Znalostní test kurzu Pěstování lesa

JavaScript isn't enabled in your browser, so this file can't be opened. Enable and reload.

Kurz je součástí projektu OPVK „Vzdělávání v lesnických disciplínách“ CZ.1.07/1.3.00/119.0004

Jméno a příjmení *

1. Za smíšený lze považovat porost: *

minimálně tří dřevin, přičemž zastoupení ani jedné z nich nedosahuje 85 %

minimálně dvou dřevin, přičemž zastoupení ani jedné z nich nedosahuje 80 %

dvou a více dřevin, přičemž zastoupení ani jedné z nich nedosahuje 90 %

2. Za dřevinu hlavní lze považovat dřevinu: *

jejíž podíl je větší než 30 %, za dř. přimíšenou, jejíž podíl činí 10 do 30 % a vtroušená do 10 %

jejíž podíl je větší než 90 %, za dř. přimíšenou jejíž podíl činí 10 do 20 % a vtroušená do 5 %

jejíž podíl je větší než 40 %, za dř. přimíšenou jejíž podíl činí 10 do 40 % a vtroušená do 20 %

3. Druh smíšení je: *

vzájemné prostorové uspořádání

vzájemné výškové uspořádání

vzájemné výškové a prostorové uspořádání

4. Forma smíšení je: *

způsob seskupení a rozmístění dřevin po ploše

způsob seskupení a rozmístění dřevin ve vertikálním prostoru

czpůsob seskupení a rozmístění dřevin po ploše a ve vertikálním prostoru

5. Do pročistek ve smíšených porostech nepatří: *

budeme aplikovat princip odstupňované výchovy

málo silných a více slabých zásahů

ponechat přerostlé a silně potlačené složky (nezachráníme je)

6. Při pěstování kvalitních porostů v pročistkách a prvních probírkách: *

je nutno nejdříve určit cíl pěstování, jednotlivé dřeviny pěstovat tak, abychom podporovali jejich nároky. Je potřeba odstranit tvarově nekvalitní dominantní jedince. Celkový počet jedinců je možno ponechat ve větší hustotě než jakou uvádějí modely výchovy

jednotlivé dřeviny necháme růst až do vývojové fáze kmenoviny, aby prokázaly svůj růstový potenciál. Právě v této době je vhodné je silně uvolnit tak, abychom podporovali jejich nároky. Celkový počet jedinců v porostu je nutno snížit na hodnotu nižší než jakou uvádějí modely výchovy

jednotlivé dřeviny necháme růst až do vývojové fáze kmenoviny, aby prokázaly svůj růstový potenciál. Právě v této době není vhodné je silně uvolnit tak. Celkový počet jedinců v porostu je nutno snížit na stejnou hodnotu jakou uvádějí modely výchovy pro ohrožené smrkové porosty

7. Jak postupujeme při výchově zanedbaných smíšených porostů: *

chyby v tyčovinách – kmenovinách nelze spravit (vrátit) bez podstatných ztrát na přírůstu zejména u dominantních stromů. Dotvářet je nutno právě to, co se vykrystalizovalo

je potřeba co nejdříve (během 10 let) dosáhnout odpovídajícího počtu stromů, který odpovídá intenzivnímu způsobu výchovy borových porostů

není potřeba zvažovat cíl výchovy, porost jej dosáhne sám

8. Výskyt vegetativní obnovy je vázán: *

výlučně na nižší polohy s výskytem listnatých dřevin

od nížin po horské polohy a to pouze u listnatých dřevin

od nížin po horské polohy a to u většiny listnatých a u některých dřevin

9. Vyberte správné tvrzení: *

parenchymatické, ale i kolenchymatické živé buňky se mohou navrátit k dělivé funkci (např. hojit rány). Sítkovice listnáčů (také živé buňky), se však již k dělivé funkci vrátit nemohou – pro výkon funkce vodivých drah lýka si rozpustily buněčné jádro

parenchymatické, sklerenchymatické, ale i kolenchymatické živé buňky se mohou navrátit k dělivé funkci (např. hojit rány). Sítkovice listnáčů (také živé buňky), se však již k dělivé funkci vrátit nemohou – pro výkon funkce vodivých drah lýka si rozpustily buněčné jádro

vyspělé sklerenchymatické buňky se mohou navrátit k dělivé funkci (např.hojit rány). Parenchymatické buňky listnáčů (také živé buňky), se však již k dělivé funkci vrátit nemohou – pro výkon funkce vodivých drah lýka si rozpustily buněčné jádro

10. Mezi lesní porosty vzniklé vegetativní výmladností nepatří: *

nepravá kmenovina, pravý les střední, nízký les, střední les, výmladkový les

nepravá kmenovina, nepravý les střední, pravý les střední, nízký les, střední les

nepravá kmenovina, pravý les střední, nízký les, střední les, výmladkový les

11. Objemová produkce a výškový růst je u lesa nízkého (výmladkového) ve 20 až 30 letech: *

zpravidla vyšší než u lesa vysokého, vzniklého generativní cestou

zpravidla nižší než u lesa vysokého, vzniklého generativní cestou

zpravidla stejná než u lesa vysokého, vzniklého generativní cestou

12. Obmýtí lesa nízkého činí: *

zpravidla 60 let, nižší obmýtí nemá smysl. Produkce tohoto hospodářského tvaru ještě nedosáhla kulminace

zpravidla 50 let, v případě jilmu, topolu a vrby je nutno tuto dobu zvýšit alespoň o 10 let

zpravidla 20 - 30 let, v případě jilmu, topolu a vrby je nutno tuto dobu snížit alespoň o 10 let

13. Co je to strukturní probírka? *

obnovní metoda

probírková metoda směřující k homogenním porostům

probírková metoda směřující k strukturně bohatým porostům

14. Dosáhnout vzniku pestrých smíšených porostů s podílem stínsnášejících a světlomilných dřevin, lze: *

časově, prostorově a intenzitou diferencovanými zásahy

holosečí

c) rychlým obnovním postupem při podrostním hospodářském způsobu

15. Co je to kompetice (konkurence)? A jaký má význam v lesních porostech? *

jedná se především o vzájemný vztah stromů a buřeně

jedná se o boj dřevin o světlo, vodu a živiny

kompetici je možno definovat jako vlastnost stromů a lesních porostů odolávat napadení škůdci, např. lýkožrout

Submit

Clear form

Never submit passwords through Google Forms.

This content is neither created nor endorsed by Google. - Terms of Service - Privacy Policy

Does this form look suspicious? Report

Forms