Ahoj,
v nedávné době vznikla studentská iniciativa na podporu filozofické fakulty v současné složité situaci (podfinancování humanitních oborů, hrozba jejich zavírání, etc.). K naší velké radosti se postupně připojují i studenti z dalších humanitních fakult, kteří chtějí své obory podpořit (zde kupříkladu z FHS).
Snahou naší iniciativy je za nás studenty argumentovat, k čemu jsou naše obory dobré. Zde předkládáme dopis o smyslu sociální a kulturní antropologie. Pokud s následujícím prohlášením souhlasíš a studuješ antropologii, budeme rádi za Tvůj podpis!
Jsme studenstvo sociální a kulturní antropologie na Fakultě humanitních studií Univerzity
Karlovy.
„Účelem antropologie je učinit svět bezpečným pro lidské rozdíly.“ – Ruth Benedict
Sociální a kulturní antropologie se původně zaměřovala na studium mimo-evropských
společenství a kultur a jejím hlavním hnacím motorem byla koloniální expanze. Antropology
získané poznatky byly zneužívány k nastolení a posílení koloniální správy na dobývaném
území – proto se antropologii dlouho přezdívalo „služka kolonialismu.“ Za 150 let se
disciplína výrazně proměnila a podrobila sebe sama velké kritice a sebe-reflexi. O to
zajímavější je uvědomovat si, že obor, který původně sloužil k udržování mocenských
asymetrií, je nyní nástrojem k jejich odhalení.
Současná antropologie se stále zaměřuje na studium společenství a kultur, avšak středem
jejího uvažování již není pouhé anthrópos; kromě interakcí mezi lidmi zájem antropoložstva
vzbuzují i vztahy víc-než-lidské. Zkoumání víc-než-lidstva přispívá k zpochybňování
karteziánského dualismu kultury a přírody a vidí člověka nikoliv jako „vrchol evoluce“, nýbrž
jako součást husté sítě vztahů, propojení a konfigurací. V období klimatické změny je
podobný přístup obzvláště důležitý pro naši společnost, jak její lidskou část, tak i pro tu
mimo-lidskou.
Mnoho z nás antropologie nesmírně baví a věříme, že má co světu nabídnout v této
postupující turbulentní době. Metody antropologického výzkumu dokáží zviditelnit jevy a
procesy, které jsou často skryté pod povrchem, ať už záměrně či nikoliv. Ve většině případů
se bohužel jedná o genderově a rasově podmíněné násilí, dopady neokolonizace nebo
strukturální nerovnosti. Proto mnoho z nás působí i mimo akademickou půdu –
antropoložstvo aktivně podporuje a zapojuje se do projektů a iniciativ, jejichž cílem je boj
proti sociální nespravedlnosti. Antropologie je cestou, jak uslyšet hlasy těch, kteří jsou
systémem dlouhodobě umlčováni.
Posledních několik let v badatelské činnosti pozorujeme rozvoj mezioborovosti: výzkumné
týmy se dnes skládají z lidí s naprosto odlišným zaměřením. Multidisciplinární přístup nejen
přináší výhody ve smyslu získávání komplexnějšího a hlubšího porozumění zkoumaným
jevům, ale i přispívá k destabilizaci konzervativní vědecké hierarchie, kde nadřazené místo
tradičně patří přírodním vědám. Každá disciplína má svůj unikátní metodologický a
teoretický arsenál – a všechny si zaslouží rovnost a respekt.
Naše práce má smysl.
Varvara Borisova, Aneta Brunerová, Lucia Rončíková, Jakub Schlichter
