních leaderů? Nebude to odkladiště nevýkonných ředitelů?

Neumím posoudit rizika a výhody jednotlivých návrhů. Pro mě všude hrají důležitou roli lidé, kteří ne/chtějí, ne/jsou ochotni spolupracovat, společně řešit problémy.
Ať už to bude řešení kterékoliv, bude potřeba průběžně vyhodnocovat vzniklá rizika, přenastavovat opatření, s vybranými lidmi pracovat, kontinuálně, navzdory měnící se politické reprezentaci, vylepšovat nastavený systém.
Možná by bylo fajn stanovit si vizi sdílenou napříč politickým spektrem a za tou vizí jít, zařizovat pro školy a další aktéry podmínky, v souladu s touto vizí.
Aktuálně je to co nový ministr, to nový a "skvělý" nápad.... nahoru a dolů....

Rozhodně nesouhlasím

zásadní problém českého školství jsou nerovnosti, s nimi souvisí a od nich se odvíjí všechny další palčivé problémy a mají významný podíl na současné rozpolcenosti společnosti - je potřeba zaměřit pozornost na řešení těchto nerovností

Opatření "na papíře" jsou výborný plán, cesta k jejich realizaci je věc druhá a podpora ředtielů škol tak, aby mohli být pedagogickými lídry ve Strategii 2030+ není dostatečně akcentovaná.

Ředitel musí být pedagogickým lídrem, k tomu je třeba mu vytvořit podmínky, které momentálně nemá a současně je třeba podpořit školy na této cestě a tedy mít dosah do regionů a vyvážit obrovskou decentralizaci, se kterou se v systému školství potýkáme. Místní školská správa má šanci být tím potřebným a chybějícím článkem v systému.

Z mnoha diskusí i analýz jednoznačně vyplývá, že tento mezičlánek od doby rozpadu školských úřadů v systému chybí a jeho absence má na svědomí celou řadu nežádoucích jevů, jako např. velmi ztížená možnost prosazování změn - vidíme to na RVP, inkluzi a dalších opatření, která doposud řadou škol nebyla přijata nebo jen formálně.

právní subjektivita je zejména pro málotřídní školy danajský dar, velmi se jim usnadní život; zajímavá je skutečnost, že přestože mnozí ředitelé si stěžují na přetížení provozními věcmi, tak na právní subjektivitu si nechtějí nechat sáhnout - některá opatření budou muset být zřejmě "na sílu", tím víc je důležité vysvětlovat, komunikovat

měl by se zachovat vliv ostatních partnerů včetně zřizovatelů na výběr ředitelů škol

vracíme se ke kariérnímu systému pro ředitele škol a tato pozice by měla být jeho součástí = využití potenciálu zkušených ředitelů

některé odborníky bude potřeba sdílet napříč regiony

+ není to razantní změna

- jedná se spíše o kosmetickou úpravu, stav to zásadně nezlepší

nejvhodnější varianta
velká úleva pro malé zřizovatele, což je kritický bod pro školy (příkladem neuvolněný starosta na malé obci)
ředitel má prostor pro to, aby byl pedagogickým lídrem
zřízeno povinně ze zákona = přinese změnu
je tu možnost pro zřizovatele si roli podržet i se jí vzdát = možnost volby a dobré příklady táhnou a po počátečním váhání mohou svým příkladem přitáhnout další a další zřizovatele

její úspěch bude stát na dobře propracované vysvětlovací kampani
je to výraznější změna

MŠMT a jeho fungování navázané na politickou situaci

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

Ano, tento sytém mi přijde efektivní. Koneckonců obdobné systémy jsou i v některých evropských státech. Je však otázkou, jak velkou lokalitu a množství škol by měla pod sebou mít místní školská správa - např. celé Brno nebo 1/2 či 1/3 Brna. Nedovedu posoudit, zda-li by kontrola a vedení všech cca 65 ZŠ + cca 140 MŠ bylo efektivní. Spíše se domnívám, že by místní správy měly mít pod sebou menší počet škol.

Osobně jsme pro to, aby byla velká města rozdělena do několika sektorů i s ohledem na počet škol,. Nejde srovnávat i jednotlivé obce s rozšířenou působností. Dal bych nějaké rozhraní počtu (min. a max.) škol.subjektů, které by měla místní správa pod sebou. Jinak, absolutní souhlas.

Ano, požadavek je zcela žádoucí, obávám se však, že pro realizace absolutně nebude politická vůle.

Pokud do toho budou zahrnuty i hygienická opatření, hasiči, revize apod., tak naprosto souhlasím.

Dovedu si představit, že větší část peněz na provoz školy (ne jako nyní), které dostávají zřizovatelé, by směřovala na financování služeb.

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím. Proč by měly soukromé školy čerpat stejné peníze, když obrovskou část peněz dostávají od státu již nyní. Soukromé školství je podnikání jako každé jiné. Ano, dovedu si představit, že by soukromé školy dostávaly také nějakou finanční část, ale rozhodně ne jako doposud.

MŠMT, zástupce kraje, zástupce velkého města (pokud se jedná o velké město)

Vytvoření instituce je podle mě důležité, ale zcela zásadní je pro mě otázka fungování malých škol.

V lesních MŠ patří dle vyhlášky mezi nepedagogické pracovníky také druhá dospělá osoba (označovaná nejčastěji jako chůva), která spolu s učitelem provází děti vzděláváním. Je to maličkost v kontextu celého dokumentu, spíš je pro mě důležité, aby bylo bráno v potaz, že řada nepedagogů se na vzdělávání přímo podílí a je vhodné, aby ředitel měl možnost je vybírat.

Přijde mi důležité, aby aktivní obce měly možnost v nějaké formě činnost školy ovlivňovat, budou-li k tomu mít odbornost.

Jako hlavní riziko vnímám, že by se hledalo opravdu velké množství lidí.

Problematicky vnímám definici malé školy v poznámce pod čarou. Mateřské školy bývají výrazně menší, než ZŠ, přesto je žádoucí, aby v obcích byly zachovány. Malé jsou i lesní MŠ, které však mají velmi nízké provozní náklady (a vyšší mzdové). Pokud by obce musely doplácet, dokážu si představit, že by se některým finančně vyplatilo MŠ transformovat na dětské skupiny, které nyní (a možná i v budoucnu) mají poměrně štědré dotace.

Dovedu si představit, že i to může vést k replikaci nerovností. Obec se nemusí chovat ke školám stejně. Na druhou stranu mě nenapadá, jak jinak.

Záleží na tom, kdo bude mít jaké nástroje. Zřizovatel/instituce.

Jsem velmi skeptická ke kompetencím starostů.

Otázkou zůstává, co by se stalo s méně funkčními MAP?

Stejně jako další varianty je personálně náročná na počty velmi kvalifikovaných lidí.

Může replikovat existující nerovnosti.

MŠMT může být vnímáno jako garant kvality.

Přijde mi téměř nekomunikovatelné, jaký bude smysl a rozdíl vzhledem ke školským odborům na krajích.

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

Rozhodně nesouhlasím

Předpokládám, že to přinese větší znalost specifik daného území a schopnost cíleněji rozvíjet kvalitu škol.

Díky této instituci se ředitelka/ředitel školy může konečně věnovat leadershipu v pedagogické oblasti, naplňovat vize školy.

Před plošným zavedením by nějaká pilotáž byla jistě vhodná.

V současné době ředitelka/ředitel školy již nemá čas na rozvoj vzdělávání ve své škole, pedagogické vedení učitelů, podporu žáků apod.

Nejsem si jista. Nedokážu posoudit všechny aspekty.

Spíše nesouhlasím i soukromých škol, které mají i jiné zdroje financování.

Možná by mohli vybírat samotní ředitelé škol.

Nejsem si jista, zda 1 rok není příliš krátký časový úsek.

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

Pokud budou opatření realizována v optimální podobě a kompetence i odpovědnost jednotlivých článků řízení adekvátně legislatvně vymezeny, může se plnění cílů výrazně posunout. Vzhledem k faktické absenci středního článku řízení regionálního školství je třeba věnovat pozornost tomu, na jakém území bude uvažovaná instituce působit. Na základě vlastních zkušeností jsem přesvědčen, že optimální pro působnost je území okresu. Území správního obvodu obce s rozšířenou působností je počtem obyvatel většinou malé, úřady těchto obcí nemají prakticky žádné kompetence a počty zaměstnanců pro oblast školství se mnohde blíží nule.

Předpoklady pro to jsou, záleží však na tom, v jaké podobě budou realizována, a jak budou legislativně ukotvena.

Už bylo částečně naznačeno. Zružení školských úřadů se ukázalo jako chzybné a vedlo k likvidaci řízení na území menším než kraj a postupně i na území menším než okres. Úřady obcí s rozšířenou působností postupně většinou degradovaly na "pošťáky" a soustředily se pouze na řízení vlastíchích škol.

Rozhodně může účinně pomáhat školám i zřizovatelům, zejména metodicky.

Je nejvyšší čas. Pokud se tak nestane,splnění cílů bude ohroženo.

Současným stavem výrazně trpí úroveň vzdělávání. Snaha jmenovat do funkce manažera bez schopnosti a snahy vést zaměstance pedagogicky se ukázala jako chybná. Uchazeči o funkci se pak zajímali, co je třeba vybudovat a kde sehnat finanční prostředky než o výchovně vzdělávací výsledky.

Znalost místních podmínek, komunikace se zřizovateli, snadnější spolupráce, možnost poradenství v oblastech, které instituce nepokryje vlastními zaměstnanci.

Přístup obcí s rozšířenou působností ke školám ve svém správním obvodu může být v závislosti na místních podmínkách rozdílný. Závisí také na tom, jak by postavení instituce upravovala příslušná legislativa a zda by výkon státní správy byl oddělen od samosprávy. Nedají se vyloučit ani politické zásahy do činnosti instituce.

Při odpovídajícím legislativním ukotvení a zachování nezávislosti na místních samosprávách by mohla být přínosem.

Je obtížné předjímat, do jaké míry by byla považována za rovnocenného partnera ze strany škol i zřizovatelů.

Platí totéž jako u předchozí varianty. Výhodou je, že její zřízení je upraveno jako povinné ze zákona.

Platí totéž jako u předchozí varianty.

Jednoznačně nejvýhodnější varianta. Umožňuje přenést do současnosti pozitiva z činnosti okresních školských úřadů. Poskytuje možnost vybavit instituci personálně zaměstnanci na patřičné odborné úrovni, plnohodnotně zajistit výkon místní školské správy a ovlivnit výběr ředitelů škol.

Je otázkou, zda území SO ORP není pro tuto instituci malé. To se týká SO ORP s nízkým počtem obyvatel, kde není dodržen plánovaný minimální počet 5500 dětí a žáků. V Jihoravském kraji jen tři SO ORP, které nemají sídlo v okresním městě překračují tento počet.

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Myslím, že k podstatnému zlepšení by vedla i kombinace opatření v decentralizovaném systému: 1) kontrola spádů, 2) kontrola PPP, 3) změny výběru ředitelů, 4) indexové financování, 5) posílení kapacit podpůrných profesí a MŠ atd., 6) lepší datové sledování výsledků škol atd. Ale chápu otázku tak, že bez omezení decentralizace to bude těžší výrazně

Dvě výhrady:

1. SČP nesmí být paralelní instituce, ale vytvořit tuto novou instituci ci dozorci organ
2. chybí mi tam pořád, že něco musí dělat centrum (spády, PPP) a musí tam být nastaveny cíle z centra a kontrola

Ale nejen! Musí mít cíle od MSMT presne dané a ty sledovat - v redukci neuspesnosti, prijimani deti na vsechny skoly apod.

Myslím, že by šlo i 3,5-4 tisíce spodek

Odpovědnost = vymahatelná odvoláním, finačně apod. ze strany nové instituce.

Demografická predikce je efektivnější z centra. Malé školy bych v některých místech i rušil, pokud je to výhodnější.

Tomuto nerozumím. Obecně nevím, jak vymahatelná je spoluodpovědnost.

Lepší, ale ne vždy nutné, ten ředitel.

Ale opět - odpovědnost té instituce nesmí jít jen skrze dozorčí radu, ale také definici cílů, vyhodnocení jejich naplnění, jmenování jejího vedení a případnou "nucenou správu" v regionu.

Podle mne je lepší udělat kvalitní design instituce pokrývající celé ORP někde, než udělat všude design polovičatý, nepokrývající celé ORP apod.

Já myslím, že MAP a SČP musí být nějak pohlcen do této nové instituce a personálně ji naplnit.

Navázanost na sociální oblast a koordinace s ní
Vynucení úplnosti - nejde vyřazovat slabší a periferní obce
Navázanost na přenesenou působnost stání správy a samosprávy
Jasnost z hlediska sledování výsledků apod.

Otázka zásahu do ústavy, voleb apod.

Přetrvává riziko politických zakázek a dohod (segregace). Něco by mělo řídit centrum a MŠMT (spádové oblasti, PPP a možnost nucené správy při nerovnostech)

Některé ORP jsou moc malé a bez leadershipu (nutnost spojování více ORP)

Ústavní konformita + realističnost

Nebude fungovat, pokud nebude fungovat na půdorysu celého ORP + nebudou jasné pravomoci. Smysl má pouze ve formě B2.

Plus většina nevýhod všech ostatních mikroregionálních řešení (malé, riziko politických zakázek apod.)

Viz výše - má většinu výhod ORP.

Otázka pravomocí v rámci společenství obcí / jedné právní osoby přetrvává.

Musí se vynutit výrazně výhodnějším financováním - co když jedna obec nebude chtít apod.?

Přetrvává riziko politických zakázek a dohod (segregace). Něco by mělo řídit centrum a MŠMT (spádové oblasti, PPP a možnost nucené správy při nerovnostech)

Některé ORP jsou moc malé a bez leadershipu (nutnost spojování více ORP)

Omezuje politické dohody a zjasňuje vztah škola vs. centrum.

Nejasné personální obsazení - to musí stejně být lidmi z obcí.
Nevím, zda nemá negativní motivace, když tam není pociťovaná odpovědnost lokálních aktérů (v koordinaci služeb, atd.). V tomto může být lepší lokální strutkura s dobrým dohledem a mechanismy proti segregaci a nerovnostem

Rozhodně nesouhlasím

Asi je to nejčistší řešení. Omezení lokálních dohod dohledem MŠMT a převzetím pravomocí v oblasti spádových oblastí, řízení PPP a podílu na jmenování ředitelů považuju za řešitelnější, než řešení absence pozitivní agency lokálních aktérů u řešení přes školské úřady. Ale 100% jist si nejsem.

Řízení PPP, které jsou nástrojem nerovností.

Viz výše - řešení A či B2 s tím, že některé pravomoci má centrum. A nová instituce má z MŠMT stanové cíle a musí vykazovat jejich naplňování. Tedy má reálnou odpovědnost.

Nedělejme polovičatá řešení slučováním některých obcí apod., které mohou ušetřit trochu peněz, ale v řízení vzdělávání nic nezmění.

Decentralizovanost školství přináší velmi kolísavou kvalitu jednotlivých škol. Kvalita vzdělávání v ČR neustále klesá!

Tohle považuji za nejdůležitější úkol ředitele školy, na který často nezbývá dostatek času a energie!

Každoročně mi přijde velmi krátká doba - jednou za 3 roky.

Po zkušenost v poslední dobně pochybuji o směrování a ze strategie se stává pouze další dokument na "papíře". V současné politické situaci nevidím návaznost, provázanost a hlavně směr, který bude nezávislý na politice.

Záleží na politické vůli, máme spoustu zřizovatelů a předpokládám, že se nebudou chtít vzdát své autonomie.

Podstata a plány je jedna věc, realizace a dohoda na politické situaci a řešní je jiná, bohužel cítím že se jen tak obce nevzdají právní subjektivity školy.

Záleží na kompetentnosti instituce, zakotvení v zákonech, aby se z toho nestal poue další úřad "pro své kamarády" a pedagogickým leadrovstvím to nebude mít nic společného. Musí tam být ti nejlepší a respektování učitelé, ředitelé apod.

Důležité jsou ty slova, cituji: "Se souhasem zřizovatele" - je to průchodné?

Finanční řízení by mělo zůstat nadále na "bedrech" ředitele školy, ten nejlépe zná svou školu a ví jaké potřeby je nutné zajistit, tz. požadavek ředitele, instituce splní, samozřejmě za daných a předem jasně nastavených pravidel.

Zatím bez komentáře, mnoho neznámých, neznámá politická situace, zatím žádná návaznost. V poslední době se ze strategie stává pouze další dokument v řadě.

Jihočeská univerzita, Eduzměna

Rozhodně nesouhlasím

Plánovaná opatření pokrývají horizont do r. 2027 (resp. 2028 na úrovni krajských dlouhodobých záměrů). V tomto horizontu uvedené podmínky nejsou dostatečně zajištěny. První podmínka je důležitá, ale není řešena vůbec. K dalším jsou navržena opatření, ale efektivní profesní učení je zatím jen plánováno.
Po zavedení středního článku by mohlo dojít k uvolnění určité časové kapacity ředitelů - ale rozsah a výsledky pilotáže úplně neumožňují odhadnout zda to bude dostatečné pro splnění předposladní podmínky. Poslední podmínku je vzhledem k formulaci "hospodárně zajistit" obtížné posoudit. Pokud by byly některé agendy nepedagogické činnosti řešeny pro více škol bylo by to patrně výhodné, ovšem hospodárné to bude teprve ve chvíli, kdy ředitelé skutečně využijí uvolněný čas na pedagogické vedení školy (což není automatické), takže přechodně může dojít naopak k "nehospodárnosti".

Některá opatření nabírají zpoždění (revize RVP), teprve chystáme systém indexového financování, institucionalizaci specializovaných pedagogických pozic atd., systémová opatření na této úrovni jsou nutná, ale pomalá, jejich dopad má dlouhý náběh. Řešení shora by mělo být doplněno řešením zdola (přesnější popis vzdělávacích nerovností a vzdělávacích potřeb na úrovni území a řešení lokálních problémů lokálními aktéry)

bez jasně určené odpovědnosti za výsledky fungování systému, není jasné ani to, kdo má řídit změny, jsou-li třeba

Odpovědnost za výsledky vzdělávání na úrovni školy nemůže stačit k vyrovnávání nerovností mezi školami; pouze vzdálené metodické řízení MŠMT nemůže vést k efektivnímu řešení problémů v kvalitě vzdělávání na úrovni škol.

Střední článek byl ve Strategii 2030+ popsán jako chybějící prvek systému. Potřebujeme instituci, která bude reagovat na situaci v území; ponese odpovědnost za výsledky vzdělávání a zároveň bude mít kompetence ovlivňovat kvalitu vzdělávání v území.

Ano, to by mohlo výrazně změnit způsob vedení škol, ale je nezbytné zajistit, aby ten čas byl efektivně využíván k takovému pedagogickému vedení škol, které povede ke snižování vnitřních nerovností ve školách a ke zlepšování kvality vzdělávání.

Harmonizace systémů podpory veřejných služeb doufejme povede k minimalizaci administativních překážek.

K uvedení počtu zaměstannců, resp. k rozvaze o tom, kolik by se mělo věnovat nepedagogickým a pedagogickým agendám by bylo dobré uvést nějaké zdůvodnění.

To vnímám jako funkční. Nicméně to asi také bude citlivé téma z pohledu zřizovatelů. Patrně by jim měl zůstat nějaký podíl na rozhodování o "své" škole.

Ano, dává smysl "odbřemenit" i ředitele regionálního školství :)

Formulace "by měl" mi tady připadá slabá. Spíše se mi zdá, že musí. bez takového týmu instituce postrádá smysl.

skvělá věc, jen bude dobré nějak recipročně zajistit datovou/analytickou podporu z MŠMT

Ano, v dalším období by se naopak v zadání MAP mohlo objevit, že vznikají v součinnosti s institucí.

Varianta B mi připadá nejnadějnější (ale bude záležet na souladu s reformou veřejné správy), zdá se, že by mohla umožnit jako harmonizaci podpory mezirezortně i optimalizaci z hlediska velikosti.

- zdá se nejjednodušší na realizaci
- provazba s podporou školství z jiných rezortů (sociální věci)
- už určité know how z MAPů

- možná příliš velký počet ORP, problém kapacit - otázka, jestli potřebný personální nárůst bude rozvoměrně pokryt úsporou z rozsahu
- problém personálních kapacit - pro pedagogickou a metodickou podporu - možná, že by někde musela být sdílená s ostatními ORP

- ŠPO umožňuje překročit jedno ORP - možná lepší optimalizace velikosti místní instituce
- nejdemokratičtejší z pohledu obcí
-možnost delegovat zřizovatelskou roli, příp. správu majetku

- možná problém při překračování hranice ORP - rozpojení podpory škol v dalších agendách (např. v oblasti sociálních věcí - bude li obec v sociální oblasti spadat pod ORP a v sociální oblasti pod ŠPO tvořenou z větší části obcemi v jiném ORP)
- možná složitější model řízení (?)

- možnost vytvořit větší ŠPO než jedno ORP
- možnost případného delegování zřizovatelské role a správy majetku

nenapadají mně
snad možné obtížné vyjednávání o společné ŠPO, zejm. v případě dvou ORP

- možnost překrytí Středního článku podpory a Instituce - už vytvářenou síť by bylo možné rozšířit a transformovat
- možná efektivnější přenos zaměrů a informací MŠMT až na úroveň škol a naopak
- možná vetší využívání analytické práce MŠMT (pokud skutečně nastane) v řízení systému

- možná přílišná centralizace v situaci decentralizovaného systému vyvolá nesouhlas
- síť středních článků podpory byla nadesignovaná s jiným pojetím, možná složitější vyjednávání o "sloučené" podobě
- možná přímé odvětvové řízení sníží zájem/iniciativu místních aktérů spolupracujích se školstvím

U ORP nemám dostatečné znalosti na posouzení toho, zda by úroveň jednotlivých ORP umožňovala efektivní geografického rozložení Institucí

Školská právnická osoba povinně ze zákona zřízená všemi obcemi z území správního obvodu ORP (ŠPO2)

zdá se mi, že umožňuje efektivní "překlopení" dosavadní dobré praxe (např. MAP) v ORP, ponechává kontinuitu a zároveň umožnuje efektivnější řešení z hlediska velikosti instituce a přidání potřebných nových kvalit - delegování agend, příp. rolí a přijetí zodpovědnosti za výsledky vzdělávání

Bylo by asi dobře, aby mohlo nějak sledovat/schvalovat územní strategii rozvoje vzdělávání (resp. sledovat soulad s celostátní strategií).

Považuji ho za dobrý. Oceňuji to, že je koncipován jako doplnění a rozšíření Středního článku podpory; to doufám pomůže k věcné diskusi o jasném určení odpovědnosti za výsledky vzdělávání jako nezbytném opatření k naplnění S2030+

Tato instituce by mohla být nápomocna vedení školy v legislativních, ekonomických a administrativních otázkách, mohla by předávat ověřené informace.

S revizí RVP ZV, organizačními a jinými změnami by tato instituce mohla být vítaným pomocníkem.

Menší územní dopad je pro kvalitu zásadní, školy budou pod větším drobnohledem.

Líbí se mi především působnost na obci s rozšířenou působností.

Aktuálně taková instituce chybí. Čím dříve, tím lépe.

Byl bych za to moc vděčný.

Považuji to za velmi důležité.

To je přesně to, co potřebuji.

Myslím, že vhodná by byla hranice 5 000 - 10 000

Pro hlavně vesnické školy by to bylo více než vhodné.

Rozhodně nesouhlasím

V menších obcích na tuto aktivitu nejsou finanční prostředky.

Hlavně na menších vesnických školách by to bylo pro ředitele velmi prospěšné.

Rozhodně nesouhlasím

Soukromé školy by měli mít jen možnost se podílet, ne povinnost.

Funkci místní školské správy vykonává obec s rozšířenou působností (ORP)

MŠMT nebude mít přímý vliv na to, kdo bude řídit školy.

MŠMT nebude mít přímý vliv na to, kdo bude řídit školy

MŠMT bude mít přímý vliv na to, kdo bude řídit školy

KOntrolovat kvalitu vedení školy

Toto mi přijde jako správná cesta. Děkuji za možnost

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Pro systémové zavádění opatření Strategie 2030 je nutná instituce, která nejen ponese odpovědnost, ale bude k naplňování této mise mít nástroje. Jako riziko vnímám možnou (nebo dokonce pravděpodobnou) nekompetentnost této instituce, která může komplikovat fungující systém na některých (dobře fungujících) školách. Obecně výhody převažují nad riziky, snad.

Souhlasím. Nejsem si jistá s některými body (vzdání se právní subjektivity škol, i když dobrovolné - otázka je, zda se na to nebude tlačit), a také pedagogický leadership na svém území. V něm bych měla větší důvěru v ředitele škol (chápu, že má být v podpůrné roli, ale záleží opět na realizaci). Ostatní body mi přijdou skvělé, potřebné.

mám strach, ale zdá se, že všechny ostatní varianty jsou horší :) Radši dřív než později.

nejsem si jistá, zda všechny zmiňované úkoly reálně opravdu leží na řediteli. Z mých zkušeností jsou některé z těchto agend delegovány. Např. si neumím představit, jak může ředitel fungovat bez rozpočtování a monitoringu čerpání rozpočtu - což je nástroj řízení. Myslím si, že školu (její atmosféru) tvoří i nepedagogičtí zamněstnanci, a při předelegování této odpovědnosti bude mít ředitel menší šanci ovlivňovat např. well-being učitelů a tím potažmo i žáků.

toto vnímám jako rizikové. Jednak to vytvoří dvojkolejný systém, možný tlak na školy na vzdání se právní subjektivity. To, že je škola PO nevnímám jako problematické, ani nadměrně zátěžové pro ředitele.

nesouhlasím, aby školy neměly PS. A ještě víc nesouhlasím, aby se nemohly finančně sebeřídit.

určitě je důležité, aby ze systému nevypadly soukromé a církevní školy.

nejsem si úplně jistá, jaký je nejvhodnější systém výběru ředitele instituce.

Za sebe vidím hlavní přínos v odbřemenění ředitelů, a sekundárně také v podppoře pedagogického leadershipu. V této formulaci je to obrácneně, a ještě - v další otázce, se agenda odbřemenění přesouvá na provozního ředitele.

viz výše. Myslím, že v phodě je mít "ředitelský tandem", ale nelíbí se mi, že si ani v týmu nemůžou vybrat, kdo dělá co (pedagogický leader musí být ředitel). Ze zkušenosti mnohých škol funguje i to, že pedagogický leadership zajišťuje na škole zástupce pro pedagogiku.

Ale proč, má-li ředitel instituce v popisu práce být hlavně pedagogickým leadrem a největším odborníkem v této oblasti :)

Intuitivně se přikláním k variantě A), jako nejschůdnější.

Jde o zavedenou infrastukturu, nemusí se nic nově budovat. Spolupráce s dalšími subjekty je jasně územně vymezená, předpokládám nejméně chaosu. Struktura je nejmíň komplikovaná, a nejmíň náchylná na matení kompetencí. Snažší komunikace s dalšími partnery spadajícími pod ORP.

Není tolik flexibilní, struktura je pevně daná. Zkostnatělé ORP může komplikovat (upozaďovat) práci středního článku.

riziko vypadnutí něktrých území ze systému. Chaos.

Vnímám to jako lepší řešení oproti DSO, z důvodu větší transparentnosti, jednoduchosti.

Status ŠPO pocitově považuji jako slabší, oproti ORP.

popírá princip subsidiarity

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím

Na centrální úrovni je v souladu se zákonnou úpravou odpovědnost jasně daná (je slabá - rozhoduje o financích pro resort a nepřímo i o kurikulu- rámce nejsou závazné učivo a očekávané výsledky jsou doporučené pro úroveň ŠVP). Na krajské úrovni je odpovědnost vůči MaŠ a ZŠ minimální. A na místní úrovni zase maximální (s minimální podporou větších správních celků a centra) - jde o ve světe unikátní bezbřehou autonomii v duchu "ponecháni na pospas problémům". V důsledku dochází k rozpadu péče o veřejný zájem ve vzdělávání a její "delegování" na jedince a sítě jedinců.

Rozhodně nesouhlasím

Orientace na "kompetence" je pedagogickou slepou uličkou, jak dosvědčují kritické studie již od nultých let. A Strategie tuto neúspěšnou orientaci ještě posiluje. Pokud jde o rovné šance, ty se se s deregulací (kurikulární a metodická "cochcárna") a decentralizací systému (v krajní podobě každý kraj, obec nebo škola "autonomně po svém" ) nutně snižují. Z hlediska centra nerovnosti prohlubuje neschopnost čelit rané selektivitě (VCG), která je ideovým zdrojem segregačního myšlení se skrytým a nebezpečným geneticko-biologickým východiskem (argumentace Gaussovou křívkou daných a neměnných předpokladů k učení)

Centrum v zemi velikosti ČR potřebuje mezičlánek zprostředkovávající jeho záměry (tj. politicky korektně vyjednaný konsenzus) až na úroveň jednotlivých míst.

není co dodat. text vyjadřuje klíčové problémy dneška.

Je nejvyšší čas, pokud se má situace aspoň trochu zlepšit.

Nejsem si jistý tím náborem nepedagogických, protože ředitel školy podle novely zákona o PP bude moci udělovat kvalifikaci učitele na tři roky osobám pedagogicky nekvalifikovaným, ale kuchařky, školníka nebo další neped. mu vybere instituce?

Některé činnosti pedag. vedení (proč všude ten anglicismus leadership?) by měly být věcí státu (centra), jako např. příprava na roli ředitele; organizace profesního učení ředitelů. To by nemělo být věcí rozdílných 14 krajů nebo 205 ORP atd.

Neměli by mít odpovědnost za kvalifikaci učitelů, což novela ZoPP bohužel na jednotlivé řediteled delegovala. Záleží tedy, co zahrneme pod pedagogické vedení.

Pozor na vymezení nepedagogické zátěže. Už jsem se setkal s tím, že za nepedagogické papírování byla považována diskuse nad hodnocením efektivnosti podpůrného opatření pro žáka.

Kde ty formální ped.lídry ale vzít? Vzhledem k trendu de-profesionalizace školské správy (dlouholetý dobrý ředitel školy nutně nebude dobrým administrátorem se schopností být současně lídrem).

S první větou souhlasím, se druhou nikoli. Řada soukromých škol s tučným školným by měla mít stejnou finanční podporu jako školy veřejné? To přispívá k snižování rovných šancí a prohlubování nerovností ve vzdělávání (vedle příliš rané selektivity systému).

Problém je, co se míní prokázanými zkušenostmi a taky tím pedagogickým vedením. A jak to identifikovat, Naopak, pokud se předepsanou kvalifikací v oblasti veřejnés právy míní studium, tak to sice bude vnímáno jako další zátěž, ale o veřených politikách a správě by takový člověk měl vědět co nejvíc.

Jen kde je vzít, aby uměli a byli i respektováni ve školách.

Rozhodně nesouhlasím

Rozhodně nesouhlasím s každoročním cyklem. To je průnik korporátní časové logiky (a kultury) do oblasti, v níž nemá co dělat (už se to prosazuje na všech úrovních). brzy nás čekají po vzoru čtvrtletních a pololetních závěrek možná cykly kratší. ve vzdělávání je rozumné tzv. skládat účty tak minimálně za tři roky.

I když tedy - bude to jen symbolická věc a bojím se spíše tzv. pašalíků pro osoby z centra.

Odbřemenění škol a možnost opory relativně blízko (ne někde na vzdáleném úřadě nebo v centru).

ORP zase nemají tak pedagogicky kvalifikované lidi a hrozí ryze ekonomistní a pragmatický přístup převažující nad pedagogicky inovativními prvky a nad kvalifikovaným hodnocením vzdělávání.

Dobrovolný svazek zní hezky, ale byl by to spíš zmatek - některé školy by v něm nebyly, jiné ano.

Je možné navázat na pozitivní historické zkušenosti a vyhnout se negativním zkušenostem dřívějších okresních školských úřadů. Doplnění o analogii dřívějších pedagogických center by pak umožnilo systematickou a v celé zemi srovnatelnou (nikoli stejnou!) podporu na střední úrovni řízení , tj. pro pedagogické vedení, vzdělávání učitelů ad.. Místní školské úřady by nemusely nutně kopírovat mapu dřívějších okresů. Zřizovatelům by zůstala starost o nepedagogický provoz třeba na úrovni ORP.
nespornou výhodou by bylo odstranění neúnosné fragmentace systému (např. 205 institucí na úrovni ORP).

Potenciální nárůst počtu pracovníků v gesci státu.

Návrh je logickou reakcí na negativní důsledky decentralizace státní správy, která je v oblastech výsostného veřejného zájmu (vzdělávání, zdraví, základní služby jako přístup k informacím...) velmi riziková. Vytváří se tím neúnosná vzdálenost mezi obcemi a lidmi v nich a centrem, které pak nanejvýš formuluje obecné vize a cíle. A sytém jako celek se stává obtířně řiditelným. Když se k tomu přidá ještě deregulace (vše co nejméně závazné, jen navádějící a facilitující) ve jménu fikce autonomie, pak je jasné, že se nám pořád nedaří.
Nicméně, instituce pro systém vedení a podpory doplňující střední článek podpory (opět jen podpora) zaznívá jako alibismus pro tzv. pokrok v mezích zákona. Je třeba jasně říci, že hlavní odpovědnost nese stát prostřednictvím svých místních školských úřadů a pod ně vrátit i analogii dřívějších pedagogických center (ovšem lépe řízených, aby DVPP nebylo menu a la carte, ale systém profesního rozvoje). Tyto úřady by měly být schopné zajistit metodické konzultace, profesní učení , sdílení atd. Ekonomické a další nepedagogické záležitosti by pak mohly převzít ORP.

Vzhledem k současnému vývoji situace mám obavy, že celá Strategie 2030+ ustupuje do pozadí aktuálnějších problémů.

Bez ohledu na výměny politických garnitur.

- hospodárnost podpůrných služeb pro školy - obávám se znevýhodnění malých škol

Ředitel by měl mít vždy možnost výše jmenované činnosti nějakým způsobem ovlivnit.

Více času ředitele na pg. činnosti.

Upřednostňování některých škol, odebrání pravomoci ředitele ovlivnit chod školy po provozní stránce