1 of 15

Selhání soudní ochrany proti nezákonnosti v době covidu

JUDr. Tomáš Nielsen

Institut práva a občanských svobod

2 of 15

Základní právní úprava

Ústava České republiky

Článek 1 odst. 1:

Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.

3 of 15

Základní právní úprava

Listina základních práv a svobod

Článek 1:

Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.

Článek 4:

(1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

(2) Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) upraveny pouze zákonem.

(4) Při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena.

4 of 15

Základní právní úprava

Listina základních práv a svobod

Článek 36 odst. 1

Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.

5 of 15

Základní právní úprava

§ 69 odst. 1 písm. f) zákona o ochraně veřejného zdraví

Mimořádnými opatřeními při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku jsou zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku.

§ 2 odst. 1 tzv. pandemického zákona

Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“), krajská hygienická stanice nebo Hygienická stanice hlavního města Prahy (dále jen „krajská hygienická stanice“) může za účelem likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku nařídit mimořádné opatření, kterým přikáže určitou činnost přispívající k naplnění uvedeného účelu, nebo zakáže nebo omezí určité činnosti nebo služby, jejichž výkonem by mohlo být šířeno onemocnění COVID-19, anebo stanoví podmínky provádění takových činností nebo poskytování takových služeb…

6 of 15

K přezkumu závažnosti epidemie

Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. 5 Ao 31/2021 – 34

(složení senátu: JUDr. Lenka Matyášová, JUDr. Jakub Camrda, JUDr. Viktor Kučera)

bod 24: „Na tomto místě soud považuje za přiléhavé zabývat se námitkami navrhovatele směřujícími k hodnocení epidemie. Navrhovatel popírá existenci stavu epidemie a z toho dovozuje, že odpůrce neměl pravomoc vydat opatření. Nejvyšší správní soud se již opakovaně vyjádřil ke snahám relativizovat nebezpečnost, závažnost a mortalitu onemocnění COVID-19 (srov. např. rozhodnutí ze dne 31. 5. 2021, č. j. 5 Ao 8/2021 – 84; ze dne 14. 4. 2021, č. j. 8 Ao 1/2021 – 133; ze dne 6. 5. 2021, č. j. 5 Ao 1/2021 – 65). Zdejší soud setrvává na svém názoru 5 Ao 31/2021 – 37 vyjádřeném v rozsudku ze dne 20. 5. 2021, č. j. 10 Ao 1/2021 – 148, že není třeba provádět dokazování směrem ke zjištění nebezpečnosti nemoci COVID-19, ani dokazovat smrtnost a podobné údaje spojené s onemocnění COVID-19, neboť nebezpečí spojená s touto nemocí považuje soud za notorietu. Ani v nyní posuzované věci s ohledem na situaci, která zde panovala v daném období, nemůže Nejvyšší správní soud dojít k jinému závěru.“

7 of 15

K účinnosti opatření

Testování dětí ve školách - rozsudek č. j. 5 Ao 1/2021 – 65

(složení senátu: JUDr. Viktor Kučera, JUDr. Lenka Matyášová, JUDr. Jakub Camrda)

bod 71: „Jedním z takových preventivních opatření je právě testování, skrze které dochází k naplňování legitimního cíle (ochrany veřejného zdraví), aniž by se přitom toto opatření jevilo nerozumným. Navrhovatelka nevznesla argumenty ani dostatečné důkazy o tom, že by antigenní testování nemohlo přinejmenším přispět k naplňování uvedeného legitimního cíle, tj. nalézt nakažené jedince a následným omezením jejich kontaktů alespoň zpomalit šíření koronaviru.

8 of 15

K účinnosti opatření

Testování dětí ve školách - rozsudek č. j. 5 Ao 1/2021 – 65

(složení senátu: JUDr. Viktor Kučera, JUDr. Lenka Matyášová, JUDr. Jakub Camrda)

bod 72: „Nejvyšší správní soud v tomto ohledu vnímá antigenní testy jako jakési „hrubé síto“, které je možná méně spolehlivé, nikoli však zcela zbytečné, a tudíž nerozumné. Znovu připomíná, že se nemusí jednat o nejlepší, nejvhodnější či nejúčinnější opatření, postačí, pokud nepůjde o opatření zjevně iracionální. A tuto skutečnost má soud v dané věci za prokázanou. Vychází přitom primárně z odůvodnění napadeného mimořádného opatření, v němž sám odpůrce připouští nižší účinnost antigenních testů (než u RT-PCR testů); to ovšem vyvažuje vyšší frekvencí testování (dvakrát týdně). Odpůrce v žádném případě antigenní testy neglorifikuje jako nejefektivnější z hlediska předcházení rizika dalšího šíření koronaviru, jak mylně dovozuje navrhovatelka. Naopak z odůvodnění napadeného opatření je jasné, že nejde o opatření, které by bylo samo o sobě dostatečné, „existuje však přesvědčení o tom, že může dobře fungovat jako doplňkové opatření, které umožní riziko dále snížit v kombinaci s dalšími opatřeními.“

9 of 15

K účinnosti opatření

Testování dětí ve školách - rozsudek č. j. 5 Ao 1/2021 – 65

(složení senátu: JUDr. Viktor Kučera, JUDr. Lenka Matyášová, JUDr. Jakub Camrda)

body 73, 74 a 76 (výňatky): „Z hlediska čistě odborného odpůrce toto své přesvědčení založil na několika relevantních a obecně dostupných studiích, na něž v odůvodnění zcela adresně odkázal. První je studie „Ranking the effectiveness of worldwide COVID-19 government interventions“, publikována dne 16. 11. 2020 v Nature Human Behaviour (online)… Druhou studií je „Inferring the effectiveness of government interventions against COVID19“, publikována dne 19. 2. 2021 ve Science (online)… Třetí studií je „Model-driven mitigation measures for reopening schools during the COVID-19 pandemic“, publikována dne 6. 2. 2021 v MedRxiv (online, na stránce sloužící k publikování před procesem peer-review). Nejvyšší správní soud nemá důvod, aby se od těchto závěrů v nyní souzené věci jakkoli odchýlil, posuzoval do důsledku účinnost antigenních testů a fakticky tak nahrazoval roli odpůrce, který je k tomu odborně vybaven (k dispozici mu je nejen Ústav zdravotnických informací a statistiky, ale také Státní zdravotní ústav, jenž je zapsán i jako znalecký ústav).“

10 of 15

Přezkum ze strany NSS – shrnutí

  • Nejvyšší správní soud nikdy neřešil, zda v době vydání MO jsou splněny podmínky pro jeho vyhlášení

  • Nejvyšší správní soud nikdy neřešil účinnost plošného testování dětí ve školách

  • Nejvyšší správní soud nekriticky přebíral argumentaci MZ, opřenou o bezvýznamné zahraniční články

  • Nejvyšší správní soud neumožnil věcný přezkum opatření, nikdy nezpochybnil fakt, že předmětné opatření nebylo odůvodněno odborným názorem ani SZÚ ani ÚZIS

  • Nejvyšší správní soud zbavil žalobce práva dokazovat svá tvrzení odkazem na „notorietu“

  • Nejvyšší správní soud ignoroval jednu ze základních zásad soudního řízení, a to zásadu rovnosti stran. Svým opakovaným procesním postupem zcela zjevně zvýhodňoval MZ, coby odpůrce, na úkor fyzických i právnických osob, coby navrhovatelů

11 of 15

Jak věci posuzoval Ústavní soud?

  • NSS opřel své rozhodnutí o notorietu

  • Ačkoliv stěžovatelka „notorietu“ o existenci epidemie v době vydání mimořádného opatření, o závažnosti onemocnění covid-19, o zatíženosti nemocnic apod. napadla tvrzením i důkazy, NSS se správně odmítl touto argumentací zabývat, protože jde o notorietu

  • I kdyby nakonec měla stěžovatelka pravdu, nejde o natolik „extrémní rozpor mezi zjištěným skutkovým stavem a vyvozenými skutkovými či právními závěry“, aby byl dán důvod k zahájení řízení o ochraně ústavních práv stěžovatelky

12 of 15

Výsledky trestních oznámení?

  • Antigenní testy LEPU, Polní nemocnice v Letňanech, výroky prof. Flégra, šíření poplašné zprávy (Flégr), šíření poplašné zprávy (počet „nakažených“), šíření nakažlivé nemoci ze strany hlavní hygieničky a ministra zdravotnictví…

  • 100 % kauz odloženo

Nejhlasitějšími odpůrci očkování

jsou právě pravicoví extremisté včetně neonacistů

(Mgr. Tomáš Svoboda, obvodní státní zástupce pro Prahu 2)

13 of 15

Dosud běžící řízení

  • Podnět zástupců Velké Británie, Francie, České republiky a Slovenska k Mezinárodnímu trestnímu soud v Haagu

14 of 15

Co z toho plyne?

  • Nutnost revize principu „presumpce správnosti správního aktu“, vč. zpřísnění osobní odpovědnosti při jejím zneužití (úmyslném i nedbalostním)

  • Revize věcné příslušnosti soudů pro přezkum mimořádných opatření

  • Zavedení nových institutů pro účinnou soudní ochranu před nezákonnými mimořádnými opatřeními i krizovými opatřeními vlády

  • Důsledné zavedení zásady „in dubio pro libertate“ (zřejmě i jeho kodifikací)

  • Zpětná revize postupu soudů, soudců, orgánů činných v trestním řízení apod.

15 of 15

Děkuji za pozornost

JUDr. Tomáš Nielsen

Institut práva a občanských svobod – Pro Libertate

nielsen@prolibertate.cz

www.ProLibertate.cz