1 of 37

JAK JSME PORAZILI NERŮST

DŘÍV, NEŽ TO BYLO COOL

2 of 37

O co go

  • Kdysi dávno byli všichni hrozně chudí
  • Vzestup lidstva nebyl jen materiální

3 of 37

O co go

  • Nehledáme jen odpověď na to, jak se to stalo
  • Potřebujeme si napřed říct, co se to vůbec stalo – co hledáme?
  • „First, why was Europe behind most of the rest of Eurasia for centuries following the fall of the Western Roman Empire? Most answers that assume European economic dominance was inevitable have a hard time addressing this question.“
  • „Second, what happened in Europe in the two to three centuries prior to the 19th century that set the stage? The modern economy did not arise out of nowhere. By the 18th century, Britain was clearly in a comparatively favorable position to achieve sustained economic growth. Why?“
  • „Third, why did modern economic growth first happen in northwestern Europe?”
  • Nehledáme one-time push�

4 of 37

O co go

  • Lokální růst existoval už dávno před průmyslovou revolucí
  • Pax islamica (7.-8. století)
  • Pax monglica (13.-14. století)
  • Klasické Řecko
  • Komerční revoluce cca. 1000-1300
  • ...
  • Nejde nám o velikost míry růstu, ale o jeho stálost

5 of 37

Geografie

  • Jared Diamond – Evropa získala náskok díky �domestifikaci zvířat
  • Řeky, pobřeží
  • Geografie ale není jen původní zemský reliéf...

6 of 37

Geografie

  • Systém římských cest ovlivnil vývoj Evropy na celá staletí (Anglie vs. Francie, Čína)
  • Ve Francii pravděpodobně zpomalil urbanizaci

​

​

​

7 of 37

Goegrafie

  • Zásoby uhlí – spíše špatný kandidát. Kromě toho, že jím disponuje kde kdo...
  • “Mokyr (1990) argues that coal was unlikely to have been decisive, for a variety of reasons. First, the Industrial Revolution was broader than steam power, and even steam power did not absolutely require coal. Water power was an important substitute. Had coal been more expensive, innovators would have had an incentive to economize on it and develop alternative energy sources. The supply of coal was highly elastic (Clark and Jacks, 2007).”
  • Geografie je obecně nedobrý kandidát pro odpověď na otázku, jak svět zbohatl
  • �

8 of 37

Instituce

  • Současný hot topic – Nobelova cena 2024 pro Darona Acemoglua, Johnsona a Robinsona
  • Co to vůbec znamená?
  • “For [Douglas] North, institutions are the rules of the game. For example, in a game of football (soccer), the rules determine the nature of the game and thus structure the incentives facing the players. If we want to explain the different behavior of players in football compared to a game of rugby, the best explanation may reside not in differences in the individuals playing the two games but in the different rules, and hence incentives, they face.”
  • “For [Avner] Greif, institutions are not only the “rules of the game,” but also comprise the beliefs and social norms that uphold these rules.”
  • Disfunkční instituce nepodléhají selekci a mohou přetrvávat po staletí zkrátka proto, že se mocným hodí do krámu
  • Např.: Spravedlnost nezávislá na meritu věci, ale například kmenové příslušnosti, nesvoboda pohybu, vyjadřování, nejistota podnikání�

9 of 37

Instituce

10 of 37

Instituce

  • Resource course (Sachs)
  • Euroasijská step – silný čínský stát
  • Fragmentace Evropy – naopak slabé evropské státy

​

11 of 37

Instituce – Acemoglu et. al.

  • Inkluzivní vs. extraktivní instituce
  • “Inclusive institutions create broad-based economic incentives and opportunities. They tend to be characterized by a broad distribution of political power. They bring people from varying socio-economic classes, ethnicities, and cultures to the political bargaining table.”
  • Reálné státy byly a jsou směsicí obou a to v různém poměru k různým skupinám
  • Úspěšné budou země v „úzkém koridoru“
  • Kardinální otázka – proč někdy instituce fungují skvěle a jindy ne? („Což demokracii už bychom měli, teď ještě nějaké ty demokraty“)
  • Podle autorů je na vině zejména kultura

12 of 37

13 of 37

Kultura a náboženství

  • Obecně dobrý kandidát – mění se pomalu, nejde o „one-time push“
  • „For Hayek, ‚mind is embedded in a traditional impersonal structure of learnt rules.‘ Human beings are dependent on learned rules because our ‚capacity to order experience is an acquired replica of cultural patterns which every individual mind finds given.‘ Culture shapes the way we view the world.”
  • S kulturou se to ale taky dost přeceňuje: Weber – protestantství, Čína, Japonsko...
  • Protestantsví ale pomohlo jiným způsobem – četbou (bible)
  • Možná i vylepšením institucí – vymetením katolických starých struktur
  • Islámské právo: Během islámského zlatého věku (8.-13. stol.) překvapivě zdravé a inkluzvní
  • Postupem času ale málo pružné a propletené s politikou (viz např. Zákaz tiskařského lisu v Turecku)
  • Rozdílný přístup k otrokům a tedy potřeba podpory ze strany elit -> Parlamenty
  • �

14 of 37

Kultura a náboženství

  • Amoral familism – náboženství na některých místech upevnilo rodinné vazby
  • To mohlo být krátkodobě výhodné, během modernizace ale instituce velké společnosti chyběly (Jižní Itálie)
  • Obecně ale zřejmě křesťanství rozbíjelo klanové struktury (mimo jiné zákazem sňatků bratranců a sestřenic) a bylo tedy instrumentální pro rozvoj individuality a liberálních společností
  • Hypotéza mimochodem: Genderová nerovnost zřejmě přetrvává mnohem silněji v tradičně zemědělských společnostech s nižší mírou urbanizace – pluh.
  • Důvěra (trust): Zcela klíčová vlastnost společností. Její narušení může přetrvat velmi dlouho

​

15 of 37

16 of 37

Kolonialismus = bohatství?

  • Mohlo za vzestup Evropy koloniální kořistění?
  • Nepříliš dobrý kandidát: �“Empire is as old as history. When the Assyrians captured Israel in the 8th century BCE, and the Babylonians conquered Judah a century later, loot and slaves enriched the cities of Nineveh and Babylon. The city of Rome grew large and Roman elites grew wealthy on the back of an empire established across the Mediterranean and Western Europe. The Mongol conquests of the 13th century saw the populations of China and the Middle East collapse. The Ottomans enslaved Europeans and Africans on a large scale in the 15th and 16th centuries. But none of these empires saw sustained economic growth. Looted wealth was simply a transfer from one place to another.”
  • Kolonialismus navíc některým zemím zřejmě uškodil (Acemoglu - Španělsko)

17 of 37

Kolonialismus = chudoba?

  • Ani negativní verze – způsobil západ chudobu? – není příliš nosná
  • Řada bývalých kolonii je dnes extrémně bohatá (USA, Singapur...)
  • Kolonizované země byly kolonizovány po velmi různou dobu a Evropa měla různý vliv
  • Navíc byla Evropa nejvyspělejší už v době kolonizace a kolonizované země byly velmi chudé (úpadek Indie několik desetiletí před kolonizací)

18 of 37

Kolonialismus – dopady

  • Rovněž otroctví je staré jako lidstvo samo
  • Leč: Lov otroků mohl vážně narušit důvěru v postižených společnostech
  • Kolonialismus také přinesl fragmentaci nerespektující kulturní/kmenové odlišnosti a vytvořil tak živnou půdu pro přetrvávající animositu
  • Extraktivní koloniální instituce často přetrvaly, jelikož se hodily do krámu místním vládcům
  • Acemoglu: Úspěšnější jsou bývalé kolonie, kde se kolonisté byli schopni usídlit, přinést instituce a něco tam vybudovat

19 of 37

20 of 37

Acemoglu et. al. 2001 - The Colonial Origins of Comparative Development: An Empirical Investigation

�

21 of 37

Kolonialismus – pozitiva

  • Výměna plodin - cukr, marmeláda, čaj, rum, bum
  • Vlivné u marxistů (Marx, Hobsbawm)
  • Podle autorů jsou důkazy pro rozhodující vliv podobných komodit velmi slabé
  • Robert Sollow: „‘[t]o argue that slavery was important for British economic growth is not to claim that slavery caused the Industrial Revolution.‘“
  • Některým koloniím pomohl a dodnes pomáhá koloniální development, vzdělání, industrializace

22 of 37

23 of 37

Středověká komerční společnost

  • cca. 1000-1300 – rozmach obchodu
  • Malé městské státy středověké Itálie – živná půda pro komerci a tudíž i urbanizaci
  • S cechy to nebylo tak jednoduché

24 of 37

Demografie

  • Morová rána (14. století)
  • Na západě opuštění otroctví/nevolnictví – uprchlíci měli příliš silnou vyjednávací pozici
  • Výrazně se zvětšilo množství půdy na hlavu
  • To podle některých nebylo anulováno díky European Marriage Pattern (EMP)
  • V Anglii přestala být půda vzácná a část se přeměnila v pastviny – obojí osamostatnilo ženy
  • Více se vyplatila investice do dětí, kterých bylo méně
  • Zvýšil se příjem na hlavu a tedy poptávka po průmyslových výrobcích -> urbanizace
  • Města ale byla nezdravá a hodně se v nich umíralo, což udržovalo nízkou hustotu obyvatel

25 of 37

26 of 37

Proč ne Holandsko?

27 of 37

Proč ne Holandsko?

  • Jediní vítězové třicetileté války
  • Republika – „zdravé“ instituce
  • Kolonie a transatlantický obchod
  • Cechy neměly moc a neblokovaly rozvoj
  • Protestantství
  • Vysoká vzdělanost (Leevenhoek, Huygens...)
  • Úvěrová disciplína –> levné půjčky
  • Jenže...

28 of 37

29 of 37

Průmyslová revoluce

30 of 37

Průmyslová revoluce

  • Klíčový aspekt – technologický pokrok neustále zrychloval
  • Růst nebyl nijak závratný, ale byl trvalý
  • Průmyslová revoluce byla zároveň spotřebitelskou revolucí
  • Tu podporoval i atlantický obchod, který zároveň zcela změnil demografii
  • Smithovská dělba práce ale nejspíš rozhodující nebyla

31 of 37

Průmyslová revoluce

32 of 37

Průmyslová revoluce - osvícenství

  • Klíčová role víry v pokrok, zlepšení
  • Republic of letters – poštovní služby

33 of 37

Máme být optimisté nebo pesimisté?

  • Autoři jsou někde mezi
  • Současníci byli většinou pesimističtí, ale ne bez výjimek
  • Lidé v počátku průmyslové revoluce nezbohatli víc, protože:
    1. Válka
    2. Přetrvávající malthusiánské tlaky
    3. Ranné vynálezy především šetřily práci

34 of 37

35 of 37

Enclosure?

  • Probíhaly dlouhá staletí a zejména ve středověku na zcela dobrovolné bázi
  • Zemedělství bylo v Anglii velmi efektivní – před PR byla čistým vývozcem potravin a nejbohatší zemí
  • Industrializace a růst HDP proběhly i jinde, kde se žádné enclosures neodehrávaly
  • V pozdější podobě se jednalo o zvůli mocných
  • Ale jako vysvětlení průmyslové revoluce je to bída, i když to mohlo sehrát nějakou roli

36 of 37

Druhá průmyslová revoluce

  • Růst se rozšířil mimo Anglii
  • Inovace se začaly nezadržitelně kumulovat a měly více znalostní charakter
  • Demografická revoluce – lidé se rozhodli nemít více dětí
  • Ta ale neproběhla v Anglii – první zřejmě byly Francie a některé židovské momunity
  • To uvolnilo malthusiánské tlaky a podnítilo investice do lidského kapitálu

37 of 37