1 of 11

Česká literatura po roce 1989 / rozpad starých a vznik nových struktur

Československo

Charta 77

Obec spisovatelů

2 of 11

„Literatura nemusí nikomu a ničemu sloužit“. „Mimo dobro a zlo.“

Cesta Jiřího Trávníčka: versologie – naratologie – teorie čtenářství

Textocentrismus? Dílocentrismus!

Rozkolísání estetických, etických, hodnotových měřítek

X Snaha o uzavřenost, o nalezení hodnotících kriterií (i mimo literaturu) =vznik nových uměleckých skupin; ale:…

Spisovatelské organizace

…a tedy ona „ideologie“

Akord jako literární časopis – od pravicového tradicionalistického katolicismu k levicovému tradicionalistického katolicismu; od Zdeňka Rotrekla k Ivě Kotrlé:

Akord jako literární časopis – od pravicového tradicionalistického katolicismu k levicovému tradicionalistickému katolicismu; od Zdeňka Rotrekla k Ivě Kotrlé:

…s vědomím návaznosti na tradice již prvorepublikové:

Revue Souvislosti

To platí zejména pro skupiny, jež sjednocuje obdobná autorská poetika

Postmodernismus v rozličných obdobách (včetně paradoxních vazeb ku tradici), textová sebereflektivnost, rozhled po evropské kultuře a dřevní účast v kulturním disentu: „Šestatřicátníci“ -http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=201&hl=%C5%A1estat%C5%99ic%C3%A1tn%C3%ADci+
Post- či neo-surrealismus (viděný v přesahu evropském) jako konstanta mravní a proti-dogmatická: revue Analogon: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=63&hl=Analogon+
V. Holan: „Nic pro všechny“
POSTmodernismus se tedy vrací tam, kde byla už moderna
Restrukturalizace literatury =nejen Evropa, ale také literatura regionů?

Nová doba = nová témata?

Od elity po konzum, od Fice či Švandy („esejizace prózy“) po beletrizaci konzumu (knihy píší i celebrity) = „býti básníkem“ je víc?
Od vintage debutů po mladé starce; od Květy Legátové /nicméně také V. H./ po Miloše Urbana –a jeho nápodoby 19. věku (včetně gotického románu a romaneta) v Hastrmanovi
A ona nová témata – „můžeme cestovat“ – P. Hůlová, Š. Ryšavý, M. Ajvaz (Francie, Karibik v L. zahradě), M. Pilátová
„Nový pohled“ na dějiny: a ne jen léta padesátá: R. Fridrich, K. Tučková, Z. Šmíd, Jan Novák – Zatím dobrý – bří Mašínové
Užší propojení s filmem, televizí – Legátová, Šabach, Viewegh, Urban, Rudiš
Zatím se – až na výjimky: J. Topol – nedaří próze reflektující překotné polistopadové proměny naší společnosti
X ale objevují se první pokusy o zachycení zkušenosti generace dozrávající za socialismu i účastnící se listopadu ´89 (Přibáň)

Možná rozvržení současné prozaické produkce

Podle A. Fialové (a kol.): V souřadnicích mnohosti. Česká literatura první dekády jednadvacátého století v souvislostech a interpretacích. Academia. Praha 2014 (byl jsem jedním z recenzentů knihy)
http://www.academia.cz/v-souradnicich-mnohosti--fialova-alena--academia--2014
https://www.magazinuni.cz/literatura/v-souradnicich-mnohosti/

…by tedy mohlo vypadat třeba takto:

Stále živá postmoderna: Kratochvil, Ajvaz, Matoušek, Hodrová, Topol, Ouředník, Komárek, Urban
Prózy soukromých dramat: Hůlová, Soukupová, Kocábová, Boučková, Balabán, V. Binar, Hakl, Viewegh, M. Reiner, Václav Ryčl
Ve víru společenských změn: Klíma, Kantůrková, Vaculík, Hájíček, Exner
Výpravy za exotikou: Rudiš, Hůlová, Ryšavý, Markéta Pilátová, Hana Androniková, Lubomír Martínek, Ivan Landsmann, Edgar Dutka, Antonín Bajaja
Návraty: Pavel Juráček
V zajetí normalizace: P. Kolmačka, T. Brdečková, M. Fahrner, I. Dousková, V. Nosková, P. Šabach; J. Pelc, M. Kozelka
Traumata let padesátých: L. Procházková, I. Klíma, J. Stránský, Z. Rotrekl, O. Filip, J. Novák, P. Brycz
Češi a Němci: J. Škvorecký (Obyčejné životy), H. Androniková, Magdaléna Platzová, K. Legátová, K. Tučková, R. Denemarková, M. Fibiger, Z. Šmíd