8.2.2011

Ve studiu na vysokých školách pokračuje nejvyšší podíl absolventů středních škol za posledních deset let

Podíl absolventů maturitních oborů hlásících se k dalšímu studiu stále narůstá, i když už ne tak rychle jako v minulých letech. Přitom nejvíc jich jde studovat ekonomické obory. Podrobnou analýzu zájmu absolventů různých typů středních škol i oborových skupin a jejich úspěšnosti u přijímacího řízení představuje Národní ústav odborného vzdělávání v publikaci Přechod absolventů středních škol do terciárního vzdělávání, která vyšla v rámci národního projektu VIP II – Kariérové poradenství.

Počet studijních míst na vysokých školách se v posledním desetiletí výrazně zvyšoval. „Ke studiu na vysokých školách se hlásí 80 % absolventů maturitních oborů středních škol a přijato je 63 % absolventů těchto oborů, což je nejvíce za posledních deset let,“ uvádí autorka publikace Michaela Kleňhová o situaci ve školním roce 2009/2010.

Zájem o studium na vysokých školách, volbu oboru i úspěšnost u přijímacího řízení výrazně ovlivňuje typ střední školy, kterou mladí lidé absolvovali. Zatímco gymnazisté se díky rozsahu všeobecných znalostí hlásí na široké spektrum oborů, absolventi lyceí a  středních odborných škol v dalším studiu většinou navazují na obor studovaný na střední škole.

Zájem absolventů o studium na terciární úrovni stále narůstá

K dalšímu studiu se hlásí prakticky všichni absolventi gymnázií, v roce 2009/10 bylo na vysoké školy přijato 95 % z nich, na vyšší odborné školy 3 %. Za poslední čtyři roky významně vzrostl podíl absolventů lyceí hlásících se k vysokoškolskému studiu. Zatímco v roce 2006/07 činil 81 %, o tři roky později to bylo již 89 %. Ve studiu na vysoké škole pokračuje 77 % absolventů lyceí, ve studiu na VOŠ 5 %.

Zvyšuje se i podíl uchazečů z řad absolventů maturitních oborů středních odborných škol (SOŠ). V roce 2009/10 se k dalšímu studiu hlásilo celkem 77 % absolventů SOŠ, přičemž na vysoké školy podalo přihlášky 72 % a na VOŠ 15 % (vyšší součet je dán skutečností, že někteří absolventi se hlásí jak na VŠ, tak na VOŠ). Celkem bylo ke studiu na vysoké škole nebo VOŠ přijato 63 % absolventů středních odborných škol, na trh práce, případně do jednoletého pomaturitního studia jazyků, jich přímo po maturitě vstoupilo 37 %.

Zájem o terciární vzdělávání narůstá i u absolventů maturitních oborů s odborným výcvikem (dříve maturitních oborů SOU). V roce 2009/10 se k dalšímu studiu hlásilo

40 % z nich, přičemž 9 % podalo přihlášky na VOŠ a 35 % na vysoké školy. Celkem bylo ke studiu na terciární úrovni přijato 31 % absolventů těchto oborů.

Nejméně se k dalšímu studiu hlásí absolventi nástavbového studia, ale i jejich podíl se zvyšuje. V posledních čtyřech letech podávalo přihlášky ke studiu na vysoké škole 18 až 23 % absolventů nástavbového studia, na VOŠ se hlásilo 8 %. Ve studiu na terciární úrovni ihned po maturitě pokračuje 19 % absolventů nástavbových oborů, na trh práce jich odchází 81 %.

Obrázek: Úspěšnost absolventů středních škol při přijímacím řízení ke studiu na terciární vzdělávací úrovni 2009/10

Úspěšnost absolventů SOŠ v přijímacím řízení na vysoké školy se zvyšuje      

Nejúspěšnější zájemci o studium na vysokých školách pocházejí z řad absolventů gymnázií a lyceí. Důvodem úspěšnosti gymnazistů je jejich kvalitní všeobecná příprava a skutečnost, že jde obvykle o žáky s velmi dobrými studijními předpoklady.

Také absolventi lyceí jsou v přijímacím řízení úspěšní díky velkému rozsahu všeobecných znalostí, jejich výsledky navíc ovlivňuje i fakt, že se většinou hlásí ke studiu oborů obdobného zaměření, jaké studovali na střední škole. Úspěšnost absolventů maturitních oborů středních odborných škol se v přijímacím řízení na vysoké školy stále zvyšuje, ze 70 % v roce 2006/07 vzrostla na 77 % v roce 2009/10. Nejvíce úspěšní jsou absolventi skupiny oborů Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (88 %), Strojírenství a strojírenská výroba (87 %) a Stavebnictví, geodézie a kartografie (86%). Důvodem jsou jednak jejich solidní znalosti z matematiky a fyziky a dále fakt, že technické VŠ, kam se tito absolventi většinou hlásí, uchazeče často přijímají bez přijímacích zkoušek.

Z maturitních oborů SOŠ jsou u přijímacího řízení na vysoké školy nejméně úspěšní absolventi zdravotnických oborů (52 %), absolventi z oborové skupiny Pedagogika, učitelství, sociální péče (58 %) a uměleckých oborů (60 %). Nižší úspěšnost je v tomto případě dána především vysokým převisem poptávky na zdravotnických, pedagogických a uměleckých oborech vysokých škol, kam směřuje většina výše uvedených uchazečů.

Nepříliš úspěšní jsou při přijímacím řízení ke studiu na vysokých školách také absolventi nástavbového studia. V posledních letech se podíl přijatých uchazečů pohyboval v rozmezí 61 až 67 %, v roce 2009/10 činil 66 %. Nejvyšší míry úspěšnosti i zde dosahují absolventi technických oborů, kteří se hlásí ke studiu na technické fakulty. V absolutních číslech se v případě absolventů nástavbového studia jedná o nejmenší skupinu absolventů pokračující ve studiu na vysokých školách.

Třetina se hlásí na ekonomické obory  

Nejvíc absolventů středních škol se hlásí ke studiu ekonomických oborů (33 %), pedagogiky, učitelství a sociální péče (16 %) a sociálních věd (12 %). K dalším velmi žádaným patří právnické obory, filozofické vědy a obory zaměřené na informatiku. Úspěšnost uchazečů v přijímacím řízení klesá s narůstající poptávkou a zároveň je silně ovlivněna typem předchozího studia na střední škole a jeho oborovým zaměřením. Nejvyšší šance na přijetí je na technických oborech vysokých škol.

V přijímacím řízení na ekonomické obory si v roce 2009/10 nejlépe vedli absolventi lyceí (79 % úspěšnost), následovaní absolventy gymnázií (75 %) a absolventy ekonomických oborů středních odborných škol (73 %). Na opačném konci žebříčku skončili naopak absolventi zemědělských a lesnických oborů (45 %) a oborů pedagogických (46 %).

Nejvyšší úspěšnosti u přijímacích zkoušek na obory z oblasti pedagogiky, učitelství a sociální péče dosáhli absolventi gymnázií (67 %) a lyceí (62 %), úspěšnost absolventů pedagogických a sociálních oborů činila (52 %). Nejhůře si u přijímacího řízení na výše zmíněné obory vedli absolventi zdravotnických oborů (33 % úspěšnost) a oborů z oblasti práva, právní a veřejnosprávní činnosti (35 % úspěšnost).

Obrázek 36: Podíly absolventů vybraných skupin oborů odborného vzdělání středních škol, kteří se hlásí ke studiu na vysokých školách podle toho, zda v r. 2009/10 byli či nebyli přijati

Úspěšnost uchazečů o studium oborů z oblasti lékařských, sociálních a právních věd je celkově nižší, v daném pořadí oborů dopadli nejlépe gymnazisté (49 %, 41 % a 35 % úspěšnost). Uchazeči o studium lékařských věd z řad absolventů lyceí uspěli z 18 %, absolventi zdravotnických oborů SOŠ jen ze 3 %.

Šance na přijetí ke studiu oborů z oblasti psychologie a umění, kde je největší převis poptávky, je velmi nízká. Při přijímacím řízení na psychologii bylo přijato 15 % zúčastněných gymnazistů a po 5 % absolventů lyceí a pedagogických oborů. U uměleckých oborů dosáhli nejvyšší úspěšnosti absolventi uměleckých středních škol

(36 %), z gymnazistů uspěl jen každý pátý.

Ke studiu na VOŠ se hlásí více než dvě třetiny absolventů zdravotnických oborů

Zájem o studium na vyšších odborných školách v posledních letech klesá. Pro většinu absolventů středních škol je spíše jen alternativou v případě nepřijetí na vysokou školu. Výjimku tvoří absolventi zdravotnických a pedagogických oborů, kteří se vzhledem ke změně kvalifikačních požadavků pro výkon zdravotnických a některých pedagogických profesí snaží dosáhnout vyššího vzdělání.

Podíl absolventů zdravotnických oborů hlásících se ke studiu na vyšší odborné školy v posledních letech významně vzrostl. Zatímco v roce 2006/07 projevilo zájem o studium na VOŠ 44 % absolventů těchto oborů, v roce 2009/10 už to byly více než dvě třetiny (63 %). Úspěšnost uchazečů z řad absolventů zdravotnických oborů u přijímacího řízení na VOŠ činila ve stejném roce 79 %.

Další skupinou absolventů s poměrně velkým zájmem o studium na vyšších odborných školách jsou absolventi pedagogických oborů středních škol, v roce 2009/10 jich bylo na VOŠ přijato 20 %. Naopak nejméně se na vyšší odborné školy hlásí absolventi gymnázií, v témže roce podala přihlášky na VOŠ jen 4 % z nich.            

Rádi zodpovíme Vaše dotazy

Ing. Jiří Vojtěch, vedoucí oddělení analýz potřeb trhu práce NÚOV

e-mail: vojtech@nuov.cz, tel.: 274 022 321

Zoja Franklová, tisková mluvčí NÚOV,

e-mail: zoja.franklova@nuov.cz

Tel.: 274 022 112, mobil: 724 652 240

Národní ústav odborného vzdělávání

Weilova 1271/6

102 00 Praha 10

tel: 274 022 111

**Národní projekt VIP kariéra II – kariérové poradenství řídí MŠMT, jeho partnerem je Národní ústav odborného vzdělávání a spolufinancuje ho Evropský sociální fond a státní rozpočet ČR.