VYSTĚHOVÁNÍ�DRAHANSKA

HAMILTONY

• vesnice byla vyklizena v první etapě stěhování;
• představovaly širší zázemí pro vojáky i civilní pracovníky cvičiště;
• budovaly se zde baráky pro vojsko, díky čemuž byla ušetřena nejhorší devastace.

ZAJÍMAVOSTI

• v Ruprechtově a v Podomí byli starostové tak aktivní, že když se připravovalo na vystěhování tak vyjednávali o tom, aby se ty vesnice nevystěhovaly;
• nakonec k vystěhování ani nedošlo.

HISTORICKÉ KUPNÍ SMLOUVY

VZPOMÍNKY PAMĚTNÍKŮ

Paní MARIE HRDOVÁ

• narozena 27.01.1933;

​

VZPOMÍNKY PAMĚTNICE

,,Všechno zvážnělo. U posledního baráku se objevila závora. Když byla zavřená tak tam probíhaly střelby a nesmělo se do lesa. Na Kozině začaly vznikat kasárny. Začala být větší přísnost v dědině, co večer Němci nařídili, do rána muselo být splněno. Pak postupně lidé odcházeli, Ve škole jsme se dívali, kdo nepřišel, kdo už se odstěhoval.“

​

ČAS VYSTĚHOVÁNÍ

,,Naše rodina odjela do Němčic nad Hanou. Bydleli jsme tam v takovém domku kousek za dědinou. Místní nás vítali a snažili se nám pomáhat. Na vlastní oči jsem i viděla bomby padající z letadla. Šla jsem do školy a uslyšela jsem zvuk letadla. Na to jsme byli zvyklí, někdy jich letěly i desítky. Najednou se otevřely dvérca a 2 bomby. Blízko našeho domu vybuchl granát, naštěstí se nikomu nic nestalo. Jenže jsme bohužel přišli úplně o všechno, nábytek byl zničen. To se blížila fronta. S frontou přislo bombardování.“

NÁVRAT DO RODNÉ VESNICE

,,Hamiltony měly štěstí, že tady po odsunu ubytovali lidi, kteří pracovali pro Němce, takže domy nebyly až tak moc rozstřílené a zničené. Postupně se vrátili skoro všichni původní obyvatelé. Náš návrat domů byl trošku smutný. Odjížděli jsme s plným vozem, ale vraceli jsme se úplně bez ničeho. Na druhou stranu jsme byli rádi, že jsme doma a také jsme byli šťastní, že je s námi opět náš táta. Byl za války zavřený v lágru někde v Rakousku.“

Pan JINDŘICH ŠMELA

• narozen v roce 1933;

VZPOMÍNKY PAMĚTNÍKA

,,Když začala válka, přijela německá vojska do kasáren a vojáci jezdili obrněnými vozidly. V roce 1940 jsme se dozvěděli o vystěhování, které mělo být za 3 měsíce. V únoru nebo v březnu jsme odjížděli s náklaďákem plných našich věcí. Dům musel být úplně vyčištěný, měly zůstat jen holé zdi. Přišel stavitel, který ohodnotil dům. Naši tehdy dostali 22 000 Kč. My jsme se odstěhovali do Topolan k našim kmotrům. Asi 5. května 1945 rádio hlásilo – „Pomozte Praze“ a ruští vojáci s tanky odjeli na Prahu. Po válce jsme se vrátili domů do Hamilton. Peníze, které rodiče dostali za dům při

odchodu, museli vrátit.“

PO VÁLCE TEĎ

ÁLEJ SVOBODY

• místo, kde byly vysázeny stromy na památku vysídlených obcí Drahanska;
• Álej svobody byla vysázena potomky obyvatel 33 obcí, které byly během druhé světové války vysídleny.

�

PAMÁTKY NA VYSTĚHOVANÉ DRAHANSKO

DĚKUJEME�ZA�POZORNOST