2 of 27

Francouzská společnost byla už od středověkých dob feudalismu rozdělena na tři stavy:

První = duchovenstvo,

Druhý = šlechtu

Třetí = zbytek (vesměs měšťany a venkovany), který tvořil asi 87% obyvatelstva.

První dva stavy vlastnily většinu půdy, ale neplatily žádné daně.

3 of 27

Maximilien de Robespierre

žena z města/ vesnice.

Finančník, obchodník, vesničan

Obyčejný duchovní

Jacques Pierre Brissot

biskup

Louis-Auguste-Victor de Ghaisnes de Bourmont

Francois de Beauharnais

Georges Danton

markýz de La Fayette

Charlotte Cordayová

Jean Paul Marat

královna Marie Antoinette

král Ludvík XVI.

4 of 27

Úvodní rozložení hry

Král, královna, šlechta a duchovní - Versailles
Obyčejní lidé a příslušníci třetího stavu – Paříž
Bastila v Paříži – neobsazena
Hranice – neobsazeny
Hřbitov – neobsazen (zatím…)

5 of 27

1. Král Ludvík XVI. svolává 5. května 1789 generální stavy kvůli

hrozícímu bankrotu a hladomoru, způsobeného válečnými výdaji a

neúrodou zapříčiněnou výbuchem sopky Laki na Islandu.

Král, šlechtici – tedy první stav, duchovní (to je druhý stav) i příslušníci třetího stavu se shromáždí v kruhu. Hlasují o zdanění šlechty a duchovenstva…

6 of 27

2. Třetí stav se v červnu 1789 odtrhne kvůli nespravedlnosti v hlasování a prohlásí se za národní shromáždění.

Příslušníci třetího stavu si vytvoří svůj vlastní kroužek mimo duchovní a šlechtu. Složí slavnostní přísahu, že ústavu vydají.

Za cíle si kladou:

donutit šlechtu platit daně
vypracovat Ústavu
právo hlasovat podle hlav (nikoliv podle stavů, jak tomu bylo)
omezit absolutismus krále
zrušit poddanství
zajistit svobodu podnikání

7 of 27

3. V Paříži roste nespokojenost s průběhem generálních stavů, šíří

se drby o šlechtickém spiknutí, v ulicích je kvůli pořádku králem

vyslána ozbrojená garda.

Mužské postavy šlechtického původu se shromáždí v Paříži a výhružně zírají na ostatní.

Obyčejné ženy a muži třetího stavu si šuškají a ukazují na vojáky.

8 of 27

4. 14. července 1789 je dobyta Bastila – symbol královské svrchovanosti. Všichni příznivci revoluce provolávají heslo „Bratrství, rovnost a svoboda!“,

Třetí stav zničí (roztrhá) Bastilu a nakreslí si francouzskou trikoloru (modrá, bílá a červená).

Městská rada si vytváří vlastní Národní gardu v čele s La Fayettem, hrdinou z americké války za nezávislost.

La Fayette si shromažďuje bezejmenné obyčejné muže a obsazuje s nimi Paříž

šlechtici vystrašeně koukají.

9 of 27

5. Události v Paříži způsobí na venkově tzv. velký strach. Říkalo

se, že loupežníci najatí šlechtou zničí úrodu. Venkovská města se

tedy také začnou bouřit.

Pro zastavení těchto nepokojů ústavodárné shromáždění třetího stavu hlasuje pro zrušení privilegií (feudální práva, desátky) a rovnost všech při výběru daní a před zákonem.

Příslušníci šlechty a duchovních vyděšeně utíkají za hranice. Královská rodina zůstává ve Versailles.

Obyčejné ženy a muži jim hrozí a vykřikují Svoboda, rovnost a bratrství.

10 of 27

6. 26. srpna 1789 vydává ústavodárné shromáždění Deklaraci práv

člověka a občana.

Všichni zúčastnění přítomní ve Francii si vylosují lístečky a postupně přečtou jednotlivé části Deklarace.

11 of 27

7. Král jde směrem k hranicím a volá o pomoc. Když se v Paříži dozví o jeho snahách, 5. října 1789 začne tzv. ženský pochod na Versailles, kdy během dne propukaly nepokoje mezi trhovkyněmi na tržištích v Paříži kvůli vysokým cenám a nedostatku chleba. Jedna žena začala bubnovat a svolala dav, který se následně se dal dav na pochod a cestou se rozrůstal, až dorazil k pařížské radnici, kde požadoval potraviny a zbraně, v tomto momentě dav čítal asi 6 až 7 tisíc osob (žen i mužů).

Dav obyčejných žen a mužů obsadí Versailles.

Král s královnou se bojí, La Fayette přesvědčí krále, aby vyšel ven na balkon a slíbil, že se vrátí do Paříže. Ženy skandují hesla: „Ať žije král“ a spokojeně odvádějí krále i královnu do „Paříže“.

12 of 27

8. 14. července 1790 král slavnostně slibuje věrnost ústavě za přítomnosti všech z 3. stavu.

Král přísahá, že se bude řídit Deklarací práv člověka a občana. Všichni v Paříži tleskají.

13 of 27

9. 20. června 1791 se královská rodina pokusí o útěk. Jedna obyčejná žena je těsně před nimi jej pozná podle podobizny na minci. Je přiveden zpět.

Příslušníci třetího stavu volají: „zrada“.

14 of 27

10. Příslušníci třetího stavu se hádají, zda se s králem usmířit či jej

sesadit.

15 of 27

11. V naději, že bude osvobozen, král navrhuje vyhlásit válku

Rakousku. Francie vstupuje do války 20. dubna 1792 a utrpí

několik porážek. K Rakousku se přidává Prusko.

Představitelé třetího stavu vyhlašují, že Francie je v ohrožení. Hledají viníka a nalézají jej v králi. Francouzské dobrovolné oddíly mašírují do války za zpěvu nové hymny…(365) La Marseillaisa - Francouzská hymna (český překlad) – YouTube

16 of 27

12. 10. srpna 1792 útočí nejradikálnější (a nejchudší) příslušníci

revoluce na palác a uvězní krále i královnu.

Král s královnou zajat pod lavicí.

17 of 27

13. 21. září 1792 je zastaven prusko-rakouský nápor u Valmy.

22. září je zrušena monarchie a vyhlášena republika. Vlády se

ujímá tzv. konvent, kde jsou zastoupeny tři hlavní strany

Girondisté, Jakobíni a Lemarais. Zpočátku mají převahu Girondisté

v čele s Jacquesem Pierre Brissotem.

Všichni Girondisté se shromáždí u Jacquese Pierre Brissota, který si stoupne na židli.

18 of 27

14. 21. ledna 1793 je nalezena skříňka s tajnými královými dopisy

se zahraničním nepřítelem, král je odsouzen a popraven. Vlna

nevole ze zahraničí vede konvent k vyhlášení branné povinnosti

pro 300 000 mužů.

Král je popraven na gilotině (židle). Šlechtici ze zahraničí nadávají směrem do Francie.

19 of 27

15. Válku Francii vyhlašuje i Anglie a Rusko. Propuká

protirevoluční povstání sedláků ve Vendée jako reakce na povinný

Odvod do armády. V červnu 1793 jsou girondisté svrženi a 29 čelných

představitelů je popraveno. Do čela se dostávají jakobíni.

Všichni girondisté popraveni na gilotině. Danton, Robespierre a Marat

vystoupí na židli a vyhlašují Výbor pro veřejné blaho, který má za

cíl odhalit nepřátele revoluce.

20 of 27

16. Jean Paul Marat vedl krutý teror proti girondistům a

radikalizoval revoluci. 13. července 1793 byl zavražděn ve vaně

girondistkou Marií-Annou Charlottou Corday d’Armont, která ho

probodla kuchyňským nožem.

Marat zabit ve vaně, Charlotta Corday popravena na gilotině

21 of 27

17. Od 5. září 1793 začíná tzv. Jakobínský teror. Tzv. Revolučním

tribunálem bylo odsouzeno k popravě mezi 15000 až 35 000

Francouzů.

22 of 27

17. 16. října 1793 je popravena Marie-Antoinetta.

Poprava královny na gilotině.

23 of 27

18. Zasedání revolučního tribunálu. Danton s Robbespierrem si

sednou za lavici, ostatní zatím žijící si stoupnou do fronty před ně.

Danton a Robbespier vyberou libovolnou ženu z vesnice,

duchovního a obchodníka. S ortelem „nepřítel revoluce“ je pošlou

na gilotinu.

24 of 27

19. Neshody uvnitř jakobínské strany, Robespierre nechá popravit

Dantona. Zbývající živí se obrátí proti Robespierrovi a nakonec i

samotný Robespierre. Konec teroru, všichni, co jsou ještě naživu,

si kolektivně oddechnou.

Danton pod gilotinu, Robespierre pod gilotinu

25 of 27

20. 26. října 1795 je vyhlášeno Direktorium – stát je řízen pěti

direktory, kteří jsou voleni na 5 let. Ale příznivci monarchie se

nevzdávají a tak Direktorium stále povolává na pomoc armádu,

čímž její vliv roste.

26 of 27

…kdo přežil?

…co dál s Francií?

27 of 27