Jak proběhla velká francouzská revoluce?
Kdo přežije…?
Francouzská společnost byla už od středověkých dob feudalismu rozdělena na tři stavy:
První = duchovenstvo,
Druhý = šlechtu
Třetí = zbytek (vesměs měšťany a venkovany), který tvořil asi 87% obyvatelstva.
První dva stavy vlastnily většinu půdy, ale neplatily žádné daně.
Maximilien de Robespierre
žena z města/ vesnice.
Finančník, obchodník, vesničan
Obyčejný duchovní
Jacques Pierre Brissot
biskup
Louis-Auguste-Victor de Ghaisnes de Bourmont
Francois de Beauharnais
Georges Danton
markýz de La Fayette
Charlotte Cordayová
Jean Paul Marat
královna Marie Antoinette
král Ludvík XVI.
Úvodní rozložení hry
1. Král Ludvík XVI. svolává 5. května 1789 generální stavy kvůli
hrozícímu bankrotu a hladomoru, způsobeného válečnými výdaji a
neúrodou zapříčiněnou výbuchem sopky Laki na Islandu.
Král, šlechtici – tedy první stav, duchovní (to je druhý stav) i příslušníci třetího stavu se shromáždí v kruhu. Hlasují o zdanění šlechty a duchovenstva…
2. Třetí stav se v červnu 1789 odtrhne kvůli nespravedlnosti v hlasování a prohlásí se za národní shromáždění.
Příslušníci třetího stavu si vytvoří svůj vlastní kroužek mimo duchovní a šlechtu. Složí slavnostní přísahu, že ústavu vydají.
Za cíle si kladou:
3. V Paříži roste nespokojenost s průběhem generálních stavů, šíří
se drby o šlechtickém spiknutí, v ulicích je kvůli pořádku králem
vyslána ozbrojená garda.
Mužské postavy šlechtického původu se shromáždí v Paříži a výhružně zírají na ostatní.
Obyčejné ženy a muži třetího stavu si šuškají a ukazují na vojáky.
4. 14. července 1789 je dobyta Bastila – symbol královské svrchovanosti. Všichni příznivci revoluce provolávají heslo „Bratrství, rovnost a svoboda!“,
Třetí stav zničí (roztrhá) Bastilu a nakreslí si francouzskou trikoloru (modrá, bílá a červená).
Městská rada si vytváří vlastní Národní gardu v čele s La Fayettem, hrdinou z americké války za nezávislost.
La Fayette si shromažďuje bezejmenné obyčejné muže a obsazuje s nimi Paříž
šlechtici vystrašeně koukají.
5. Události v Paříži způsobí na venkově tzv. velký strach. Říkalo
se, že loupežníci najatí šlechtou zničí úrodu. Venkovská města se
tedy také začnou bouřit.
Pro zastavení těchto nepokojů ústavodárné shromáždění třetího stavu hlasuje pro zrušení privilegií (feudální práva, desátky) a rovnost všech při výběru daní a před zákonem.
Příslušníci šlechty a duchovních vyděšeně utíkají za hranice. Královská rodina zůstává ve Versailles.
Obyčejné ženy a muži jim hrozí a vykřikují Svoboda, rovnost a bratrství.
6. 26. srpna 1789 vydává ústavodárné shromáždění Deklaraci práv
člověka a občana.
Všichni zúčastnění přítomní ve Francii si vylosují lístečky a postupně přečtou jednotlivé části Deklarace.
7. Král jde směrem k hranicím a volá o pomoc. Když se v Paříži dozví o jeho snahách, 5. října 1789 začne tzv. ženský pochod na Versailles, kdy během dne propukaly nepokoje mezi trhovkyněmi na tržištích v Paříži kvůli vysokým cenám a nedostatku chleba. Jedna žena začala bubnovat a svolala dav, který se následně se dal dav na pochod a cestou se rozrůstal, až dorazil k pařížské radnici, kde požadoval potraviny a zbraně, v tomto momentě dav čítal asi 6 až 7 tisíc osob (žen i mužů).
Dav obyčejných žen a mužů obsadí Versailles.
Král s královnou se bojí, La Fayette přesvědčí krále, aby vyšel ven na balkon a slíbil, že se vrátí do Paříže. Ženy skandují hesla: „Ať žije král“ a spokojeně odvádějí krále i královnu do „Paříže“.
8. 14. července 1790 král slavnostně slibuje věrnost ústavě za přítomnosti všech z 3. stavu.
Král přísahá, že se bude řídit Deklarací práv člověka a občana. Všichni v Paříži tleskají.
9. 20. června 1791 se královská rodina pokusí o útěk. Jedna obyčejná žena je těsně před nimi jej pozná podle podobizny na minci. Je přiveden zpět.
Příslušníci třetího stavu volají: „zrada“.
10. Příslušníci třetího stavu se hádají, zda se s králem usmířit či jej
sesadit.
11. V naději, že bude osvobozen, král navrhuje vyhlásit válku
Rakousku. Francie vstupuje do války 20. dubna 1792 a utrpí
několik porážek. K Rakousku se přidává Prusko.
Představitelé třetího stavu vyhlašují, že Francie je v ohrožení. Hledají viníka a nalézají jej v králi. Francouzské dobrovolné oddíly mašírují do války za zpěvu nové hymny…(365) La Marseillaisa - Francouzská hymna (český překlad) – YouTube
12. 10. srpna 1792 útočí nejradikálnější (a nejchudší) příslušníci
revoluce na palác a uvězní krále i královnu.
Král s královnou zajat pod lavicí.
13. 21. září 1792 je zastaven prusko-rakouský nápor u Valmy.
22. září je zrušena monarchie a vyhlášena republika. Vlády se
ujímá tzv. konvent, kde jsou zastoupeny tři hlavní strany
Girondisté, Jakobíni a Lemarais. Zpočátku mají převahu Girondisté
v čele s Jacquesem Pierre Brissotem.
Všichni Girondisté se shromáždí u Jacquese Pierre Brissota, který si stoupne na židli.
14. 21. ledna 1793 je nalezena skříňka s tajnými královými dopisy
se zahraničním nepřítelem, král je odsouzen a popraven. Vlna
nevole ze zahraničí vede konvent k vyhlášení branné povinnosti
pro 300 000 mužů.
Král je popraven na gilotině (židle). Šlechtici ze zahraničí nadávají směrem do Francie.
15. Válku Francii vyhlašuje i Anglie a Rusko. Propuká
protirevoluční povstání sedláků ve Vendée jako reakce na povinný
Odvod do armády. V červnu 1793 jsou girondisté svrženi a 29 čelných
představitelů je popraveno. Do čela se dostávají jakobíni.
Všichni girondisté popraveni na gilotině. Danton, Robespierre a Marat
vystoupí na židli a vyhlašují Výbor pro veřejné blaho, který má za
cíl odhalit nepřátele revoluce.
16. Jean Paul Marat vedl krutý teror proti girondistům a
radikalizoval revoluci. 13. července 1793 byl zavražděn ve vaně
girondistkou Marií-Annou Charlottou Corday d’Armont, která ho
probodla kuchyňským nožem.
Marat zabit ve vaně, Charlotta Corday popravena na gilotině
17. Od 5. září 1793 začíná tzv. Jakobínský teror. Tzv. Revolučním
tribunálem bylo odsouzeno k popravě mezi 15000 až 35 000
Francouzů.
17. 16. října 1793 je popravena Marie-Antoinetta.
Poprava královny na gilotině.
18. Zasedání revolučního tribunálu. Danton s Robbespierrem si
sednou za lavici, ostatní zatím žijící si stoupnou do fronty před ně.
Danton a Robbespier vyberou libovolnou ženu z vesnice,
duchovního a obchodníka. S ortelem „nepřítel revoluce“ je pošlou
na gilotinu.
19. Neshody uvnitř jakobínské strany, Robespierre nechá popravit
Dantona. Zbývající živí se obrátí proti Robespierrovi a nakonec i
samotný Robespierre. Konec teroru, všichni, co jsou ještě naživu,
si kolektivně oddechnou.
Danton pod gilotinu, Robespierre pod gilotinu
20. 26. října 1795 je vyhlášeno Direktorium – stát je řízen pěti
direktory, kteří jsou voleni na 5 let. Ale příznivci monarchie se
nevzdávají a tak Direktorium stále povolává na pomoc armádu,
čímž její vliv roste.
…kdo přežil?
…co dál s Francií?
Maximilien de Robespierre
žena z města/ vesnice.
Finančník, obchodník, vesničan
Obyčejný duchovní
Jacques Pierre Brissot
biskup
Louis-Auguste-Victor de Ghaisnes de Bourmont
Francois de Beauharnais
Georges Danton
markýz de La Fayette
Charlotte Cordayová
Jean Paul Marat
královna Marie Antoinette
král Ludvík XVI.
VYHNANSTVÍ
VYHNANSTVÍ
VYHNANSTVÍ
VYHNANSTVÍ
ZABITO 1 100 000 NAVERBOVANÝCH VOJÁKŮ
POPRAVENO VÍCE JAK 40 000 LIDÍ
POVSTALCŮ PROTI REVOLUČNÍM VLÁDÁM ZABITO CCA 260 000