Podstatné je to, že centrální plánování se tváří jako plánování výroby, ale ono je to de facto plánování spotřeby. Stát řekne, co se vyrobí, a tím říká, co si lidi koupí a co si už nekoupí. Plánování nevyházelo ničeho takového jako je výzkum trhu - vycházelo z toho, co už jednou nějak (ne)fungovalo. Řeklo by se - dobrá, plánujme centrálně, ovšem na základě výzkumů. Ovšem co může být lepším výzkumem, než pozorováním reálné situace na trhu. A to stát takhle centrálně nikdy neudělá. Proto je to tak nějak cesta do pekel :-)

"V dnešní době máme již větší volnost" (Závěr) - no, ona tehdy hlavně nebyla volnost de facto žádná, protože vše řídil stát. Jinak je teda zajímavé, když píšete o 60. letech a Kennedym atd. - vidíte, já bych třeba zdůraznil úplně jiné věci, to je přece doba "nástupu mladých", to co dnes považujeme za automatické, že mladí lidé jsou nějak v opozici proti systému, chtějí žít úplně jinak než předchozí generace (tehdy samozřejmě se silně levicovým nádechem) - to je řekl bych to, co je pro danou dobu typické a co dřív v této podobě neexistovalo.

Já bych řekl, že Aristoteles tu cenu vnímá asi nákladově, ale možná i konkurečně - podstatné je totiž to, že podle něj "všichni vědí, jaká by ta cena měla být", takže jeho úvahy se točí kolem toho, že nikdo by se neměl snažit nasadit jinou cenu, než tu, která je správná. Odkud to víme, jaká ta cena má být, není až tak důležité - jde hlavně o to, že se máme chovat morálně.

V kapitalismu sice možná myslí každý sám na sebe, ale to v socialismu taky :-). Akorát trochu jiným způsobem - co si vzít z toho tzv. "společného". Jinak, výborná práce

Já teda popravdě moc nevidím to propojení - jak lze vidět rozdíly a souvislosti mezi těmi kapitolami o současné situaci a názory Smithovými. Nicméně, za kus odvedené práce si jistě zasloužíte plný počet :-)

To by ostatně byla dost zajímavá otázka, s jakým myšlenkovým proudem popisované aktuální protesty jsou vůbec spojené. Já bych řekl, že základem je myšlenka "máme se špatně a existuje silný vůdce, který nás zachrání". A v rámci toho je už vlastně jedno, jaká ideologie se k tomu přidá. Důležitý je ten vůdce. Což je nakonec ještě nebezpečnější, než jen filozofické ideologizování kolem marxismu a podobných věcí.

Já bych k tomu dodal, že na těch svátcích je vidět, že když něco řídí stát, je to iracionální, nepřehledné a pak díky tomu neefektivní. Jsou svátky, kdy jsou obchody otevřené a ty, kdy nikoliv, přitom v tom není žádná logika. Stát nějak rozhodl, neví se, proč zrovna tak, a lidi o každém svátku hledají, jestli teda bude otevřeno nebo ne, protože se to nedá zapamatovat. Stát tedy tuto část hospodářství řídí, tak, jak řídí cokoliv - tedy špatně.

Zajímavý pohled na souvislost se současností. Otázkou asi je, kde je skutečně hranice lichvy. Pro zmíněné starověké a středověké pány byla asi hodně nízko...

Skoro se zdá, že Marx neuvážil jednu věc. Člověk je podle něj svobodný, když má podmínky, které mu umožní uplatnit své schopnosti. Otázka je, proč by mu ty podmínky měl vytvořit někdo jiný, než on sám :-)

Důkladně zpracováno. Marxovo dílo má ten problém, že jde na jedné straně o velmi důkladné ekonomické disputace, tak důkladné, že jsou až odtržené od reality, a na druhé straně o ideologické řeči, doslova bláboly. Mám dojem, že ti, co se hlásí k Marxovi, se hlásí hlavně k těm blábolům. Škoda, možná, kdyby si Marxe přečetli celého, zjistili by, že jeho myšlenky nejsou jen o tom.

Myslím, že svatý Václav by s tím nesouhlasil, že my Češi jsme se poprvé pokusili vybudovat něco vlastního až po WWI :-). Nemluvě o Mojmírovi, Rastislavovi a těchhle borcích. No ale k věci, celkově velmi pěkné, důkladně zpracováno.

Pozoruhodná práce, některé zdroje jsou poněkud problematické, jíné naopak velmi zajímavé a zajímavě kombinované. Chtělo by se dodat, když už je řeč o spotových cenách v dnešní době, proč nezmínit třeba elektrickou energii, u které se tohle docela dost v poslední době řešilo.

Pěkně zpracováno. Pokud se bavíme o seminárce, pak bych si přál víc odkazů na zdroje a občas nějaký nadpis kapitoly. Jinak bych snad dodal, že neexistuje nic jako teorie neviditelné ruky - ve Smithově knize je to vlastně jen taková nenápadná zmínka, která si ovšem už čtvrt tisíciletí žije vlastním životem.

No, máte tam tak nějak všechno a od každého trochu, bylo by fajn se soustředit na jednu věc (dle zadání, samozřejmě) a tu rozebrat víc do detailu - jaké mají ty myšlenky vazbu na dnešní dobu.

Já bych řekl, že ten názor, že neoklasická ekonomie ztrácí dech, je dost odvážný. Vnímám to tak, že závěry neoklasiků jsou základ celé mikroekonomické teorie. To, že jejich zjednodušené modely de facto v praxi neexistují, až tak jejich význam nesnižuje - popisují určité principy, které jsou přítomny, nejsou jediné, ale jsou vždy v nějaké podobě přítomné. Není to to hlavní, čím se je třeba zabývat, to je jisté, ale je to základ.