Kdo jsem a Proč jsem „odborník“ na nerůst
Ekonomický Růst: Co to je a k čemu To je?
Co nerůst není
Co nerůst je
Ekonomie koblihy
Dépensé
Lidské jednání, nikoli lidský záměr
Ztracený ráj
Ztracený ráj
„[O]nly social systems of limited size and complexity can be governed directly rather than by technocratic elites acting on behalf of the populace.“ (G. Kallis: In defense of degrowth)
„A society powered by nuclear energy cannot be a society of equals or of mutual aid.” (ibid)
„The ecologist movement has always been about a different type of connection, both among humans, and between humans and nonhumans. It has advocated smaller scale, and more direct connections, what Ivan Illich called ‚convivial‘ relations: technologies that can be controlled by their users, and not by others on their behalf.“ (ibid)
„Některé věci ohrozí to, když jim přilepíme cenovku” (K. Raworth: Ekonomie koblihy)
Ztracený ráj
“Kromě environmentální udržitelnosti jde nerůstu o to, aby práce […] byla smysluplnou činností a aby její výsledky posloužily někomu, koho sami známe. V nerůstové literatuře se pro takový princip vžilo označení “konvivialita”, tedy přesvědčení o potřebě bližší interakce s ostatními lidmi a s přírodou a nezávislost na globálních řetězcích. Technologie samotné se pak označují jako „low-tech“ […] díky čemuž je mohou praktikovat i malé autonomní skupiny lidí.” �(Vojtěchová, Černý: Čas dorůst)
“Každá komuna může směřovat pouze k samozásobování; peníze uvnitř komuny se pak stávají něčím směšným, a upřímně řečeno, i nemístným. Moc peněz spočívá v tom, že spojují ty, kteří běžně spojeni nejsou, spojují cizí jakožto cizí, a tím, že vše staví na stejnou úroveň, uvádějí vše do pohybu. Za tuto schopnost peněz vše spojovat se platí povrchností těchto spojení, […]” �(Comité invisible: Vzpoura přichází)
Ztracený ráj
Ztracený ráj
“Evropská civilizace má schopnost snáze tolerovat různé životní styly kvůli tomu, že co její kritici obvykle odsuzují jako její slabost nebo selhání – odcizenost sociálního života. Jedním z následků tohoto odcizení je skutečnost, že od samotného sociálního tkaniva každodenního života je vetkána distance. I když žijí vedle ostatních, obvykle je ignorují. Mám právo se k nim příliš nepřibližovat. […] někdy je pro mírové soužití nevyhnutelně nutná určitá dávka odcizení. Někdy není odcizení problémem, ale řešením.” �(S. Žižek: Násilí)
Ztracený ráj
Neokolonialismus
Jamie Tyberg – Who is afraid of Degrowth
Jason Hickel et.al 2021:
Imperialist appropriation in the world economy: Drain from the global South through unequal exchange, 1990–2015
Josef Novotný:
Na pranýři růst, časopis Vesmír