TEORIE A HISTORIE PENĚZ� �VLADIMÍR KRUPA

VZNIK PENĚZ

​

​

​

• Spontánním tržním procesem

Adam Smith, Carl Menger

​

• Státní (dluhové) teorie peněz

Bill Mitchel, Warren Mosler, Randal Wray, David Graeber

(Návaznost na Mitchel-Innese, Knappa, Keynese). - MMT

​

​

TRŽNÍ PŮVOD PENĚZ

• Řešení problému dvojí shody potřeb v krocích

​

• Vznik tržiště
• Různá míra „obchodovatelnosti“ (likvidity, marketability) různých komodit
• Využití obchodovatelnějších komodit jako prostředku směny
• Síťový efekt – obchodovatelnost roste, jedna komodita se prosazuje v roli univerzálního prostředku směny

​

​

PENĚŽNÍ SUBSTITUTY

• Převoditelné nároky na peníze v různé formě

(Bankovky, certifikáty, běžné účty, směnky, splatné dluhopisy, atp.)

• Vznik jako obchodovatelné „deriváty“ podkladového aktiva – peněžní komodity
• Lidé je drží a používají jako substitut peněz
• Umožňují řešit obchodní platby aniž by bylo nutné fyzicky přesouvat peněžní komoditu. (clearing)
• Řeší problém příliš velkých nebo příliš malých plateb (vzhledem k hodnotě peněžní komodity).

​

​

DRUHY PENĚZ DLE MISESE

​

​

STÁTNÍ ZÁSAHY

• Monopolizace výroby mincí (ražebné – seignorage)
• Monopolizace těžby peněžní komodity
• Cenové regulace, pevné směnné poměry, úrokové sazby
• Výpomoc fiskálu tajným snižováním obsahu drahého kovu
• Regulace peněžních substitutů
• Vznik centrální banky
• Odtržení peněz od peněžní komodity
• Proinflační měnové politiky

​

​

MMT

​

​

​

Takzvaná „Moderní peněžní teorie“ a její proponenti

• Bill Mitchel, Warren Mosler, Randal Wray, David Graeber.
• Navazují na Mitchell-Innese, Keynese a Knappa.
• Základní teze: Peníze vznikají jako dluh, soukromé dluhy ale vznikají a zanikají a jen státní dluhy jsou věčné, proto má státní dluh privilegované postavení. Státy vytvořily peníze (když se zadlužily) a jejich oběh (tím, že vybírají daně). Stát má zásadní roli v jejich regulaci. Pouze zvyšování vládních deficitů může zvýšit čistá finanční aktiva v soukromém sektoru. Státní suverén, který vydává svou vlastní měnu, nemůže nikdy zkrachovat.

PRŮLET HISTORIÍ

​

​

​

• Inflace v Římské říši
• Úpadek grošů v Českých zemích
• Italské státy a Hanzovní liga
• Cenová revoluce
• Vznik Bank of England
• Revoluční inflace ve Francii a USA
• Měnová a bankovní škola
• Opuštění komoditních peněz po První světové válce

​

ILIAS – ZPĚV VI

​

​

​

„Tak tedy promlouvavše s vozů sestoupili skočmo,

druh druha vroucně chopil se rukou a slibem se zavázal.

Tenkrát Zeus Kronovec zcela Glaukovi rozvahu odňal,

jenžto směnil brnění s Týdéovcem Diomédem,

za zlaté kovové, sto turů ceny místo devíti.“

​

(Zeus pomátl Glaukovi rozum a ten vyměnil svoji zbroj v ceně 100 volů s Diomédem za zbroj v ceně devíti volů).

ŘÍM

​

​

​

• Peníze – Pecunia – Dobytek
• Republika – placení váženou mědí. Rituál „mědí a vahami“.
• Money – ražba mincí v chrámu Juno Monety

​

​

• Krize třetího stolení n. l.

(Nerva, Traján, Hadrián, A. Pius, M. Aurelius ,- Comodus)

Vláda kasárenských císařů.

Diokleciánův edikt o cenách.

ŘÍM

​

​

​

GROŠE

• Grošové období 1300 -1547
• Reformy Václava II – úplná státní monopolizace, zákaz placení neraženým kovem, povinnost směnit veškeré stříbro za mince.
• Italští odborníci – Rinieri, Appardo, Cino.
• Ražba a la marco – z jedné hřivny (253,26g) stříbra (r. 0,938) se má vyrazit 66 grošů. (Od 18. stol. – systém al pezzo).

​

• Obsah stříbra v groších ve 14. stol. neustále klesal
• Mincovní řád Karla IV byl pokus o restauraci hodnoty groše (nepovedlo se).
• Podobné problémy i v ostatních částech Evropy.�

​

MIKULÁŠ (NICOLE) ORESME

​

​

​

1320? – 1382, biskup z Lisieux a zpovědník Karla V.

​

Pojednání o původu, podstatě, zákonech a pozměňování peněz

(dostupné v překladu na Mises.cz)

​

FLORENCIE, BENÁTKY A JANOV VS�HANZOVNÍ LIGA

​

​

​

• Itálie – oblast rozvoj bankovnictví částečných rezerv a rozsáhlého využívání peněžních substitutů a úvěrových nástrojů.
• Větší pružnost v získávání zdrojů
• Větší riziko krachů v důsledku druhotných platebních neschopností

​

​

• Hanza – větší opatrnost k zadlužování, pravidla „placení na dřevo.“�Amsterodamská banka = 100% krytí závazků na viděnou peněžní komoditou.��Italské zvyky rozšířené do Británie. (Lombard Street)

​

​

CENOVÁ REVOLUCE

​

​

​

• Příliv drahých kovů z Ameriky v 16. a 17. stol.
• Cerro Rico v Potosí – 80% světové produkce stříbra
• Konec těžby stříbra v Českých zemích.
• Za 150 let se ceny zvýšily šestinásobně (což je v průměru méně než 2% ročně)
• Změnil se poměr cen zlata a stříbra z 1:10 či 1:12 na 1:16
• Adam Smith to uvádí jako důvod, proč drahé kovy nejsou tak dobrým měřítkem hodnoty jako práce.

​

​

​

​

ZALOŽENÍ BANK OF ENGLAND

​

TUDOROVSKÝ A STUARTOVSKÝ ABSOLUTISMUS V ANGLII – PRVNÍ SOCIÁLNÍ STÁT

Alžběta I

​

Jakub I

​

Karel I

​

Karel II

​

Jakub II

​

Vilém III

​

​

​

TUDOROVSKÝ A STUARTOVSKÝ ABSOLUTISMUS V ANGLII – MONOPOLY!

East India Trading Company (1600)

​

South Sea Company (1711)

​

Navigation Acts (1651)

​

Hudson’s Bay Company (1670)

​

​

​

ZALOŽENÍ BOE

• 1694 – produkt pozdního absolutismu

​

• Jeden z řady plánů jak získat peníze na válku s Francií

​

• Přijat v rámci Tonnage Act 1694

​

• Časově omezená privilegia výměnou za půjčku 1,2 mil. liber

​

​

SITUACE V ANGLII - SHRNUTÍ

• -1660 – Zákon proti lichvě (Usury Act), regulace úrokové míry
• - 1694 – založení Bank of England, monopol na emise bankovek v Londýně a okolí (68 mil od hranic města), licence na 20 let, (v licenčních podmínkách stanovena omezení např. poměru kapitálu a dluhu)
• -1708 – zákon šesti společníků (ostatní banky mimo BoE, jen partnerství maximálně šesti společníků, s plným ručením)
• -1720 – Bubble Act, korporace (společnosti s omezeným ručením) nesmějí vznikat bez schválení parlamentem
• -1797-1822 přerušení plateb měnovým kovem během válek s Francií
• 1826 – zrušen zákon šesti společníků, zrušen Bubble Act
• 1833 – bankovky Bank of England se stávají zákonným platidlem (legal tender)
• 1844 – Peelův bankovní zákon
• 1854 – zrušen Usury Act

​

MĚNOVÁ A BANKOVNÍ ŠKOLA

​

​

​

(Podotázka – měl by potom stát nějak omezovat jejich tvorbu?)

• Velká debata mezi Britskou Banking school a Currency school.
• Odpověď Banking school (Took, Fullarton) – tvorba substitutů nemá na hodnotu peněz vliv (případně má příznivý vliv – stabilizuje ji proti výkyvům v poptávce po penězích).
• Důvody – banky vytvářejí substituty poskytováním půjček a v tom mají pasivní roli (někdo od nich musí půjčku chtít). Nejsou v pozici, aby něco ovlivnily. A všechny substituty, které vytvoří, se k nim po splácení zase vrací. Kdyby je netvořily, tak si je obchodníci stejně vytvoří mezi sebou.

​

​

• Otázka – jaký mají peněžní substituty, vytvářené především bankami, vliv na hodnotu peněz?

​

​

DOKTRÍNA REÁLNÝCH SMĚNEK

​

​

​

​

​

​

• Bankovní bilance

DOKTRÍNA REÁLNÝCH SMĚNEK

​

​

​

​

​

​

• Bankovní bilance

DOKTRÍNA REÁLNÝCH SMĚNEK

​

​

​

​

​

​

• Bankovní bilance

DOKTRÍNA REÁLNÝCH SMĚNEK

​

​

​

​

​

​

• Bankovní bilance

• Podle Bankovní školy došlo jen k tomu, že obchodní směnka byla nahrazena směnkami banky (bankovkami) – banka nevytvořila žádné peníze, které by neexistovaly už před tím (jako směnka obchodníka)

​

​

VLIV PENĚŽNÍCH SUBSTITUTŮ NA HODNOTU PENĚZ

​

​

​

Peněžní certifikáty neovlivňují hodnotu peněz

• Oproti tomu fiduciární prostředky mají na hodnotu peněz stejný vliv, jako by mělo zvýšení množství peněz (protože jsou schopny saturovat část poptávky po penězích)
• Obchodní směnky a dluhopisy mají obvykle charakter certifikátů – v okamžiku splatnosti čeká někdo s připravenou peněžní sumou, aby je vyměnil.
• Charakter fiduciárního prostředku má velká část bankovek a depozit (vkladů na viděnou) bank fungujících na částečných rezervách.

​

​

• Odpověď currency school a Misese

​

​

VLIV PENĚŽNÍCH SUBSTITUTŮ NA HODNOTU PENĚZ

​

​

​

• Banky hrají aktivní roli – určují úrokovou sazbu, kteoru budou diskontovat směnky a za kterou budou poskytovat úvěry.
• Fiduciární prostředky se sice při splácení do banky vracejí, ale existuje možnost, že věřitel vyprodukuje nezbytné množství fiduciárních prostředků tím, že si vezme další úvěr.

​

​

• Odpověď currency school a Misese

​

​

SROVNÁNÍ BANKY NA ČÁSTEČNÝCH A 100% REZERVÁCH

​

​

​

Částečné rezervy

100% rezervy

SROVNÁNÍ BANKY NA ČÁSTEČNÝCH A 100% REZERVÁCH

​

​

​

Částečné rezervy

100% rezervy

SROVNÁNÍ BANKY NA ČÁSTEČNÝCH A 100% REZERVÁCH

​

​

​

Částečné rezervy

100% rezervy

• Banka na 100% rezervách už skoro nemá co půjčovat

​

​

VLIV FIDUCIÁRNÍCH PROSTŘEDKŮ

​

​

​

• Odpověď currency school a Misese

​

​

„The issuers of the fiduciary media are able to induce an extension of the demand for them by reducing the interest demanded to a rate below the natural rate of interest, that is below that rate of interest that would be established by supply and demand if the real capital were lent in natura without the mediation of money.“