TREKING CHRUDIM
odbor klubu českých turistů Chrudim
pořádá vlakový výlet do oblasti
Č E S K Ý R Á J
Přes zříceniny hradů Kumburk a Bradlec do Jičína
Termín konání: sobota 16.10.2021
Odjezd: vlakem v 6:35 (sraz 6:20) od hlavního nádraží ČD v Chrudimi (náhradní autobusová doprava do Rosic nad Labem) tam přestup na rychlík do Staré Paky (příjezd 8:24)
Pěší trasa: základní trasa 19,5 km, lze zkrátit na 13 km (příp. 16 km)
Stará Paka žst. po žluté TZ Stará Paka [1] rozc. (0,5 km) dále po zelené TZ Skalka pod Kumburkem (4,5 km) po červené TZ zřícenina hradu Kumburk [2] (5,5 km) stále po červené Klepanda (možnost občerstvení – 7 km) dále po modré TZ zřícenina hradu Bradlec [3] (8 km) stále po modré TZ do obce Železnice [4] (možnost občerstvení – 11,5 km) po červené + zelené TZ k Železnice žst. (13 km – možnost zkrácení a nastoupení do vlaku) dále po červené TZ Zebín [5] (15 km) stále po červené Valdštejská lodžie [6] (16,5 km – možnost občerstení, možnost zkrácení a nastoupení do vlaku) stále po červené na Valdštejnovo náměstí do centra Jičína (18,5 km) po žluté TZ k železniční stanici (19,5 km).
Návrat: vlakem z Jičína odjezd 16:33 (v případě kratších tras Železnice odjezd 16:25, případně Jičín zast. odjezd 16:27), přestup v Hradci Králové a v Rosicích nad Labem, příjezd do Chrudimi 19:20.
Cena zájezdu: jízdné dle tarifu ČD (dospělý 110 Kč /cesta, případně je možné koupit celodenní skupinovou jízdenku IREDO pro 5 osob za 350 Kč, senioři 27Kč/cesta )
Přihlášení – u vedoucího zájezdu - Radek Vaško– tel. 776 808 679 do pondělí 11.10.2021
(nebo e-mailem: radek.vasko@seznam.cz)
Výlet se koná pouze při účasti nejméně 5 osob.
Místopis
[1] Stará Paka
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1357. Dnes je Stará Paka především železničním uzlem, kde se kříží železniční trať Pardubice - Jaroměř - Liberec s tratí Chlumec nad Cidlinou - Trutnov; dále z ní vychází regionální trať Mladá Boleslav - Stará Paka.
[2] zřícenina hradu Kumburk
Hrad Kumburk založili okolo roku 1300 příslušníci mocného rodu Hronoviců. V roce 1406 hrad kupuje Jan Krušina z Lichtenburka (1410), vlastník hradu a zboží Opočno, nejvyšší purkrabí Pražského hradu a hejtman Svídnického knížectví. Jan následujícího roku zemřel a hrad převzal nejstarší z jeho 3 synů Hynek. Hynek Krušina z Kumburku byl velkým příznivcem husitů, patřil mezi 425 českých pánu, kteří podali protest proti upálení Mistra Jana Husa. Osudy hradu a panství Kumburk po několik let nejsou známy. Proto nevíme, kdy a jak jej získal pan Jan Žehušický z Nestájova (1520), pán na Žlebech u Čáslavi a Tupadlech u Mělníka. Později hrad přešel, opět neznámo kdy a jak, na Bartoloměje, knížete Minsterberského - vnuka českého krále Jiřího z Poděbrad. Roku 1529 drželi Kumburk již Trčkové z Lípy. Roku 1607 z neznámých příčin hrad prodávájí za 84 000 kop českých grošů i s městem Jičínem panu Zikmundu Smiřickému ze Smiřic. Od té doby přestal být Kumburk definitivně využíván jako obydlí majitelů panství, pomineme-li známou příhodu, kdy Zikmund Smiřický věznil svou dceru Elišku Kateřinu na Kumburku mezi léty 1609 - 1620, pro milostné pletky s nízkým člověkem. Vysvobodil ji její pozdější manžel Oto z Vartemberka (zvaný kulhavý), jenž se zmocnil hradu. Po bitvě na Bílé hoře došlo ke konfiskaci majetku Smiřických, v jeho držení se uvázal Albrecht z Valdštejna nejdříve jako poručník Hynka ze Smiřic, později jako právoplatný držitel. Panství Smiřických s městem Jičínem bylo základem pozdějšího Frýdlantského vévodství, které založil Albrecht z Valdštejna. V době třicetileté války se hradu zmocnili Švédové, kteří jej využívali jako opěrného bodu. Po třicetileté válce byly hradu, podobně jako dalším, z rozhodnutí císaře Ferdinanda III. roku 1658 pobořeny jeho hradby a zanechán osudu. Dnes je areál památkově chráněný a v pozůstatkách věže je vybudována vyhlídková plošina.
[3] zřícenina hradu Bradlec
Poměrně rozsáhlá zřícenina hradu Bradlec ze 13. století se nachází na zalesněném čedičovém vrcholu. Stavba využívala přirozené obrany skalních suků, mezi kterými se vlastní hrad nacházel. Hrad byl dobyt za husitských válek, střídal majitele a od 16. století je uváděn jako pustý. Dodnes se dochovaly zejména zbytky čtyřhranné věže, několik zdí a valů. Nejzajímavější je „okno“ ve věži. To představuje vchod do věže, který se díky zvětrávání změnil do dnešního tvaru. Bradlec je opředen celou řadou pověstí potuluje se zde prý Bílá paní či přízrak zlého rytíře. V podzemní chodbě, která spojovala Bradlec s tvrzí nad Železnicí, prý také čeká na svého objevitele velký poklad.
[4] Železnice
Lázeňské městečko se zajímavými domy okolo náměstí, tvořícími jedinečný empírový urbanistický útvar. Po velkém požáru v roce 1826 byla Železnice obnovena v jednotném klasicistním stylu podle plánů stavitele Jana Hertnera. Tato zástavba se z větší části dochovala do dnešní doby a tvoří jedinečný empírový urbanistický celek. Díky tomu bylo historické jádro Železnice prohlášeno v roce 1990 Městskou památkovou zónou. Většina domů má štukovou výzdobu opožděného klasicismu. Naleznete zde i roubené chaloupky z konce 18. století.
[5] Zebín
Výrazný čedičový kuželovitý vrch Zebín dosahuje výšky 399 m. Je zde kostel ze 14. století, za ním na svahu je dřevěná zvonice, na vrcholu se nachází barokní kaplička sv. Maří Magdalény. Na přelomu 12. a 13 stol. byl na jeho vrcholu vybudován hrad, jenž se na krátkou dobu stal také hlavním jičínským sídlem Albrechta z Valdštejna. Z vrcholu je krásný rozhled po celé jičínské kotlině, za příznivého počasí můžete vidět Valdice, Kumburk, Mlázovický chlum, Veliš, Velišský hbřet, Prachovské skály, Kozákovský hřbet, Tábor či Bradlec. Na jihozápadní straně kopce je opuštěný starý lom, kde se v hornině nacházejí uzavřené bloky porcelanitu.
[6] Valdštejnská lodžie
Valdštejnská lodžie je unikátní raně barokní památka v blízkosti města Jičína, kterou nechal v letech 1627-1632 stavět vévoda Albrecht z Valdštejna po italském vzoru. Do okolí se otevírá mohutnými arkádami s velkolepou terasou. Patří do rozsáhlejšího komplexu, který dnes kromě ní tvoří také dvůr s hospodářskými budovami a rozsáhlý park Libosad s grottou. Celý areál se nachází na úpatí malebného čedičového kopce Zebína. Je součástí Valdštejnovy barokní komponované krajiny – navržené krajinné osy, spojující sakrální stavby, krajinné dominanty a město Jičín. Z Jičína do Lodžie vede čtyřřadá lipová alej, která je dlouhá téměř dva kilometry. Valdštejnská lodžie měla být pýchou celého krajinného celku, ale bohužel se smrtí vévody skončila i realizace okázalého a nadčasového snu. Nevhodné stavební úpravy a také následná devastace zapříčinily to, že Lodžie byla dlouhodobě vnímána jako nevyužitelná a neekonomická zchátralá stavba. Dnes se využívá ke konání kulturních akcí.