AKTUÁLNÍ INFORMACE Z ROZHODOVACÍ PRAXE ÚOHS A SPRÁVNÍCH SOUDŮ – RADY A TIPY PRO ZADAVATELE

Mgr. Markéta Dlouhá

místopředsedkyně Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

​

​

Struktura prezentace

• Společenská škodlivost a (ne)trestání přestupků dle ZZVZ
• Doručování dokumentace o ZŘ a vyjádření k návrhu
• Rozhodování o námitkách

​

Přestupky dle ZZVZ – základní právní rámec

​

​

• ZZVZ + Zákon o odpovědnosti za přestupky (ZOP)
• porušení povinnosti dle ZZVZ ≠ automaticky přestupek a potrestání zadavatele Úřadem, avšak zadavatel může být sankcionován jiným orgánem dozoru či kontroly – např. poskytovatel dotace apod.
• pro možnost konstatování přestupku je nutno naplnit současně
• formální znak – jednání v rozporu s povinností dle ZZVZ, které ZZVZ definuje jako přestupek

(! ne každému porušení povinnosti dle ZZVZ odpovídá skutková podstata přestupku, např. některé uveřejňovací povinnosti, jednání u nějž nelze dovodit ani potenciální vliv na výběr dodavatele apod. !)

• materiální znak – jednání musí být společensky škodlivé

​

​

​

​

​

Přestupky dle ZZVZ – společenská škodlivost

• společenská škodlivost – jednání, které je schopno porušit nebo ohrozit společností chráněné zájmy
• specifikum ZZVZ – společenská škodlivost přestupků se automaticky předpokládá (viz § 270 odst. 1 ZZVZ), ale může být vyvrácena např. konkrétní argumentací zadavatele – tzv. vyvratitelná domněnka společenské škodlivosti (rozsudek KS v Brně č. j. 31 Af 28/2018-268)
• Příklad z rozhodovací praxe ÚOHS
• zadavatel zadal veřejnou zakázku v JŘBU, ale nesplnil podmínky stanovené v ZZVZ, tzn. naplnil formální znak přestupku dle § 268 odst. 1 písm. a) ZZVZ. Jeho postup však bylo možno subsumovat pod podmínky nepodstatné změny závazku (§ 222 odst. 4 ZZVZ), kterou je oprávněn provést mimo ZŘ. Okolnosti případu tedy vyvrátily domněnku společenské škodlivosti = nejedná se o přestupek (rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. ÚOHS-R0217/2020/VZ)

​

​

Doručování vyjádření a dokumentace o ZŘ – základní východiska

• dokumentace o ZŘ viz § 216 odst. 1 ZZVZ – vše, co zadavatel pořídí či obdrží v souvislosti se zadáváním veřejné zakázky a co dokumentuje jeho postup (pozor i doručenky jsou součástí dokumentace)
• povinnost zadavatele dle § 252 odst. 1 ZZVZ do 10 dnů od obdržení stejnopisu návrhu:
• doručit vyjádření k návrhu – dat. schránkou nebo jako datovou zprávu (např. e-mail) podepsanou uznávaným el. podpisem (§ 252 odst. 3 ZZVZ)
• zaslat dokumentaci o ZŘ – část možno i poštou (§ 252 odst. 3 a 4 ZZVZ) → předat nejpozději 10. den k přepravě. Velké soubory možno zaslat na CD či flash disku, avšak nikoli prostřednictvím e-úschoven či cloudu!
• povinnosti dle § 252 odst. 1 ZZVZ vznikají automaticky vlivem zahájení návrhového řízení u Úřadu
• obdobně v případě podnětu (§ 258 odst. 1 ZZVZ) – povinnost poskytnout dokumentaci do 10 dnů od doručení výzvy ÚOHS

Nedoručení vyjádření a dokumentace o ZŘ - následky

• nesplnění některé z povinností dle § 252 odst. 1 či § 258 dost. 1 ZZVZ:
• ZZVZ označuje bez dalšího jako přestupek, viz § 268 odst. 1 písm. e) ZZVZ – sankce až 1 milion Kč
• ÚOHS v návrhových řízení uloží dodatečnou 5denní lhůtu ke splnění povinností (§263 odst. 4 ZZVZ) → pokud zadavatel nezašle dokumentaci o ZŘ ani v této lhůtě → Úřad zruší ZŘ či přezkoumávaný úkon
• Proč? Nedoručení dokumentace o ZŘ ztěžuje výkon dozoru – Úřadu dokumentace o ZŘ, která je nezbytným podkladem pro ověření souladu postupu zadavatele se ZZVZ.
• Porušení povinností dle 252 odst. 1 ZZVZ je společensky škodlivé – má potenciál negativně ovlivnit činnost Úřadu ve vztahu k jím hájenému veřejnému zájmu, příp. k nadbytečně dlouhé blokaci kauce navrhovatele. K vymizení společenské škodlivosti nedojde ani tehdy, když zadavatel v mezidobí ZŘ zruší (KS v Brně č. j. 29 Af 5/2019-38).

​

Doručení dokumentace o ZŘ – zcela kompletní a v originálech?

​

• Požadavek na originalitu není formalistický ani nadmíru zatěžující zadavatele. Úřad musí prokázat skutečný průběh ZŘ, čemuž odpovídá povinnost předložit kompletní dokumentaci o ZŘ v originální verzi, neboť kopie nemohou zaručit shodu s originálním dokumentem (KS v Brně č. j. 29 Af 125/2018-58).

x

• V případě formulářů uveřejňovaných ve VVZ a v Úředním věstníku EU trvá povinnost je Úřadu zaslat, avšak jsou-li zveřejněny v uvedených databázích, jejich nezasláním není naplněn materiální znak společenské škodlivosti přestupku (rozhodnutí předsedy Úřadu sp. zn. R0085/2020/VZ).
• Úřad je oprávněn vyžadovat originály pouze v případech, kdy existují důvodné pochybnosti o jejich pravosti či obsahu. Nezaslání dokumentace o ZŘ v originálech tedy a priori nelze kvalifikovat jako přestupek (KS v Brně č. j. 30 Af 52/2018-94, č. j. 29 Af 89/2019-105, či NSS č. j. 1 As 223/2020-51).
• Závěr – soudní praxe postupně zmírňuje výklad požadavku na kompletnost a originalitu zasílané dokumentace o ZŘ.

​

„Námitkové řízení“ – smysl a základní východiska

• „Námitkové řízení“ (§ 241 – § 245 ZZVZ):
• těžiště vztahu mezi zadavatelem a dodavateli – snaha vyřešit „spory“ mezi zadavatelem a dodavateli již v této fázi, tzn. bez ingerence Úřadu
• zadavatel seznamuje stěžovatele se svým pohledem na jeho námitky → pro stěžovatele zásadní význam ohledně jeho dalším postupu (např. návrh k Úřadu) → vysoké nároky na odůvodnění rozhodnutí o námitkách
• !Nevnímat námitky negativně – zamyslet se, zda stěžovatelem namítané kroky (ne)jsou souladné se ZZVZ a příp. přijmout opatření k nápravě – může ušetřit čas i peníze

Námitkové řízení – povinnosti zadavatele

• Vyřídit námitky dle § 245 odst. 1 ZZVZ:
• do 15 dnů od jejich doručení odeslat rozhodnutí o námitkách. !Pozor v případě doručování do datové schránky jsou námitky doručeny okamžikem dodání do dat. schránky (§ 211 odst. 6 ZZVZ)

Pozn. nechá-li se zadavatel zastoupit dle § 43 ZZVZ, mohou být námitky platně doručeny tomuto zástupci. Rozhodnutí však přijímá vždy zadavatel.

• vypořádat se s argumenty podrobně a srozumitelně. Netřeba každý detail, ale musí být zřejmé, proč zadavatel konkrétní námitce nepřisvědčil – srozumitelně popsat, proč rozhodl a jednal tak, jak jednal
• odmítnutí z procesních důvodu – námitky podány opožděně, neoprávněnou osobou, či nesplňují jiné náležitosti ZZVZ → zadavatel se nemusí zabývat věcnou podstatou námitek
• v případě odmítnutí námitek povinnost poučit stěžovatele o možnosti podat návrh k Úřadu a o povinnosti doručit stejnopis návrhu zadavateli

! Spolu s námitkami dochází k aktivaci blokační lhůty !

Námitkové řízení – porušení povinností zadavatele

• porušení povinnosti dle § 245 odst. 1 ZZVZ:
• nápravné opatření dle § 263 odst. 5 ZZVZ – Úřad zruší rozhodnutí o námitkách.
• jedná se o přestupek dle § 268 odst. 1 písm. d) ZZVZ → pokuta až 20 milionů Kč
• Úřad může uložit obě sankce současně, nejedná se o dvojí trestání. Po zrušení nezákonného rozhodnutí o námitkách ovšem musí Úřad ověřit, zda je stále dána společenská škodlivost jednání zadavatele, když nezákonné rozhodnutí již neexistuje (KS v Brně č. j. 31 Af 63/2018-86)
• ! po uplynutí 15denní lhůty nemůže zadavatel své rozhodnutí o námitkách upravit či odstranit → jedná se o v čase neopakovatelný úkon (vyjma situace, kdy o novém rozhodování o námitkách rozhodne ÚOHS)
• ÚOHS v rámci dozorové činnosti shledává postupné zvyšování kvality rozhodnutí o námitkách ze strany zadavatelů

Děkuji Vám za pozornost

​

​

​