Jak vznikal český stát?
Politika Přemyslovců od 9. do 12. st. aneb hra o trůny
Zadání do hodiny
Bořivoj | Vratislav I. | Václav I. (svatý Václav) |
Byl prvním historicky známým knížetem v Čechách z rodu Přemyslovců, „stát“ upevnil i díky přijetí křesťanství (nechal se křtít na Velké Moravě z rukou Metoděje). V roce 885 Bořivoj přesídlil z Levého Hradce do Prahy, z níž vytvořil centrum moci i obchodu. Jeho manželkou byla Ludmila, budoucí první česká světice. Přijetí křesťanství v té době znamenalo významné posílení moci státu a proměnu života celé společnosti. České země byly rozdělené pod nadvládou jednotlivých rodů, nejsilnější byl rod Přemyslovců, jehož kníže postupně připojoval nová území ke svému. | Byl synem Bořivoje. Zakládal křesťanské kostely, založil mj. i kostel sv. Jiří v Praze na Hradčanech. Po jeho smrti nastaly spory v Přemyslovském rodě mezi vdovou po Vratislavovi Drahomírou a vdovou po Bořivojovi, tedy babičkou Václava, Ludmilou, o vliv na Václava, syna Vratislavova. Nastal zde také spor mezi křesťanstvím (Ludmila) a pohanstvím (Drahomíra). V září roku 921 byla Ludmila na popud Drahomíry zavražděna najatými Vikingy, později se stala první českou světicí. | V roce 921-925 na trůn nastoupil Václav I., který byl na svoji dobu neobvykle vzdělaný a vzorný křesťan. Kvůli zachování míru platil sousední Franské říši tzv. tribut - poplatek za mír ve stříbře a zvířatech, Franský panovník mu však z respektu ponechal dostatek svobody, dokonce mu daroval vzácnou relikvii sv. Víta. Václav založil na Pražském hradě rotundu sv. Víta (dnešní katedrála). Na pozvání svého bratra Boleslava se vydal na hostinu na jeho sídlo Stará Boleslav, zde jej pak Boleslav kvůli sporům o zahraniční politiku nechal 28. září 935 (nebo 929) zavraždit před vraty kostela. Kníže Václav byl prohlášen za svatého a je dosud považován za symbol Čech (ochránce české země). |
Boleslav I. Ukrutný (935–972) | Boleslav II. Pobožný (972–999) | Boleslav III. |
Buduje stát, nechává na dobytých územích konkurenčních českých rodů stavět hrady jako vojenská i správní centra, přispěl k pokřtění obyvatelstva, vybíral od obyvatel daně na vydržování vojenské družiny, která je měla chránit. Vznikaly nové obchodní stezky. Za jeho vlády byly raženy první mince (stříbrné denáry). Boleslav vedl výbojné války. Čechy byly dost silné, nehrozilo proto pohlcení Franskou říší. V roce 955 Boleslav I. spolu s císařem Otou I. porazili Maďary v bitvě na řece Lechu. Za jeho vlády vzniká rovněž opevněný Vyšehrad, který střežil pražskou kotlinu z jižní strany. | Rozšířil území českého státu o Moravu. V roce 973 založil v Praze biskupství (= Čechy se vymanily ze závislosti na biskupství ve Franské říši). Za vlády Boleslava II. jsou v Čechách založeny první kláštery. 995 nechal Boleslav II. vyvraždit konkurenční rod Slavníkovců, jejichž sídlo v Libici nad Cidlinou vypálil – tímto činem došlo k definitivnímu sjednocení českého státu pod vládu Přemyslovců. Přežil jen Vojtěch Slavníkovec, který byl tou dobou na misii v zahraničí a bude později prohlášen za svatého, když jej zabijí pohanští Prusové. S nástupem vlády synů Boleslava II. přichází krize českého státu kvůli sporům o trůn. | Aby zabránil ztrátě trůnu, nechal svého bratra Jaroslava kolem roku 1001 vykastrovat, ten poté i s bratrem Oldřichem prchne k císaři Jindřichovi II. O rok později je Boleslav III. sesazen polským králem a císařem a na jeho místo je dosazen kníže Vladivoj, neschopný vladař, alkoholik a „loutka“ mocných, roku 1003 se upije k smrti. Vladivoj si Čechy nechá udělit od císaře Svaté říše římské v léno, čímž způsobí, že až do roku 1212 (první český dědičný král) budou císaři říše Čechům zasahovat do výběru panovníka a až do zániku Svaté říše římské (1806) budou Čechy její součástí. |
Oldřich | Jaromír | Břetislav |
Císař dosadil na trůn Jaromíra a jeho bratra Oldřicha. Moci se po převratu ujme Oldřich, Jaromíra nechá uvěznit císařem – v žaláři bude 21 let. Za knížete Oldřicha (1012–1033) došlo k uklidnění poměrů, Oldřich dobyl zpět z rukou Poláků Moravu. Období vlády knížete Oldřicha je též dobou zrození Sázavského kláštera, u jehož zrodu stál (sv.) Prokop, poustevník, který se snažil rozvíjet tradici (sv.) Cyrila a Metoděje. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn novým císařem Konrádem II. ze zrady, ustavilo říšské vojsko na podzim 1033 potřetí Jaromíra českým knížetem. Již na jaře příštího roku však byl Oldřich císařem propuštěn a byl mu navrácen knížecí titul. Podmínkou bylo, že se o vládu bude dělit s Jaromírem a svým synem Břetislavem. Jaromír byl poté na Oldřichův příkaz oslepen a uvězněn. | Když na podzim 1034 Oldřich zemřel, stále žijící vykastrovaný a oslepený Jaromír se vzdal nároků na vládu a moc v Čechách získal Oldřichův syn Břetislav I. Ani to ale život Jaromírovi nezachránilo. Roku 1035 byl bezmocný Jaromír zřejmě z vůle mocného rodu Vršovců (budou mimochodem Přemyslovci vyvražděni v roce 1108) zavražděn. Kronikář Kosmas píše: „Kochan poslal svého kata a když onen slepec, sedě na záchodě v hodině noční, vyprazdňoval břich, proklál ho ostrým oštěpem zezadu až do útrob břišních.“ | Za vlády Břetislava je zaveden tzv. seniorát neboli stařešinský princip, na trůn má nastoupit vždy nejstarší Přemyslovec a vládci Moravy jsou vždy podřízeni těm z Čech. Při úspěšném vojenském tažení do Polska vydá roku 1039 také první české zákony, tzv. Břetislavova dekreta. Spory mezi Přemyslovci však neskončí, stejně tak se císař i králové Polska budou nadále snažit zasahovat do naší politiky. Situace se stabilizuje s nástupem prvních dědičných králů z rodu Přemyslovců, prvním z nich se stane 1085 Břetislavův syn Vratislav II., ale nebude jej mít dědičně. Dědičný (trvalý) královský titul získá pak až Přemysl Otakar I. roku 1212. |