třída: SAVCI (Mammalia)

třída: SAVCI – Mammalia

podtřída: vejcorodí (Prototheria)

podtřída: živorodí (Theria)

nadřád: vačnatí (Metatheria)

nadřád: placentálové (Eutheria, Placentalia)

řád: hmyzožravci (Insectivora)

řád: letouni (Chiroptera)

řád: letuchy (Dermoptera)

řád: tany (Tupaioidea)

řád: primáti (Primates)

podřád: poloopice (Prosimiae)

podřád: opice (Simiae, Anthropoidea)

nadčeleď: ploskonosé

nadčeleď: úzkonosé

nadčeleď: lidoopi a lidé (Hominoidea)

čeleď: gibboni (Hylobatidae)

čeleď: lidoopi (Ponginae)

čeleď: lidé (Hominidae)

řád: chudozubí (Xenarthra, Edentata)

řád: hlodavci (Rodentia)

řád: zajícovci (Lagomorpha)

řád: šelmy (Carnivora)

čeleď: kočkovité

čeleď: psovité

čeleď: medvědovití

čeleď: lasicovití

čeleď: hyenovité

podřád: ploutvonožci

řád: kytovci (Cetacea)

řád: chobotnatci (Proboscidea)

řád: sirény (Sirenia)

řád: lichokopytníci (Perissodactyla, Mesaxonia)

řád: sudokopytníci (Artiodactyla, Paraxonia)

podřád: nepřežvýkavci (Nonruminantia)

podřád: přežvýkavci (Ruminantia)

​

• býložraví savci připomínající sviště
• na předních končetinách 4 a na zadních 3 prsty s nehtovitými kopýtky
• žijí ve stádečkách a jsou aktivní�ve dne
• skalnatý terén Afriky a přední Asie

​

​

daman kapský (Procavia capensis)

řád: DAMANI (Hyracoidea)

daman kapský

• kůže připomíná kůži prasete domácího
• čenich připomíná rypák prasete
• trvale rostoucí zuby, u dospělých jen�vzadu (celkem 20)
• jídelníček: termiti
• velikost až 2 m a hmotnost 50-85 kg
• březost 7 měsíců, 1 mládě
• noční zvířata
• jižní Afrika

​

​

​

hrabáč kapský (Procavia capensis)

řád: HRABÁČI (Tubulidentata)

hrabáč kapský

• savci přizpůsobení životu ve vodě
• kůže bez srsti, přední končetiny přeměněné v ploutve, pohyblivé pouze v ramenním kloubu, zadní zakrněly, vodorovná ocasní ploutev
• hřbetní ploutev – chybí kost, vyplněna tukem
• nemají klíční kost, potní a slinné žlázy
• dýchají plícemi
• 1 pár mléčných žláz
• samice rodí 1 mládě, délky až 7 m, mléko kytovců má asi 10 krát větší hustotu než kravské a denní produkce je až 300 l
• echolokace – vysílání a zachytávání ultrazvuku, slouží ke komunikaci a vyhledávání potravy
• žijí v hejnech

​

řád: KYTOVCI (Cetacea)

• největší živočichové planety
• redukované zuby z rohoviny = kostice – až 300, na konci roztřepené – slouží jako síto, kde se zachycuje plankton a drobní živočichové
• nemají schopnost echolokace
• umějí vydávat zvuky v infrazvukovém pásmu o vysoké hlasitosti

podřád: KOSTICOVCI (Mysticeti)

velryba grónská (Balaena mysticetus), keporkak (Megaptera novaeangliae), plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus)

velryba grónská

dlouhé ploutve, loví ve skupinách, vytvářejí „síť“ z bublin

​

keporkak

velká hlava a ocasní ploutev, která představuje až 40% délky těla, žije v malých skupinách, nemigruje za potravou ani k páření

​

keporkak

velryba grónská

plejtvák obrovský

největší živočich planety, ♂ 25m, ♀ 30m, hmotnost 80 – 130 t

rodí 1 mládě, délka života 80 let

​

Long Marine Laboratory of the University of California, Santa Cruz

plejtvák obrovský

• menší, živí se aktivním lovem větších živočichů
• ostré čepovité zuby (32-52)
• mozek zejména u delfínů zbrázděn na úroveň lidoopů
• echolokace

podřád: OZUBENÍ (Odontoceti)

běluha (Delphinapterus leucas), narval (Monodon monoceros), delfín obecný (Delphinus delphis), delfín skákavý (Tursiops truncatus), kosatka dravá (Orcinus orca), kulohlavec černý (Globicephala melas), delfínovec amazonský (Inia geoffrensis), vorvaň (Physeter catodon)

lebka kosatky dravé

běluha

ve studených mořích Arktidy, sbírají mořské živočichy žijící u dna, jako akustické zrcadlo slouží běluhám zvláštní útvar na hlavě, tzv. meloun

​

2 zuby v horní čelisti protaženy v až 3 m dlouhý kel

​

narval

narval

delfín obecný

americké atlantské pobřeží, delfinária

​

evropská moře

delfín skákavý

kosatka dravá

„meloun“ na přední části hlavy, Faerské ostrovy, obsahuje vysoké koncentrace DDT, polychlorovaných bifenylů a rtuti

​

nejrychlejší plavec 50 km/hod, loví lachtany a tuleně i na pobřeží během přílivu, největší vodní dravec

​

kulohlavec černý

„bílá velryba“, loví hlavonožce, potápí se do hloubky i 1 km, tuk vorvanina – reguluje potápění, dříve výroba svíček, dnes do raketových motorů

​

sladkovodní říční delfín, Jižní Amerika, na protaženém nose má krátké tuhé hmatové fousy pro orientaci v kalné vodě

​

vorvaň

delfínovec amazonský

nejvzácnější velryba světa, nikdy nebyla spatřena živá, popsána podle nalezeného úlomku čelisti v roce 1872, žije ve vodách u Nového Zélandu

​

Mesoplodon traversii

• největší suchozemští savci vážící v dospělosti 3-5 tun
• chobot vznikl srůstem silně prodlouženého nosu s horním pyskem, citlivý orgán hmatu, jemná motorika, nasávání vody – rezervoár až na 30 litrů
• vynikající čich (60% kapacity mozku) a sluch – rozeznávají nízkofrekvenční tóny, slabý zrak
• neúplný chrup: řezáky horní čelisti přeměněné v dorůstající kly, třenáky a stoličky – třenáky a stoličky fungují postupně – v každé polovině je funkční pouze 1 TŘ nebo 1 ST – za život se 6x vymění
• ušní boltce slouží k termoregulaci
• prsní bradavky samic mezi předníma nohama
• žijí v rodinách – vůdčí nejstarší ♀ a její dcery s mláďaty
• březost 21 měsíců, rodí většinou 1 mládě (100 kg, 80 cm), zůstává s matkou až asi do 12ti let, vazba je velmi silná, do dvou naprostá závislost
• dospívají ve 20 letech, dožívají se 80 let
• býložravci s nedokonalým trávením – musí žrát až 18 hodin denně, vyprodukují až 180 kg trusu a 50 l moči

​

mamut (Mammuthus primigenius), slon africký (Loxodonta africana), slon indický (Elephas maximus), slon pralesní (Loxodonta cyclotis)

řád: CHOBOTNATCI (Proboscidea)

mamut

žil v době ledové, hustá, rezavě hnědá srst, mohutné kly, největší naleziště v ČR – Dolní Věstonice

​

slon africký

• Afrika – jižně od Sahary
• větší – ♂ až 6 tun
• velké ušní boltce
• hlava protáhlá bez čelních hrbolů
• 2 prstíky na chobotu
• kly mohutné, obě pohlaví
• na předních končetinách 5 nehtů, na zadních 5
• žije divoce, těžko zkrotitelný

​

slon indický

• Indie a jihovýchodní Asie
• menší – ♂ až 5 tun
• malé, trojúhelníkovité ušní boltce
• hlava menší, hranatá s čelními hrboly
• 1 prstík na chobotu
• kly malé, většinou jen ♂
• na předních končetinách 5 nehtů, na zadních 4
• žije s člověkem po staletí

​

lebka slona

kostra nohy slona

stolička mamuta a slona indického

slon africký

slon indický

slon indický

malý druh slona, žije v tropickém pralese západní Afriky, má tmavší kůži, delší dolní čelist, zaoblenější uši a chobot více osrstěný než slon africký, kly směřují dolů, slonovina je tvrdší a narůžovělá

​

slon pralesní

• ochechule
• býložraví savci pobřežních vod
• nemají nohy (zadní končetiny jsou jen rudimenty pánve)
• silná vrstva podkožního tuku a redukovaný počet zubů
• rostlinou potravu mělní zrohovatělými destičkami vyrůstající z horní i dolní čelisti
• mléčné bradavky se nacházejí blízko paží, takže si mohou mládě při kojení přidržovat

​

dugong indický (Dugong dugong), �kapustňák širokonosý (Trichechus manatus)

řád: SIRÉNY (Sirenia)

dugong indický

jihovýchodně od USA až po Texas a u pobřeží severní části Jižní Ameriky

​

kapustňák širokonosý

moroň, pobřeží východní Afriky, Asie, Austrálie a Nové Guinei, u dna v mělkých mořských zátočinách, délka 2,4 – 3,2 m

​

• velká zvířata
• našlapují pouze na konce prstů (1 nebo 3)
• vždy chybí 1. prst, osa nohy prochází 3. prstem
• krátký poslední prstní článek je rozšířen a na povrchu�je kryt rohovinovým pouzdrem
• úplný chrup 24 – 44 zubů, špičáky zakrnělé
• horní pysk pohyblivý, chápavý, velmi citlivý
• býložravci
• jednoduchý žaludek, mohutné slepé střevo
• smysly – čich, sluch, poměrně dobrý zrak

​

řád: LICHOKOPYTNÍCI (Perissodactyla)

• dlouhé zavalité tělo
• chobotovitý horní pysk
• na předních končetinách 4 a na zadních 3 prsty s malými kopýtky
• krátký ocas
• tapír znamená v řeči�brazilských indiánů „tlustý“

tapírovití

tapír jihoamerický (Tapirus terrestris), tapír čabrakový (Tapirus indicus)

tapír jihoamerický

deštné pralesy Jižní Ameriky, umí dobře plavat a běhat

​

tapír čabrakový

deštné pralesy Indie, na pokraji vyhubení

​

• našlapují na 3 prsty
• lysá až 6 cm tlustá�zrohovatělá kůže
• na nosních kostech �1-2 rohy �vznikly srůstem štětin
• hmotnost až 2 000 kg
• samotáři

​

nosorožcovití

nosorožec tuponosý (Ceratotherium simum), nosorožec dvourohý (Diceros bicornis)

nosorožec tuponosý

Afrika, nosorožec černý, horní pysk má protažený do špičky a může s ním tak otrhávat listy a větvičky ze stromů a keřů

Afrika, nosorožec bílý, chov ve Dvoře Králové

​

nosorožec dvourohý

• pouze jeden prst (3.) krytý�kopytem
• stádní, sociální zvířata, která potřebují kontakt s ostatními jedinci svého druhu
• kříženci: ♀ kůň + ♂ osel = mul

♂ kůň + ♀ osel = mezek

zebra + ostatní = zebroid

vzájemně mezi sebou neplodní

​

koňovití

kůň Převalského (Equus przewalski), kůň domácí (Equus caballus f. domesticus), osel africký (Equus africanus), osel asijský (Equus hemionus), zebra Grévyho (Equus grevyi)

lebka koně

kůň Převalského

jediný žijící předek zdomácnělého koně, původně stepi a pouště střední Asie, dnes ZOO Praha, Brno, Chomutov

​

původně stepi a lesy východní Evropy, poslední uhynul 1887 v ZOO v Moskvě

​

tarpan

kůň domácí

hřebec (valach) – klisna (kobyla) – hříbě, chov pro práci a jezdectví

​

arabský plnokrevník

shirský kůň (chladnokrevník)

shetlandský pony

mul

kříženci

mezek

zebroid

osel africký

severní a východní Afrika, podél páteře mají většinou tmavý pruh, na nohou variabilní příčné pruhy

​

jižní a střední Asie, více podobný koni – poloosel, běhá až 70 km/hod

​

osel asijský

zebra Grévyho

savany, křovinaté oblasti a polopouště východní Afriky, největší druh zeber, hřebci mají svá teritoria, samice se můžou volně pohybovat

​

• celý svět kromě Austrálie a Antarktidy
• 220 druhů, v ČR 10
• nesourodá skupina, řazená pouze díky sudému počtu prstů na končetinách
• na předních i zadních nohách nesou dva využívané prsty (3. a 4.) – spárky a mezi nimi probíhá osa končetiny, 2. a 5. prst většinou méně vyvinuty – paspárky
• zpravidla býložravci
• redukce loketní kosti a kosti lýtkové
• klíční kosti jsou redukovány nebo chybějí
• jednoduchý či složený žaludek
• není slepé střevo
• protáhlá lebka s užší mozkovnou, dlouhé nosní kosti, časté rohy či parohy
• 30 – 44 zubů, horní řezáky a špičáky vesměs chybějí, dolní špičáky podobné řezákům
• březost 100 – 491 dní, 1 – 12 mláďat

​

​

řád: SUDOKOPYTNÍCI (Artiodactyla)

podřád: NEPŘEŽVÝKAVCI (Nonruminantia)

prasatovití

• Eurasie, Afrika, 8 druhů, v ČR 1
• zavalité tělo kryté řídkou, tuhou srstí,�poměrně krátké nohy, protáhlá hlava,�malé oči, pohyblivý rypák
• hlavní smysly: hmat, čich a sluch
• jednoduchý žaludek – předžaludková a žláznatá část
• v měkkém a bahnitém terénu využívají i silnější 2. a 5. prst
• lebka má nápadně prodlouženou obličejovou část
• úplný chrup (32-44) – špičáky trojhranné u ♂ zvětšené v obloukovité kly, stoličky mají hrbolky, diastema, všežravci
• 5-9 párů bradavek ⇒ více mláďat (5-12)
• společenský způsob života – tlupy, staří samci – samotáři

​

prase divoké (Sus scrofa), prase bradavičnaté (Phacochoerus aethiopicus),

pekari páskovaný (Dicotyles tajacu), babirusa celebeská (Babirusa alfurus)

prase divoké

„černá zvěř“, aktivní v noci, hlavně listnaté lesy, předek prasete domácího

​

prase domácí

masná a sádelná plemena

zpracovává se prakticky vše – kůže, štětiny i kosti

​

​

prase bradavičnaté

východoafrické savany, výborný běžec, 3 páry bradavic v obličeji, převážně býložravé

​

♂

jihovýchodní Asie, samcům prorůstají dlouhé horní špičáky kůži na rypáku a stáčejí se dozadu

babirusa celebeská

Jižní a Střední Amerika, bílý pruh na krku

pekari páskovaný

hrochovití

• Eurasie, Afrika, 8 druhů, v ČR 1
• lysá, vysychavá kůže
• kůlovité, stále dorůstající řezáky a špičáky
• našlapují na všechny 4 prsty
• býložravci
• většinu času ve vodě – uzavíratelné nozdry a uši
• velmi agresivní

​

hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius), hrošík liberijský (Hexaprotodon liberiensis)

hroch obojživelný

hroch obojživelný

hrošík liberijský

v pralesích Západní Afriky, v okolí bažin, ale většinu času tráví na souši

podřád: MOZOLNATCI (Tylopoda)

• mozoly na prsou i kolenou
• zachovány pouze dva prsty obalené velkým�mozolem
• 2-4dílný žaludek
• zásobní látky ukládají v hrbech
• úplný, nepříliš rozlišený chrup
• býložravci
• přežvykují
• mimochodníci ⇒ kymácivý pohyb
• mají velkou výdrž v extrémních podmínkách
• v současnosti domestikováni

​

​

​

velbloud dvouhrbý (Camelus ferus), velbloud jednohrbý (C. dromedarius),

lama vikuňa (Lama vicugna), lama guanaco (Lama huanachus)

velbloud dvouhrbý

drabař, divoce v poušti Gobi

​

dromedár, divoce pouze v Austrálii, kam byl dovezen osadníky

​

velbloud jednohrbý

Jižní Amerika, chov pro maso, kůži, vlnu, jako soumaři, žijí i divoce

​

lama guanaco

lama vikuňa

lama alpaka

domestikovaná forma, chov hlavně pro vlnu

​

podřád: PŘEŽVÝKAVCI (Ruminantia)

• celý svět kromě Antarktidy a Austrálie – i zde vysazeni
• téměř 200 druhů
• žaludek má čtyři části – tři předžaludky (bachor, čepec, kniha) a jeden žaludek (slez), velmi dlouhé tenké střevo
• 28 – 34 zubů bez horních řezáků a často i špičáků
• srůst záprstních a zánártních kostí 3. a 4. prstu – kost kanonová (kanon) – zpevnění
• lebka s mohutnými čelními kostmi, 2. a 5. prst velmi slabé (paspárky)
• krátká přiléhavá srst – jen místy štětkovitě prodloužena
• samcům trvale sestupují varlata do šourku
• četné pachové žlázy, 2 páry mléčných žláz – vemeno
• vesměs polygamní
• herbivoři – spásači a okusovači

​

​

​

• Eurasie, Severní Afrika a�Amerika, vysazeni i v Austrálii
• 44 druhů, v ČR 6
• vesměs každoročně�obnovované kostěné parohy�u ♂ (u sobů i ♀)
• vyrůstají z pučnic, obaleny�lýčím ⇒ vytloukání
• předoční, patní a meziprstní pachové žlázy
• jediná kanonová kost (srůst záprstních a zánártních�kostí 3. a 4. prstu), u 2. a 5. prstu zadní končetiny zcela vymizely a u přední končetiny jsou výrazně omezeny
• chybí žlučník
• 2 páry mléčných bradavek, mláďata většinou skvrnitá
• 32 nebo 34 zubů, dolní špičáky se podobají řezákům a mají stejnou funkci

​

jelen lesní (Cervus elaphus), jelen sika (C. nippon), daněk evropský (Dama dama), los evropský (Alces alces), srnec obecný (Capreolus capreolus), sob polární (Rangifer tarandus)

jelenovití

lebka srnce

jelen lesní

Evropa, Kavkaz, Malá, západní a střední Asie a izolovaně také na území mezi Marokem a Tuniskem ⇒ jediný druh jelena v Africe

jelen – laň – kolouch

říje – září, říjen

70 – 200 kg

stádo bílých jelenů v oboře u zámku Žleby

srnec obecný

srnec – srna – srnče, říje – červenec, srpen, 40 – 70 kg, pachové žlázy mezi prsty zadních končetin a na čele – značkování

jelen sika

pochází z dálného východu

daněk evropský

pochází zřejmě z východního Středomoří a Malé Asie, daněk – danělka – danče, lopatovité paroží, na letní srsti bílé skvrny, říje – listopad

​

největší z jelenovitých, lopatovité paroží, široký čumák, váha 220–450 kg, výška v kohoutku 180–235 cm, Evropa, Asie a Amerika

los evropský

sob polární

karibu, subpolární až polární oblasti severní polokoule, parohy obě pohlaví, živí se bylinami a lišejníky, chov pro mléko, maso, kůži i nošení břemen

• dnes víceméně celý svět, původně jen Eurasie, Afrika a Severní Amerika
• 138 druhů, v ČR 4
• rohy – stále dorůstající rohovinové pouzdro (toulec) na kostěném výběžku čelní kosti – vesměs obě pohlaví
• největší redukce kosti loketní a lýtkové, zachován většinou jen 3. a 4. prst, poslední články jsou pokryty rohovinou – tvar kopyt (paznehty, spárky), výjimečně je zachován rudimentární 2. a 5. prst – většinou zcela vymizely
• 30 – 32 zubů, vymizely horní řezáky a špičáky
• žlučník většinou vytvořen
• 1 – 2 páry bradavek

​

turovití

tur domácí (Bos primigenius), zubr evropský (Bison bonasus), bizon americký (Bison bison), buvol indický (Bubalus bubalis), jak divoký (Poephhagus grunniens), ovce domácí (Ovis aries), ovce muflon (Ovis musimon), koza domácí (Capra hircus), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), kozorožec horský (Capra ibex), gazela Thompsonova (Gazella thompsoni) antilopa losí (Taurotragus oryx), pakůň žíhaný (Conochaetes taurinus)

Bělověžský prales v Polsku, menší než bizon

zubr evropský

bizon americký

Severní Amerika, váha až 1500 kg, velká stáda až desetitisíce kusů, největší populace savců v historii Země – 65 mil. kusů, během 50 let zbylo 635 kusů, dnes asi 350 000 kusů

chován po tisíciletí, plemena mléčná a masná, býk – kráva – tele, vykastrovaný býk – vůl (méně agresivní, snáze ovladatelný), kráva, která ještě nerodila – jalovice

tur domácí

buvol indický

jihovýchodní Afrika, jedno z nejnebezpečnějších zvířat v Africe

buvol arni, Asie, domestikován

buvol kaferský

jak divoký

horské oblasti Asie

pižmoň severní

kanadská Arktida a severovýchodní Grónsko, silně vyvinutý obranný pud, obranný kruh

ovce domácí

beran (skopec) – bahnice – jehně, rohy většinou jen ♂, chov pro maso, mléko a vlnu

​

ovce muflon

pochází z jižní Evropy, dnes hojný

„kráva chudých“, chov pro mléko, maso, kůži

koza domácí

přehrada Buffalo Bill Dam na řece Shoshoni, Cody, Wyoming

horské oblasti Evropy

​

kozorožec horský

horské oblasti jižní Evropy, jižní Asie a severní Afriky, ♂ delší rohy a vousy na bradě

​

​

kamzík horský

gazela Thomsonova

africké savany

​

pakůň žíhaný

obrovská stáda

​

• dlouhý krk
• růžky – 2-4
• nejvyšší savci – ♂ až 4,5m
• přední nohy delší než zadní
• mimochodníci

žirafovití

žirafa mramorovaná (Giraffa camelopardalis), okapi pruhovaná (Okapia johnstoni)

okapi pruhovaná

deštné pralesy okolo řeky Kongo, objevena až 1901

​

žirafa mramorovaná

Afrika jižně od Sahary, neumí plavat, spásá akácie

​