Právo mezinárodního obchodu

Organizační formy vstupu na cizí trhy

​

Mgr. Tomáš Gongol, Ph.D.

Organizační formy vstupu

• Obsáhlejší podnikatelský záměr
• Výhoda:
• důslednější řízení a kontrola aktivit společnosti, na rozdíl od řízení smluvních partnerů
• Bezprostřední kontakt se zákazníkem
• Nevýhody:
• vysoké náklady na provoz
• dopady cizích daňových předpisů
• Jurisdikce cizího státu – česká společnost může být žalovaná v zahraničí
• možnost vysoké ochrany zaměstnanců pracovně právními předpisy
• množství formalit – při založení, při provozu

​

​

Organizační formy vstupu na cizí trh

• Společné podnikání (joint venture)
• Založení „dceřinné“ společnosti
• Založení organizační složky české společnosti v zahraničí
• Založení zahraniční formy PO v zahraničí
• Založení komunitární obchodní spol.
• Akvizice
• Fúze

Joint ventures�Forma výrobního (obchodního) sdružení, na kterém se podílí (tj. na řízení, zisku, ztrátách) osoby nejméně ze 2 států

Institucionální joint ventures (corporate ventures)

Smluvní joint ventures (contractual ventures)

• Vzniká právnická osoba (nejčastěji kapitálové a osobní obchodní společnosti)
• Výhody: větší stabilita, často větší kapitálová síla
• Nevýhody: náklady na založení podniku, dlouhá doba zakládání, rigidita a časová náročnost postupu změn a rušení

​

• Nevzniká právnická osoba
• Investoři se pouze smluvně zavazují ke spolupráci a upravují mezi sebou práva a povinnosti
• Výhody: pružnost a menší finanční náročnost
• Nevýhoda: některé oblasti MO jsou vyhrazené právnickým osobám

​

Příklady joint ventures

Partneři využívají schopností, možností a zkušeností druhého partnera

• Zahraniční společnost může nabídnout např. finanční kapitál, známou značku produktu
• Domácí společnost vkládá znalost místního trhu - velmi časté např. v elektrotechnice
• Kone – TELC (institucionální joint venture)
• Finská KONE a Japonská Toshiba Elevator and Building Systems Corporation (TELC)
• Vznik nezávislého podniku „Joint-venture“ v Číně
• Kone – výrobní linka
• TELC - technologie
• KONE má 70% podíl, TELC 30%
• umožňuje společnosti KONE dodávat vysokorychlostní dvoupatrové výtahy založené na ověřené technologii Toshiby a společnosti Toshiba získat přístup na nové trhy
• ​
• Škoda - Volkswagen

​

Založení „pobočky“ v zahraničí

• Nesamostatná pobočka (organizační složka)
• PO totožná s vývozcem
• smluvní vztahy se zahraničními obchodními partnery jsou uzavírány prostřednictvím organizační složky tak, že smluvní stranou je vždy český vývozce
• Organizační složka řízená vedoucím zastupuje mateřskou firmu a je „pouhým“ prostředníkem při obchodním kontaktu (uzavírá/zprostředkuje)

• Samostatná pobočka (místní obchodní společnost)
• Samostatná cizozemská PO – „dceřinná společnost“
• nejen dojednává, ale také uzavírá obchodní kontrakty svým jménem a na svou odpovědnost.
• Pobočka nemusí být zakládána jen jako společnost, jejíž výlučným zakladatelem je česká firma – může být založena v součinnosti s jinými subjekty, které se budou majetkově nebo jinak podílet na činnosti

​

Odborná pomoc Czech Trade

​

Rozšířené právní formy obchodních společností v Evropě

• oblíbené obdoby české „s.r.o.“
• německá „GmbH“,
• s minimálním základním kapitálem 25.000 EUR
• anglická „Ltd.“
• s minimálním základním kapitálem 1 GBP
• holandská „B.V.“
• s minimálním kapitálem EUR 18.000
• Oblíbené obdoby „a.s.“
• německá „AG“
• s minimálním základním kapitálem 50.000 EUR
• anglická „Plc“
• s minimálním základním kapitálem GBP 50.000
• holandská „N.V.“
• s minimálním kapitálem EUR 45.000

Současná situace korporačního práva v EU

• Jednotný trh EU:
• záruka všem společnostem založeným dle práva čl. státu EU tzv. „národní zacházení“
• Podnikatelé mají stejná práva jako tuzemské subjekty
• ​
• právní úpravy jednotlivých členských států jsou harmonizovány (evropské standardy)
• Např. publicita rejstříkových údajů, ochrana spotřebitele, ochrana minoritních akcionářů

​

• ​

Podnikání zahr. osob dle ŽZ a dle ObchZ (národní zacházení)

• Podnikání podle ŽZ (§5/2 ŽZ)
• zahraniční osoba v tuzemsku může provozovat živnost za stejných podmínek jako česká osoba
• tj. musí získat živnostenské oprávnění v ČR
• Pokud osob není člen EU: Doložit doklad prokazující udělení víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu
• Podnikání podle ObchZ (§ 21/4 ObchZ)
• Oprávnění zahraniční osoby podnikat na území České republiky vzniká ke dni zápisu této osoby, popřípadě organizační složky jejího podniku, do obchodního rejstříku.
• vyj.: nevztahuje se na fyzickou osobu, která je�státním příslušníkem členského státu EU, EHS a Švýcarské konfederace.

Přeshraniční poskytování služeb

• zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb
• Princip přeshraničního poskytování služeb
• umožňuje, aby poskytovatel služby dočasně a příležitostně poskytoval své služby na území jiného členského státu (na základě oprávnění svého domovského státu)
• poskytování služeb podnikatelem (OSVČ), který není usazen ve státě, kde službu poskytuje
• např. tlumočník, který dostane zakázku od španělské firmy, aby tlumočil při návštěvě české delegace v jejich pobočce; anebo český tesař, který má zpracovat trámy při stavbě kostela na Slovensku

• Osoby samostatně výdělečně činné, nemusí za účelem tzv. přeshraničního poskytnutí služby žádat o uznání kvalifikace
• stačí, pokud má povolení vykonávat tyto služby, které získal ve svém domovském státě
• Některé služby vyňaty (trvalý charakter):
• Např. poštovní, dopravní a finanční služby, poskytování zdravotní péče

​

• zákon zavádí systém uznávání dokumentů a uznávání splnění požadavků
• zákon zavádí princip tichého souhlasu
• Pokud se ŽÚ nevyjádří ve lhůtě, má se za to, že oprávnění vzniklo
• ​

Majetková účast cizinců v PO

• § 24/1 ObchZ: Zahraniční osoba se může za účelem podnikání
• podílet na založení české právnické osoby nebo se
• účastnit jako společník nebo člen v české právnické osobě již založené.
• může také sama českou právnickou osobu založit.

​

• V praxi nejčastější forma vstupu zahraničního kapitálu do ČR

Přemístění sídla společnosti

• Výhodnější daňové podmínky
• Lepší postavení většinového společníka vůči menšinovému
• Méně přísné ručení společníků
• Slabší nebo žádné účasti zaměstnanců v dozorčí radě společnosti

• Vyšší kvalita pracovní síly
• Nižší mzdové náklady
• Finanční podpora ze strany domácích agentur
• Zajištění lepšího přístupu na domácí trh
• Flexibilnější a kvalitnější právní systém

Možnost přemístění sídla v EU ?

• Otázka souladu s komunitárním právem – tj. svobodou usazování
• Několikrát řešeno Evropským soudním dvorem (ESD)
• případ Daily Mail 1988
• Jednalo se o možnost přemístit sídlo z daňových důvodů z Velké Británie do Nizozemí. ESD tuto možnost vyloučil. Primární svoboda usazování přísluší jen fyzickým osobám

​

• případ Centros 1998
• Není možný zákaz registrace pobočky společnosti s odůvodněním, že společnost byla založena dle právního řádu jiného státu (VB), kde nevykonává žádnou činnost
• případ Inspire Art 2003
• Členský stát, ve kterém je zřízena pobočka společnosti založené podle práva jiného členského státu, nemůže upravovat otázky související s minimálním kapitálem ručení společníků této společnosti
• ​

Konkurence právních řádů v EU

Závěr z rozhodování ESD:

• Přemístění sídla do zahraničí není možné !
• Založit společnost v zahraničí je možné
• Umístit pobočku společnosti v zahraničí je možné

=>

• Rozhodnutí ESD umožnila tzv. konkurenci právních řádů,
• podnikatel si vybírá pro založení společnosti právní řád, který mu nejvíce vyhovuje (např. pro založení společnosti vyžaduje minimální základní kapitál apod.)
• Podnikatel přesune podnikatelské aktivity do zahraničí tak, že tam umístí pobočku, která vykonává fakticky předmět podnikání.
• Např. český podnikatel založí formálně společnost ve VB. Pobočku zřídí v Německu, kde bude fakticky provozovat podnikání

​

Jak postupovat při „přemístění sídla“ dle platné české úpravy?

• Nezbytnost založení nové obchodní společnosti dle právního řádu členského státu, který nejlépe vyhovuje podnikateli
• Přemístit sídlo společnosti nelze, tj. je nutné zrušit společnost v ČR a založit ji v jiném státě
• Vložení podniku (majetku) tuzemské společnosti do základního kapitálu nové společnosti
• Založení některé ze supranárodních společností (evropská akciová společnost)

Evropské nadnárodní společnosti

• Výhoda: lze volně přemísťovat sídlo po celé EU

​

• Fromy evropských nadnárodních společností
• Evropské hospodářské zájmové sdružení
• Evropská (akciová) společnost
• Evropská družstevní společnost

​

• Do budoucna: Evropská soukromá společnost

Evropské hospodářské zájmové sdružení

• Právní úprava
• nařízení Rady EHS č. 2137/1985 o evropském hospodářském zájmovém sdružení
• zákon č. 360/2004 Sb., o evropském hospodářském zájmovém sdružení
• Účelem sdružení je usnadňovat nebo rozvíjet hospodářskou činnost jeho členů
• jeho účelem však není dosahování zisku pro vlastní potřebu sdružení
• Jakékoli zisky vyplývající z činnosti sdružení se tedy považují za zisky jeho členů
• EHZS nesmí:
• vykonávat přímo nebo nepřímo řídící nebo kontrolní pravomoc nad činnostmi svých členů nebo činnostmi jiného podnik
• držet podíl nebo akcie jakékoli formy v členském podniku;
• zaměstnávat více než pět set osob;
• být společností využíváno k poskytnutí půjčky řediteli společnosti nebo jakékoli osobě s ním spojené, jsou-li tyto půjčky omezeny nebo kontrolovány právními předpisy členských států vztahujícími se na společnosti;
• být členem jiného evropského hospodářského zájmového sdružení.
• ​

Založení a sídlo EHZS

• zakládá se smlouvou o sdružení
• vzniká dnem zápisu do příslušného rejstříku ve státě, kde má sídlo (čl. stát EU)
• V ČR do obchodního rejstříku
• předpokladem pro vznik EHZS je, že se sdružení skládá alespoň ze dvou členů (FO,PO) z různých států EU
• Sídlo sdružení může být v rámci společenství měněno

​

​

příklad

Inter Pool Cover Team, evropské hospodářské zájmové sdružení

• Činnost:
• Sdružení se zakládá za účelem usnadňování a rozvíjení hospodářské�činnosti jeho členů při podpoře a propagaci prodeje systémů zastřešení bazénů�zn. ALUKOV (IPC Team), zejména nadnárodních forem marketingu a propagace�produktů IPC Team, marketingu a propagace produktů značky IPC Team, public�relations produktů a členů IPC Team, spolupráce s partnerskými firmami ze zemí�mimo EU, koordinace kooperace členů IPC Team v oblasti produkce, prodeje,�marketingu a informací, finanční a organizačnh reklamy, výměny technických, obchodních,�marketingových a manažerských zkušeností mezi členy IPC Team, budování�databanky informací z bazénového odvětví v Evropě a ostatních kontinentech,�monitorování trendu rozvoje bazénového odvětví zejména zastřešení bazénů�s ohledem na konkurenční výrobky, budování a otevření elektronické informační�databáze pro členy IPC Team s technickou, fotografickou a reklamní dokumentací,�spolubudování know-how IPC Team, budování "corporate identiti" IPC Team,�budování diskusní platformy členů IPC Team v oblasti strategie, rozvoje,�technologie a ostatních hlavních cílů sdružení, propagace životního stylu�"wellness" a bazénové kultury, edukace veřejnosti v oblasti wellness, bazénové�kultury a používání zastřešení bazénů, budování dobrých vzájemných vztahů mezi�členy IPC Team, budování a rozvíjení partnerských vztahů s dalšími asociacemi,�prominentními osobami, firmami a skupinami působícími v zájmové oblasti IPC�Team, propagace evropské hospodářské aktivity zemí EU v Evropě a ostatních�kontinentech.
• ​

​

Evropská (akciová) společnost

• Societas Europea (SE)
• Právní úprava
• nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statutu evropské společnosti (dále jen „nařízení o SE“)
• zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti

​

• Nelze založit na „zelené louce“
• Předpokladem založení evropské společnosti je již vždy stávající podnikatelská struktura přesahující hranice jednoho členského státu.
• Např. Přeshraniční fúzí min 2 a.s. z různých čl. států, založením mateřského holdingu přeshraničních společností, transformací a.s., která má alespoň 2 roky dceřinnou společnost na území jiného státu EU

​

• Registruje se ve státě sídla
• SE může přemístit své sídlo do jiného členského státu

FÚZÍ

VYTVOŘENÍ HOLDINGU

ZMĚNA PRÁVNÍ FORMY

VYTVOŘENÍ DCEŘINNÉ SPOL. SE

DCEŘINNÁ SPOL. JINÉ SE

V PRAXI

Používanější

Méně používané

Podmínky SE

• Základní kapitál 120 000 EUR
• Ručení do výše upsaného kapitálu
• Možnost výběru vnitřních orgánů SE
• Monistický model - správní rada kumulující fce představenstva a dozorčí rady, v čele předseda
• Dualistický model (představenstvo a dozorčí rada)
• V představenstvu i dozorčí radě stačí jeden člen
• Mezi největší evropské společnosti patří
• Allianz, BASF, Strabag či Porsche Automobil Holding.

Evropská družstevní společnost (SCE)

• nařízení Rady č. ES 1435/2003 o statutu evropské družstevní společnosti
• zákon č. 307/2006 Sb., o evropské družstevní společnosti
• Základní účel:
• uspokojování potřeb členů, rozvíjení činnosti za hranicemi státu zejména uzavíráním smluv se členy na dodávky zboží či poskytování služeb
• Min ZK alespoň 30.000€
• Je možno přemístit sídlo aniž dochází k likvidaci

Další formy vstupu na cizí trh

• Akvizice
• převzetí fungujícího podniku nebo jeho části
• Koupě společnosti (např. výkupem akcií) nebo majoritního podílu umožňující řídící kontrolu
• časté jsou akvizice konkurentů nebo servisních organizací
• Fúze
• může mít formu sloučení nebo splynutí.

​

​

​

Př. 1 / kap. 2

Společník tuzemské s. r. o. (prodávající) pan AA podepsal 26.1.1994 při jednání se zahraničním partnerem v Dijonu smlouvu o dodávce zboží ve IV. čtvrtletí 1994. Kupující urgoval v lednu 1995 telefonicky a faxem dodávku. Teprve poté, co v únoru 1995 uplatnil nárok na náhradu škody, sdělil prodávající, že nárok odmítá, protože smlouva nebyla platně uzavřena, neboť společník při podpisu smlouvy překročil meze svého oprávnění. Kupující trval na plnění smlouvy, a když ani po dalších jednáních se stanovisko prodávajícího nezměnilo, obrátil se na Krajský soud v Českých Budějovicích. Ten žalobě vyhověl, uznal smlouvu za platně uzavřenou. Jednatel tuzemské s. r. o. podal následně žalobu na společníka, pana AA o náhradu škodu, která společnosti vznikla v důsledku jeho neoprávněného jednání.

​

Zodpovězte tyto otázky:

1. Jak a podle jakých právních norem byste daný případ ve vztahu k zahraničnímu partnerovi posoudili vy?

2. Jak a podle jakých právních norem byste rozhodli spor mezi tuzemskou s. r. o. a jednajícím společníkem?