Nejhorším nepřítelem ruské armády je ona sama

Všichni Rusové mezi osmnácti a sedmadvaceti lety musí absolvovat povinnou dvouletou vojenskou službu. Taková je teorie. V praxi si povinné dva roky odkroutí jen každý desátý Rus.

A není se co divit, že se jim na vojnu nechce. Podle ruského ministerstva obrany zahynulo v letošním prvním pololetí při různých incidentech 445 vojáků. Ve 126-ti případech šlo o sebevraždu. Je to skoro devětkrát tolik, než zemřelo za stejnou dobu v Čečensku.

Ruská armáda má - jak se zdá - zcela jasného nejhoršího nepřítele - sebe samu.

Záznamy a záznamy

Armáda se snaží zlákat k profesionální vojenské kariéře stále více lidí. V armádních propagačních klipech nacvičují bojové akce samí zdraví mladí muži. Mluví se tam o hodnotách, jako je kamarádství a čest. Jenže existují i jiné, tajné záznamy o životě v ruské armádě...

Na jednom z tajně pořízených záběrů stojí v řadě několik mladých vojáků, do nichž kopou a bijí je jejich starší kolegové.

Šikana, kdy jsou nováčci systematicky týráni těmi, kteří se blíží ke konci dvouleté služby, není v armádě nic nového. Mnoho důstojníků ji považuje za nepsané právo mazáků a přivírá nad ní oči.

Valentina Melnikovová vede Výbor matek vojáků, který podává zneužívaným vojákům a jejich rodinám pomocnou ruku.

"Voják ani důstojník pro stát nic neznamenají. Klidně ho zabijí, mlátí ho, nebo mu třeba rok odpírají lékařskou péči, pak ho propustí a on zemře doma. Za tohle všechno není nikdo zodpovědný. A bude to pokračovat do té doby, co budou fungovat odvody a mladí muži budou násilně naháněni do kasáren," říká Valentina Melnikovová.

Co dělá s problémem vláda?

Ruská vláda tvrdí, že se problém snaží řešit. Říká to i bývalý velitel Grozného, dnes poslanec za prokremelskou stranu Jednotné Rusko generál Arkadij Baskajev:

"Nemůžu tvrdit, že stát udělal úplně všechno, co bylo v jeho silách, ale aspoň se tímhle problémem zabýváme, a to jak z politického, tak i z ekonomického hlediska. Odsouhlasili jsme zkrácení povinné vojenské služby ze dvou let na jeden rok. To by mělo šikaně udělat přítrž, protože mezi vojáky nebudou tak velké věkové rozdíly. A za druhé, vojáci by měli sloužit v místě svého bydliště. Když spolu slouží lidé ze stejného města, musejí se k sobě chovat přátelštěji, protože vědí, že až z armády odejdou, budou se stále potkávat."

Generál ale připouští, že bude trvat nejméně pět let, než tyto novinky přinesou nějaký praktický efekt. A pak stačí jen jednoduchá matematika. Pokud za uplynulý půlrok zahynulo při incidentech 445 vojáků, pak podle generálových vlastních odhadů zemře do doby, než se situace zlepší, čtyři a půl tisíce vojáků.

Jak se 'vykoupit'

Mnoho mladých Rusů se proto odvodu snaží vyhnout. V činžáku na kraji Moskvy se před odvodovou komisí schovává dvacetiletý, dnes už bývalý student Sergej. Jak vysvětluje, právě vysoká škola je jednou z legálních možností, jak se vojně vyhnout. Pokud se mu ale nepodaří dostat na školu zpět, bude muset najít jiný způsob.

"Většinou potřebujete papír od doktora. Pokud nestudujete a nechcete do armády, jdete k lékaři a přes kamarády nebo jiné kontakty získáte potvrzení, že nejste pro vojenskou službu způsobilý. Je to docela jednoduché a stojí to asi dva tisíce dolarů. Několik mých kamarádů se takhle vykoupilo," říká Sergej.

Druhou možností je takzvaná civilní služba.

Ta je ale dvakrát tak dlouhá než běžná vojna a většinou znamená podřadnou práci prakticky zadarmo kdesi v nemocnici ve městě vzdáleném tisíce kilometrů od domova. Třetí cestou je několikaleté schovávání se před úřady. Ruští politici teď ve snaze zvýšit počet vzdělaných branců debatují o možnosti zrušit výjimku pro studenty na vysokých školách.

Pokud se tak skutečně stane, lze očekávat jediné: armádu potácející se v začarovaném kruhu a více uplácejících a schovávajících se mladých Rusů.

zdroj