2 of 13

Výkon činností sociální práce v přenesené působnosti�

činnosti sociální práce sociálních pracovníků

krajských úřadů,
obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a
pověřených obecních úřadů

upravuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

�

3 of 13

Výkon státní správy – sociální práce

§ 92 působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností při zajišťování soc.služeb
zákonem stanovená povinnost reagovat vždy v případě ohrožení člověka – nejedná se jen o nepříznivou situaci, ale i o zabezpečení základních životních potřeb, kdy jejich opomenutí může vést ke zhoršení zdravotního stavu, ublížení sobě či okolí apod.
spolupráce na základě dobrovolnosti, principem je partnerský přístup, jednání sociálního pracovníka ve prospěch klienta a cílené vyhledávání v terénu
na rozdíl od jiných správních činností, zde neexistuje předepsaný postup jednotlivých úkonů, ani sankce či formální náležitosti spolupráce klienta a sociálního pracovníka
výkon činností sociální práce nemá mocenský charakter
činnosti sociální práce se neměří úspěchem klienta či počtem klientů – není lineární řešení, protože příčiny problémů mají několik úrovní – člověka / prostředí / systému

4 of 13

Sociální práce v krajích v době nouzového stavu

Krajské úřady byly dotázány na sedm dílčích otázek, jejichž odpovědi byly zpracovány a vyhodnoceny ve statistickém programu SPSS.

Dotazovaný vzorek tvořil 14 krajů (metodici soc. práce); krajské úřady měly oslovit a šetření realizovat na obecních úřadech ORP a POU.

Anketa realizovaná v 3/2020

5 of 13

Zvýšení náročnosti soc. práce

Výsledky ukázaly, že podíl sociálních pracovníků vykazujících ohrožení depresí byl 19,9 %, tedy každý pátý sociální pracovník (2021, po třetí vlně Covid-19).
Hodnota odpovídá nejvyšší teoretické hranici (v populaci se uvádí 5 až 20 % osob s depresí, ale některé populace jsou ohroženější) a je alarmující.

Analýza dopadů pandemické zkušenosti na soc.pracovníky ve veřejné správě (2021)

(mpsv.cz)

6 of 13

Dopady opatření na podobu sociální práce

Nejčastěji uváděná změna v náplni práce: kontakt s občany (70 %), kdy z osobního kontaktu se přecházelo na kontakt neosobní – elektronický.

Méně častěji, ale také zmiňovaným dopadem, byla změna úředních hodin (30 %).

Naprostá většina krajů (78 %) se snažila dodržet rozdělení pracovníků a pracovnic do skupin.

7 of 13

Depistáž a spolupráce s úřady práce

8 of 13

Pracovní povinnost studentů

usnesení vlády ze dne 12. října 2020, vyhlášeného pod č. 1027/2020 Sb., kterým byla uložena k zajištění poskytování péče v zařízeních sociálních služeb a v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc po dobu platnosti nouzového stavu v souvislosti s výskytem epidemie COVID-19 na území České republiky pracovní povinnost studentům středních, vyšších odborných a vysokých škol vybraných oborů vzdělání.

9 of 13

Záměr novely zákona o sociálních službách – sociální práce na ORP

10 of 13

Hlavní problémy současného stavu

Nedostatečný systém sociální práce na úrovni obce

Nedostatečný sběr dat a management kvality a dostupnosti

Neefektivní řízení, plánování a financování nabídky sociálních služeb, neefektivní využití a řízení dostupných zdrojů

regionálně roztříštěné řízení a hodnocení potřebnosti nabídky soc. služeb

Neodpovědnost za výsledek a nedostatečná koordinace a komunikace uvnitř systému

Důsledkem jsou

pro klienta – nedostatečná dostupnost nebo kvalita sociálních služeb

pro stát – nepřehledné a zvyšující se rozpočtové náklady kvůli neefektivitě a dopadům na životy klientů

11 of 13

Principy navrhovaných změn

Výkon sociální práce co nejblíže člověku

Garance dostupnosti služeb v jednotném a transparentním systému

Jednotné zjišťování potřeb a koordinované plánování způsobu jejich uspokojení

Předvídatelné financování sociálních služeb

Podpora sdílení péče a neformálně pečujících

Zjednodušení administrativní zátěže

12 of 13

Sociální práce na obcích - představení způsobu posílení a zajištění sociální práce na úrovni ORP

Oblast 1: Pomoc lidem v nepříznivé sociální situaci garantuje stát prostřednictvím výkonu sociální práce na nejbližší možné úrovni dostupnosti a to v rozsahu poradenství, individuální nebo skupinové sociální práce a zprostředkování účinných zdrojů pomoci podle zjištěných potřeb osob.

Oblast 2: Zřizuje se při ORP jednotné pracoviště sociální práce zahrnující jak „všeobecnou“ sociální práci, tak sociální práci s dětmi a rodinou (zahrnuje i stávající OSPOD) mající právo i povinnost koordinovaného přístupu ke klientovi. Zakládá se povinnost spolupráce sociálního pracovníka ORP s dalšími aktéry.

Oblast 3: Sociální pracovníci ORP v rámci výkonu přenesené působnosti zjišťují rozsah a charakter potřeb osob, které žijí ve správním obvodu ORP.

Oblast 4: Činnost ORP v oblasti výkonu sociální práce a zjišťování potřeb podléhá standardnímu způsobu řízení výkonu státní správy, tj. ministerstvo, krajský úřad a ORP.

Oblast 5: ORP a krajským úřadům je poskytován ze státního rozpočtu příspěvek na řešení mimořádných situací v oblasti zajištění sociálních služeb v případech, kdy neposkytnutí služby v odpovídajícím rozsahu by ohrozilo zdraví nebo život osoby (účelově vázané finanční prostředky – „intervenční fond“).

1 of 13