Velká francouzská revoluce
Jak se dosahovalo ideálu svobody, rovnosti a bratrství?
Co se změní?
Jaký byl ideál?
Zdroj pro práci v hodině
„Je-li hlavní hnací silou lidové vlády v době míru ctnost, je hlavní hnací silou lidové vlády v době revoluce jak ctnost, tak teror: ctnost, bez níž je teror zhoubný, a teror, bez něhož je ctnost bezmocná. Teror není nic jiného než pohotová, přísná a nepružná spravedlnost; je tedy emanací (*vychází z ní) ctnosti; není ani tak specifickým principem, jako spíše důsledkem obecného principu demokracie aplikovaného na nejnaléhavější potřeby naší vlasti.“
ZDROJ - Citát M. Robespierra, jednoho z vůdců revoluce:
ZDROJ – teror na venkově: dobové obrazy zobrazující zabíjení a zesměšnění mrtvol šlechticů na francouzském venkově během počátku revoluce
ZDROJ – grafika poprav: Dobová grafika zachycuje popravy umírněných girondistů roku 1793 a popravu gilotinou. Girondisté byli politickými odpůrci strany jakobínů, jejichž vůdci Robespierre a Danton se tvrdě ujali vlády. Popravy a gilotina byly celé roky běžnou součástí života Francouzů. Do července 1794 bylo popraveno až 35 000 „odpůrců revoluce“ a dalších 300 000 bylo uvězněno. Nakonec se obětí poprav stal i sám Danton a Robespierre. Následovala vláda tzv. Direktoria (sbor pěti vládců), které pronásledovalo a popravovalo zbylé jakobíny a další politické odpůrce.
ZDROJ - vzkaz republikánského velitele: Velitel vládě Francie odeslal tento text poté, co potlačil povstání v kraji Vendée. „Občané, už není Vendée. Zhynula pod naším mečem svobody, i se svými ženami a dětmi. Přihlížel jsem, když je zakopávali v bažinách a lesích u Savenay. Dle vašich rozkazů jsem dal děti udupat koňskými kopyty, ženy zabít, aby už alespoň nemohly porodit žádného banditu. Nemohu si vyčítat, že jsem ušetřil jediného zajatce. Všechny jsem je zničil.“
Celkem bylo zavražděno přibližně 130 000 obyvatel kraje Vendée, kteří se měli protivit revoluční vládě Francie svojí oddaností králi a katolické církvi.
ZDROJ – nová ústava 1795: Direktorium byl sbor pěti vládců, který se ustanovil po ukončení jakobínského teroru. Ve Francii vládl 1794-1799. Direktorium pronásledovalo zbylé jakobíny, vedlo řadu válek proti sousedním státům a 1795 vydalo novou ústavu, která dávala volební právo jen bohatším občanům. Tím byla většina Francouzů opět vyloučena z politiky. Vláda čelila mnoha podezřením z korupce a neschopnosti vést stát. Roku 1799 vládu Direktoria ukončil generál Napoleon Bonaparte, který se ujal vlády…a zahájil válku se zbytkem Evropy.
Poslanec Boissy d'Anglas shrnul novou ústavu těmito slovy: „Občanská rovnost je to, co může požadovat rozumný člověk. Absolutní rovnost je chiméra; aby mohla existovat, bylo by třeba, aby existovala úplná rovnost v duchu, ctnosti, fyzické síle, vzdělání a bohatství všech lidí. … Musí nám vládnout ti nejlepší, ti nejlepší jsou ti nejvíce vzdělaní a nejvíce zainteresovaní na zachovávání zákonů. A takové lidi najdete – až na výjimky – výlučně mezi těmi, kdo vlastní majetky … V zemi ovládané vlastníky panuje sociální řád; tam, kde vládnou nemajetní, se země nachází ve stavu přírody.“
Zdroj „navíc“
ZDROJ: dobové karikatura vznikla v Anglii. Na trikolorní stuze je napsáno "Žádný Bůh! Žádné náboženství! Žádný král! Žádná ústava!" Pod stuhou a její frygickou čepicí s trojbarevnou kokardou jsou dvě krvavé sekery připevněné ke gilotině, jejíž čepel je zavěšena nad hořící zeměkoulí. Vyhublý muž a opilá žena oblečená v otrhaných šatech slouží jako heraldičtí „podporovatelé“ a vesele tančí na odhozených královských a duchovních klenotech...
Typickým karikaturním stylem tak odkazuje na to, jakým způsobem byly prováděny společenské změny a kdo se podle autora na těchto změnách zejména podílel.
ZDROJ: Grafiky tzv. „noyady“, tedy popravy potopením člunu naloženého svázanými odsouzenci. Tímto způsobem zavraždil republikánský velitel ve městě Nantes bez soudu minimálně 1800 vězňů. Jejich proviněním měl být odpor vůči revoluci.