Smilujte se a pomozte mi dostat se do mého pelíšku. Jsem už hrozně unavená. Zlý majitel této galerie dal na zem spoustu pastiček, aby mě chytil. Ale já mám přece ráda sýr a ne obrazy a exponáty! Bojím se, že když se pokusím prokličkovat skrz pastičky, zachytím se o ně svým dlouhým ocáskem a zemřu! Taky se mi úplně nezdá ta kočka na okně :-(.
Pastičky jsou řízené elektronicky. Musíte najít vypínač, do kterého zadáte hesla k šesti zámkům. Hesla musíte najít. Poskládejte z nich větu a tím získáte správné pořadí, jak je do zámků zadat. Vypínač pak pastičky vypne a ty už neublíží. Vaše paní učitelka navíc dostane mail, že jste mi pomohli.
Louigi Galvani a Alessandro Volta
LOUIGI GALVANI
[luídži galvány]
(žil v letech 1737–1798)
si při pitvání žab povšiml, že žabí stehýnka položená na plechu sebou při dotyku skalpelu škubají. Při dalších pokusech položil mrtvou žábu na železnou destičku a dotkl se jejích bederních nervů jedním koncem měděného drátu, jehož druhý konec se dotýkal železné destičky. Došel k mylnému závěru, že příčinou škubání je „živočišná elektřina“ v nervech a svalech žáby. Jeho krajan Alessandro Volta však správně pochopil, že jde o účinek elektrického proudu, vznikajícího stykem dvou kovů (plechu a skalpelu) ve vlhkém prostředí.
ALESSANDRO VOLTA
sestrojil elektrický článek koncem roku 1799. Tzv. Voltův sloup se skládal se z navrstvených měděných a zinkových plíšků, proložených plátky kůže, které byly provlhčeny okyseleným roztokem. Konce sloupu, měděný a zinkový, nazval Volta póly. Po spojení pólů vodiči jimi procházel silný, dlouhotrvající elektrický proud.
ISAAC NEWTON
[izák ňůtn]
Svými objevy zásadně ovlivnil vývoj matematiky, fyziky i astronomie. Uvědomoval si, že se věda může dostat ještě mnohem dál. Nedlouho před svou smrtí o sobě řekl, že se „cítí jako malý chlapec, který si hraje na mořském břehu a občas narazí na zajímavou mušli nebo oblázek, zatímco obrovský oceán neprozkoumané pravdy leží pořád ještě před ním.“
Newton je obecně známý především tím, že objasnil, „proč jablko padá na zem“. Objevil, že každé těleso ve vesmíru přitahuje jiná tělesa a tuto sílu nazval termínem gravitace.
Newtonovy objevy zahrnují i pokusy v optice pomocí hranolu rozložil světlo na barevné spektrum, čímž dokázal, že je složené z mnoha barev. Stavěl ve své době nejlepší již zrcadlové dalekohledy.
Největší objevy:
JAMES WATT - parní stroj
[džejmz vot]
Skutečně účinný parní stroj sestavil roku 1774 [džejmz vot] (žil v letech 1736–1819). Jeho parní stroj, nezávislý na vodním toku či větru, se začínal v širokém měřítku uplatňovat v mnoha oblastech výroby a rychle vytlačoval ruční práci. Dílny a manufaktury se měnily v továrny schopné vyrábět obrovské množství poměrně levného zboží. Parní stroj umožnil pravidelnou lodní dopravu, nezávislou na rozmarech větru. Železnice s parními lokomotivami zkracovaly vzdálenosti a dokázaly rychle přepravit
cestující i těžké náklady na velké vzdálenosti. Život Evropana a evropské společnosti se zásadně změnil. Jeho předchůdcem, který již využíval páru jako hybnou sílu, byl James Papin, který vynalezl Papinův tlakový hrnec, který v různých obměnách využíváme dodnes.
CARL LINNÉ
[karl liné]
Popsal tisíce rostlinných i živočišných druhů a dal jim také druhé latinské jméno.
Příklad jeho práce o třídění rostlin:
Jeho systém používáme v podstatě dodnes.
Linné začal třídit rostliny podle tyčinek, pokračoval v myšlence francouzského přírodověce Josepha Pittona de Tournefort, který žil v Paříži a založil jednu z prvních botanických zahrad a jako první začal třídit rostliny podle koruny.
Tick - tock.
Christian Huygens podobně jako mnoho jiných vědců 17. a 18. století vynikl v mnoha oborech. Vedle optiky zkoumal odstředivou sílu, sestrojil první kyvadlové hodiny, jeho pozorování vesmíru jsou v mnoha směrech platná dodnes, přemýšlel i nad možností mimozemského života.
Meow!!! Go away!
I am Felis Catus in Latin.
Oh, it is a hard job to catch the flies. I am sorry, but I am very bussy.
By the way, my Latin name is Aranae.
GALILEO GALILEI
Významným objevem 17. století byl dalekohled, který umožnil přesnější pozorování nebeských těles a tím úplně změnil dosavadní astronomii. Díky tomuto vynálezu se Galileo Galileiovi podařilo potvrdit Koperníkovy teorie o pohybu planet – skutečnost, že Země není nehybným středem vesmíru, ale spolu s ostatními planetami obíhá okolo Slunce. I když Galilei byl před církevním soudem přinucen své tvrzení nakonec odvolat, heliocentrická soustava byla vědecky dokázána. Jan Kepler, slavný astronom žijící v Praze, studoval zákony pohybů nebeských těles a stanovil tři zákony pohybu planet. Pozorování celé řady astronomů potvrdily správnost Keplerových zákonů, zbývalo však vysvětlit, proč opisují kolem Slunce eliptickou dráhu, místo, aby se od sebe přímočaře vzdalovaly.
Keplerovy zákony později dokonale vysvětlil anglický učenec Isaac Newton [izák ňútn] (žil v letech 1643–1727). Ten pochopil, že kromě již známé odstředivé síly působí na sebe tělesa i dostředivou silou – gravitací.
Největší objevy:
I love my job! Catching the flies is sooo easy!
You should love yours and look for more clues.
Just swimming by…
One strange man called me Disambiguation. I bet he spoke Latin.
See you around!
PRVNÍ SKAFANDR
První skafandr byl úspěšně vyzkoušen již v roce 1784, kdy potápěči v nové výstroji bez obtíží vylovili náklad potopené lodi. Zásobování vzduchem bylo zajištěno dvěma hadicemi spojenými s helmou.
Vzduchoplavba – lety v horkovzdušném balónu
Již dva roky po prvním úspěšném letu horkovzdušného balónu bratří Montgolfierových ve Versailles se 7. ledna 1785 uskutečnil historicky první přelet kanálu La Manche, kterým se proslavil francouzský fyzik a průkopník vzduchoplavby Jean Pierre Blanchard [žán pijér blanšár] (žil v letech 1753–1809). Své létání v balónu lehčím než vzduch předvedl koncem října 1790 i v Praze, jeho společníkem v gondole byl hrabě Jáchym Šternberk. Odvážní vzduchoplavci startovali v Královské oboře ve Stromovce a přistáli v Bubenči, let trval jednu hodinu, balón vzletěl do výšky téměř 1700 metrů. Blanchard sestrojil i první padák, který s úspěchem použil již roku 1785.
Hey! I am just a plant! Let me be! If I didn´t know great Carl Linné, I would not even know that my latin name was Opuntia.
17. - 18. století