Městská část Praha 7

8%

Jiná městská část Prahy (kromě Prahy 7)

66%

Středočeský kraj

12%

Moravskoslezský kraj

2%

Jihomoravský kraj

1%

Ústecký kraj

1%

Pardubický kraj

1%

Olomoucký kraj

1%

Jihočeský kraj

1%

Královéhradecký kraj

1%

Plzeňský kraj

1%

Zlínský kraj

1%

Karlovarský kraj

0%

Kraj Vysočina

0%

Liberecký kraj

0%

Nechci odpovídat

3%

Ano

20%

Ne

80%

Věděl/a

22%

Spíše věděl/a

47%

Spíše nevěděl/a

29%

Nevěděl/a

2%

Vím

9%

Spíše vím

51%

Spíše nevím

36%

Nevím

5%

Spolupráce rodiny dítěte

69%

Získání důvěry dítěte

67%

Získání důvěry rodičů dítěte, aby spolupracovali

64%

Přístup – dostupnost informací, abych se dokázal(a) správně orientovat a věděl/a, jak mám postupovat

36%

Kontakty na kompetentní a odpovědné instituce

16%

Komentáře k tématu

Vedení školy se o to moc nezajímá, děje se to mimo školské prostředí.

Aby dítě našlo odvahu požádat si o pomoc

Činnost úřadů – OSPOD ne vždy jedná rychle a v zájmu dítěte.�Dokážu si představit, že bude probíhat domácí násilí v rodině vysokoškolsky vzdělaných rodičů, ještě třeba na vysoké pozici. V takovém případě je těžké dokázat, že se tak opravdu děje. Chytří lidé umí být výbornými manipulátory. Navíc pokud se nejedná o domácí násilí fyzické, ale psychické, je to těžko prokazatelné. Obecně je to velmi tenký led a pokud se dítě lekne a nebude chtít říct totéž i policii (a co si budeme povídat, ne vždy to jsou empatičtí jedinci, kteří mají chuť se tomu věnovat), může to způsobit pro to dítě víc problémů. Zároveň se cítím jako učitel v těchto situacích velmi bezradně, protože ohromně chci pomoci dítěti, ale ne vždy to lze.

Citová závislost dítěte na rodiči

Domácí násilí nevzniká samo o sobě, má hlubokou příčinu v minulosti násilníka. Je třeba hledat také kořeny vzniku a začít léčit také tam.

Hodně obtížné mi přišlo řešit tyto situace (např. podezření na domácí násilí) v momentě distanční výuky. Bylo téměř nemožné zajistit pro dítě bezpečnost, soukromí a diskrétnost v online prostředí, kdokoliv může vejít do místnosti v nesprávný čas, přečíst si mail určený žákovi

Izloace dítěte, když vím, že k násilí dochází, ale zatím nebylo prošetřeno a dítě musí stále čas v rodině trávit.

Kam sahají kompetence asistenta pedagoga v případě, že má podezření na týrání. Zda předat informace pouze řediteli ci se sam angazovat v potřebné pomoci.

Komunikace s rodiči o problému

Najit miru adekvatniho zasahu - kdy je to jen facka, ktere rodic lituje a kdyz se jedna o domaci nasili

Narušení vztahu pedagog rodič, usvědčení z domácího násilí

Navázání komnikace s rodinou i dítětem.

Navázat kontakt s rodinou zskat i důvěru tranéhý rodiče, který se vesměs svého protějšku bojí, a pro o nekomunikuje.

Nejen dostupnost, ale i pravdivost informací - jak je správně ověřit

Nejtěžší je pro mě nespolupráce a liknavost státního systému, hlavně pak OSPOD. Nedostupnost návazné terapeutické péče z důvodu kapacity.

Ohalit včas, nesplést s ničím jiným (nesýčkovat zbytečně, neoddalovat řešení).

Ohlídat, aby se situace dořešila.

OSPOD neposkytuje škole tolik potřebnou spolupráci a to ani u nejobtížnějších kauz. Dlouhodobě nepozoruji bohužel žádný posun v kauzách, které na OSPOD hlásíme, což ve mně probouzí pocity zoufalství a beznaděje. Naše snaha neuspokojivou a potencielně nebezpečnou situaci žáka řešit přichází vniveč, pokud kompetentní orgány nekonají. Potřebovala bych mít alespoň informaci, zda OSPOD situaci v rodině prošetřil a s jakým výsledkem. Na tyto informace nyní škola nemá nárok.

Podpora vedení školy.

Pomoc a naslouchání z řad vedení a kolegů na škole

Poznat, zda jde opravdu o domácí násilí

Souhlas ostatních kolegů

Spolupráce rodiny, příp. získání důvěry rodičů vnímám jako důležitou v případě zanedbávání dítěte, v případě DN u dítěte vnímá jako důležité zajistit pro dítě ochranu před agresorem.

Spolupráce se sociálním odborem

Strach

Strach se svěřit.

Uzavřenost žáka s vyjadřovat k tomuto problému

Zcela nejasně položené otázky. Pochybuji, že na odpovědi budou respondenti odpovídat tak, jak chtějí.

Zdlouhavý proces řešení, dítě má pořád opakovat různým lidem, co se mu děje, soustavně se od něj očekává soustředění a musí působit důvěryhodně, dítě je nuceno přehrávát si zlé zkušenosti. Chybí kompetence zápisu, který bude JEDEN a uznatelný pro OSPOD, soud i policii,tak se dítě musí mučit výpovědí nesčetněkrát, ab tonakonec ještě povrdil soudní psychiatr,nekompetenece organizací, které se přiživují neštěstím dítěte je to, co by se mělo změnit. Dítě to má říct JEDNOU a zápis má plati.

Získání důvěry stran

Zvážit, zda vstup institucí do problému nepřinese víc škody než užitku.

Ne - 2x

Určitě ano

13%

Spíše ano

60%

Spíše ne

22%

Určitě ne

2%

Nechci odpovídat

2%

Škola (vedení školy, třídní učitel apod.)

​

75%

Specializovaný státní úřad (OSPOD, městský úřad…)

​

61%

Specializovaná organizace zabývající se tematikou (linka důvěry, Centrum LOCIKA…)

​

42%

Psycholog

​

41%

Policie ČR

​

28%

Lékař

​

5%

Přátelé / blízká osoba

​

2%

Právník

​

-2%

Jiné osoby v okolí (další rodiče, sousedé…)

​

-4%

Organizace

Bílý kruh bezpečí - 2x

Člověk v tísni

Dům tří přání

Locika

Linka psychopomoci

Rosa

Dětské krizové centrum

www.intervencnicentrum.cz

PPP, Centrum krizove pomoci

ŠPP

SVP

​

Nenapadá

Ne - 4x

Ostatní

Metodik prevence - 4x

Dětský ombudsman

Dotazy bych směřovala na učitele dalších zájmových aktivit dítěte.

Lidé v okolí, u kterých vím, že něco podobného řešili.�Linku důvěry pro dospělé bych chtěla velmi podtrhnout. Už jsem tam volala, když jsem si nebyla jistá jak postupovat a neskutečně mi pomohli. Bohužel ne každý učitel ví, že právě tam se může obrátit pro další informace.

Kolegové

Marek Eben

MAS Říčany, soc. pracovnice

PhDr. Ivana Kubešová

Poradenske pracoviste skoly

Psychologem myslím školního psychologa

Školní poradenské pracoviště

Školní poradenské pracoviště - nasměrovali by k odborníkům a pomohli s postupem

Školní psycholog

Výchovný poradce školy

Určitě ano

14%

Spíše ano

40%

Spíše ne

32%

Určitě ne

11%

Nechci odpovídat

2%

Ano

65%

Nejsem si jistý/á

22%

Ne

10%

Nechci odpovídat

3%

Na internetu

68%

Na poradenské lince, mailu

51%

Zavolám psychologovi/psycholožce

49%

Ve škole, jsou k dispozici

48%

Jiné

6%

Zavolám kamarádovi/kamarádce

6%

V knihovně

6%

Nechci odpovídat

1%

Ano

16%

Nevím

7%

Ne

73%

Nechci odpovídat

4%

Komentáře k tématu

Absolvovala jsem vzdělání pro školní metodiky prevence a dále se s touto tematikou setkávám na konferencích a školeních OSPODu.

Ano primární prevence

Ano, mam vystudovanou sociální práci a pracují jako učitelka Ms. Studium obsahovalo mnoho informací k dané problematice

Byla to přednáška a exkurze v Dětském krizovém centru v Praze.

Centrum Locika - Úvod do práce s agresí a násilím ve školním prostředí

diagnostiku a detekci, postupy, možná řešen, čehose vyvarovat

informace o institucích poskytujících pomoc,�informace jak poznat, že se jedná o domácí násilí�možnosti řešení problému

jak je poznat

Jak postupovat, jaké pokládat otázky, jak vyhodnocovat

jak poznat oběť, navázat kontakt, najít spolupracovíky, právnické informace

jak pracovat s žákem, kam naměrovat žáka /rodiče

Jak pristupovat k zakovi, ktery prosel nejakou formou traumatu.

Jak rozpoznat ohrožené dítě, kam se obracet, na koho.

Jen povrchní, povšechné,obecné.

Již si plně nevybavuji, ale týkalo se to informací okolo OSPODU

Kam se obrátit, jak s dětmi jednat,

Krizova intervence - prace s ditetem, poslup, jak s ditetem v krizi ci v soku nebo afektu jednat, postupne kroky, kontatky na dalsi odborniky

krizová komunikace, problematika case managementu

Kurz organizace Locika�Jak rozpoznat domácí násilí, na co se zaměřit, koho kontaktovat

Kurz pro metodiky pevence - sebezkušenostní výcvik a v jeho rámci byly i informace o problematice ásilí na dětech.

Kurz speciální pedagogiky a vchovneho poradenství

Lociku <3

např. Přednáška dr. Čápa o domácím násilí

Ne přímo takto nazvané, ale prošla jsem kurzem krizové intervence, kde se i toto téma probíralo.

nelze popsat, bylo jich mnoho

Postupné kroky, jak postupovat, na které organizace se obrátit.

Praktické informace z velmi smutné praxe.

Právní rámec, besedu s psychologem a dámami s OSPOD

přímo kurz Lociky

Sexualní zneužívání (kurz před 17lety)

Školení nemám, ale v rámci studia vých. poradenství jsem se s problematikou seznámla.

Sočást studia pedagogiky ČZU Praha, práce s drogově závislými žáky, šikanování ve skupině žáků a domác násilí.

Specializační studium pro metodiky prevence, seminář byl zaměřen na teorii i praxi

Spoustu programů a seminářů - FF UK, Mgr. Veselá, ...

Studium pro výchovné poradce

už je to delší dobu

už moc nevím, bylo to v rámci studia na VŠ

v ráci spcializačního studia VP, školení v ráci DVPP

v rámci NPI, PPP, kurz byl zaměřen na informační zdroje domácího násilí byly uváděny možnosti řešení přes OSPOP, Linku důvěry

v rámci studia metodika prevence

Vaše :) Ale uvítala bych další.

velice obecné postupy, a primárně právní stránku věci

Velmi povrchní

Všechny relevantní informace.

Všechny základní, případové situace

Prezenční

54%

Webinář

41%

Kombinace

34%

Tištěný manuál

28%

E-learningový kurz

23%

Obrázkové pracovní listy

15%

E-book

8%

Jiné

2%

4 hodiny

36%

8 hodin

40%

16 hodin

17%

40 hodin

4%

Více než 40 hodin

3%

Jak rozpoznat ohrožené dítě

80%

Jak dítěti pomoci

80%

Jak s dítětem komunikovat

77%

Jak komunikovat s rodiči

77%

Jak preventovat tuto situaci se třídou

57%

Jak reagovat na případné agresivní chování dítěte

55%

Na koho se obrátit o pomoc a podporu pro dítě a rodinu

54%

Jak pracovat s tématem traumatu u dětí ve školním prostředí

49%

Právní aspekty ochrany dítěte

44%

Jiné

3%

Komentáře k tématu

co dělat, když mám pocit, že odpovědný pracovník OSPODu je vyhořelý nebo nepřistupuje k případu korektně apod.

Dobrý den, učím teprve 4.rokem, takže moc zkušeností nemám, ale zároveň studuji na MUNI a co mi tam nejvíce chybí jsou konkrétní příklady z praxe a jak je konkrétně řešit, vše se točí pouze okolo teorie (psychologie dítěte, vývojová psychologie, inkluze atd.), ale na příkladech a řešeních se nejlépe podle mě člověk naučí. To bych tedy doporučila. Jinak si myslím, že Váš nápad je skvělý a kurz by měli absolvovat všichni učitelé. Držím Vám palce. L. Skrčená, Kladno

Dobrý den. Každopádně bych uvítal, aby byl součástí kurzu zkušený psycholog a další odborníci, kteří se touto problematikou zabývají.

Dostupnost programu pro všechny pracovníky ve školství - finanční, časová.

Jak opravdu poznat ohrožené dítě a tipy na komunikaci s rodinou.

Jak řešit případ, který je jasně na nahlášení policii, ale ta, které se týká, je proti. Jak nezpůsobit víc škody než užitku.

Jak zapojit vedení školy a pedagogy, aby spolupracovali a nestrkali hlavu do písku, popř. se nesnažili zdiskreditovat své kolegy, kteří takovou problematiku řeší, nejen domácí násilí, ale i šikanu apod.�Naučit se, jak souladu se zákonem obejít "školu", když není jiné možnosti si pomoct.

Jak zlepšit spolupráci s OSPOD a kurátory. Spolupráce je jednostranná. Od nás se informace požadují, ale žádná zpětná vazba nefunguje.

je třeba toto téma připomínat

Jsem ráda, že s touto inicitivou přicházíte. O tomto problému se ví, ale často se přehlíží a podle mě také těžko rozpoznává. Jakákoliv osvěta v této věci je vítána. Lidé se často bojí zasahovat do rodinných záležitostí, bohužel i v této věci hraje roli stále špatná pověst pracovníků sociálního odboru - někdo se může obávat, aby dítě rodině nevzali bez patřičného pochopení situace...

Kdy se naše dobře míněné konání může obrátit proti nám.

Kdyby v každé škole byla zaměstnána na plný úvazek osoba majici na plny úvazek na starosti problémy dětí, pomohlo by to nejvíce. Současná situace "dobrovolnicke" práce vyc.por.ci metodika prevence je dale neudržitelná.Oba učí a v době,kdy děti poradit potřebují,se jim nemohou věnovat Dětí se úplně jinak svěřují jiné osobě než učiteli.Představte si,že s učitelem píšete test a o přestávce se jdete te samé osobě svěřit s problémem. V době, kdy problémů přibývá, dospělým ve školství ubývá času na děti. Novým fenoménem, který pozoruji v učňovském školství, je trend,kdy pěkná vyplata přitáhuje lidi z jiných profesi.Mizi učitelé srdcaři,kteri dětem dokázali pomoci.

kurz by měl být praktický, na příkladových situacích si vyzkoušet jak reagovat

Kurzy jsou určitě přínosné, ale nestačí , důležitá je aplikace v praxi a dlouhodobá spolupráce kompetentních organizací se školou a rodinou. Státní školy s rodiči moc nespolupracují, komunikace je mizerná. Školní preventista musí být někdo, komu děti důvěřují. V zahraničí existují různé aplikace, které dětem pomáhají rozpoznávat co je pro ně nebezpečné, sdilet své emoce v bezpečném prostředí a jak to řešit. Osobně používám Clanbeat a dětem doporučuji Harmony Game Rooom, nebo aktivity na stránkách Common Sense , z českých neziskovek stránky JSNS.

Myslím, že je to užitečné téma.

Násilí nemusí být jen fyzické, ale také duchovního a duševního charakteru, které se velice špatně rozpoznává. Vaše zkušenosti by se mohly zaměřit také na tuto stránku lidské osobnosti, i když si nedovedu představit jakým způsobem to zjistit a jakou cestu zvolit. Přeji Vám do Vaší nelehké práce hodně úspěchů a hlavně pochopení ze všech stran.

natocit nekolik modelovych videi s ruznym stupnem agresivity a ukazat klicove momenty a potrebna reakce na ne

Nejsem v této oblasti žádný oborník, proto jakákoli informace bude přínosem.

Nyní se osvědčila metoda: on-line seminář s aktivním odkazem na záznam, který si pedagogové pustit kdykoliv, aktivní odkaz na několik dní.

Pokud bude kurz na toto téma, ráda se zúčastním.

pokud kurz, ideálně mít finanční zajištění - škola platit malou část

potřebuji vědět, s kým se mohu poradit co dělat, když budu mít na takový jev podezření

Praktické rady, ukotvení práv, povinností a důsledků v zákoně, konkrétní kontakty

Při práci dítětem , u kterého se vyskytlo domácí násilí jsem cítila velkou bezmoc z toho, že m nemůžu nijak účinně pomoci

Přiklady z praxe, odborníci s dlouholetou praxí

Prosím žádné kurzy!!!! Dítě je ohroženo! Má dostat pomoc tím, že si laikové přestanu hrát na odborníky!!! Jedna výpověď u kompetentní osoby a ne deset výpovědí u absolventů kurzů, kteří nemají nad sebou supervizory a nemají alespoň 10 let praxe v domovech!!!!!

Působím na střední škole - u nás je to trochu jiné než na ZŠ. Už jsme měli i žáky, kteří byli agesory, kteří stáli za domácím násilím, chtěla bych i tuto stránku - máme žáky 15-25 let. Máme také žáky, kteří přišli s traumatem (nedořešená situace - ukončená docházka na ZŠ, než zistíme něco u nás - velká škola, více učitelů, často žáka neznáme tak dobře jako na ZŠ...), jak odhalit včas.

Simulace situací

Spíš než podoba kurzu bych pracovala s podobou dotazníku. Některé otázky nebyly jasné a jednoznačné a u některých bych volila více odpovědí.

Spíše než teorie,byla by vhodná praxe - nějaké modelové úlohy a také příklady z praxe.

Spolupráce Policie ČR a školy. Nedozvídáme se informace, informační embargo, vznikají tak fámy,nelze preventivně pracovat se třídou

stereotypu

Taková zkušenost, jakou je práce s dítětem, celkově, jakýmkoli člověkem v nouzi, je hodně specifická a hodně náročná. Není podle mého názoru nijak od věci, podívat se i na to, jak zkoušet ty děti odreagovat, přiblížit se k nim. Není o jen o tom ten problém řešit, ale zkusit ho i včas podchytit. Protože zabánit něčemu takovému asi úplně dobře nejde.

Tohle téma je ohromně důležité. Je potřeba vzdělávat učitele. Zúčastnila jsem se jednoho výzkumu, kde odpovídalo více učitelů a jedna z otázek mířila na to, jestli když učitel rozpozná šikanu, zda by to řešil. Překvapilo mě, že někteří učitelé řekli, že ne. To je něco, co mě děsí. My můžeme pomoci, ale ne každý to chce dělat, protože je to práce navíc – přitom TOLIK potřebná!Díky za to, co děláte! ♥

Traumatizované dítě jevící se jako dítě s ADHD, "zlobivé"...

Učitelé potřebují podporu.

Ukázky konkrétních situací, jakým způsobem daný problém řešit, jak postupovat, na co si dát pozor.

Určitě bych kurz v budoucnu ráda absolvovala. Diky!

uvádět i opravdivé příběhy a jak se u nich postupovalo, co se povedlo a čeho se vyvarovat

Uvítala bych příklady z praxe a možnost diskutovat o problému.

V jakém okamžiku se obrátit na odborníka / OSPOD, LOCIKU atd. /, aby nebylo pozdě.

v pozici výchovného poradce jsou ucelené informace základem úspěšné práce, výchovný poradci mají zoufale málo hodin pro dobrý výkon práce a již mnoho let se neupravoval počet hodin pro výkon práce VP, ale mnoho práce a administrativy přibylo.....

Velice bych uvítala praktické nácviky rozhovorů s dítětem, rodiči. Příp. simulaci řešení celé situace (záchyt, šetření, oznámení, následná péče...). Dále tipy do prevence pro práci se třídou.

Vložit příklad z praxe, nezapomínat na osvětu mezi běžnou populací, co může udělat soused,jak se obrátit na policii?

Zahrnout praktické případy.

​

Podpora

Dejuji za užitečné téma.

Děkuji za děti!

díky

Jste skveli. V zitove uz jsem viela nekolikdeti, ktere byly na hranici tyrani a nikdy jsem nevedela, co s tim. Dekuju moc za vsechny deti!

​

Ostatní

Jak vypadá jiné pohlaví?

Pouze testuji anketu a hlasování

UDĚLILA JSTE PŘÍLIŠ MNOHO MÍNUSOVÝCH /PLUSOVÝCH/ BODŮ. Co to mělo znamenat? Co je to za dotazník? Mně bránil v objektivním vyjádření.

V první otázce se ptáte na působení - je dobré mít možnost i víceletého gymnázia, v ten moment člověk pracuje s 2. stupněm ZŠ i se studenty SŠ...

Těším se na prázdniny. Nic mne nenapadá. Ve třídě mám 33 dětí, denně opravuji přes 150 sešitů.

Zatím nevím

Městská část Praha 7

17%

Jiná městská část Prahy (kromě Prahy 7)

54%

Středočeský kraj

10%

Moravskoslezský kraj

2%

Jihomoravský kraj

1%

Ústecký kraj

1%

Královéhradecký kraj

1%

Zlínský kraj

1%

Liberecký kraj

0%

Olomoucký kraj

0%

Pardubický kraj

0%

Plzeňský kraj

0%

Karlovarský kraj

0%

Kraj Vysočina

0%

Jihočeský kraj

0%

Nechci odpovídat

12%

Ano

22%

Ne

78%

Určitě ano

12%

Spíše ano

33%

Spíše ne

50%

Určitě ne

5%

Určitě ano

6%

Spíše ano

54%

Spíše ne

38%

Určitě ne

2%

Určitě ano

7%

Spíše ano

48%

Spíše ne

37%

Určitě ne

7%

Nechci odpovídat

1%

Specializovaná organizace zabývající se tematikou (linka důvěry, Centrum LOCIKA…)

​

68%

Policie ČR

​

49%

Škola (vedení školy, třídní učitel apod.)

​

45%

Specializovaný státní úřad (OSPOD, městský úřad…)

​

36%

Přátelé / blízká osoba

​

27%

Psycholog

​

13%

Lékař

​

9%

Jiné osoby v okolí (další rodiče, sousedé…)

​

2%

Právník

​

-6%

Organizace

Bílý kruh bezpečí - 7x

Linka bezpečí - 6x

Intervenční centrum - 4x

Linka důvěry - 2x

Locika - 2x

Rosa - 2x

Aperio - 2x

BKB - 2x

Dětské krizové centrum - 2x

Spondea

ProFem

Nomia

Poradna Magdala

​

Rodina

Asi bych to primárně řešil s někým z té dotčené rodiny.

Přímo na danou rodinu - než budu diskutovat s lidmi v okolí té rodiny (riziko pomluvy, poškození pověsti, citové újmy), zkusím přátelsky ověřit, co se děje

​

Nenapadá

ne - 17x

ne, vyhledala bych na internetu

​

Ostatní

Nejdříve konzultace s ředitelem školy

Škola

Školní psycholog

Detsky psycholog a ucitelka v MS-ted jsme sv super skolce, v minule dceru sikanovali,reditelka nemela vuli cokoli resit a ucitelky,ktere to resit chtely vyhodila

Pediatr

Kněz, církev - 2x

Několik mých přátel pracuje jako dětský terapeut, asi bych volala jim radu.

Sociální pracovnice, která pro naši obec pracuje

SVP

Starosta v obci

Soud

Možná nějaká organizace, do které dítě dochází na volnočasové aktivity - zda si třeba všimli nějakých projevů (chování, zranění...).

​

Doporučení a připomínky

Doporučuji více zapojit pedagogy a komunikaci se žáky ve vymezené hodině (občanská výchova, jiná hodina navíc, která by suplovala možnost poznat děti více), určitě se dá poznat dítě, které doma trpí (a ne jen doma) z různých sociometrických her, či kreseb, zapojování se atd. Držím palce!

Zcela mi chybí informace jakou roli by měl v tomto případě OSPOD (co lze očekávat)

Můžu uděli jen tři plusy, předpokládám, že nejdříve se člověk obrátí na osoby nejblíže, pak na školu nebo místo, kde se vše odehává, no pokud nic nefunguje jde výše, tz.úřady, policie, atd. a proč jen jeden mínus??tak bych dala více

Určitě ano

3%

Spíše ano

33%

Spíše ne

56%

Určitě ne

8%

Nechci odpovídat

1%

Určitě ano

9%

Spíše ano

45%

Spíše ne

38%

Určitě ne

3%

Nechci odpovídat

4%

Komentáře k tématu

Ačkoliv studuji a pracuji v oblasti sociální a vzdělávání, o tématu mnoho nevím a musela bych si ho v případě potřeby dostudovat. Mám podezření na domácí násilí v okolí (mezi dospělými, v domácnosti bez dětí) a nevím, jak postupovat, abych situaci nezhoršila nebo nebyla cílem odplaty násilníka.

Bohužel mám špatné zkušenosti s řešením takovéto situace. Bohužel ani OSPOD ani policie nebyli schopni účinně vyřešit, dětský lékař i škola, přestože jim to zákon ukládá, se radši tvářili, že "nic nevidí"...

Bojím se, že bych nekoho krive obvinila a spustil se byrokraticky kolotoc, z ktereho by deti mely akorat trauma...

Dcera je od 7. třídy v domácím vzdělávání, kde zůstane až do svého nástupu na SŠ. Důvod: obtíže ve škole, které škola odmítla řešit.

Děkuji za dotazník, ale covidová doba do našich životů vnesla příliš agrese a úzkosti, nějak aktálně nemám ke svým odpovědím co dodat.

domnívám se, že veřejnost má velmi málo informací o tom jak citlivě pomoci ohroženému dítěti. Chybí informace o tom jak v reálu skutečně postupuje Policie,OSPOD,..

Důležitá je osvěta rodičů např. na třídních schůzkách. Pro děti pak prevence ve škole,kde se dozví, kam se obrátit o pomoc, nejlepe formou zážikové pedgogiky.

Moje dcera je v terapii kvůli traumatu, špatnou zkušenost jsme měli s rodinnou poradnou, naopak velice dobrou s dětským klinickým psychologem-terapeutem (platí pro oblast péče o dceru i práci s rodinou). Školka k situaci přistupuje citlivě.

Moje děti jsou již dospělé, když se ve škole něco dělo, snažila jsem se řešit vše včas osobně. Nyní mám ve svém okolí děti, jejichž rodiče jim nevědomě ubližují. Rodičům jsem nabídla možnosti podpory s kontakty na organizace - rodinné poradny, terapeuty, s konkrétním dítětem jsem navázala kontakt, skamarádili jsme se, rodiče to vědí, snažím se hošíčka (10 let ) chválit, podporovat.

Je potřeba si opravdu všímat i drobných náznaků a rychle pomoci a i poslouchat své děti, když vyprávějí o svých zážitcích

Když jsem před pár lety hlásila páchání násilí na dceru na policii ČR, tak jsme si s dcerou bohužel až do konečného soudního procesu připadaly jako, že jsme provedly něco my a ne ten, kdo jí to páchal. Přístup Policie ČR, sociálních pracovnic z OSPOD, soudní znalkyně a podobně dceru bohužel utvrzovalo v tom, že by bylo lepší nic nehlásit. Nejlepší přístup byl až v Dětském krizovém centru. Děkuji za jejich přístup. Naopak přístup pracovnic OSPODu byl dost zarážející.

Lekar, pracovnice ospod, třídní učitelka, školní psycholožka, v závěru soud, ti vsichni nezjistili nic závadného v rodině, kde se do dítěte kope do břicha, smyka se s nim za nepochopení vyucovane látky po polaze za vlasy a další jiná zerstva nic zavadneho. Čekali snad na vyjádření sedmileté dívenky, která se slene boji své matky? Velká bezmoc..

Mé děti jsou již dospělé. Jejich otec byl násilník a museli jsme odejít z domu. Troufnu si tvrdit, že jsme prakticky neměli žádnou pomoc. Policisté nám radili, ať se usmíříme, sociálka neustále tvrdila, že synové mají právo na otce přesto, že ve svých 12 a 15 svorně tvrdili, že s s ním stýkat nechtějí, protože na nás křičel a mamce rozbil hlavu. Na setkání s nadací, která mi měla pomoci, jsem místo pomoci dostala akorát kapesník. Dle mého názoru se tyto věci možná řeší ve velkých městech, na venkově však ne. Tam, i mezi policisty panuje názor, že si ženská a to vlastně může sama. A nebo si vymýšlí. Pokaždé byla snaha domlouvat mě, ať se domluvíme, ať se nehádáme, pomalu jsem s cítila provinile, že jsem po té inkasované ráně upadla a rozbila si hlavu. A kluci neměli kam se obrátit. Museli jsme stát seknutí spolu a čelit nadávkám, šikaně, pronásledování i po rozvodu sami. Do té doby, než kluci vyrostli. A při první příležitosti se otci postavili. A víte, z čeho mají největší strach? Aby nebyli jako otec. Jsou o báječní kluci, dle mě to nehrozí, ale o trauma si ponesou celý život. A vědomí, že si musí v těžkých chvílích pomoci sami.

Moje maminka má osobni zkušenost s tím, že vedení školy si nepřálo, aby ona jako třídní ucitelka nahlasila podezření z fyzického tyrani dítěte. Musela to vyřešit anonymním podnětem.

Mozna by se touto problematikou mely seznamovat i deti ve skolach. Sikana ci domaci násilí, umet aspon trochu posoudit, kde jsou hrance.

Naštěstí jsem toto téma osobně neřešila, ale kdybych se s tím setkala, určitě bych to řešila, na interneu vyhledala inormace

Nejhorší je šikana ve třídě. Často je spíše psychická, třeba mezi holkama. Mrzí mě špatná kvalita 2. stupně ZŠ. Třeba v Praze 5 jde na osmiletý gympl skoro půlka dětí. Těžko pak zvýšit kvalitu 2. stupně. Nebezpečí násilí a šikany na 2. stupni roste. Dětí má být do 25 ve třídě, což je v Praze 5 hodně převýšeno, mnoho školních budov je zbytečně pronajatých.

Někdy se dítě, na kterém je pácháno násilí (a nemusí to být jen násilí fyzické ) snaží toto zamaskovat,tváří se navenek spokojeně, protože i když je mu ubližováno, má svou rodinu rádo a bojí se ji ohrozit, obětuje sebe, někdy se dokonce začne považovat za hrdinu, že to vydrží...... A nse si toto i do dospělosti.

Nesouhlasím s oznámením na OSPOD. Jednání pracovnic OSPOD, často celou situaci jen zhorší, protože sami neznají správný postup.

Obávám se, že není ani tak problém, kam nahlásit podezření, ale spíš v tom, že hodně "účastníků" očekává, že tak učiní někdo jiný.

Osvěta uplně chybí

Ráda bych věděla, na koho přesně se v takové situaci obrátit ve škole.

Škola přes upozornění až na základě jednání školské rady Praha 7 ukončila spolupráci s učitelem s velmi nevhodnými příspěvky a soc.sítích a aktivním ve firmě na získávání ,,společnic’’.

Odpověděl jsem, že jsem se s určitou formou násilí setkal. Neodpovídá to asi tomu, co máte na mysli vy. Šlo o extrémní chování mého syna, vůči němuž jsem možná ve vyhrocených případech aplikoval určitou formu psychického násilí. Obracel jsem se opakovaně na pomoc k psychiatrům, syn byl opakovaně hospitalizován, ale do péče jej nikdo přes mé intenzivní naléhání nepřevzal. Dopadlo to špatně. Není zajištěný systém pomoci pro takové případy. Navíc úderem 18. roku je vše definitivně v háji.

Uvědomila jsem si, že vlastně nevím, kam se v případě ohrožení dítěte obrátit, co je nejlepší volba. Zkusila bych všechny možnosti, dle vlastní zkušenosi myslím, že ve škole bych asi podporu nenašla.

Ve škole jsme řešili tak před 7 lety a ve spoluprái se školou vyřešili.

Vedení školy mého syna přikládá větší pravdu na stranu rodičů. Syn se mi svěřuje, že jeho kamarád má doma občas problémy doma, vyvrcholilo to ve velký problém s chováním ovšem škola zareagovala tak že potrestali onoho kamaráda, jelikož rodiče uvedli, že po rozvodu je strašně problémový a nezvladatelny. Můj syn kupoval svému kamarádovi oblečení, často ho zval na oběd, a to zjistila až když onen kamarád nuceně přestoupil. (Tyto informace jsem zjistila rok na to až když jsem omylem vyslechla telefonicky rozhovor mého syna). Byla bych ráda, aby školy lépe prověřovali tvrzení obou stran. Vím že dětí si často vymýšlí, ale ne vždy to je pravda.

Věřím, že většina učitelů na ZŠ je dostatečně vnímavá a často odhalí tyto problémy u dětí. Myslím, že u nás (Ph1) dobře fungují třídnické hodiny, kdy učitelé s dětmi mluví i trochu neformálně. Je potřeba děti motivovat, aby se nebály se svěřit, a to případně i svým kamarádům a prostřednictvím jich i ve škole. Bylo by dobré kdyby děti třeba mohly zhlédnout nějaký krátký film s motivačním obsahem a s ukázkou problémů, které budou vyřešeny.

Vše je o lidech.

Ostatní

Brno je cesta!

Možnost "doufám v to" mi mezi odpověďmi chyběla...

Drobnost pri konstrukci ankety - verifikacni kod patri na zacatek SMS, nikoli na konec, jinak se overeni telefonu muze i znacne zkomplikovat a nemusi dojit k vyplneni ankety.

Zruste overvni telefoniho cisla...

Váš dotazník přišel na víceleté gymnázium....odpovídám tedy jako otec studenta septimy. Základní školu syn navštěvoval pouze prvních 5 let. Rád bych věděl, jestli je opravdu nutné se ptát v dotazníku na jiné pohlaví než mužské a ženské? Nevím o žádných dalších. Pokud je někdo o existenci dalšího pohlaví přesvědčen do hloubky své duše, doporučuji navštívit svého psychiatra.

Za mne by pedagogové měli mnohem více sledovat duševní stav dětí, ne jen známkovat testy.....Čekala bych v učiteli jakéhosi partnera pro svého žáka. Člověka, který bude mít u dětí důvěru i respekt. Bohužel se s takovými pedagogy setkávám jen zřídka.

Ze své osobní zkušenosti i ze svého okolí mohu jen konstatovat, že pokud najde týtané dítě nebo někdo z jeho okolí požàdat o pomoc, nejen, že mu není poskytnuta, ale tato snaha se obrací proti němu. Snad by pomohlo více osvěty a odpovídající workshopy nejen pro pedagogy a sociální pracovníky.

Známky násilí jsou bagatelizovány

​

Podpora

Je záslužné ohroženým dětem pomáhat.Díky,že se tím zabýváte.

Je skvělé, že to řešíte :-)

Děkujeme, že svou činnost provozujete, je to velmi důležité

Díky za Vaše přehledné a nápadité letáčky.

FandimVam :-)

Děkuji za materiály, které centrum Locika vydává. Mnohé jsou velmi užitečné a poučné.

​

Dítě není na ZŠ

Dítě v MŠ - 14x

Dítě na SŠ - 14x

Dítě je na individuálním vzdělávání - 2x

Dítě nechodí na ZŠ - 5x

​

Učitelé

Rodiče

Věděl/a / Určitě ano

22%

12%

Spíše věděl/a / Spíše ano

47%

33%

Spíše nevěděl/a / Spíše ne

29%

50%

Nevěděl/a / Určitě ne

2%

5%

Učitelé

Rodiče

Vím / Určitě ano

9%

6%

Spíše vím / Spíše ano

51%

54%

Spíše nevím / Spíše ne

36%

38%

Nevím / Určitě ne

5%

2%

Učitelé

Rodiče

Ano

20%

22%

Ne

80%

78%

​

Učitelé

Rodiče

Určitě ano

13%

7%

Spíše ano

60%

48%

Spíše ne

22%

37%

Určitě ne

2%

7%

Nechci odpovídat

2%

1%

​

Učitelé

Rodiče

Škola (vedení školy, třídní učitel apod.)

75%

45%

Specializovaný státní úřad (OSPOD, městský úřad…)

61%

36%

Specializovaná organizace zabývající se tematikou (linka důvěry, Centrum LOCIKA…)

42%

68%

Psycholog

41%

13%

Policie ČR

28%

49%

Lékař

5%

9%

Přátelé / blízká osoba

2%

27%

Právník

-2%

-6%

Jiné osoby v okolí (další rodiče, sousedé…)

-4%

2%

Ano

45%

20%

Ne

55%

80%

Věděl/a

13%

22%

Spíše věděl/a

44%

47%

Spíše nevěděl/a

44%

29%

Nevěděl/a

0%

2%

Vím

0%

9%

Spíše vím

41%

51%

Spíše nevím

53%

36%

Nevím

6%

5%

Spolupráce rodiny dítěte

76%

69%

Získání důvěry dítěte

66%

67%

Získání důvěry rodičů dítěte, aby spolupracovali

63%

64%

Přístup – dostupnost informací, abych se dokázal(la) správně orientovat a věděla, jak mám postupovat

39%

36%

Kontakty na kompetentní a odpovědné instituce

16%

16%

Určitě ano

8%

13%

Spíše ano

58%

60%

Spíše ne

34%

22%

Určitě ne

0%

2%

Nechci odpovídat

0%

2%

Škola (vedení školy, třídní učitel apod.)

79%

75%

Specializovaný státní úřad (OSPOD, městský úřad…)

68%

61%

Specializovaná organizace zabývající se tematikou (linka důvěry, Centrum LOCIKA…)

71%

42%

Psycholog

18%

41%

Policie ČR

26%

28%

Lékař

8%

5%

Přátelé / blízká osoba

3%

2%

Právník

-3%

-2%

Jiné osoby v okolí (další rodiče, sousedé…)

-5%

-4%

Určitě ano

11%

14%

Spíše ano

29%

40%

Spíše ne

42%

32%

Určitě ne

16%

11%

Nechci odpovídat

3%

2%

Ano

42%

65%

Nejsem si jistý/á

26%

22%

Ne

29%

10%

Nechci odpovídat

3%

3%

Na internetu

74%

68%

Na poradenské lince, mailu

66%

51%

Zavolám psychologovi/psycholožce

39%

49%

Ve škole, jsou k dispozici

42%

48%

Jiné

5%

6%

Zavolám kamarádovi/kamarádce

16%

6%

V knihovně

13%

6%

Nechci odpovídat

1%

1%

Ano

18%

16%

Nevím

5%

7%

Ne

74%

73%

Nechci odpovídat

3%

4%

Prezenční

78%

54%

Webinář

43%

41%

Kombinace

35%

34%

Tištěný manuál

35%

28%

E-learningový kurz

22%

23%

Obrázkové pracovní listy

32%

15%

E-book

3%

8%

Jiné

0%

2%

4 hodiny

27%

36%

8 hodin

49%

40%

16 hodin

16%

17%

40 hodin

5%

4%

Více než 40 hodin

3%

3%

Jak rozpoznat ohrožené dítě

82%

80%

Jak dítěti pomoci

84%

80%

Jak s dítětem komunikovat

76%

77%

Jak komunikovat s rodiči

84%

77%

Jak preventovat tuto situaci se třídou

63%

57%

Jak reagovat na případné agresivní chování dítěte

66%

55%

Na koho se obrátit o pomoc a podporu pro dítě a rodinu

66%

54%

Jak pracovat s tématem traumatu u dětí ve školním prostředí

63%

49%

Právní aspekty ochrany dítěte

61%

44%

Jiné

5%

3%

Určitě ano

10%

6%

Spíše ano

47%

54%

Spíše ne

41%

38%

Určitě ne

2%

2%

Ano

15%

22%

Ne

85%

78%

Určitě ano

26%

12%

Spíše ano

32%

33%

Spíše ne

37%

50%

Určitě ne

5%

5%

Určitě ano

6%

7%

Spíše ano

45%

48%

Spíše ne

42%

37%

Určitě ne

6%

7%

Nechci odpovídat

1%

1%

Specializovaná organizace zabývající se tematikou (linka důvěry, Centrum LOCIKA…)

67%

68%

Policie ČR

37%

49%

Škola (vedení školy, třídní učitel apod.)

54%

45%

Specializovaný státní úřad (OSPOD, městský úřad…)

32%

36%

Přátelé / blízká osoba

35%

27%

Psycholog

14%

13%

Lékař

8%

9%

Jiné osoby v okolí (další rodiče, sousedé…)

4%

2%

Právník

-7%

-6%

Určitě ano

2%

3%

Spíše ano

28%

33%

Spíše ne

58%

56%

Určitě ne

10%

8%

Nechci odpovídat

1%

1%

Určitě ano

10%

9%

Spíše ano

46%

45%

Spíše ne

35%

38%

Určitě ne

3%

3%

Nechci odpovídat

6%

4%