Jak vznikaly národy?

Nacionalismus a národní hnutí v 19. st.

Češi: na přelomu 18./19. st. začali čeští obrozenci obnovovat a šířit českou kulturu, jazyk a historii v reakci na to, že na úřadech a ve školách se u nás mluvilo jen německy. Začali jsme zakládat české spolky (kulturní, ale i sportovní, turistické, hudební), stavět česká muzea a divadla. Chtěli jsme také větší politická práva a možnost o sobě rozhodovat jako získali Maďaři po roce 1867, když vzniklo Rakousko-Uhersko, ale to nám císař nikdy neumožnil. Vláda ve Vídni se několikrát pokusila prosadit češtinu na úřadech a ve školách, ale návrhy neprošly díky obrovským protestům Němců, takže ani toho jsme se nedočkali. S Němci v Českých zemích jsme se potýkali neustále, docházelo k mnoha konfliktům, protestům a konkurenčnímu boji mezi jejich a našimi spolky. Až do první světové války nás ale nenapadlo zakládat vlastní český stát, chtěli jsme prostě více práv a možností v rámci Rakouska-Uherska.

1. Národní identita existovala u většiny lidí již ve středověku, v 19. st. se začala v rámci nacionalismu více prosazovat díky technologickému pokroku, který umožňoval spojit v rychlejším čase větší množství lidí a šířit rychleji více informací.
2. Lidé se chtěli sjednotit s požadavky za politické a společenské změny, ve velkém je spojovaly zejména jazyk, kultura a historie. Na tomto základě vyrůstal nacionalismus jakožto prosazování svého národa proti různým politickým nebo kulturním tlakům.
3. Národy začaly vznikat v důsledku nacionalismu, který se prosazoval jako myšlenkové hnutí vybraného okruhu lidí (u nás např. obrozenců) chtějících šířit vlastní kulturu a jazyk, ale nedokázali oslovit větší množství lidí. V 19. st. tak zůstane jen u jazykových požadavků, nikoliv politických.