Aplikovaná improvizace

v sociální pedagogice

Mgr. Tomáš Andrášik

andrasik@ped.muni.cz

​

Katedra sociální pedagogiky

Pedagogická fakulta

Masarykova univerzita

Impro a aplikovaná improvizace

• Improvizační divadlo (impro)
• jevištní umění založené na spolupráci, kreativitě a spontaneitě

​

• Aplikovaná improvizace
• využití improvizačního tréninku v kontextech vzdělávání, psychoterapie, sociálně-terapeutické činnosti, rozvoje organizací

​

Improvizační trénink

• Stojí na rozvoji improvizačních dovedností (Spolin, 1999)
• spoluutváření, přijetí a naslouchání (Yes, and…)
• vtělesněnost/fyzikalizace/embodiment
• vzájemné naladění
• spontaneita, kreativita

​

• Jeho prostřednictvím se utváří set holistických dovedností, které mají přesahy do osobního života i rozvoje dovedností profesionálů v pomáhajících profesích (Romanelli et al. 2019, Romanelli & Tishby, 2019)

​

Střípky z výzkumných studií

• Většina z posledních deseti let, pilotní studie.
• Intervence improvizací zvyšují toleranci k neznámému (Felsman et al., 2020; Reid-Wisdom & Perera-Delcourt, 2020), snižují prožívání sociálního stresu a strach ze selhání (Reid-Wisdom & Perera-Delcourt, 2020; Seppänen et al., 2020), posilují schopnost zaměřit pozornost na druhé, naslouchat jim a vytvářet smysluplné vztahy (DeMichele a Kuenneke, 2021; Reid-Wisdom & Perera-Delcourt, 2020; Seppänen et al., 2020), rozvíjejí divergentní myšlení (Felsman et al., 2020), copingové strategie (Schwenke et al. 2020), schopnost adaptace na nové a nepředvídatelné prostředí (Morse et al., 2018; Seppänen et al., 2020), posilují self-esteem (Krueger et al., 2019; Schwenke et al., 2020) a otevírají prostor zvědomit si a proměnit myšlenkové a behaviorální vzorce (Phillips Sheesley, 2016; Reid-Wisdom & Perera-Delcourt, 2020). Improvizační intervence jsou využívány napříč věkovými skupinami od teenagerů (Felsman et al., 2019) po seniory (Lindquist et al. 2021; Morse et al., 2018). (úryvek textu z Andrášik & Krčmářová, forth.)

Ano, a… / Yes, and…

„Ano, a... znamená, že každý hráč vždy souhlasí a podporuje návrh druhého hráče a vytváření jevištní reality. Návrhy nabízené ostatními hráči jsou přijímány (část „ano“) a poté propracovávány (část „... a ...“) (Gale, 2004, s. 3)”

• Imperativ ke spolupráci, vzájemnému naslouchání a spoluutváření
• Vzniká bezpečné prostředí, ve které lidé zažívají bezpodmínečné přijetí (Bermant, 2013, Krueger et al. 2019), podporuje skupinovou kohezi a vyjadřování/zažívání vzájemné podpory (DeMichele a Kuenneke, 2021; Felsman et al., 2019; Schwenke et al., 2020, Phillips Sheesley et al., 2016)
• Pozitivní neurobiologické efekty na dospívající s komplexním vývojovým traumatem (DeMichele a Kuenneke, 2021)

Oblasti využítí pro sociální pedagogiku

• Rozvoj dovedností sociální pedagogů
• Profesionál schopen flexibilně, kreativně a spontánně reagovat na specifické kontexty své profese a plně tak využít potenciál své profesní přípravy.
• Metoda pro práci v rozličných kontextech sociální pedagogiky
• nízkoprahovost
• široká škála uplatnění
• rozličné věkové skupiny
• Zejména pak podpora programů s orientací na duševní zdraví a sociální a emoční inteligenci (perspektivy)

​

Sociální pedagogika a duševní zdraví

• Současný stav v oblasti duševního zdraví a sociálně patologických jevů ve společnosti je alarmující a bezprostředně ovlivňuje úspěšnost výchovy a vzdělávání.
• Sociální pedagogika se zabývá mj. znevýhodněnými skupinami společnosti, kde je vyšší míra tzv. negativních zkušeností, které mohou vést k vývojovému traumatu
• Důsledky pandemie (pozn. 1z5 dětí; 2-3x vyšší nárůst)
• Uprchlická vlna v důsledku konfliktu na Ukrajině

​

• Soc. ped. může nabídnout traumatem informované postupy, prevenci, podporu resilience, nastavování podmínek a odstraňování překážek pro výchovně vzdělávací proces.
• Impro má potenciál podpořit profesní přípravu tímto směrem a dát pedagogům do rukou efektivní metodické postupy

Kurz aplikované improvizace a SEL

• U programů podporujících sociální a emoční učení platí, že sám pedagog potřebuje mít rozvinuté sociální a emoční kompetence (Schonert-Reichl, 2017)

• Impro vyučujeme od r. 2015, v povinném kurikulu je od r. 2019 (1. ročník, 2. semestr Bc. studia)
• Pravidelný sběr reflexí studentů z kurzu
• Výzkum v rámci diplomové práce - Moravčíková (2021)

​

Kurz aplikované improvizace a SEL

• Sebeuvědomění
• uvědomění a pojmenování vlastních emocí, vědomí si vlastních specifik,
• propojování pocitů,myšlenek a hodnot,
• zažívání důvěry v sebe sama,
• integrace osobní identity,
• kritické zkoumání předsudků,
• chutˇ rozvíjet se a hledání smysluplnosti.
• Sociální uvědomění
• pochopení pohledu druhého,
• zájem o pocity druhého, empatie,
• projevy vděčnosti

• Sebeřízení
• zvládání vlastních emocí,
• znalosti strategií zvládání stresu,
• vnitřní motivace, stanovení osobních cílů
• schopnost projevit iniciativu
• Vztahové dovednosti
• rozvoj efektivní komunikace
• pozitivních vztahová orientace
• Odpovědné rozhodování, pak
• projevy otevřenosti,
• hodnocení následků svého jednání
• znalost možností podpory wellbeingu

Reflexe studentky (1. ročník Bc. studia)

„V rámci téměř třítýdenní stáže jsem pracovala jako instruktor školních skupin, vymýšlela jsem programy pro děti různých věkových skupin a dá se říci, že jsem s nimi celé dny pracovala. I když každá věková skupina měla svá specifika, princip Ano, a… změnil komunikaci naprosto u všech, nejvíce však u žáků šesté třídy, kteří přijeli na adaptační kurz. Ze začátku se hodně hádali, měli problém s vzájemným nasloucháním a objevovala se také šikana a posměšky. Na konci týdne byl vidět neskutečný pokrok, který s tímto principem udělali.”

​

Literatura

Andrášik, T. & Krčmářová, B. (forth.). Aplikovaná improvizace, duševní zdraví a psychoterapie - přehledová studie. Psychoterapie. 16(x).

Bermant, G. (2013). Working With(out) a net: Improvisational Theatre and Enhanced Well- being. Frontiers in Psychology. 4. 929. Publikováno online: https://doi.org/10.3389/fpsyg.2013.00929

DeMichele, M., & Kuenneke, S. (2021). Short-Form, Comedy Improv Affects the Functional Connectivity in the Brain of Adolescents with Complex Developmental Trauma as Measured by qEEG: A Single Group Pilot Study. NeuroRegulation, 8(1), 2–13. https://doi.org/10.15540/nr.8.1.2

Felsman, P., Gunawardena, S. & Seifert C. M. (2020). Improv experience promotes divergent thinking, uncertainty tolerance, and affective well-being. Thinking Skills and Creativity. 35. https://doi.org/10.1016/j.tsc.2020.100632

Felsman, P., Seifert, C. M. & Himle, J. A. (2019). The Use of Improvisational Theater Training to Reduce Social Anxiety in Adolescents. The Arts in Psychotherapy. 63. s. 111-117. https://doi.org/10.1016/j.aip.2018.12.001

Gale, J. (2004). Experiencing relational thinking: Lessons from Improvisational Theater. Context, 75. 10-12.

Krueger, K. R., Murphy, J. W. & Bink, A. B. (2019). Thera-prov: a Pilot Study of Improv Used to Treat Anxiety and Depression. Journal of Mental Health, 28 (6). 621-626. https://doi.org/10.1080/09638237.2017.1340629

Lindquist, L. A., Liggett, A., Muhammad, R., Seltzer, A., Kim, K. A., Barish, B., Wagner, A., Ramirez-Zohfeld, V. (2021). Effects of Improv Training on Older Adults in a Long Term Care Facility. Gerontology and Geriatric Medicine. 7. s. nd. https://doi.org/10.1177/23337214211016111

Moravčíková, L. (2021). Aplikovaná improvizacev sociálně emočním učení budoucích pedagogů. Diplomová práce. Brno: Masarykova Univerzita

Morse, L. A., Xiong, L., Ramirez-Zohfeld, V., Seltzer, A., Barish, B., & Lindquist, L. A. (2018). Humor doesn’t retire: Improvisation as a health-promoting intervention for older adults. Archives of Gerontology and Geriatrics, 75, 1-5. https://doi.org/10.1016/j.archger.2017.10.013

Phillips Sheesley, A., Pfeffer, M. & Barish, B. (2016). Comedic Improv Therapy for the Treatment of Social Anxiety Disorder. Journal of Creativity in Mental Health. 11 (2). 157-169. https://doi.org/10.1080/15401383.2016.1182880

Reid-Wisdom, Z. & Perera-Delcourt, R. (2020): Perceived Effects of Improv on Psychological Wellbeing: A Qualitative Study. Journal of Creativity in Mental Health. https://doi.org/10.1080/15401383.2020.1856016

Romanelli, A., Moran, G. S., Tishby, O. (2019). I’mprovisation – Therapists‘ Subjective Experience during Improvisational Moments in the Clinical Encounter. Psychoanalytic Dialogues. 29 (3). 284-305.

Romanelli, A. & Tishby, O. (2019). „Just what is there now, that is what there is“ – the effects of theater improvisation training on clinical social workers‘ perception and intervention. Social Work Education. 38 (6). 797-814.

Schonert-Reichl, K. A., (2017). Social and Emotional Learning and Teachers. The Future of Children. 27(1). S. 137-155

Schwenke, D., Dshemuchadse, M., Rasehorn, L., Klarhölter, D., & Scherbaum, S. (2020). Improv to Improve: The impact of Improvisational Theater on Creativity, Acceptance, and Psychological Well-Being. Journal of Creativity in Mental Health. https://doi.org/10.1080/15401383.2020.1754987

Seppänen, S., Toivanen, T., Makkonen, T., Jääskeläinen, I., Anttonen, M. & Tiippana K. (2020). Effects of Improvisation Training on Student Teachers’ Behavioral, Neuroendocrine, and Psychophysiological Responses during the Trier Social Stress Test. Adaptive Human Behavior and Physiology. 6. 356–380. https://doi.org/10.1007/s40750-020-00145-1

Spolin, V. (1999/1963). Improvisation for the Theater. Evanston: Northwestern University Press.