Vyhodnocení nasazení Learning Management Systému a strategie zvýšení motivace zaměstnanců ke vzdělávání
Autor: Bc. Eva Hermanová (553910)
Vedoucí práce: PhDr. Petr Škyřík, Ph.D.
Cíle práce, motivace a východiska
Hlavní a dílčí cíle práce
Hlavní cíl práce:
Analyzovat efektivitu nasazení LMS Scholasticus ve specifickém prostředí vodárenského sektoru a navrhnout strategii pro zvýšení motivace k dobrovolnému vzdělávání.
Dílčí cíle:
Unikátnost a přínos práce
Specifika zkoumaného sektoru a metodologie
Jedinečnost zaměření:
Studie se zaměřuje na vodárenský sektor (průmysl, veřejná služba městu).
Kombinace datových zdrojů:
Práce kombinuje subjektivní data z dotazníků s objektivními daty ze systémových logů a rozhovorů. Odstraňuje to zkreslení způsobené sociální žádoucností v odpovědích.
Praktické návrhy:
Převádí teorii do praxe - návrhy person a nudge technik, které může HR oddělení začít využívat
Metodologie a struktura výzkumu
Postup práce�Teorie → �Výzkum → �Návrh doporučení�
Struktura:
Teoretická část: motivace dospělých, bariéry e-learningu, LMS
Empirická část: výzkum v organizaci OVAK, a.s.
Návrhová část: doporučení pro práci s LMS a motivací
Výzkumný design:
Smíšený výzkumný design (mixed-methods).
Kombinace kvantitativních a kvalitativních dat.
Dotazník → rozsah a postoje
Logy z LMS → reálné chování
Rozhovory → vysvětlení „proč
Metodologie výzkumu
Klíčový analytický moment:��
Nesoulad mezi deklarovaným zájmem v otázce o učení (96 %)
a reálnou aktivitou v LMS (převážně povinné kurzy)
Rok/stav | Nepovinný kurz | Povinný kurz |
2023 | | |
Dokončeno | 19 | 89 |
Nezahájeno | 473 | 5 |
Probíhající | 498 | |
2024 | | |
Dokončeno | 13 | 2815 |
Nezahájeno | 53 | 81 |
Po termínu | | 70 |
Probíhající | 42 | 7 |
2025 | | |
Dokončeno | 13 | 803 |
Nezahájeno | 577 | 224 |
Po termínu | | 2 |
Probíhající | 68 | 57 |
Výzkumné otázky, hypotézy a limity
Základní přehled demografických dat v organizaci
Věkové rozložení zaměstnanců s přístupem do LMS dle vzdělání
Věkové rozložení všech zaměstnanců dle vzdělání
Všichni
Celkem 244 osob má přístup k LMS (145 mužů, 99 žen). |
116 osob LMS nemá (112 mužů, pouze 4 ženy). |
Výzkumné otázky
Aktivita v LMS je nerovnoměrná; pravidelně se zapojuje cca třetina, převážně kvůli povinným kurzům.
Preferované jsou krátké mikrokurzy (≈ do 10–15 min); delší moduly se dokončují méně.
Nejčastější bariéry: čas, zahlcení informacemi, obava z chyb; část lidí chce mentoring.
Motivují: praktický přínos pro práci, odměny, certifikát, pochvala/uznání (ale v praxi dominuje povinnost).
Rozdíly jsou hlavně podle pozice a vzdělání; technické/provozní pozice mají nižší dokončenost.
VO1: Jak často využívají zaměstnanci 45+ LMS Scholasticus k absolvování vzdělávacích aktivit?
VO2: Jaké vzdělávací formáty (mikrokurzy, testy, e-learningové moduly) preferují zaměstnanci 45+?
VO3: Jaké konkrétní překážky nebo problémy zaměstnanci 45+ vnímají při využívání LMS?
VO4: Jaké prvky zaměstnanci považují za motivující k účasti na vzdělávání v LMS?
VO5: Existují rozdíly ve využívání LMS mezi různými pracovními pozicemi nebo délkou praxe?
Výzkumné hypotézy
H1: Zaměstnanci ve věku 45+ využívají LMS Scholasticus méně často než mladší zaměstnanci.
H2: Úroveň dosaženého vzdělání má silnější vliv na míru zapojení do LMS než věk zaměstnance.
H3: Administrativní a referentské pozice vykazují vyšší míru dokončení kurzů než technické a provozní pozice.
H4: Největší bariérou pro účast zaměstnanců 45+ na vzdělávání v LMS je nedostatek času.
H5: Vnější motivace (např. povinnost
absolvovat kurz) hraje u zaměstnanců 45+ větší roli než vnitřní motivace.
H6: Mikrokurzy jsou mezi zaměstnanci 45+ nejpreferovanější formou digitálního vzdělávání.
�
H1: Nepotvrzena: 45–63 používá LMS podobně / mírně více než mladší (věk není sám o sobě limit).
H2: Potvrzena: zapojení souvisí se vzděláním (silněji než věk).
H3: Potvrzena: administrativní/referentské pozice mají vyšší dokončenost než technické/provozní.
H4: Potvrzena: nejčastější bariéra je čas.
H5: Potvrzena: aktivita směřuje hlavně do povinných kurzů, dobrovolné vzdělávání je slabé.
H6: Částečně / nelze plně potvrdit: výsledky podporují krátké formáty, chyběla přímá otázka na preferovanou délku.
Dotazník: S jakými překážkami se setkáváte při používání LMS Scholasticus?
Dotazník: Co by vás více motivovalo ke studiu v LMS Scholasticus? (otevřená otázka) �
Klíčové slovo | Počet |
Atraktivní obsah | 29 |
Finanční i nefinanční benefity | 15 |
Čas | 10 |
Certifikát | 10 |
Digitální odznaky a ověření znalostí | 9 |
Praktické ukázky a znalosti pro praxi | 3 |
Home Office pro samostudium | 3 |
Mentor místo LMS | 2 |
Rychlejší dohledání znalosti | 1 |
Uznání (pochvala nadřízeného) | 1 |
Věk a stav plnění kurzů
Dokončenost je napříč věkem podobná; nejmladší častěji kurzy nezahájí.
Graf v % ukazuje strukturu, ne velikost skupin; absolutní počty se mezi věky liší.
Věková struktura všech zaměstnanců | ||
Věk kategorie | Počet zaměstnanců | Podíl v % |
<24 | 1 | 0,28% |
24-33 | 29 | 8,06% |
34-43 | 71 | 19,72% |
44-53 | 133 | 36,94% |
54-63 | 122 | 33,89% |
64-73 | 4 | 1,11% |
Celkový součet | 360 | |
Graf absolutních počtů
Dokončeno: 62,61 % všech aktivit. Nejvíce ve věku 54–63 let (1 410; 23,53 %)
Nezahájeno: 24,98 %; Nejvíce ve věku 54–63 let (9,24 %)
Probíhající: 11,21 % Dominuje skupina 44–53 let (3,87 %)
graf absolutních počtů
Limity výzkumu
Single-site (OVAK)
Anonymní dotazník
Rozhovory n = 10
Časové vymezení + změna verze LMS
Sebevýběr v dotazníku
Deklarace ≠ chování
Limity analytiky LMS
Převaha povinných kurzů
Chybí přímá otázka na délku kurzu
Návrhy a doporučení
Vytvoření �person
Nudge �techniky
Organizační změny
Mikrolearning*
* Diplomová práce tento bod neřeší, ale je v aktuálním plánu.
Závěr
Otázky vedoucího�a oponenta
Jak by měla organizace specificky přistupovat k zaměstnancům s nižším vzděláním, aby u nich odbourala strach z technologií?
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
Shrnutí závěrem
Můžete uvést konkrétní příklad takového „postrčení“ v rozhraní systému Scholasticus, které by zvýšilo dokončování nepovinných kurzů?
Konkrétním příkladem je vizualizace pokroku a sociální srovnání. V rozhraní by se mohla objevit hláška: „Už jsi jen 2 minuty od získání certifikátu Expert na bezpečnost“ nebo „80 % tvých kolegů z oddělení už tento kurz dokončilo.
Dalším „nudge“ je chytrá notifikace posílaná v čase, kdy mají lidé statisticky největší klid (např. úterý dopoledne), s přímým odkazem na video, které trvá maximálně 5 minut. Principem je udělat „správnou věc“ (studium) tou nejjednodušší cestou.
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
Pokud byste měla navrhnout jednu konkrétní organizační změnu v OVAK, která by vyřešila bariéru nedostatku času bez dopadu na provoz, jaká by to byla?
Zavedení „Vzdělávací patnáctiminutovky“ na závěr ranních porad nebo na začátek odpolední směny. Namísto toho, aby se zaměstnanec musel individuálně „urvat“ od práce k počítači, stane se vzdělávání (např. zhlédnutí jednoho mikro-videa) součástí standardního rituálu dne. Provoz to neomezí (přesah je minimální), ale odstraní to psychickou bariéru, že e-learning je „práce navíc“.
Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D.
Jak byste obhájila, že čtyři persony pokrývají relevantní variabilitu uživatelů a nejsou spíš typologie podle intuice?��Co byste považovala za minimální kritérium úspěšné validace person v navrženém workshopu?
Persony vycházejí z:
Kritérium validace:
Za minimální kritérium bych považovala vysokou míru shody (nad 80 %) u účastníků workshopu (např. manažerů a HR) při přiřazování konkrétních anonymizovaných profilů skutečných zaměstnanců k těmto personám. Pokud by manažeři v personách okamžitě „poznali své lidi“ a dokázali by navrhnout, jak s nimi komunikovat, je persona validní.
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D
Které z vašich doporučení jsou podle vás přenositelné i mimo OVAK a která jsou naopak silně závislá na specifické skladbě povinných kurzů a firemní kultuře?
Přenositelná doporučení:
Tyto principy jsou použitelné i v dalších nejen regulovaných odvětvích (např. energetika, bankovnictví), kde je vysoký podíl starších zaměstnanců a klade se důraz na dodržování pravidel a předpisů z pohledu legislativy.
Specifické: Konkrétní načasování „vzdělávacích oken“ (např. pátky dopoledne) je silně závislé na provozním cyklu OVAK (např. výjezdy do terénu, směny). Také integrace témat jako „kyberbezpečnost v průmyslových systémech“ je specifická pro kritickou infrastrukturu a nemusela by fungovat u administrativně orientovaných firem.
PhDr. Petr Škyřík, Ph.D