1 of 11

ENCOUNTEROVÁ SKUPINA MATEK DĚTÍ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

ANDREA HÁJKOVÁ, JULIUS SEKERA, ŠTEFAN GRINVALSKY

​

2 of 11

Cíl plánovaného výzkumu jako celku:

  • Ověřovat pozitivní možnosti vlivu skupinových setkání na její členky, konkrétně na:
  • - emocionální sjednocení skupiny (kohezi) - sociometrie
  • - pojímání stresu, kterému jsou vystavovány v rámci péče o dítě s mentálním postižením
  • - detekce hlavních obtíží frekventantek
  • - možnosti osobnostního rozvoje frekventantek

​

Cíl příspěvku – již uskutečněné dílčí šetření:

  • Detekovat vliv setkání v encounterové skupině matek dětí s mentálním postižením na jejich strategie zvládání stresu

​

3 of 11

ENCOUNTEROVA SKUPINA

  • - neformální atmosféra
  • - členové spolu tráví čas i jinde
  • - jde o osobnostní růst
  • - vytvořená na omezenou dobu

​

4 of 11

METODOLOGIE VÝZKUMU:

Experiment

  • - Standardizovaný dotazník zvládání stresové zátěže (Janke, Erdmann, 2003) – viz. příspěvek
  • - Pozorování – pozorovací arch, videozáznamy
  • - Analýza deníku (tzv. Reflektovaný osobní deník)
  • - Závěrečné rozhovory
  • - Kvalitativní analýzy ve smyslu postupu vytváření zakotvené teorie
  • - Závěrečná Focus group

5 of 11

VÝZKUMNÝ VZOREK

  • 10 matek pečujících o dnes již dospělé potomky s mentálním postižením z Denního stacionáře Čmeláček v Ostravě
  • Věk 45-69 let

​

6 of 11

PRŮBĚH DOTAZOVÁNÍ SW 78

  • Před prvním a po posledním setkání skupiny vyplněn frekventantkami dotazník – Strategie zvládání zátěžové situace
  • Dotazník 78 otázek
  • 13 subtestu
  • Podhodnocení, odmítání viny, odklon, náhradní uspokojení, kontrola situace, kontrola reakcí, pozitivní sebeinstrukce, potřeba sociální opory, vyhýbání se , únikové tendence, perservace, rezignace, sebeobviňování

​

7 of 11

METODIKA VYHODNOCENÍ DAT ZE STANDARDIZOVANÉHO DOTAZNÍKU

  1. Sekundární analýza dat (desk research) – vede ke zjištění vhodných metod a nástrojů k měření dopadu skupinové intervence na zvládání stresové zátěže
  2. Primární výzkumné šetření - pre-test a post-test

- K testování dopadu použit párový t-test

​

8 of 11

VÝSLEDNÁ ZJIŠTĚNÍ:

  • Vnitřní konzistence škál {ukazatel Krombachova alfa) pre-test 0,529-0,944, post-test 0,598-0,944 – lze u většiny škál považovat za uspokojivou až velmi dobrou.
  • Subtesty – vnitřní konzistence složených škál rovněž uspokojivá až velmi dobrá, výjimkou je pozitivní strategie podhodnocení, odmítání viny, odklon, kontrola
  • Párový t-test – u pozitivně orientovaných škál dochází ke zvýšení průměrné hodnoty škály, u negativně orientovaných škál k poklesu průměrné hodnoty.
  • Skupinová intervence ma pozitivní dopad na zvládání stresové zátěže u frekventantek, tento dopad je statisticky významný.

​

9 of 11

ANALÝZA KORELACÍ SUBTESTU V RÁMCI PRE-TESTU I POST-TESTU UKÁZALA:

  • Závislosti mezi jednotlivými škálami jsou ve většině případů statisticky nevýznamné (korelační matice subtestu pre-test, korelační matice subtestu post-test)

​

10 of 11

LIMITY VÝZKUMU

  • Příliš obsáhlý dotazník
  • Možná nesoustředěnost respondentek
  • Početně menší výzkumný vzorek
  • Vhodno verifikovat na dalších skupinách

​

11 of 11

PŘEDPOKLAD VYUŽITÍ VÝSLEDKŮ

  • - ve výuce předmětu Osobnostní příprava v bakalářském, případně magisterském studiu sociální pedagogiky
  • - v rámci sociálních programů zaměřených na uvedené skupiny matek fungujících v obtížných životních situacích

​