Patnácté PEPOUŠovo vlnobití
Datum: 24. 1. 2011
Čas: 19:00 - 20:00
Smysluplné vyučování - co si pod tím představit?
Pomůžete mi vytvořit nějaký stručný seznam, který by charakterizoval smysluplné vyučování?
Osnovy základní školy - jaký přínos jste v nich viděli (jestli vůbec nějaký)?
Jaké jsou vlastně cíle současného vzdělávání? Kam směřujeme?
Projektové vyučování - není to smysluplná záchrana? Jaké klady a zápory přináší?
Vidí ve výuce smysl žáci? Jak se snažíte svou výuku obhájit, jak žáky motivovat?
Skupinová práce - není to budoucí reálná situace v zaměstnání? Jaká jsou pro a proti?
Referáty - jaký mají účel? Může to být završení studijního celku?
Co rozhodně nemá smysl dělat na 1. (2.) stupni? Žáci by se nám vysmáli? Ztratíme autoritu?
Jak přemluvit žáky, když sám/sama nevěřím tomu, že je právě probírané učivo potřebné?
Prolínání učiva různými předměty - jak toho dosáhnout na 2. stupni? Má to smysl?
Pomůže technologie, aby mělo některé učivo smysl? Jak?
Výsledkem učení by měla být znalost nebo dovednost, kterou uplatní v životě, úkolu, při kterém něco vytvářejí sami?
Pokud učitel považuje učivo za smysluplné a důležité do života, mnohem lépe se mu s ním pracuje a tvořivěji jej dokáže žákům přeložit.
Pokud žák považuje učivo za smysluplné a důležité do života, mnohem lépe se jej učí.
Smysl nehledejme v učebnicích, ale v reálném životě žáků/třídy.
Přesně.... Pořád by děti měly vědět, proč se danému učivu učí. K čemu jim to bude v běžném životě.
Ono čím se postupuje výš, tím hůř se občas hledá praktické použití. Bez znalosti napoleonských válek se dá žít v běžném životě docela dobře a násobit mnohočlen mnohočlenem se taky zrovna denně nepoužije.
Myslím, že tak nějak podvědomě si to učitelé těchto naukových předmětů myslí, ale bojí se to přiznat, aby se někdo "nevyškrtl" úplně.
Ale na druhou stranu - by měl ze školy vyjít kulturní člověk s nějakým rozhledem a k tomu patří spousta věcí. Vždycky v takových situacích říkám, že když nic nevím, tak musím všemu věřit. A jsem pak za hlupáka. A pořád hledat na internetu, taky nejde.
Souhlasím, že na 2. stupni je těžké najít to správné PROTO. Mnohdy i učitel si láme hlavu, k čemu to vlastně těm dnešním moderním dětem je. Ale tam, kde je ten význam zřejmý je fajn na něm stavět.
učení pro život, propojení teorie a praxe, aplikace učiva na situace z běžného života
Zápor: Jednodznačné učivo, jednoznačné postupy. Bez špatky prostoru pro tvořivého učitele a zájmy dětí.
Já si myslím, že tvořivý učitel se vždy dokázal pohybovat v souladu s osnovami. Navíc bylo jasné, co musí žák v daném předmětu na konci ročníku zvládnout. Někdy byly příliš náročné, např. v AJ minulý čas už děti na 1.stupni opravdu nejsou schopny vstřebat. Netvrdím, že byly ideální, ale nějaký rámec poskytovaly.
Nezdá se ti, Pavli, že modelový švp je vlastně návrat k osnovám?
To bezpochyby. Je to rukavice hozená do obličeje všem učitelům, kteří trávili hodiny nad svými švp.
Netvrdím, že všechny švp budou dokonalé, ale modelový švp naznačuje, že jsme všichni patlalové a že to někdo musel udělat za nás.
Uráží mě to.
Tak nějak se ukázalo, že věci, na které učitelé poukazovali od samého začátku, se staly skutečností (bohužel).
Asi jinak to ani nemohlo dopadnout.
cituji - tvořivý učitel se vždy dokázal pohybovat v souladu s osnovami - souhlasím, buď chci nebo nechci a o tom to je.
Švp navíc nedostaly ani šanci.
Znalosti nebo kompetence? Testy nebo samostatné uvažování a tvorba?
Jednoznačně volím kompetence, vlastní uvažování a tvorbu. Samozřejmě člověk musí mít slušný základ základních znalostí.
Pan ministr? Myslím, že si sám není jistý a kompetence nebo samostatné uvažování jsou pro něj jen plané fráze tak jako pro spoustu ostatních.
A co volí pan ministr?
Jsi si jistá, že MŠMT také?
Už jsem někde napsala , že učím kvůli pocitu smyslu, ne kvůli ministerstvu. Když začnu ve třídě vysvětlovat, k čemu jim co je, většinou žáci poslouchají a snaží se. Je to jiný smysl, než ten: v testech bude to a to...
To sice ano, ale když čtu o vzorovém ŠVP a návratu k osnovám pro jednotlivé ročníky, tak mě mrazí...
hlavně si říkám, proč se teda každý pachtil se svým švp, když to teď překopírují z jednoho...
Aby zjistili, že na to školy samy nestačí …
To mě taky "potěšilo". Zvláště ta pasáž, že je to modelový program, ale závazný.
Opakovaně měla moje třída slabší výsledky v testech Kalibro než ta vedlejší. Jet o náhoda? Neubližuji dětem, když netestuji kdeco a každý týden?
Mě taky mrazí...
Víš, že taky o něčem podobném uvažuji? Jenže slabší výsledky můžou být způsobeny mnoha faktory. Slabšími žáky, špatnými otázkami v testech. Byl tam třeba úkol: vytvořte knihu o zvířátku? Těžko.
Jsou věci, které bych uvítala kdyby byly řečeny jednoznačně proti vágním RVP, protože v matice jsou věci, které lze pochopit, že se na ZŠ neučí, ale SŠ je pochopili, že se učí. Jinak, ale škoda naší práce. I když. Aspoň nás to donutilo se zamyslet nad obsahem učiva.
ano, v matice bych také byla pro to, aby se jasně řeklo SŠ, co ti děti mohou zvládnou a zvládly a co ne.
Příklad - lomené výrazy - na řadě ZŠ se neučí, ale setkala jsem se reakcí ze SŠ "tak to nás vůbec nenapadlo, že byste neučili"
taky je nemám, ale protože si nejsme jistá, jak to budou vnímat sš, tak se žáky studenty je jedu v odpoledních dobrovolných hodinách
Mylím, že by to pomohlo. A že by bylo fajn, kdyby to pár let zůstalo stejné.
Takové ty navazující předměty - M, ČJ, AJ - to ostatní už by mohlo být volnější. Snad.
Klady: Volnost pro žáka, možnost uplatnění specifických dovedností a znalostí, spolupráce, netušený výsledek.
další klady: práce s informacemi (hledání, třídění, porovnávání...), propojování dosavadních znalostí a děti taková práce baví.
Možnost vyzkoušet si něco "opravdového": jak se prosadím ve skupině, umím komunikovat, máme nějaký výsledek? Kolikrát jste jako dospělá psali doplňovačku na tvrdé a měkké i...
Projekt by měl mít vždy konkrétní výstup. Kde berete inspiraci, aby to nebyl jen projekt pro projekt?
Máte nějaký konkrétní příklad, kdy smysl pochopili i žáci a práce se nadmíru vyvedla?
Nápady vznikají tak nějak samy, většinou po dobrání tematického celku se zamyslím, jak dané učivo lépe procvičím. Zrovna nyní jsme brali obvod, tak na zítřek si dítka donesou měřidla, budou měřit, zapisovat, počítat, porovnávat, převádět jednotky. K tomu si připravím i nějaké slovní úlohy ze života.
Učení by mělo vypadat jako neustálé bádání a hledání. Jde to i na 2. stupni?
Myslím, že problém nastává během sedmičky
Proč?
Puberta? Na tu už nadáváme ve 4. třídě...
To ještě o ní nic nevíte :)
Taky mám ten dojem, jen jsem vždycky viděla chybu u sebe.
od půlky sedmičky do půlky osmičky - nejhorší období
vidím, že máš stejné poznatky .. loni jsem to kolegyni začátečnici říkala .. no nevěřila mi .. teď doufá, že už se z toho její osmáci vyhrabou
Hlavně se to nesmí vzdát, vždycky se dají na něco utáhnout (aspoň sem tam). Troška vyhrožování - už snad zase budou fungovat přijímačky, spousta trpělivosti - postihne je rozsáhlá skleróza a zapomenou skoro všechno, spousta červeného inkoustu ....
Utáhnout jo, ale kde jsou ty nadšené dětičky z šesté třídy, které někdy opravdu pracovaly s takovým zápalem, že přeslechly zvonění. To tahání je otravné a k smysluplnosti má daleko :-(
Na 1. stupni většinou s motivací nebývá problém.
Realita bude stejně tak trochu mimo. Ale myslím si, že idální je, když se vše točí kolem jednoho tématu - probíráme domácí zvířátka, tak s nimi budeme počítat, budeme o nich psát texty, budeme o nich číst. Když to vše završíme projektem, je to dokonalé.
Něco podle hesla: "To by v tom byl čert, aby si to nezapamatovali, když tom meleme téměř každou minutu!"
Což na 1. st. celkem jde ...
já teď šroubuju matiku v šestce na starověký Egypt .. ale to o reálných úlohách moc nejni
Když to jde, tak nacpu látku z jiných hodin, ale možná je to spíš o příkladech, kde chápou smysl. Poleva na dort jako plocha kruhu, místo jakési hliníkové podložky apod.
Asi jsem smíchala hrušky a jabka. Reálné bylo, když probíhaly ZOH a my jsme si o nich povídali, řešili apod.
To v tom prvním příspěvku je spíš integrovaná tematická výuka: http://inapadnik.blogspot.com/2010/05/integrovana-tematicka-vyuka.html
Viděla jsem učebnice na fyziku pro šestou třídu (činnostní učení) a ty jsoknu pěkně napojené na dějipis v šestce - doba železná a kovy - to se mi líbilo
reálné příklady vymyslím ve třídě a do hlavních rolí obsazuju děti :)
když jsme loni měli ředitelku v Kanadě, použili jsme její cestu zpět pro jednu z řešených úloh o pohybu (paní ředitelka se vrací z Kanady, Milan jí chce přivítat a letí jí naproti .. )
Přeskakování není problém, pokud nevadí učivo. Je těžké dělat doplňovačku v češtině z měkkých a tvrdých souhlásek, když ještě ani jedno neprobíráme jen proto, že ten text zrovna vyhovuje. Ale takoví cvoci snad nejsme.
I když proti drobnému předučování nejsem. Už teď si zdůvodňujeme spodobu, i když bude regulérně probíraná až koncem roku. Proč ne?
Plány jsem si už předem takto nastavila a vyhledala - abych četla na téma, které se probírá v prvouce apod.
Taky si upravuji podle sebe, co není v ŠVP přeskočím nebo jen lehce naťuknu. Např. v učebnici máme vyprávění ve slohu rozházené do celé učebnice. Letos beru tak, že jsem si udělala bloky po cca 4-6 týdnech (vyprávění, popis....). Myslím, že se takto lépe dětem zafixují jednotlivé útvary. Není to hop sem a hop tam... Pořád opakujeme a stavíme na tom, co se učili minule.
Ale pak zase třeba celý rok už nic. Myslíš, že jim ty znalosti vydrží?
Myslím si, že rozhodně si zapamatují více než když beru týden osnovu vyprávění, další týden vymýšlíme přídavná jména popis, třetí týden píšeme dopis a další píší vyprávění na dané téma...
Tak jsem i do sešitu udělala souhrnný zápis a pořád se k němu týden co týden vracím. Mají tak lepší představu o celku, nejedná se o jednotlivé izolované poznatky.
U slohu mi taky víc vyhovuje mít několik hodin po sobě. když je to jednou za týden, tak se nic nestihne a do příště všechno zapomenou. Ale já to dost propojuji s literaturou a někdy i s mluvnicí
Přesně tak. Takže máte několik hodin slohu v týdnu? Po sobě?
Já jim v tom dělám dost chaos, už si zvykli mít u sebe sloh i literaturu pořád :-) Mívám víc hodin slohu po sobě a vždycky to nějak souvisí s literárními ukázkami a naopak, v literatuře velice často něco tvoříme.
Já mám sloh 1 hodinu týdně, ale některé věci opakujeme i ve čtení, např. práce s osnovou, vytvoření osnovy, sepsání krátkého příběhu k osnově, práce s obrázkovou osnovou, tvoření rozvitých vět, popis postavy apod.
Malé děti neumí potlačit svou osobnost a spolupracovat, musí se to učit.
Starší (4. - 5. ročník) začínají chápat výhody spolupráce.
Žáci druhého stupně najednou zapomínají na vše, co jim šlo na 1. tupni. Proč?
protože už skupinově moc nepracují
jedou víc po vlastní ose - stávají se z nich sóloví hráči, kteří se snaží prosadit sami za sebe
ano, skupinové práce je málo, sezení v kruhu ještě méně a pak jim velmi dlouho trvá přeorientovat se.
Než přeskupím třídu, než se přetahají židle a pak zase nazpět, tak moc času na práci ve skupině nezbude.
A co takhle si domluvit 1 den v týdnu, kdy se začíná aktivitou v kruhu. Děti by si vytvořily kruh už o přestávce?
Přeskupování třídy se dá zamzit vhodným rozvržením. Např. mám lavice nastavené jakoby do čtverce, říkám tomu 4 hnízda (do tvaru písmene L) po šesti, uprostřed mám jen 2 lavice, které jednoduše se dají dát bokem a mám krásně vlekou plochu třídy k dispozici.
No jo, ale tahle kolgyně co učí přede mnou to takhle nechce, ta co učí po mně, by to zase chtěla jinak. Na II.stupni je s tím potíž. Jednoznačně je to o lidech. Ale na druhou stranu v matice se se skupinovou prací daleko nedostanu.
Na II. stupni to je opravdu problém a třídy jsou nastaveny klasicky, protože jinak to vždy někomu nevyhovuje.
A co přesuny celé třídy do místnosti, která je už nějak postavena nastálo?
nemáme volnou třídu s alternativním uspořádáním lavic.
Nápodobně.
já si alternativně postavila část lavic v interaktivní učebně - je tam víc lavic než je maximum dětí, které tam chodí .. no ... někomu to vadilo
Špatně. Nedaří se mi to, jak bych chtěla. "Naštěstí" jsou hlučnější některé běžné hodiny, takže se to ztratí.
ano, je toho hluku dost. dneska zrovna jsem jednu hlučnou hodinku absolvovala. A pak si říkám, že je to pro mě spíš za trest. Ale na druhou stranu se nechci jen tak vzdávat. Chci, aby si jinou práci žáci zkoušeli. Ale nevím, zda to bude mít opravdu efekt.
Vyzkoušela jsem pro ty své Hlukoměr na interaktivní tabuli. V podstatě spočívá ve stupnici hluku, kterou podle svého uvážení vybarvuji - čím víc vybarvených koelček směrem nahoru, tím hlučněji.
Chvilku to fungovalo, akorát, že všichni ztichli a koukali na Hlukoměr, takže nidko nepracoval.
Klid byl, práce nikoli :-)
Při skupinové práci vyhlásím kritéria podle kterých se hodnotí. Většinou je to správnost, jindy spolupráce, hledání informací... Ale VŽDY hodnotím i práci ve skupině (zda pracují děti tiše). Pokud toto nesplní, má celá skupina o stupeň horší známku. Takže je v jejich zájmu, aby jim to ve skupině nikdo nekazil.
Referáty považuji za zajímavou možnost jak shrnout učivo a procvičit strategie učení, které se tak běžně nepoužívají.
Tedy pokud se opravdu jedná o referát a ne jen kopírování a tisk z Wikipedie.
Jen mám ještě rezervy v dalším využití takové žákovské práce. Používáte někdo dál?
Ano a začala jsem obráceně. Zadávám je předem a pak je využívám průběžně při výkladu. Teď jsou to zrovna glogy, které rádi dělají a dobře vypadají. Stále méně mám ráda dlouhé referáty, protože stejně netuší co v nich mají.
Glogy místo klasicích prezentací? To zní pěkně!
Odkaz pro neznalé: http://edu.glogster.com/
Až bude vše hotovo, tak ukážu :) Zrovna dneska jsem v dějepise v průběhu výkladu 2 glogy vytáhla a "jela" podle nich.
Předem si je kontroluješ?
Projedu si je.
zadávala jsme glogy při informatice tak, aby je děti mohly použít na referát v jiném předmětu .. potíž je, že koelgyně pak najednou trvá na powerpointu
Po domluvě jsem dělala prezentace apod pro jiné předměty, postupně přestávám, protože pak je už nikdo nepoužil ani nezhodnotil z hlediska přemětu.
Zadávám ve 4. ročníku 1 referát na knihu (doporučení četby pro spolužáky) a 1 referát do Hv. Další si mohou připravit kdykoli na jakékoli téma. Předem máme stanoveno, jaké body má referát mít a kritéria hodnocení.
používala jsem s devítkou geoboardy pro modelování funkcí .. byli horší než šesťáci se kterými s geoborady řeším osovou souměrnost
Gumičky létaly všude?
tak nějak + likvidace špejlí + drnkání na gumičky .. měla jsem chuť je těma deskama pohladit po zadku :)
špejlí dopředu? :)
hřebíkama
To by mě tedy zajímalo. Takové vedlejší věty účelové a určování slovesných tříd....
U slovesných tříd tedy nevím, k čemu to je. Na jednotlivé vzory by se snad dalo poukázat proto, že představují vzor pro určité tvary slovesa, na které si mají dávat pozor a třeba si je umět vyhledat ve slovníku.
U příčinných a účelových vět se mi to zdá jasnější: žáci musí pochopit a nalézt různá vyjádření příčiny, účelu (následku)... v textu, dokázat vytvořit obecnou kategorii (např. příčiny 2. světové války), aniž by v odborném textu byly nadpisy + umět zapsat nebo zakreslit zápis příčin.
Nepřišla jsem ale na to, jaký je smysl doplňku. (?)
Písemné dělení dvojciferným dělitelem...
Jeden z nejoblíbenějších mučících nástrojů: Zadat žákovi 6-ti ciferné číslo a děl dvojciferným. O zábavu na další půl hodiny postaráno a žáček je hodný.
Dělení dvojciferným číslem bylo na zš mučením i pro mě :-)
Písemné odčítání je taky někdy pro děti neřešitelný problém, zvláště s pěti a více ciframi.
A nesmyslný - použily jste někdy někdo takové počítání bez kalkulačky?
Nestačí pro pochopení principu umět počítat trojciferná čísla?
Neumím být přesvědčivá a poznají to. Takže nejdřív musím přesvědčit sebe, že má smysl. A pokud je fakt zbytečné, tak dělám rychlý průlet. Teď jsme vzájemnou polohu 2 kružnic zvládli za hodinu s pomocí Geogebry, vydrželi jsme to všichni.
Myslím, že svým deváťákům jsem to řekla přímo: doplněk prostě až takový smysl nemá, ale něco o něm vědět budou. I když možná by se dalo vyjít z definice doplňku a najít nějaký literární text, kde by odhalení doplňku pomohlo pochopit text. Ale zatím jsem nic takového nenašla.
Takže něco jako "milosrdná lež"?
Líbí se mi "rychlý průlet" - prostě splnit a pryč od toho.
U těch kružnic se zavádí "středná", odvozují se různé vztahy a pak už to nikdy neuvidí. Navíc komu "je dáno", tak vše vidí, komu není, tak si to do hlavy možná nasouká na písemku a zase vypustí.
To asi ne. (milosrdná lež) S tím průletem máš pravdu.
Pomocí švp? Zrevidovat obsahovou část? Nehrozilo by pak zkrácení hodin?
já jsem na začátku roku dostala do ruky "seznam", co se mají naučit podle švp a sama jsem si to roztřídila do měsíců a hodin. Takže jsem si to mohla trochu upravit. Ale nevím, zda je to i u ostatních.
Když jsem měla učit IT v osmé třídě, prošla jsem si švp a s vyděšenou tváří letěla za vedením, že polovina z toho mi vůbec nic neříká. Svolali jsme předmětovou komisi, navrhla jsem co vyškrtnout popř. nahradit... Vyšlo to.
Pokud to na mne neřeknete, tak jsem si sepsala sama ŠVP a učím tak nějak přibližně. Vím, co je mám naučit, ale tak různě to pružně prokládám a nějaké věci jsem tam sepsala, protože tam být musí, ale nejsou vůbec k ničemu a řeším je právě "průletem". No řekněte, když jsem psali ŠVP, kde byli sociální sítě a Web 2.0 aplikace?
Přesně tak. O blogování jsem se rozhodla před měsícem. Taky není v ŠVP.
Souhlas.
Možná časem pochopíme, že by měl být švp přeci jen obecněji popsán. Největší chyba byla, když si tam někdo napsal - září: projekt Podzim; říjen: Projekt: Listí apod.
Takhle to nemáme, ale speciálně obsah předmětů kolem počítačů zacházel už v RVP do nesmyslných podrobností.
Přesně u nás taky. Oni jsou ti "ajťáci" nějací posedlí, či co?! :-)
u volitelné informatiky doplňuju průběžně to, co zajímavého potkám ..
Myslím, že u nás hodně učitelů volí témata podle učebnic. Já se snažím hledat smysl, pokud se mi zdá něco důležitější a dá se to použít ve slohu nebo v literatuře, zůstávám u toho učiva déle. Pak si přehodím učivo, které nestihnu, do dalších ročníků.
Jsem ochotna některé učivo v učebnici přeskočit nebo vysvětlit naprosto jinak.
Ale souhlasím s Tebou - mnohé paní učitelky jinak učit neumí - prostě jednou podle učebnice. Ještě stále přetrvává názor, že co je v učebnici, tak to je povinné.
U nás teď máme s tímhle velké problémy. V ŠVP máme zeměpis jinak než je v učebnicích - tak aby se postupovali od známého (ČR) ke vzdálenému, aby když probírají Egypt měli tušení, že je v Africe a pod. Jenže....v učebnici je to jinak! To se přece nedá učit, to se bude muset předělat!
já zase učebnice mam celkem ráda, teda spíš tu na zeměpis, protože jej učím, ale nemám na něj aprobaci. Tak jsem ráda, že mám vodítko v tom, co je asi dobré jim říct a co není nutné. Ale je škoda, že žáci nemají stejnou novou knihu jako já. Ale matiku s knihou učím mnohem méně!
To ano, ale není to dogma. NIkdo neřekl, že nemůžeme nejprve probrat kraj Praha, když v něm žijeme, a nepřeskočit kraj Jihomoravský a nechat si ho na případný průlet.
dneska jsem jedné známé doporučovala Lukášův blog .. byla nadšena a doporučila ho dál na FB .. nestačily jsme se obě divit, jaké názory panují mezi studenty VŠ o tom, co je třeba učit ... bylo to v duchu článku z BL
Moc mě mrzí, že nevím, co se probírá v jiných předmětech - myslím reálně probírá. Třeba by se při troše domluvy podařilo učivo rztřídit do předmětů a nemuseli bychom plakat, že to nestíháme probrat. Teď mám na mysli fyziku a počasí - teplá studená fronta a tak a zeměpis, tam se to bere taky, dokonce ve stejném ročníku.
Je hrozně fajn mít v jednom ročníku dějepis a češtinu, to se krásně využívá :-)
Smysl určitě má, ale jak toho dosáhnout netuším. Asi je to hodně o lidech. Beru v osmičce sex. výchovu a předběhli jsme přírodopis a kolega je rád, že jsem udělala kus práce za něj. Možná, že někdo jiný by chtěl svůj vlastní odborný výklad přírodopisný a dělal by vše znovu.
Pravidelné schůzky - u nás byla jeden čas situace, kdy se někteří vyjadřovali, že nedostatečně komunikujeme. když jsme dnes odpoledne chtěli komunikovat na společné schůzce, několik lidí nepřišlo vůbec, další od 10 - 15 minut později, že na to zapomněli ... Tak fakt nevím.
Když to půlku lidí nezajímá, tak nepomůže nic. Zapomenou nebo si přinesou opravu sešitů, aby neztráceli čas ....
Pokud nemá učivo smysl, pak mu nepomůže ani svěcená voda. Pak je to jenom nesmysl vylepší obrázky, aby bylo stravitelnější, ale smyslu nepřidá.
Čekala jsem podobnou odpověď :-)
Myslela jsem, že by třeba nudnému (ale potřebnému) učivu mohla technika dodat trochu šmrnc - třeba slohu nebo tak.
Na to jsem právě myslela. Dnes když jsem se ptala sedmáků, nikdo nic neříkal. Šesťákům se taková práce s blogem a nástěnkou nebo story starters líbí víc.
Psala jsem to sice k Pavlíně do komentářů, ale zopakuji. Ukazovala jsem kolegyni blog. Takže už překládá to anglické udělátko na témata a asi mne čeká zřizování blogu. Nejdřív prostuduje ten váš :)