1 of 34

Na kulturní frontě klid

EKONOMIE UMĚNÍ (NEJEN) PODLE TYLERA COWENA

2 of 34

3 of 34

​

​

​

  • "'Stát má hrát v kultuře nulovou roli' - Konečně jste se vybarvil. V Liberálním institutu by z vás měli radost."
  • Viktor Janiš, překladatel

4 of 34

5 of 34

O čem bude přednáška a proč

6 of 34

7 of 34

Umění a umělec v kapitalismu

  •  Gnostici proti populární kultuře jako spor plánovačů a liberálů
  •  “Adorno […] regarded jazz and rock and roll as abominable corruptions. Frankfurt School writers tend to dislike  popular culture,  which they perceived as hostile tothe project of  society built on modernist reason.”
  •  "V kapitalismu jde dělat jen líbivé umění, které jde okamžitě prodat" - přesně obráceně, zdroje financování se divoce diversifikují!

​

​

8 of 34

9 of 34

Umění a umělec v kapitalismu

  •  Jane Austen žila z peněz rodiny
  •  T. S. Elliot pracoval v bance
  •  J. Joyce byl učitel jazyků
  •  P. Gauguin si vydělal jako broker
  •  V. van Gogh byl podporován bratrem
  •  Ch. Ives byl pojišťovák
  •  W. Faulkner pracoval v elektrárně
  •  Francouzi podporovaní penězi rodiny: Delacroix, Corot, Courbet, Seurat, Degas, Manet, Monet, Cézanne, Toulouse-Lautrec, Moreau, Verlaine, Baudelaire, Flaubert, Proust

​

​

10 of 34

11 of 34

Umění a umělec v kapitalismu

  •  “Wealth and financial security give artists the scope to reject societal values. The bohemian, the avant-garde, and the nihilist are all products of capitalism.”
  •  Renesanční umělci byli především businessmani
  •  Bach, Mozart, Hayden nebo Beethoven byli posedlí vyděláváním peněz (nejen z čistě sobeckých důvodů)
  •  Chaplin: “I went into the bussiness for money and the art grew out of it.”
  •  Nigel Kennedy: “I think if you’re playing music or doing art you can in some way measure the amount of communication you are achieving by how much money it is bringing in for you and for those around you.”
  •  Orwell: V kapitalismu umělec nemusí poklonkovat mecenášům

​

12 of 34

13 of 34

Umění a umělkyně v kapitalismu

  •  Jak kapitalismus nabíral nasíle, zářilo víc a víc žen-umělkyň (Berthe Morisot, Mary Cassatt...)
  •  Mimo jiné díky trvale klesající ceně materiálů, které jim umožnily tvořit ve volném čase
  •  Smithovská dělba práce osvobodila umělce nejen od patronů, ale i od převládajícího vkusu
  •  V komerční "velké" společnosti jdou předsudky stranou. Lidi zajímá produkt
  •  Podobně židé v americe rozjeli filmový průmysl

​

14 of 34

15 of 34

Umění a umělec v kapitalismu - shrnutí

  • “Sometimes we distinguish between “high” culture, the items achieving greatest critical acclaim, and “low” culture, the most popular cultural items. Economic incentives support this split between high and low culture. Capitalism supports product diversity and gives many artists the means to work outside of the popular mainstream. The resulting split between high culture and low culture indicates the sophistication of modernity, not its corruption or disintegration. A world where high and low culture were strongly integrated would be a world that devoted little effort to satisfying minority tastes.”
  • �

16 of 34

17 of 34

Svět literatury

  • Knihy lze poměrně snadno reprodukovat, mnozí spisovatelé byli i historicky slavní už za života: � Pope, Balzac, Hugo, Dickens, Tolstoy, Dostojevský...
  • Mnoho autorů dokonce publikovalo prostřednictvím novin
  • I s knihtiskem byly před průmyslovou revolucí knihy z dnešního pohledu absurdně drahé - levná kniha stála v 18. Století dvakrát tolik, jako pár kožených bot. To se postupně měnilo.
  • S bohatstvím rostla gramotnost
  • Už tehdy existoval spor optimistů a pesimistů
  • "[optimista] Samuel Johnson held that literary communication decentralized the production and sale of knowledge and stregthened the link between writers and their audiences. Commercial sale intensifies the competition among different ideas and opinions, with readers as the ultimate arbiters of quality [...] Johnson defended the market as the system most favourable for men of genius."
  • Paradoxně pesimisté jako Pope, Swift, těžili z komerčního úspěchu. Alternativa často byla politická korupce

18 of 34

19 of 34

Renesanční Itálie

  •  Renesanční umělci byli především businessmani
  •  Sami tehdejší myslitelé často viděli komerci jako pro umění žádoucí jev
  •  “The fifteenth-century humanist and architect Leon Battista Alberti argued that commerce creates prosperity and employment, serves the needs of buyers, secures the strength of the republic, and motivates and finances painters, sculptors, and musicians.”
  • Nikde nebyl tento pozitivní vliv patrnější než ve Florencii�

​

​

​

20 of 34

21 of 34

Renesanční Itálie

  • Patroni  - třebaže někdy institucionální  - byli opět především zákazníci
  •  Těžko mluvit o dotacích v dnešním slova smyslu, Medici ani nebyli tak štědří, jak tvrdí jimi placený Giorgio Vasari
  •  Řada zákazníků byli prostě obchodníci (Mona Lisa), ale rovněž cechy nebo církev
  •  Slavní umělci měli celé dílny, kde fungovala dělba práce
  •  Rafael například spolupracoval přímo s umělci, kteří jeho díla kopírovali a prodávali těm, kdo si je nemohli dovolit
  •  Jak plodné byly decentralizované trhy v Itálii ukazuje příklad Vellazqueze
  •  A Florenťané se jako výjimeční sami viděli (Vasari)

​

22 of 34

23 of 34

Renesanční Itálie

  • Máme tendenci brát jako samozřejmost, že materiály jsou umělcům k dispozici
  • Michelangelo strávil roky svého života dohledem nad těžbou a transportem mramoru
  • Jedny z menších Ghilbertiho bronzových dveří měly hodnotu stovky florentských domů
  • Z pergamenů se díky efektivnější výrobě na začátku 16. Století postupně přecházelo z pergamenu na levnější papír
  • To umožnilo experimentování, náčrtky...
  • Umění v Benátkách zase ovlivnil dálkový obchod s východem - sklo a keramika
  • V tržní společnosti zkrátka nastal opak kulturního úpadku

24 of 34

25 of 34

Holandsko

  • V 16-17 století urbanizovaná, kosmopolitní, komerční ekonomika
  • Rene Descartes napsal o Amsterdamu, že tam každý kromě něj pracuje v byznysu
  • Odhaduje se, že tam obrazy tou dobou vysely obrazy ve 40 000 domech
  •  Rembrandt měl velkou komerční dílnu, Rubens byl boháč
  • Z počátku se považovalo za nutné studovat umění v Itálii, s rozšířením tisku už méně a méně
  • Jan van Eyck - průkopník olejomalby v 15. století

26 of 34

27 of 34

Impresionisté - hrdinové umění i trhu

  • Gombrich: V impresionismu vyvrcholil pokus a reálné ztvárnění skutečnosti
  • Vytvořily moderní trhy s uměním, když se vzepřeli zkostnatělé francouzské akademii a Salonu
  • Galerie, dealeři, marketing, distribuce...
  • Vítězství trhu nad evropským mecenášem a státem, kteří do té doby dominovali financování umění (přestože se chovali především jako zákazníci)
  • Velmi těžili z technologických inovací - cínová tuba (1840, jako první Barbizonská škola - krajinky)
  •  “Without paints in tubes, there would have been no Cézanne, no Monet, no Sisley or Pissarro, nothing of what the journalists were later to call impressionism.” - Auguste Renoir
  • V té době vznikají nové barvy díky pokrokům v chemii na bázi chromu, kobaltu, kadmia, zinku, mědi nebo arseniku
  • Impresionismus ukazuje, jak inovace umožňuje vyhnout se zdánlivě předem prohranému srovnání

​

28 of 34

29 of 34

Hudba

  • Pravděpodobně nejvíc překotných technologických změn
  • Představuje ten nejpopulárnější i ten nejméně laicky dostupný a populární druh umění
  • Moderní kořeny opět sahají do renesance a polyfonní hudby – komplikovanost si vynutila potřebu notového záznamu. Ten se později stal tiskem dostupnějším
  • Samotná performance byla tehdy velice drahá a podpora většinou více institucionální
  • První komerční, nezávislý skladatel byl pravděpodobně G.F. Telemann – provozoval dokonce předplatné hudebních novin
  • Stejně jako u literatury a malby, papír a tisk díky inovacím postupně zlevňoval
  • Stejně tak hudební nástroje - "V každém německém domě je klavír" - Bach, Hayden, Mozart, Beethoven nebo Schubert hráli od mala doma

30 of 34

31 of 34

Hudba

  • Beethoven i díky prodejům notových záznamů zbohatl tak, že si mohl dovolit trh ignorovat a tvořit náročnou hudbu
  • Podobně později Brehms, Wagner a dokonce Liszt - první popová hvězda
  • Vynálezy rádia a nahrávání změnily všechno, niche žánry jako blues byly najednou populární
  • Nahrávky jsou zejména důležité pro ty druhy hudby, které je obzvlášť obtížné až nemožní zapsat
  • Současná kompozice i proto může být tak obtížná - díky nahrávání ji lze poslouchat doma
  • V hlučných Chicagských hospodách nebyla akustická kytara slyšet, trh dodal elektrickou
  • Elektrické nahrávání umožnilo nahrávat širší spektrum tónů
  • Další dar z nebes pro niche žánry byl jukebox, o rádiích v autech nemluvě...

32 of 34

33 of 34

Proč by někdo byl kulturní pesimista?

  • Učíme se oceňovat staré umění, ale jeho čas už minul, takže pak vidíme jeho úpadek
  • Zaměňujeme stock za flow: Dnešní umělci nemůžou soupeřit s tím nejlepším za mnoho staletí
  • Za našich mladých let byla tráva zelenější a jabka červnější - jak věděli už za renesance
  • Jsme prostě nostalgičtí
  • Umělci jsou většinou levicově orientovaní a proto pesimističtější
  • Skoro každé umění bylo někdy považováno za rozkjladný brak - Platón ho dokonce chtěl zakázat
  • Sokrates postavil filosofii nad poezii, ale my je tady chceme vedle sebe

34 of 34