třída: SAVCI (Mammalia)

třída: SAVCI – Mammalia

podtřída: vejcorodí (Prototheria)

podtřída: živorodí (Theria)

nadřád: vačnatí (Metatheria)

nadřád: placentálové (Eutheria, Placentalia)

řád: hmyzožravci (Insectivora)

řád: letouni (Chiroptera)

řád: letuchy (Dermoptera)

řád: tany (Tupaioidea)

řád: primáti (Primates)

podřád: poloopice (Prosimiae)

podřád: opice (Simiae, Anthropoidea)

nadčeleď: ploskonosé

nadčeleď: úzkonosé

nadčeleď: lidoopi a lidé (Hominoidea)

čeleď: gibboni (Hylobatidae)

čeleď: lidoopi (Ponginae)

čeleď: lidé (Hominidae)

řád: chudozubí (Xenarthra, Edentata)

řád: hlodavci (Rodentia)

řád: zajícovci (Lagomorpha)

řád: šelmy (Carnivora)

čeleď: kočkovité

čeleď: psovité

čeleď: medvědovití

čeleď: lasicovití

čeleď: hyenovité

podřád: ploutvonožci

řád: kytovci (Cetacea)

řád: chobotnatci (Proboscidea)

řád: sirény (Sirenia)

řád: lichokopytníci (Perissodactyla, Mesaxonia)

řád: sudokopytníci (Artiodactyla, Paraxonia)

podřád: nepřežvýkavci (Nonruminantia)

podřád: přežvýkavci (Ruminantia)

​

• 9 druhů, v ČR 1
• největší žijící šelmy
• končetiny pětiprsté s velkými, zahnutými a nezatažitelnými drápy
• zavalití, mohutné tlapy, velká tlama, malé oči, malé zakulacené boltce, silný krk, krátký ocas
• téměř chybí mimika v obličeji
• ploskochodci

ŠELMY POZEMNÍ (Fissipedia)

medvědovití

• hlavní smysly: čich a sluch
• některé druhy – v zimě nepravý spánek
• chrup: 32 – 42 zubů, poslední třenák a první stolička horní čelisti přeměněny ve špičaté trháky

​

řád: ŠELMY (Carnivora)

medvěd hnědý

žije v lesích, poddruhy – brtník, grizzly, kodiak, u nás poslední medvěd zastřelen v roce 1856 na Šumavě, poddruhy – brtník, grizzly, kodiak

​

největší evropská šelma, v současnosti se na Moravě a Slezsku vyskytuje stále, nejhojnější je na moravské straně Karpat (Javorníky nebo Moravskoslezské Beskydy), kam proniká ze Slovenska, kde je významně hojnější, brť = staročeské slovo, označující dutinu stromu

​

medvěd brtník

medvěd grizzly

na ostrově Kodiak u jižního pobřeží Aljašky, největší poddruh medvěda hnědého, více jak 3,2 m dlouhý a váží i více jak 700 kg

Kanada, Aljaška, „grizzle“ znamená šedá barva, má dlouhé chlupy se stříbrnými špičkami, které pokrývají jeho plece a hřbet a dodávají srsti šedý nádech

​

medvěd kodiak

medvěd lední

největší žijící šelma, měří 1,5 m, výška vzpřímeného těla se pohybuje okolo 2,4–3,3 m, ♀ váží 400–700 kg, ♂ 300–400 kg, Grónsko, severní pobřeží Severní Ameriky a Asie

​

panda červená

jižní Asie, hlavní složka potravy – bambusové výhonky, ale i ovoce, hlodavci, obratlovci (myši, ještěrky) a larvy hmyzu

hornaté oblasti (Sečuán, Tibet), tlapa je velmi neobvyklá; s „palcem“ a pěti prsty; „palec“ je ve skutečnosti modifikovaná kost zápěstí, potrava převážně rostlinná (bambus), příležitostně živí vejci a spolu s bambusem konzumuje také nějaký hmyz

​

panda velká

původně Severní Amerika, zavlečen i do jiných oblastí, obvykle je aktivní v noci, všežravec, pudově omývá potravu ve vodě

​

mýval severní

pobřeží Tichého oceánu, živí se převážně rybami, mořskými ježovkami, mlži, hlavonožci, položí se na záda a na břiše obratně rozbíjí pomocí dvou kamenů (první plní funkci pevného podkladu a druhý kladiva) jejich pevné schránky, jen výjimečně vychází na břeh, tepelnou izolaci netvoří tuk, ale velmi hustá srst

​

vydra mořská

• téměř celý svět
• 65 druhů, v ČR 8
• drobné až střední šelmy
• většinou protáhlé tělo na krátkých pětiprstých �končetinách, nezatažitelné drápy
• ploskochodci či poloploskochodci
• samci bývají větší než samice
• malá obličejová část, krátké zaoblené boltce
• kvalitní kožešina
• v okolí řiti pachové žlázy
• protáhlá lebka, 28 – 38 zubů, malé řezáky a třenové zuby, dlouhé špičáky
• utajená březost: normální březost 30 – 65 dní se může natáhnout až na 11 měsíců

​

lasicovití, kunovití

vydra říční (Lutra lutra), jezevec lesní (Meles meles), kuna lesní (Martes martes), � skalní (M. foina), kolčava (Mustella nivalis), hranostaj (M. erminea), tchoř tmavý (Putorius putorius), fretka (P. furo), sobol asijský (Martes zibellina), norek americký (Lutreola vison), skunk smradlavý (Mephitis mephitis), rosomák (Gulo gulo)

lebka jezevce

Evropa, Asie a severní Afrika, ve vodě může vydržet i déle jak 5 min, loví vodní živočichy, hlavně ryby, občas měkkýše, obojživelníky, drobné savce nebo mladé vodní ptáky, noru si hloubí v břehu se vstupem pod hladinou

​

vydra říční

jezevec lesní

naše největší kunovitá šelma, váží až 20 kg, nora je hluboká a členitá, velmi čistá, všežravec, nepravý zimní spánek

​

kuna lesní

má na hrdle žlutě zbarvenou skvrnu, malí savci, ptáci, hmyz, žáby, ale i ptačí vejce, různé plody nebo med

​

bílá náprsenka, žije hlavně v lidských stavbách, nebo v jejích blízkosti

​

kuna skalní

lasice kolčava

naše nejmenší a nejhojnější šelma, bílé zbarvení celé spodní části těla, loví hlavně hraboše

​

lasice hranostaj

zbarvení je v létě hnědé s bílým břichem, které v zimě nahrazuje hustší čistě bílý kožich, špička ocasu černá, hermelín, noční zvíře

​

fretka domácí

tchoř tmavý

samotářský noční lovec, dnes vzácný, charakteristická obličejová maska

​

vyšlechtěna z tchoře tmavého, používala se na lov králíků, dnes je to jediná domestikovaná kunovitá šelma

​

norek americký

sobol asijský

na Sibiři a střední Asii, vybíjen pro kožešinu, živí se malými živočichy a ovocem

​

Severní Amerika, vysazen i do Evropy, žije v blízkosti vody, prsty má zčásti spojené plovací blánou, jako zavlečený druh představuje norek potencionální nebezpečí pro původní faunu drobných a středních obratlovců Evropy

​

skunk smradlavý

Severní Amerika, má ze všech lavicovitých šelem nejdokonaleji vyvinutou pachovou žlázu, dokáže obsah vystříknout až několik metrů daleko a zahání jím nepřítele, žlutá olejovitá tekutina s velkým obsahem síry dokáže u člověka vyvolat zvracení, těžké bolesti hlavy, nebo dokonce i mdloby

​

Afrika, jižní Asie, velmi agresivní a silné zvíře, med a larvy včel jsou pro něj pouze pochoutkou, s jeho nalezením mu pomáhá pták medozvěstka, která požírá larvy a vosk včel, navede medojeda k úlu a počká, až hnízdo rozbije

medojed kapský

severní Rusko, Grónsko, nejsevernější oblasti Ameriky, největší kunovitá šelma, výška až 50 centimetrů a váží 7-32 kg, výborně šplhá, plave a typickými poskoky vytrvale běhá

rosomák

• čeleď šelem malých až středních rozměrů
• tvarem těla se podobají kočkovitým nebo kunovitým šelmám
• primitivní chrup
• většina druhů má vyvinuty pachové žlázy v řitní oblasti
• žijí v Evropě, Africe, Asii, Indonésii, na Madagaskaru a Filipínách
• požírají malé savce, ptáky, ještěrky,�bezobratlé, plody a ovoce

cibetkovití

promyka indická

jižní Asie, loví hady, Indové ji proto s oblibou dávají svým dětem a nechávají ji přespávat v dětských pokojích, v některých zemích je vedena jako nebezpečný invazní druh

​

cibetka africká

východní Afrika, převážně noční živočich, živí se mršinami i ve vysokém stadiu rozkladu, ovocem a rostlinami

hrabačka surikata

jižní Afrika, kolonii vévodí dominantní pár, který jediný se smí rozmnožovat, všežravci

​

jižní Afrika, žijí v rodinných skupinách s 8 až 50 jedinci s jasně stanovenou hierarchie, loví hady i jedovaté

​

mangusta liščí

☻

• středně velcí masožravci
• Afrika a Asie
• jsou příbuzné kočkám a promykám
• klan hyen vede dominantní samice, která sama neloví a pouze konzumuje kořist ulovenou podřízenými samicemi
• jsou to nejúspěšnější�lovci savan

hyenovití

kočka divoká

Karpaty, lesní druh, huňatý ocas

rys ostrovid

Beskydy, Jeseníky, štětičky na boltcích, největší evropská kočkovitá šelma

hlavně mršiny, loví méně

​

hyena čabraková

hyena skvrnitá

• Celý svět vyjma Austrálie, Japonska, Madagaskaru
• 37 druhů, v ČR 2
• štíhlé, pružné a svalnaté tělo, dlouhý ocas
• kulovitá hlava
• veliké oči směřují dopředu, stereoskopický a barevný zrak, �přídatná vrstva v oku (tapetum lucidum) – zlepšuje vidění za šera
• hlavní smysly: zrak, ale i sluch, čich a hmat (hmatové chlupy)
• prstochodci, vesměs zatažitelné drápy
• vpředu pětiprsté, vzadu čtyřprsté končetiny
• lebka je zakulacená se zkrácenou obličejovou částí
• 38 – 30 zubů, hlavně k zabíjení a střihání soust
• krátké slepé střevo, vesměs masožraví

kočkovití

rys ostrovid (Lynx lynx), kočka divoká (Felis silvestris), lev pustinný (Panthera leo), tygr džunglový (P. tigris), levhart skvrnitý (P. pardus), jaguár americký (P. onca), puma americká (Felis concolor), gepard štíhlý (Acinonyx jubatus), irbis horský (Uncia uncia)

lebka �kočky domácí

vznikla v Egyptě domestikací kočky plavé

kočka plavá

kočka domácí

☻

Plemena koček:

1 Perské a exotické kočky

2 Polodlouhosrsté kočky

3 Krátkosrsté a somálské kočky

4 Siamské a orientální kočky

5 Neuznaná plemena

2 norská lesní kočka

1 perská kočka

4 siamská kočka

3 britská krátkosrstá kočka

lev pustinný

v Africe a na několika místech v Indii, pohlavní dimorfismus, lvice loví ve smečkách, obvykle v noci nebo za úsvitu, smečka se skládá z příbuzných samic, jejich mláďat a skupiny jednoho až čtyř samců (tzv. koalice), kteří se páří s dospělými samicemi, nový samec většinou nejdříve zabije mláďata, která jsou mladší dvou let

tygr ussurijský

největší kočkovitá šelma, Asie, podruhy – sibiřský, ussurijský (největší), bengálský (nejpočetnější), sumaterský ..., žijí samotářsky

tygr džunglový

tygr bengálský

levhart skvrnitý

v Africe a Asii, skvrny bez tmavého středu, je schopný vytáhnout na strom kořist i 3× těžší, než je jeho hmotnost

Střední a Jižní Amerika, skvrny s tmavým středem, deštné lesy, samotář

jaguár americký

puma americká

největší kočkovitá šelma Severní Ameriky, neumí řvát, ale přede

gepard štíhlý

Afrika, nejrychlejší suchozemské zvíře, na krátké vzdálenosti může běžet rychlostí přes 120 km/h, kořist štvou, tvoří sourozenecké skupiny

irbis horský

hornaté části Asie, na pokraji vyhubení, samotářský, občas loví ve dvojici

tropická a subtropická Amerika, dobře šplhá a plave, skvrny uspořádané v řetězcích

ocelot velký

• téměř celý svět
• 35 druhů, v ČR 3
• protáhlé štíhlé tělo na dlouhých nohách, prodloužený čenich, bohatě osrstěný ocas
• prstochodci, nezatažitelné drápy
• hustá dlouhá kožešina
• téměř nemají potní žlázy
• hlavní smysly: čich a sluch
• 3 – 7 párů mléčných bradavek
• 38 – 50 zubů
• často vysoce organizované smečky

psovití

vlk obecný (Canis lupus), šakal obecný (C. aureus), kojot prériový (C. latrans), pes dingo (C. dingo), pes domácí (C. familiaris), liška obecná (Vulpes vulpes), fenek berberský (Fennecus zerda), psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides)

pes dingo

jediná původní psovitá šelma Austrálie, zavlečen asi před 10 000 lety přistěhovalci

​

vlk obecný

Eurasie a Severní Amerika, největší psovitá šelma

​

šakal obecný

východní Afrika, na Balkánský poloostrov, Blízký východě, Indie a Barma, rodinné smečky, loví v noci

kojot prériový

Severní Amerika, všežravec, trvalé páry

​

pes domácí

má nejasný původ odvozený od několika druhů šakalů a vlků, domestikován v době kamenné

☻

Plemena psů:

1 Plemena ovčácká, pastevecká a honácká

2 Pinčové, knírači, tzv. plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi

3 Teriéři

4 Jezevčíci

5 Špicové a tzv. plemena primitivní

6 Honiči a barváři

7 Ohaři

8 Slídiči, přinášeči a psi vodní

9 Společenská plemena

10 Chrti

11 Plemena neuznaná

1 border kolie

3 velšteriér

2 bernský salašnický pes

4 jezevčík drsnosrstý

5 aljašský malamut

9 čivava

7 irský setr

6 bígl

8 labradorský retrívr

10 afgánský chrt

9 kavalír King Charles španěl

10 barzoj

liška polární

severní části Evropy, Asie, Ameriky

​

liška obecná

Evropa, severní Afrika, Asie, aktivní večer a v noci, samotářská, všežravec

​

☻

Afrika, pouštní liška, skupiny až několika desítek jedinců, všežravec

​

psík mývalovitý

mývalovec kuní, Dálný východ, rozšířen kvůli kožešině do celé Evropy, neumí štěkat, všežravec

​

fenek berberský

• společní předci s medvědovitými šelmami, od nichž se oddělili v třetihorách
• přizpůsobeni k vodnímu životu
• na pevnině se pouze páří, rodí a kojí
• pětiprsté končetiny přeměněny ve veslovací ploutve
• zadní končetiny plní funkce ocasní ploutve
• silná vrstva podkožního tuku – termoizolační funkce a schopnost zadržovat v krvi kyslík
• uzavíratelné ušní boltce a dýchací otvory
• oko přizpůsobené k dobrému vidění pod vodou
• život polygamní ve stádech s vůdčím samcem
• hrotité zuby přizpůsobené k chytání ryb

ŠELMY VODNÍ (Pinnipedia)

ploutvonožci

• zachovány ušní boltce
• podstavují nohy pod tělo – obranný pohyb po souši
• mléčný chrup, drápy, holá chodidla
• chladné oblasti jižního Atlantického, Indického a severního i jižního Tichého oceánu
• výborní plavci, dokážou se pohybovat rychlostí až 40 km/h
• zadržují v krvi kyslík a dovedou s ním ve vodě šetřit
• dech zadrží i na půl hodiny, plavou i v hloubce 200 m, tep jim klesne ze 150 na 10 tepů za min

lachtanovití

lachtan ušatý (Eumetopias jubatus), lachtan kalifornský (Zalophus californianus), lachtan hřívnatý (Otaria flavescens), lachtan jihoafrický (Arctocephalus pusillus)

lachtan kalifornský

lachtan ušatý

břehy Tichého oceánu, srst je převážně světle žlutá či rezavá, hlučný štěkot

​

Tichý oceán, nejtmavší, vystupuje jako atrakce v cirkusu

​

lachtan kalifornský

na jižním pobřeží Afriky, Austrálie, Tasmánie

​

lachtan hřívnatý

pobřeží Jižní Ameriky, robustní hlava a hnědá srst, ♂ mohutná hříva na hlavě – říká se mu lvoun

​

lachtan jihoafrický

• nejpočetnější ploutvonožci
• postavení zadních končetin dozadu �umožňuje po souši jen obratné plazení
• místo boltců jim ušní otvory kryjí jen �záhyby kůže
• 26–34 zubů, dominantní jsou dlouhé špičáky
• vynikající plavci, pod vodou dokážou zůstat až 45 minut, obvykle se však potápějí na 5 – 10 min
• pod vodou i spí
• v mořích chladného a mírného pásu severní polokoule

tuleňovití

tuleň obecný (Phoca vitulina), rypouš sloní (Mirounga leonina), tuleň leopardí (Hydrurga leptonyx), čepcol hřebenatý (Cystophora cristata)

tuleň obecný

nejrozšířenější, tmavě hnědá nebo světle šedohnědá srst s malými kroužky a skvrnami

​

tuleň leopardí

„mořský levhart“, samice větší než samec, pobřeží Antarktidy, Jižní oceán

​

lachtan jihoafrický

Gaston z pražské ZOO, který zahynul při povodni v roce 2002 poté, co po Vltavě a Labi uplaval téměř 300 km

​

tuleň leopardí, mládě

čepcol hřebenatý

Labrador, Newfoundland, severní Atlantik a Arktida, ♂ nafukovací vak, který se táhne od nosu až k temeni hlavy, může být větší než fotbalový míč, obsah tuku v mléce je 60 %,

​

rypouš sloní

♂ délka 4,2 až 6,5 m a hmotnost 2,2 až 5 tun, rypák dokážou nafouknout, když je něco podráždí a tím vydávají mručení (nos působí jako ozvučná deska)

​

• Severní ledový oceán a příležitostně na severu Atlantského oceánu
• jediný druh
• špičáky v horní čelisti jako kly slouží k vyhrabávání vodních živočichů ze dna a zachycení na ledu
• délka až 4 m a váha 1,5 tuny
• zadní ploutvovité končetiny při pohybu na souši podsouvá pod tělo

​

mrožovití

mrož lední (Odobenus rosmarus)

mrož lední