1 of 13

Výstupy z 27. konference smluvních stran OSN o změně klimatu

Pavel Zámyslický

Odbor energetiky a ochrany klimatu

pavel.zamyslicky@mzp.cz

Konference Stav ochrany světového klimatu, 9.1.2023

Šarm aš-Šajch

6.-1820.11.2022

2 of 13

Klíčové milníky

3 of 13

Hlavní témata a zaměření COP27

Mitigace/Ambice

Klimatické finance

Ztráty a škody

Adaptace

4 of 13

I. Mitigace/Ambice

Mitigační pracovní program (MWP)
cílem MWP by mělo být urychleně zvýšit ambice a provádění mitigačních opatření v této dekádě (před 2030). Cíl nepřekročení 1,5 stupně Celsia.
bylo dosaženo dohody, ve které se uvádí, že MWP nebude nutit strany snižovat emise, nebude žádným způsobem vymahatelný, měl by respektovat suverenitu států a jejich aktuální poměry; dále by neměl vést ke stanovování nových cílů
MWP bude trvat do roku 2026

Článek 6 – carbon markets
Pokrok ohledně metodik pro čl. 6.4 i čl. 6. 2
Hlavní funkcionality pro vytvoření nových mechanismů schváleny

Evropská unie trvala na tom, že je třeba pokračovat ve snižování emisí, aby se ničivé následky změny klimatu omezovaly. Postoj EU pro vyjednávání byl navázat a dále rozvíjet závazky z Glasgow tak, aby se udržel cíl maximálního oteplení planety o 1,5 stupně s tím, že by celosvětově emise měly začít od roku 2025 klesat. Cíl 1,5 stupně C se na konferenci podařilo udržet, klesání emisí od r. 2025 však v závěrech není zmíněno.

Mitigační pracovní program

Smluvní strany se shodly, že cílem MWP by mělo být urychleně zvýšit ambice a provádění mitigačních opatření v této dekádě, a to způsobem, který doplňuje globální hodnocení závazků (tzv. Global Stocktake) Pařížské dohody. Zjištění z MWP nebudou pro smluvní strany závazná, ani vymahatelná. Pouze by měla usnadňovat dosažení cíle MWP, respektovat státní suverenitu a národní podmínky, především z hlediska národní povahy vnitrostátně stanovených příspěvků. Zjištění MWP nemohou vést k uložení nových cílů smluvním stranám. Oblast působnosti MWP bude sestávat z tematických oblastí, především všech sektorů zahrnutých ve zprávě IPCC z roku 2006 a také tematických oblastí v šesté dopadové studii pracovní skupiny III IPCC. Provádění MWP začne ihned po skončení CMA4 a bude pokračovat až do roku 2026, kdy by na CMA8 mělo být rozhodnuto o dalším pokračování MWP.

5 of 13

II. Klimatické finance

Cíl 100 mld. USD k roku 2020– znepokojení nad nesplněním, snaha ze strany donorů o pokrok v jeho plnění

Nový kolektivní finanční cíl po roce 2025 – pouze procedurální rozhodnutí

Čl. 2.1c Pařížské dohody - zahájení tzv. Šarm aš-Šajského dialogu k čl. 2.1c PA, v jehož rámci v roce 2023 proběhnou dva workshopy

Stálý výbor pro klimatické finance – mandát připravit další zprávy o definicích klimatických financí a zdvojnásobení finančních příspěvků na adaptace do roku 2025 a pokračovat v mapování informací relevantních k čl. 2.1c PA – to vše ke zvážení/rozhodnutí COP28

cíl plnění závazku vyspělých zemí poskytnout 100 mld. USD ročně do roku 2025 ve prospěch rozvojových zemí na klimatická opatření

Smluvní strany přijaly rozhodnutí v agendě dlouhodobého financování, avšak toto rozhodnutí neznamená žádný velký pokrok. Smluvní strany vyjádřily vážné znepokojení nad dosud nesplněným cílem 100 mld. USD ročně ve prospěch rozvojových zemí, a naléhají na rozvinuté státy, aby cíl co nejdříve splnily.

nový kolektivní finanční cíl po roce 2025

Z rozhodnutí COP26 v Glasgow vyplynulo vytvoření pracovního programu pro roky 2022-2024 pro stanovení nového kolektivního kvantifikovatelného cíle v oblasti klimatických financí. Vzhledem k tomu, že tento cíl pro období po roce 2025 má být odsouhlasen až v roce 2024, očekávalo se na COP27 přijetí spíše jen procedurálního rozhodnutí. Očekávání byla naplněna, rozhodnutí nedělá předčasný úsudek o výsledku celého procesu. Smluvní strany se shodly například na tom, že nový cíl musí zohledňovat potřeby a priority rozvojových zemí.

Článek 2.1c PA, tedy „sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu“, je cílem PA a zastřešujícím finančním tématem, nicméně v rámci UNFCCC mu není věnován dostatečný

prostor. Proto EU již na konci června 2022 zažádala o zřízení samostatné agendy k čl. 2.1c PA. Nakonec žádosti nebylo vyhověno, a to především na základě pozice G77. Místo toho se strany v zastřešujícím rozhodnutí shodly na zahájení tzv. Šarm aš-Šajského dialogu k čl. 2.1c PA, v jehož rámci v roce 2023 proběhnou dva workshopy k tomuto tématu.

6 of 13

II. Klimatické finance

Globální fond pro životní prostředí (GEF) a Zelený klimatický fond (GCF) – závěry schváleny, nicméně očekávání EU o ambiciózních rozhodnutích (obsahující např. jasné odkazy na gender a čl. 2.1c PA) nebyla naplněna

Adaptační fond a finance na adaptaci – závěry schváleny; navržený bod agendy i plán ke zdvojnásobení financí do roku 2025 nepřijaty

Finance mimo UNFCCC - COP27 volá po reformě multilaterálních rozvojových bank (MDBs) a mezinárodních finančních institucí (IFIs)

Adaptační fond a finance na adaptaci

Navržený bod agendy skupinou vyjednavačů z afrických zemí (AGN) k financování adaptace nebyl přijat, stejně jako byly potlačeny tlaky na vytvoření plánu (tzv. delivery plan) ke zdvojnásobení adaptačních financí do roku 2025. Místo toho byl dán mandát SCF k přípravě zprávy (viz předchozí slide). Součástí rozhodnutí k Adaptačnímu fondu (AF) nejsou žádné podstatné změny ve složení jeho Rady a nedošlo ani k žádnému pokroku v diskuzích o přesunu AF pod CMA. Silné snahy vytvořit doplňovací cykly (tzv. replenishment cycles) byly potlačeny.

Finance mimo UNFCCC

COP27 se svých závěrech dotýká i financí mimo proces Úmluvy a volá po reformě multilaterálních rozvojových bank a mezinárodních finančních institucí - vybízí je, aby vytvořily novou účelnou vizi a odpovídající operační model, kanály a nástroje.

7 of 13

III. Ztráty a škody

Očekávání EU od COP27:

Zprovoznění Santiago Network
Posílení existujících struktur na financování související se ztrátami a škodami, vyhnout se vzniku nového fondu

Výsledky vyjednávání:

Stanovení institucionálních modalit Santiago Network vedoucí ke zprovoznění během COP28
Přijetí nového bodu agendy k financím souvisejících se ztrátami a škodami
Ustanovení nových finančních opatření a fondu souvisejícího se ztrátami a škodami (Transitional Committee) – otázka donorů/příjemců a nových finančních nástrojů

Santiagská síť (SN) má za úkol zprostředkovávat technickou pomoc relevantními organizacemi, orgány nebo experty pro zranitelné země s cílem pomoci odvrátit, minimalizovat a řešit ztráty a škody způsobené změnou klimatu. Vyjednávání se soustředilo především na mandát pro SN a podmínky procesu výběru jeho sekretariátu, na poradní výbor SN a koordinaci prostřednictvím národních kontaktních osob, kontaktní osoby UNFCCC nebo jiné národní instituce. CMA schválilo strukturu SN, která se bude skládat ze sekretariátu, poradního výboru (zajištění implementace funkcí SN) a ze sítě OBNES (organizations, bodies, networks and experts/ OBNEs) a vymezilo mandát SN. Poradní výbor byl pověřen přípravou návrhu jednacího řádu, který by měl být přijat v listopadu v roce 2024. Sekretariát SN bude poté podléhat poradnímu výboru a výběr jeho členů by měl být dokončen do konce roku 2023.

Primárním požadavkem rozvojových zemí bylo ustanovení nového finančního nástroje s prostředky vázanými na ztráty a škody již na COP27. Smluvní strany se v COP a CMA rozhodnutí shodly na ustanovení nového finančního mechanismu pro podporu rozvojových zemí, zejména těch, které jsou nejvíce zranitelné vůči negativním dopadům změny klimatu a tato nová opatření budou zahrnovat zdroje, finanční prostředky, procesy a iniciativy v rámci a mimo Úmluvy a PA. Také se tímto rozhodnutím založil fond, který bude poskytovat financování ztrát a škod a bude zaměřen na řešení ztrát a škod. Byl ustanoven Přechodný výbor pro operacionalizaci nových opatření pro financování reakce na ztráty a škody a přijat jeho jednací řád. Výbor bude sestávat z 10 členů z rozvinutých a 14 z rozvojových zemí.

Zvláštní pozornost je věnována systémům včasného varování v rámci Implementačního plánu, kde je zdůrazněn význam pokrytí po celém světě před extrémními povětrnostními vlivy a změnou klimatu v rámci příštích pěti let.

8 of 13

IV. Adaptace

Nedostatek národních adaptačních plánů a problémy s přístupem k financím a podpoře pro formulaci a implementaci plánů a adaptačních opatření.

Výsledky vyjednávání:

Zahájení vývoje rámce pro globální adaptační cíl, který by měl být spuštěn na COP28 za účelem snížení rostoucích nepříznivých dopadů, rizik a zranitelnosti spojených se změnou klimatu (definice indikátorů a metrik na bázi IPCC)
Posílení mobilizace podpory k formulaci a implementaci NAP

9 of 13

Dne 20. listopadu 2022 byla konference COP27 uzavřena společným přijetím souboru rozhodnutí k dalšímu provádění všech tří klimatických smluv (Rámcové Úmluvy OSN o změně klimatu, Kjótského protokolu, Pařížské dohody). Smluvní strany také přijaly rámcovém rozhodnutí, tzv. Implementační plán z Šarm aš-Šajchu (Sharm el-Sheikh Implementation Plan), inspirovaný Glasgowským klimatickým paktem (2021). Z hlediska ambicí ale nepřekročil hranice toho, co bylo sjednáno v roce 2021 v Glasgow. Plán pouze opakuje výzvu k postupném odklonu od spalování uhlí při výrobě elektřiny a odklonu od neefektivních dotací na fosilní paliva. Výrazná pozornost byla na konferenci věnována ztrátám a škodám způsobeným negativními dopady změny klimatu.

Na COP27 byla také vyhlášena řada iniciativ navržených Egyptem samotným nebo ve spolupráci s dalšími institucemi, popřípadě státy směřujících ke zintenzivnění boje proti změně klimatu např. v oblasti ochrany vod, odpadů, spravedlivého přechodu na nízko emisní hospodářství atd.

10 of 13

COP27 – účast ČR

CZ PRES

příprava závěrů Rady ENVI+ECOFIN,

pozičních dokumentů EU a submissions

koordinace členských států EU
účast na jednáních + vystupování

jménem EU, bilaterální schůzky

jednání s EP, NGOs, ECORs, Youngos
Komunikace s médii

Závazky ČR

snížit emise metanu o 30 % do

roku 2030 v porovnání s rokem 2020

přispět do Zeleného klimatického fondu mezi lety 2024-2027 ve výši 1 mil. USD ročně

ČR jako předsednický stát v Radě EU koordinovala postup ČS EU v průběhu konference a účastnila se společně s Evropskou komisí a hlavními vyjednavači za EU celé řady bilaterálních jednání jak s vyjednávacími skupinami, tak jednotlivými státy - smluvními stranami klimatických smluv. ČR také intenzivně spolupracovala s Evropským parlamentem, přičemž poskytovala briefingy z aktuálního dění mezinárodního vyjednávání, včetně briefingů pro evropské výbory. ČR se také připojila ke globálnímu příslibu snížit emise metanu o 30 % do roku 2030 v porovnání s rokem 2020.

Na úvod konference 7. a 8. 11. 2022 proběhl dvoudenní summit nejvyšších státních představitelů. Na něj navázala technická jednání a následně 2. část zasedání na vysoké úrovni. Na summitu s projevem rovněž vystoupil předseda vlády ČR Petr Fiala, který se současně zúčastnil kulatého stolu na téma ochrany a zabezpečení vody a doprovodné akce organizované prezidentem Rumunska na téma změna klimatu a vzdělávání. ČR se v rámci vystoupení na plenárním zasedání zavázala k finančnímu příspěvku na podporu činností Zeleného klimatického fondu mezi lety 2024-2027 ve výši 1 mil. USD / ročně.

11 of 13

12 of 13

Očekávání v roce 2023 a na COP28

COP28 30. 11. – 12.12. 2023, Dubaj, Spojené arabské emiráty

Hlavní téma: Adaptace, ztráty a škody, finance, mitigace

První globální hodnocení (GST) podle Pařížské dohody
První výstupy jednání v rámci Pracovního programu pro mitigaci (MWP
Vyhodnocení pracovního programu Glasgow-Sharm el Sheikh k globálnímu adaptačnímu cíli a zprovoznění nového rámce
Zprovoznění fondu souvisejícího se ztrátami a škodami

�

COP29 ?

13 of 13

Děkuji za pozornost