Proti Habsburkům
Rozumět a porozumět.
Mgr. David Mikoláš 2024
2
Země pod vládou Karla V. roku 1519 po korunovaci na španělského krále
Kastilie a její državy
Aragonie a její državy
Burgundsko a jeho državy
Rakouské dědičné země
Svatá říše římská
Original by Lucio silla, modification by Paul2, recreated by Schoeneh, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
3
říše Karla V.
Svatá říše římská
Španělsko
Nizozemí
1556
říše Filipa II.
Španělsko
Nizozemí
+ další země
říše Ferdinanda I.
Svatá říše římská
+ země české, uherské
a rakouské
4
Dědičné země španělských a rakouských Habsburků na konci 16. století
Nizozemská revoluce
5
Kompromis
Opoziční program nizozemské vyšší a nižší šlechty (výzva svolat generální stavy, zrušit inkvizici atd.). Předán v Bruselu guvernérce Markétě Parmské. Nizozemím proběhla obrazoborecká vlna.
1566
Teror vévody z Alby
Markéta Parmská jako slabá odvolána, novým místodržitelem jmenován Fernando Álvarez de Toledo, třetí vévody z Alby. Hodlal potrestat rebely a vykořenit kalvinismus. Neuspěl, roku 1573 se vrátil do Španělska.
1567
Začátek revoluce
Celonárodní protišpanělské povstání v čele s Vilémem Oranžským.
1572
Rozdělení
Trvalé rozdělení Nizozemí. Jižní část prošpanělská a katolická (Arrarská unie), severní část směřující k nezávislosti a protestantská (Utrechtská unie).
1579
Nezávislost
Haagským manifestem sesazen král Filip II. a vyhlášena nezávislost. Neznamenala však konec bojů.
1581
Nizozemí tvořila skupina drobných samostatných států, postupně spojených pod vládou Habsburků. Nejvýznamnějšími z nich byly Flandry, Brabantsko a Holland. Nový španělský král Filip II. (1556-1598) vládl přísně a hodlal v Nizozemí posílit jak svou moc, tak i moc katolické církve. Omezil proto práva šlechty i měst a pronásledoval kalvinisty.
Vivent les gueux!
Obavy z rozpínavosti Habsburků
6
Anglická královna Alžběta podporovala finančně i potravinami nizozemský odboj proti španělskému králi Filipovi II., s jejím souhlasem přepadal mořeplavec Francis Drake španělské flotily dopravující stříbro z Ameriky. Roku 1588 anglické loďstvo zvítězilo nad „neporazitelnou“ španělskou Armadou.
Roku 1560 začala válka mezi katolickou většinou a hugenoty (protestanty). Španělský král Filip II. podporoval katolickou stranu. Roku 1572 bylo v Paříži u příležitosti sňatku vůdce hugenotů Jindřicha Navarrského se sestrou krále zavražděno přes 3 tisíce hugenotů. Po dlouhých bojích se s hugenoty spojila ta část vlasteneckých katolíků, která viděla ve Španělech hlavní nebezpečí. Roku 1589 hugenoti zvítězili, Jindřich N. se stal francouzským králem jako Jindřich IV. Roku 1598 vydaný edikt nantský zaručil hugenotům svobodu vyznání v celé zemi kromě Paříže.
Habsburský císař se s pomocí Španělska pokoušel omezit moc knížat a samostatnost protestantských říšských měst. Němečtí protestanti se spojili s Jindřichem IV. a chystali válku. Roku 1610 byl Jindřich ubodán úkladným vrahem na objednávku katolíků.
ÚKOL: Vysvětli pojmy a odpověz na otázky.
gézové, hugenoti, místodržitel, Armada
V jakém příbuzenském vztahu byli Filip II. a Ferdinand I.?
Vysvětli příčiny nizozemské revoluce.
Zůstaly nizozemské provincie během revoluce jednotné?
Proč se zejména Anglie a Francie obávaly Habsburků?
7