Trichinelóza

• Jde o parazitární onemocnění, způsobené červem (helmintem) Trichinella spiralis. Jde o zoonózu, při které se svalovec přenáší ze zvířat na člověka výhradně požitím syrového, nebo tepelně nedostatečně opracovaného masa a z něj vyraběných masných výrobků.
• U člověka i zvířat jde o závažné onemocnění svalové tkáně a opakovaný výskyt opět potvrdil nutnou pečlivého sledování této choroby v podmínkách Evropské unie, tedy i u nás.

Historie trichinelózy

• Tento parazit vyvolával již ve starověku velmi obávané, hromadné onemocnění, zřejmě po konzumaci vepřového masa
• Bible i korán zakazují požívání vepřového masa (výsledkem je, že se trichinelóza u obyvatel islamských zemí prakticky nevyskytuje)
• V roce 1835 byly pozorovány stočené larvy červa ve svalovině člověka, které byly později podle jejich vzhledu ve svalovině nazvány Trichinella spiralis
• V roce 1846 byly poprvé nalezeny larvy trichinel ve svalovině prasete
• V roce 1860 byl poprvé popsán smrtelný případ trichinelózy u člověka a v průběhu dalších 20ti let bylo jen v Německu zjištěno 8491 případů trichinelózy u člověka.
• Již v roce 1864 navrhl Virchow vyšetřovat maso na přítomnost T.s.

Výskyt trichinelózy v našich podmínkách

• První popsaná epidemie trichinelózy v Čechách byla prokázána v roce 1865 ve Frýdlandu
• Do poloviny minulého století bylo u nás zaznamenáno 19 epidemií trichinelózy. Onemocnělo přes 1000 osob a 50 z nich na následky choroby zemřelo
• Poslední známá epidemie trichinelózy proběhla v roce 1954 ve Smrdově u Pacova, kde onemocnělo 11 osob, z nich tři pacienti zemřeli. V dalších létech šlo u člověka pouze o sporadické infekce. Jeden případ byl zaznamenán v roce 1978, 7 případů v roce 1985, tři případy v roce 1987, dva v roce 1988 q jeden případ v roce 1993
• V naši oblasti byla trichinelóza u lidí častá na Strakonicku a Jihlavsku, kde jsou do současnosti přírodní ohniska této choroby u divoce žijících masožravců. V létech 1893 až 1951 v této oblasti onemocnělo 108 osob, z nichž 16 zemřelo.

​

Výskyt trichinelózy v našich podmínkách

• Poslední případ trichinelózy u člověka byl v našem kraji zaznamenán na Písecku v roce 1965. U postiženého došlo ke klinickému onemocnění po konzumaci pouze 3 cm domácí klobásy vyrobené z nedostatečně tepelně opracovaného masa divokého vepře, postiženého trichinelózou. Laboratorní vyšetření prokázalo v 10 gramech této klobásy 760 larev svalovce stočeného. Uvádí se, že již okolo 2000 larev svalovce stočeného vyvolá klinické onemocnění. Dodatečným šetřením bylo zjištěno, že domácí klobása pocházela z okresu Michalovce na Slovensku, kde v té době proběhla epidemie trichinelózy u člověka.
• Na současné absenci tohoto onemocnění v ČR se významně podílí dlouhodobé, systematické vyšetřování svaloviny všech prasat poražených na jatkách a masa černé zvěře, která je častým reservoárem této nákazy v přírodě

Původce onemocnění

• Je parazit, červ, nazvaný podle jeho uložení ve svalovině Trichinela spiralis. Zdrojem infekce T.spiralis pro člověka v našich podmínkách bylo a je prase domácí a divoké. U lišek, psů, hlodavců, koní se také nalézají druhy Trichinela britovi a T.pseudospiralis.

Larva T.spiralis

Vývojový cyklus trichinel a klinické projevy onemocnění

• Člověk se nakazí pozřením syrové nebo nedostatečně tepelně opracované svaloviny (třeba v domácích klobásách), ve které jsou larvy trichinel. Tyto nejsou prostým okem ve svalovině patrné.
• V žaludku jsou pouzdra larev trichnel natrávena a v tenkém střevě se uvolněné larvy zanořují do sliznice střeva a rychle pohlavně dospívají (2-3 dny). Samičky se po oplození uchycují na střevní sliznici a produkují stovky larev, které pronikají střevní sliznicí, dostávají se do krve a lymfy a usazují se v příčně pruhovaném svalstvu. Maso zvířat infikovaných trichinelami je infekční řadu let. Také u člověka zůstávají larvy ve svalovině po řadu lét živé. První klinické příznaky onemocnění u člověka charakterizují průjmy, poté následuje svalová fáze provázená horečkou a svalovými bolestmi. Ve svalové fázi je onemocnění léčitelné jen obtížně a rekonvalescence trvá velmi dlouho

Larva T.spiralis ve svalovině

Důvody sporadického výskytu trichinelózy v našich podmínkách

• K zásadnímu poklesu výskytu trichinelózy u lidí v našich podmínkách došlo po omezení epidemiologického cyklu potkan-prase-člověk a po zajištění z hlediska trichinelózy bezpečné konzumace vepřového masa pomocí povinné veterinární prohlídky kosterní svaloviny všech domácích prasat poražených na jatkách, také prohlídka masa zastřelené divoké zvěře je povinná.
• Vyšetření se provádí mikroskopicky nebo trávicí metodou
• Trichinelóza je onemocnění s přírodní ohniskovostí. Známá přírodní ohniska trichinelózy jsou ve Slovenské republice – v Rožňavě, v oblasti Slánských vrchů, v oblasti Michalovců a Bardejova – hlavní rizika po konzumaci domácích klobás. V přírodě mohou být častým zdrojem trichinelózy lišky, jezevci, různí hlodavci a hlavně černá zvěř.

Příčiny oživení zájmu o tuto chorobu

• V posledním desetiletí došlo k vypuknutí několika epidemií trichinelózy a zájem o tuto infekční chorobu se proto značně zvýšil. Ukázalo se, že v současnosti se uplatňuje více druhů trichinel a okruh možných zdrojů infekce pro člověka se rozšířil o další druhy zvířat, mezi nimi jsou i koně a kozy. To jsou sice býložravci, ale v případě zkrmovaní infikované svaloviny jsou tato zvířata stejně vnímavá jako masožravci
• Nám nejbližší výskyt rozsáhlé epidemie byl v obci Valaská u Brezna ve Slovenské republice v roce 1998. Zde onemocnělo po požití nedostatečně tepelně opracovaných klobás, obsahujících podle místního tradičního „haf-haf“ receptu vedle ,asa vepřového i maso ze psa.. Nakazilo se 336 osob (291 mužů a 45 žen.

Další nálezy trichinelózy u člověka v posledním období

• Ve Francii onemocněly čtyři osoby po konzumaci masa z divočáka
• V Rumunsku bylo v roce 1997 evidováno 1653 případů humánní trichinelózy po požití vepřového a larvy trichinel byly prokázány u 6000 prasat
• V roce 1999 onemocnělo klinickou trichinelózou osm srbských emigrantů v Londýně po konzumaci salámu, který jim poslali příbuzní ze Srbska. V místě výroby tohoto salámu byla trichinelóza prokázána u 50 lidí. Případ potvrzuje rozšíření trichinelózy na Balkáně a ukazuje na možnost importované nákazy ve formě trvanlivého masného výrobku.
• V roce 1999 byly popsány dvě epidemie trichinelózy v Německu. Celkem při nich onemocnělo 52 lidí a společným znakem byly trichinely v uzeninách zakoupených v supermarketech. V prvním případě šlo o párky vyrobené z vepřového masa, které pocházelo ze tří zemí Evropské unie (zdrojem bylo maso ze Španělska). Německé epidemie ukazují na nedostatky v diagnostice trichinelózy na jatkách a jsou příkladem vlivu globálního (celoevropského)trhu na šíření původců infekčních chorob z potravin.

Prevence trichinelózy

• Nejúčinnější prevencí je dostatečné tepelné opracování masa, zejména masa prasat z domácích porážek a masa divočáků!
• Larvy T.spiralis hynou okamžitě při 62^oC, po 6 minutách při 55^oC, jsou také citlivé k nízkým teplotám, hynou okamžitě při -24^oC.
• V našich podmínkách nebyla trichinelóza prasat prokázána již desítky let, ale případ německých epidemií ukazuje, že nelze vyšetřování vepřového masa na jatkách na přítomnost trichinel omezovat, nebo rušit.
• Další uvedené epidemie trichinelózy, při kterých bylo zdrojem jiné než vepřové maso odůvodňují nutnost vyšetřovat na trichinelózu také maso jiných druhů jatečných zvířat