Smluvní vztahy v podnikání

Charakteristika smluvních vztahů

Mgr. Tomáš Gongol, Ph.D.

Aula

23.2.2011

Východiska

• Závazkové vztahy = každodenní (i nevědomá) záležitost
• Smluvní (koupě, doprava, půjčka atd.)
• Zákonné (způsobení škody)

​

• Realizace převážně bezproblémová
• Řešení problému mezi stranami závazku může vést až k soudu
• ​

Charakteristika smluvních vztahů

• Součást „Obchodního práva“
• hmotná část
• procesní část

​

• Podnikatelé vstupují do různých vztahů
• vztahy vůči státu (veřejnoprávní)
• vztahy vůči jiným podnikatelům (soukromoprávní)
• vztahy vůči spotřebitelům (soukromoprávní)

Soukromé právo

• Dualita soukromého práva

​

• Práce na rekodifikaci soukromého práva
• Občanský zákoník jako kodex soukromého práva
• Proces komercializace občanského práva
• Odstranění duplicit
• Přijetí nového obchodního zákoníku

Závazkové vztahy

• Definice závazkového vztahu:
• právní vztahy, ve kterých má věřitel právo na plnění od dlužníka a dlužník má povinnost tento dluh věřiteli splnit

​

Věřitel

Dlužník

Pohledávka

Dluh

Charakteristické rysy

• Individuální počet subjektů
• Vztah mezi konkrétními osobami (inter partes)
• X vlastnické právo – vůči všem (erga omnes)
• Relativní povaha
• Pojem věřitel a dlužník jsou pojmy relativní
• Kdo je věřitel a kdo dlužník u kupní smlouvy?
• Vzájemnost práv a povinností
• Obsahem vztahu jsou vzájemná práva a povinnosti
• Majetkový charakter

Základní zásady obligačního práva

• Rovnost účastníků
• Čl. 1 LZPS: vlastnické právo všech má stejný obsah a ochranu
• prolomení: smlouva uzavřená v tísni za nápadně nevýhodných podmínek (§ 267 odst. 2)
• Problém: Adhézní smlouvy
• Smluvní svoboda
1. Svoboda s kým podnikatel uzavře smlouvu
• Někdy povinnost: např. pojistná smlouva (advokáti)
2. Svoboda v určení obsahu smlouvy
• Nominátní, inominátní smlouvy
• Dispozitivnost právní úpravy
• Kogentní ustanovení v § 263 ObchZ
• Bezformálnost právních úkonů (§ 272 ObchZ)
• Písemně jen v případě že zákon stanoví, nebo jedna strana žádá
• Písemně: zakladatelské sml., o prodeji podniku, licenční atd.
• Poctivý obchodní styk (§ 265 ObchZ)
• Aktivní, profesionální výkon
• Pokud rozpor s dobrými mravy – absolutně neplatný právní úkon
• Pacta sunt servanda

Druhy závazkových vztahů�1. podle počtu subjektů

• závazky jednoduché
• na straně věřitele i na straně dlužníka vystupuje jen jedna osoba
• X
• závazky společné
• dílčí
• každý ze spoludlužníků je povinen splnit věřiteli (věřitelům) jen na něj připadající část dluhu
• pokud není určena výše podílu na závazku, má se za to, že spoludlužníci jsou zavázáni rovným dílem
• solidární
• věřitel má právo požadovat celé plnění na kterémkoli ze spoludlužníků
• dlužník, který věřiteli požadované plnění poskytl, má právo postihu (regresu) vůči ostatním spoludlužníkům
• nedílné
• předmět plnění je nedělitelný
• nebo které ke svému splnění vyžadují společnou, nedílnou činnost spoluvěřitelů
• ​
• Pozn. v pochybnostech se má za to, že společné závazky spoludlužníků jsou závazky solidární
• ​

Druhy závazkových vztahů�2. podle předmětu

• závazky s plněním určeným
• Individuálně (jednotlivě)
• předmět plnění je určen takovými individuálními znaky, které je odlišují od jiných plnění
• Genericky (druhově)
• odlišuje od plnění jiného druhu a umožňuje, i v případě zániku konkrétního plnění, náhradní plnění předměty stejného druhu
• Alternativně
• dávají osobě oprávněné podle zákona nebo podle smlouvy k volbě právo určit předmět
• závazky vzájemné a jednostranné
• závazky s plněním
• jednorázovým – např. zaplacení za zboží
• opakovaným – např. nájemní smlouva
• nepřetržitým – např. uskladnění věci
• ve prospěch třetího

Občanskoprávní X obchodněprávní vztahy

​

• Vztahy podnikatel - spotřebitel (B2C)
• Občanský zákoník
• Vztahy podnikatel – podnikatel (B2B)
• Obchodní zákoník

​

• Obchodní závazkové vztahy se liší od občanských, tím že
• jejich subjekty jsou podnikatelé
• vznikají v souvislosti s podnikatelskými aktivitami
• řídí se převážně obchodním zákoníkem

Aplikace ObchZ a ObčZ

• Základní úprava obchodních závazkových vztahů v ObchZ a ObčZ
• přednost má úprava v ObchZ
• Při aplikaci nastávají 3 případy:
• výlučná úprava v ObchZ
• ObčZ se nepoužije vůbec
• např. bankovní záruka, ručení
• dílčí úprava v ObchZ a obecná v ObčZ
• použijí se oba zákoníky
• např. smluvní pokuta, započtení pohledávek
• výlučná úprava v ObčZ
• použije se pouze úprava v ObčZ
• např. náležitosti právních úkonů, postoupení pohledávky

Hierarchické uspořádání pramenů obchodních závazkových vztahů

1. kogentní normy ObchZ
2. smluvní ujednání stran
• výslovná (např. dodací lhůta)
• odkaz na smluvní podmínky
• smluvní podmínky všeobecné
• stačí odkaz na ně
• smluvní podmínky vypracované jednou ze stran
• musí být přiloženy ke smlouvě nebo již známé z předchozího
• např. INCOTERMS
3. dispozitivní normy ObchZ
4. kogentní a dispozitivní normy ObčZ
5. obchodní zvyklosti
• pozn.: pokud na ně strany neodkázaly přímo ve smlouvě
7. zásady obchodního zákoníku

Obchodní závazkové vztahy�(§261 až 755 ObchZ)

• Relativní obchody – určené subjekty
• vztahy mezi podnikateli při jejich podnikatelské činnosti
• vztahy mezi státem nebo ÚSC a podnikatelem

​

• Absolutní obchody – určené předmětem
• vztahy mezi zakladateli obch.spol.(družstva), mezi společníkem a obch.spol. (družstvem), vztahy mezi společníky (členy družstva)
• vztahy mezi statutárním orgánem a obch.spol.
• vztahy z burzovních obchodů
• vyjmenované smlouvy v §261/3
• např. smlouva o prodeji a nájmu podniku, smlouva o úvěru

​

Zvláštní režim

• Vyjmenované smlouvy se řídí podle ObčZ (tzv. absolutní neobchody)
• např. smlouva o prodeji nemovitosti, smlouva o půjčce a výpůjčce
• v některých otázkách (např. promlčení) nutno aplikovat ObchZ

• Fakultativní obchody
• možnost zvolit si ObchZ jako právní základ i když k tomu subjekty nemají povinnost (1 nebo více nejsou podnikateli)
• nesmí dojít ke zhoršení právního postavení nepodnikatelského subjektu
• nelze vyloučit spotřebitelské smlouvy podle ObčZ

​

Mezinárodní prameny obchodního práva v ČR

• Mezinárodní smlouvy závazné pro ČR
• Např. Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží
• Nařízení Rady a Komise ES
• Směrnice Rady a Komise ES

Mezinárodní obchodní závazky�(mezinárodní právo soukromé)

• Definice: část právního řádu, která řeší soukromoprávní vztahy s tzv. mezinárodním prvkem

​

• řeší právní vztahy mezi FO a PO z různých států
• spojení s více než jedním právním řádem

​

​

FO ze státu A

(ČR)

FO ze státu B

(Německo)

Mezinárodní prvek

• ​
• Mezinárodním prvkem může být
• 1. subjekt právního vztahu je cizinec (zahraniční osoba)
• FO je příslušníkem jiného státu, nebo má v zahraničí trvalý pobyt - domicil,
• u PO jde o subjekt, který byl založen podle zahraničního práva, nebo má sídlo v zahraničí
• ​
• 2. právní skutečnost rozhodná pro daný právní vztah nastala v cizině
• Touto skutečností může být právní úkon, událost, chování
• např. k uzavření smlouvy došlo v zahraničí
• ​
• 3. předmět právního vztahu se nachází v zahraničí
• věci, práva a nehmotné výsledky lidské činnosti

Důsledky existence mez.prvku

• je potřebné určit rozhodné (aplikovatelné) právo, tzn. právní řád určitého státu, jímž se právní vztah s mezinárodním prvkem bude řídit
• např. u smluv nejčastěji právní řád toho účastníka, který neposkytuje peněžité plnění

​

• je nutné zohlednit právní úpravu s ohledem na harmonizaci a unifikaci právních norem
• mezinárodní smlouvy
• komunitární právo (nařízení směrnice)
• ​

Druhy norem MPS

• Kolizní normy
• práva a povinnosti účastníků neupravují, pouze podle určitých kriterií určí právní řád některého státu, jehož normami se daný právní vztah s mezinárodním prvkem řídí.
• Přímé normy
• samy přímo stanoví práva a povinnosti účastníků vztahů s mezinárodním prvkem. Obsaženy v mezinárodních smlouvách.

Mezinárodní právo veřejné

(Státy, mezinárodní organizace)

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

Právo EU

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

1.

Orgány EU

​

​

​

​

​

​

​

2.

Státy

​

​

​

​

​

​

​

​

3.

Státy

​

​

​

​

​

​

​

​

Právo čl. států EU

(ČR, …)

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

Veřejné p.

Soukromé p.

Prameny PMO jsou průnikem mezinárodního práva veřejného a práva vnitrostátního

Základní otázka: co je pramenem práva konkrétní smlouvy?

1. Smluvní strany si mohou zvolit, co bude pramenem jejich smlouvy smluvní
• volnost stran není při volbě práva omezena, mohou volit
• právní řád A nebo právní řád B
• právní řád jiného státu
• nestátní pravidla mezinárodního obchodu (např. UNIDROIT)
2. Pokud si strany nezvolí pramen své smlouvy, bude aplikována přímá norma (pokud existuje)
• Např. Vídeňská úmluva pro mez. kupní smlouvu
3. Pokud si strany nezvolí pramen své smlouvy a neexistuje přímá norma, bude aplikována norma kolizní
• V EU: Nařízení Řím I – o právu rozhodném ve smluvních vztazích

​

Příklady volby rozhodného práva

Kolizní normy

• aplikovány, pokud nedošlo k volbě práva
• Jsou to právní normy, které pomocí tzv. hraničních určovatelů stanovují právní řád aplikovatelný na daný soukromoprávní vztah s mezinárodním prvkem.
• V českém právu jsou obsaženy především v zákoně č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, v platném znění.
• Jsou i v mezinárodních smlouvách a nařízení ES
• Řím I, Řím II

Složení kolizní normy

• Kolizní norma se skládá z
• rozsahu, tj. určení okruhu vztahů, na něž se kolizní norma vztahuje (např. kupní smlouva, smlouva příkazní), a
• navázání, pomocí hraničních určovatelů (např. sídlo prodávajícího, místo vzniku škody) určuje rozhodné (aplikovatelné) právo.

Příklad 1: Smlouva o dílo

Objednatel

(FO státu A)

Zhotovitel

(PO státu B)

2. Nařízení Řím I: hraničním určovatelem je sídlo zhotovitele –> právní řád státu B

Zhotovitel

(PO státu B)

3. Rozhodnutí soudce: spravedlivé rozhodnutí -> např. právní řadu státu A

1. Volba práva –> právní řád státu A, B nebo C, Pravidla UNIDROIT atd.

Příklad 2: Kupní smlouva

• Existence přímé normy: Vídeňská úmluva (1980)

Prodávající

(FO stát A)

Kupující

(FO stát B)

Podmínka 2: Státy A a B jsou smluvními státy Vídeňské úmluvy

Podmínka 3: Předmět koupě je zboží

Podmínky aplikace Vídeňské úmluvy:

Podmínka 1: Prodávající a kupující jsou podnikatelé z různých států

=> NENÍ POTŘEBA URČOVAT ani HLEDAT ROZHODNÉ PRÁVO, bude aplikována Vídeňská úmluva