11.8.2024

Komentář správce schránky důvěry:

Tento vzkaz se vyjadřuje ke zprávě z 21.9.2023. Nutno podotknout, že to, co se psalo v tomto vzkazu, se neprokázalo. Ukázaly se však jiné souvislosti a události, kterým jsme se nadále věnovali. Pracovali jsme jak se synem, kterému bylo ublíženo, tak se svědky, s účastníky, kteří se chovali nevhodně, i s týmem vedoucích. S týmem vedoucích jsme také rozebrali, co se dělo, a nastavili jsme mj. preventivní opatření a řešili jsme, jak dbát na vztahy mezi účastníky a jejich psychickou pohodu a bezpečnost. Ti, kterých se to týkalo, byli informováni o výsledku řešení.

Pisatelka prvního vzkazu nám po chaloupce v roce 2024 poslala tento vzkaz a přála si, abychom jej publikovali:

Vzkaz:

 

Zhruba před rokem jsem se skrze schránku důvěry svěřila s příběhem mého syna, který z jedné z loňských chaloupek přijel ve velké psychické nepohodě. Z jeho tehdejších reakcí se dalo vyčíst, že příčinou této nepohody bylo do značné míry to, jak se k němu některé děti chovaly. (Vzkaz je možné číst níže).

Tento příběh má dobrý konec, respektive dobré pokračování. Vedení střediska celou věc nenechalo být: během důkladného šetření ohledně toho, co se na chaloupce vlastně dělo (které nebylo pro nikoho příjemné) se kromě jiného ukázalo, co je třeba na podobných akcích zlepšit a čeho si všímat, aby se na nich všichni cítili dobře. Syn tak mohl jet na chaloupku i letos a vrátil se z ní v pohodě a spokojený. VELKÉ DÍKY SALESIÁNSKÉMU STŘEDISKU I VEDENÍ CHALOUPKY!

21.9.2023

Vzkaz:

Vzkaz je se souhlasem pisatele anonymizovaný. Vzkaz byl zaslán 17.9., stejný den byl také přečten správcem schránky důvěry, který popsanou situaci začal okamžitě řešit s vedením střediska i s pisatelem vzkazu. Odpověď na tento vzkaz je tak určena spíše širší veřejnosti. S pisatelem vzkazu jsme nadále v kontaktu.

Moc zdravím, tento vzkaz píšu za svého syna *****, který se zúčastnil chaloupky ********. Snad nevadí, že nejsem přímý účastník chaloupky, když napíšu za něj, co se tam dělo z jeho pohledu a také z pohledu jeho kamaráda. Jsou to věci dost neradostné, oba kluci se mi s nimi svěřovali postupně a dost obtížně a myslím, že by v sobě nenašli odvahu napsat do schránky důvěry přímo. I proto píšu za ně.

***** na té chaloupce zažil několik - možná docela hodně - situací, v nichž se k němu někteří kluci chovali opravdu hnusně. Nejhorší zážitek, s nímž se mi svěřil, bylo, když ho v koupelně pár kluků obstoupilo a začali ho mlátit ručníky - údajně proto, že si nepřestal zpívat, i když mu ostatní říkali, ať toho nechá. A pak se tam vícekrát stalo, že se mu za něco posmívali - z vyprávění jsem pochopila, že většinou k tomu žádný zvláštní důvod nebyl, prostě ho kluci už na předchozích chaloupkách otipovali jako někoho, kdo je "divný", kdo "není jako my", a proto je v pohodě si z něj dělat legraci, a "čím víc nás bude, tím líp". (Ostatně, když některé z nich potkal po 14 dnech v kostele, ušklíbali se na něj, jen co ho viděli - u toho jsem přímo byla...). Údajně i některé hry vypadaly tak, že se ostatní domluvili na tom, že budou proti němu. Takže se teď za ***** ptám - co se s tím dá dělat?

Když jsem se o tom bavila s jednou z maminek, řekla mi, že "to jsou přece kluci a občas se mezi sebou musejí srovnat, a někdy to má i fyzickou podobu", a že "je to u nich doma běžné." Ale pokud se více kluků sesype vždy na toho jednoho, může to dopadnout jinak, že toho jednoho zdeptají?

A teď ještě pár slov už jen za sebe jako za ********* maminku:

***** je "svůj", má svůj způsob projevu a chování, které občas není stejné jako u jeho vrstevníků. Dospělí s tím obvykle nemají problém, dětské kolektivy trochu ano (i když ne všechny). Ale až do letošní chaloupky se s těmito problémy ***** vždy nějak srovnal.

Také bych ráda upozornila na to, že i když je ***** v něčem "divný" a je to s ním někdy náročnější, tak tím ostatním neubližuje - což už se nedá říct o těch, kteří se mu posmívají či si jinak dokazují, že oni jsou ti "lepší".

***** na chaloupky jezdil moc rád. Ale letos jsem si z ní odvážela zcela vykolejené a psychicky "rozbité" dítě, které jsem až do konce prázdnin dávala dohromady a které ještě teď není úplně v pořádku. To, co se na chaloupce dělo a s čím se dosud nesrovnal, mě bolelo a bolí za něj. Napadá mě spousta věcí, jak se tomu dalo vyhnout nebo jak se to dalo zmírnit, ale nebyla jsem tam a nechci soudit. Věřím, že organizátoři se snažili s tím něco dělat a možná i lecčemus zabránili. Ale zároveň vidím, že to nestačilo.

A kromě toho, že se obávám, jak to s ***** bude dál (mj. zvažuji odbornou pomoc), mě nenechává chladnou pomyšlení, že kromě přenádherných myšlenek a o tom, jak má Bůh všechny stejně rád, si mnozí kluci z chaloupky odvážejí i zkušenost, že když je někdo "divný", tak je v pořádku, že se do něj občas "kopne" . A samozřejmě mě vnitřně velmi bolí i to, že výše popsané ***** zažil na ryze křesťanské akci vedené saleziány. (Svým nevěřícím přátelům se to stydím říct a z loajality k církvi "mlžím"...).

Přemýšlela jsem, zda něco z toho nenapsat maminkám kluků, co na chaloupce byli. Jenže je moc těžké něco takového napsat a vyhnout se tomu, aby to nevyznělo jen jako kritika rodičů a/nebo organizátorů. Navíc bych byla nerada, aby to jiným způsobilo nepříjemnosti či to vyvolalo nějaká nedorozumění; a také si nejsem jistá, zda by to vlastně vůbec k něčemu bylo. Nicméně pokud vám přijde užitečné tento text někomu přeposlat, vůbec se tomu nebráním. Stejně jako tomu si o všem případně s někým ze saleziánů popovídat, pokud o to bude mít zájem.

Děkuji za pochopení,

*************

Odpověď:

Před pár dny nám do schránky přistál vzkaz s náročným tématem. Vážíme si odvahy člověka podělit se s tak nepříjemným zážitkem, chápeme, že to není vůbec jednoduché. Díky za to! Přestože je vzkaz podepsaný, nebudeme v odpovědi vůbec konkrétní a to z toho důvodu, že téma aktivně řešíme přímo s pisatelem. Tuto odpověď zveřejňujeme se souhlasem tazatele.

Vzkaz popisuje události a atmosféru na jedné z našich chaloupek tohoto léta. Popisované situace vykazují znaky fyzických a verbálních útoků a všeobecně chování, které v našem středisku rozhodně netolerujeme. Zároveň před tím nechceme zavírat oči. K událostem došlo na naší akci a chceme všechny okolnosti pečlivě vyšetřit a na situaci reagovat. Proto je tato odpověď pro všechny rodiče, pedagogy, mládež a děti, kterých se tábory týkají. Protože včasné podchycení drobných konfliktních situací může předejít těm větším, s horšími dopady.

 No a co se vlastně stane, když nám přijde do schránky důvěry vzkaz o tom, že dochází na některém z našich programů k situacím, kdy je jednomu z účastníků hodně nebo pravidelně ubližováno, bezdůvodně nadáváno nebo je vyčleňován ze skupiny?

V případě, že se se kdokoliv dozví, že je v našem středisku ubližováno jednotlivci, nebo skupině dětí, má několik možností co dělat:

Na závěr několik rad co dělat, když ve skupině dochází k něčemu, co se mi nelíbí a ohrožuje mě to:

  1. Zajisti si bezpečí! - Pokud to jde, odejdi ze situace, nesnaž se situaci vyřešit na vlastní pěst
  2. Svěř se někomu! - Přímo na akci vedoucímu, zdravotníkovi, kamarádovi, kterému důvěřuješ (můžete jít za vedoucím spolu). Nebo hned po skončení akce rodičům, nebo jinému dospělému, ke komu máš důvěru. Pokud o situaci nevíme, nemůžeme ji řešit.
  3. Pečuj o sebe - ublížit se dá nejen tělu, ale i hlavě. Když nám někdo hodně nebo dlouhodobě ubližuje, nechá to na nás šrámy. Je normální říct si o odbornou pomoc! Víc informací v našich letácích o krizi (viz odkaz zde).

To je konec trochu delšího čtení. Nečte se to lehce, ale lehké to nemá ani člověk, kterému je ubližováno. I přes to, že děláme maximum pro to, aby se každý na našich akcích cítil bezpečně, může se stát, že se něco pokazí. Všímejte si lidí kolem sebe a ptejte se, jak jim je a jestli pro ně nemůžete něco udělat.

Adam Nedvídek a Dominik Vachuda

21.9.2023

Vzkaz:

Prosím, zda by do budoucna mohlo být přihlašování na kroužky v jiný termín než v 1.9. v 9h ráno, protože to jdou děti do školy a není čas sedět u počítače, rodiče mají v tu dobu jiné starosti. Přihlašování by mohlo být např. 1.9. večer nebo 31.8.

Dále by naše děti velmi uvítaly nějaký lego kroužek. Kdysi u salesiánů takový kroužek býval, ale nyní už v nabídce není.

Odpověď:

Dobrý den!

Děkuji za vzkaz. Tento rok byl zápis do kroužků v pátek 1.9. v 9:00, protože školní rok začínal až v pondělí 4.9. Mrzí mě, pokud jste i v tomto roce měla s přihlašováním nepříjemnosti. Snažili jsme se vyjít vstříc návrhům ostatních rodičů, které byly podobné tomu Vašemu. Předám Váš vzkaz vedení střediska a uvidíme, co se s tím dá dělat.

V případě Lego kroužku - zkuste se obrátit na vedoucí sektoru Kroužky Hanku Gennertovou (hana.gennertova@strediskokobylisy.cz).

Díky za vzkaz a mějte se pěkně!

Dominik Vachuda

21.9.2023

Vzkaz:

tábor Eldorádo - dcera přijela nadšená - nová místa, zážitky a zkušenosti. Pokračující přátelství, příroda, dobrodružství, křesťanské hodnoty. Vždy se těší nejen na plno nových věcí, ale i na vedoucí v týmu. To vše je super. Děkuji za Vaši práci, je krásné vidět dítě šťastné, že se mu vše líbilo a rádo se vrací :-)

Odpověď:

Dobrý den!

Děkuji za pěknou zpětnou vazbu. Ta vždycky potěší. A jsem rád, že se dceři líbilo na Eldorádo. Vyřídím Váš vzkaz hlavnímu vedoucímu Michalovi Svobodovi a týmu vedoucích.

Ještě jednou díky a mějte se pěkně!

Dominik Vachuda

5.12.2022

Vzkaz:

Ahoj, je toho víc, co bych zde chtěl napsat....

Jednak moc díky, že něco takového funguje, pro lidi, kterým dělá problém otevřít nějaká témata, která je trápí, před někým "face to face", je to skvělý.

A abych se dostal k tomu, co řeším... Jsem teď na nový škole, je toho fakt hodně a ani doma to není perfektní, takže to pomalu přestávám dávat. Docela často mívám totální breakdowny, prostě... Nevím co s tím, hrozně mě to štve, protože potom už nic moc neudělám, což má potom dohru ve škole, pak se ještě něco nepovede a doma to třeba není úplně ok obdobíčko a jedu to celý od znova.

Docela teď taky řeším to, že si nejsem 100% jistý svou orientací, děsí mě to, protože to není úplně lehký si to nějak vůbec přiznat a už vůbec ne zpracovat to v sobě a pak ještě, kdyby to fakt byla pravda, tak jak by na to reagovalo okolí? No naši skoro určitě dosti negativně a přátele?

No a aby toho nebylo málo, tak mám docela problém s vírou. Nejde o to, že bych odmítal samotnou existenci Boha, ale spíš tam jde o to, že mi některý věci úplně nedávají smysl, ať už je to třeba zpověď (proč si to prostě nemůžu vyřešit s tím Bohem sám, proč do toho tahat někoho dalšího?) nebo taky samotná mše, u který mám pocit (zvláště v podání některých...) že jde spíš o takovou "one man show" a jiné.

No nic, omlouvám se, že je toho tolik, jen jsem to ze sebe všechno potřeboval dostat. Díky

Odpověď:

Ahoj!

Předně bych Ti chtěl moc poděkovat za to, že jsi se s těmito tématy svěřil. Sám rozumím tomu, že něco říct “face to face” je někdy obtížné. A taky chápu, že si teď procházíš náročnějším obdobím. O to víc mi pak přijde super, že jsi se nebál napsat tenhle vzkaz. Díky!

        K tomu, o čem jsi napsal, mě napadá řada otázek. Např. jestli máš možnost se ve svém životě o někoho opřít, třeba nějaké kamarády, se kterými se o tom můžeš bavit? Přijde mi právě dobré nebýt na tyto situace sám a mít možnost se někomu svěřit. Píšeš o “totálních breakdownech”. Už se Ti někdy stalo, že jsi měl breakdown a udělal jsi něco, co Ti pomohlo? Myslíš, že by bylo možné to zopakovat?

Někteří lidé mohou mít také dojem, že je nepřípustné v církevní organizaci hovořit o sexuální orientaci jiné než heterosexuální. Mohu Tě ale ubezpečit, že zrovna v Salesiánském centru, konkrétně v Programech křesťanské výchovy (které vedu) nebo ve Vrtuli je to úplně v pohodě. ;)  

Kdybys chtěl probrat to, o čem píšeš, tak mi klidně napiš na dominik.vachuda@strediskokobylisy.cz a domluvíme se. Můžeme si klidně “jen” psát maily. Třeba si založ nový mail, kde nebude tvé jméno a napiš mi. Myslím, že bude dobré, když to probereme do větší hloubky a budu mít také možnost se doptávat. Nemluvě o tom, že kdybychom si psali přes formulář schránky důvěry, odpovědi pak uvidí každý.

Další možnost je třeba navštívit klub Vrtule v Salesiánském středisku mládeže. Mají otevřeno od pondělí do pátku od 15:00 do 19:00. Nabízí bezplatné poradenství a pomoc, řídí se zásadou anonymity. A kdyby to šlo, tak vůbec nebude vadit, když Tě někdo doprovodí. Myslíš, že by to šlo?

Nebo je pak možnost buď zavolat na Linku bezpečí (116 111, funguje nonstop) nebo mají i vlastní chat (https://www.linkabezpeci.cz/chat, funguje denně od 9:00-13:00 a 15:00-19:00).

 Rád bych Tě také podpořil v tom, abys na to nebyl sám a mluvil o svých tématech s lidmi, kterým důvěřuješ. Věřím, že by to mohlo pomoc.

Měj se pěkně a držím ti palce!

Dominik Vachuda, Adam Nedvídek

 

        

26.9.2022

Vzkaz:

Ahoj, zkousim, jestli to funguje. :)

Odpověď:

Ahoj!

Díky za vyzkoušení naší online schránky důvěry. Jsme rádi, že funguje a že ses nebál to taky vyzkoušet. Kdybys měl jakékoliv téma, o kterém by ses chtěl podělit nebo se s něčím svěřit, tak i pro to můžeš schránku důvěry využít.

Ještě jednou díky a měj se pěkně!

Dominik Vachuda, Dan Blažek