Published using Google Docs
MPP 2020 - 2021.doc
Updated automatically every 5 minutes

Preventivní program

Základní škola Chlumec nad Cidlinou

  1. Školní rok: 2020 / 2021

                                   

                                         

                                 

 Základní škola Chlumec nad Cidlinou

 Kozelkova 123

telefon:  495 474 570

                                 

skola@zschlumecnc.cz 

Obsah:

1. Charakteristika školy

2. Výchozí materiály

3. Cíle a principy

4. Strategie a metody

5. Preventivní tým

6. Vlastní program a jeho zaměření

7. Aktivity školy pro tento rok

8.  Mimoškolní aktivity pro tento rok

9.  Řešení přestupků  

10. Realizace MPP ve výuce na prvním stupni

11. Realizace MPP ve výuce na druhém stupni

12. Příloha č. 1   Krizový plán školy

13. Příloha č. 2   Školní program proti šikanování

14. Příloha č. 3   Školní program proti kyberšikaně

15. Příloha č. 4   Strategie předcházení školní neúspěšnosti

16. Příloha č. 5   Kontakty – sociální síť Královéhradecka

                                                                                                

Úvod

Celospolečenským problémem se stává nárůst rizikového chování u dětí školního věku. Děti patří k nejohroženější skupině proto, že se u nich závislost utváří mnohem rychleji než u dospělých. Proto je nezbytné začít s primární prevencí rizikových projevů v chování dětí právě v době školní docházky.

Úkolem školy není pouze předat žákům potřebné vědomosti v oblasti jednotlivých jevů rizikového chování, ale hlavně je naučit zaujmout postoj v dané situaci, rozhodnout se správně, umět říci ne. Snažíme se u nich rozvíjet nejen sociální dovednosti, ale i další dovednosti nezbytné pro běžný život. Vedeme žáky ke správnému sebehodnocení, ke schopnosti vyhledat účinnou pomoc v situaci, kdy si nevědí rady, a k hodnotnému využití volného času.

1. Charakteristika školy

Naše základní škola patří počtem tříd i žáků k větším spádovým školám, přibližně třetina dětí dojíždí z okolních vesnic.  Ve školním roce 2020/2021 má škola 759 žáků. Areál školy se skládá ze čtyř vzájemně propojených budov (historická budova 2. stupně, nová budova 1. stupně, společná budova pro školní družinu a školní jídelnu, sportovní hala v areálu školního dvora). V areálu dvora se nacházejí čtyři hřiště: dětské, skateboardové, asfaltové a hřiště s umělým povrchem. V roce 2003 byly vybudovány za budovou školy školní pozemky.

2. Výchozí materiály

Minimální preventivní program byl vypracován na základě následujících materiálů:

           

         

  1. 3. Cíle a principy                                                                                                    

Primární prevence rizikových projevů chování u žáků v působnosti MŠMT se zaměřuje

na předcházení rozvoje rizik, která směřují zejména k následujícím projevům v chování žáků:

agrese, šikana, kyberšikana a další rizikové formy komunikace prostřednictvím multimédií, násilí, vandalismus, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus a xenofobie, záškoláctví, závislostní chování, užívání všech návykových látek, netolismus, gambling, rizikové sporty         a rizikové chování v dopravě, prevenci úrazů, spektrum poruch příjmu potravy, negativní působení sekt a náboženských hnutí, rizikové sexuální chování, sebepoškozování.

Cílem minimálního preventivního programu je ve spolupráci s rodiči formovat takovou osobnost žáka, která je s ohledem na svůj věk schopná orientovat se v dané problematice, zkoumat ji, ptát se, dělat rozhodnutí; osobnost, která si bude vážit svého zdraví, bude umět nakládat se svým volným časem a zvládat základní sociální dovednosti.

Také v letošním školním roce zůstává základním principem preventivní strategie na naší škole osvojování základních kompetencí v oblasti zdravého životního stylu a prevence a rozvoj dovedností, které vedou u dětí a mládeže k odmítání všech druhů sebedestruktivního chování, projevů agresivity a porušování zákona.

Minimální preventivní program v této podobě je výsledkem upravování, zkoušení a zdaleka se nedá považovat za ukončený nebo definitivní. Každý další školní rok přináší nové podněty           a nápady a na základě zkušeností hledáme pokud možno efektivní cesty vedoucí ke zkvalitnění vlivu na naše žáky.

Za velmi důležitou oblast považuji prohlubování komunikačních dovedností mezi učitelem, rodiči a žákem, posilování sebevědomí, sebeúcty a vzájemné úcty, řešení konfliktů, překonávání překážek, boj proti nudě -  smysluplné využívání volného času.

Domníváme se, že žádný univerzální recept na tento složitý společenský problém neexistuje, nicméně všechny cesty, které formují psychicky zdravou osobnost a vedou dítě k odmítavému postoji, je třeba zkusit a teprve čas ukáže, jaké přinesou změny.

-     pozitivní vnímání sebe sama

  1. 4.  Strategie a metody

  1.  Vztah učitel – žák                                                                                                                          

Budujeme vzájemnou důvěru mezi učitelem a žákem. Žák ví, že se může na učitele obrátit    

a bude respektován jeho názor, jeho potřeby. Učitel se zajímá o žáka, podněcuje dialog. Učitel získává důvěru žáka i prostřednictvím budování vztahu s rodinou, sociálním prostředím žáka. Při řešení problémů je učitel otevřen komunikaci s žákem, s rodičem, širší rodinou, ostatními pedagogy, výchovným poradcem, atd.. Na základě dosažení dohody o společných cílech

a postupech dochází k celkové a jednotné podpoře žáka.

Skupinová práce

Žáci velkou část vyučování spolupracují, ve dvojicích, ve skupinách, ve skupinách napříč třídami. Učitel věnuje pozornost spolupráci ve skupinách, podporuje naslouchání, zapojení všech členů skupiny, reflektuje s žáky skupinovou práci a podporuje tak rozvoj kompetencí týmové práce, řešení konfliktu (učitel podporuje odpovědnost žáka za řešení konfliktu). Žáci se učí vést diskuzi, vyjadřovat své názory, naslouchat druhým a vhodným způsobem reagovat na kritiku.

Projektové vyučování a celoškolní projekty

V rámci dlouhodobých projektů se žáci mohou blíže seznámit s děním kolem sebe a aktuálními tématy. Umožňuje intenzivní spolupráci tříd v rámci ročníku. Celoškolní projekt navíc podporuje spolupráci žáků napříč třídami a napříč ročníky. Žáci se navzájem poznávají a dokáží spolupracovat starší s mladšími. Je to podstatný prvek prevence šikany starších žáků vůči mladším.

Individualizované hodnocení, slovní hodnocení, sebehodnocení, zpětná vazba skupiny

Každé čtvrtletí provádějí žáci od třetích tříd vlastní sebehodnocení  svého chování i prospěchu. Žáci dostávají komplexní zpětnou vazbu od učitelů. Jsou informováni o svém pokroku

i nedostatcích. Je oceňováno úsilí žáka a míra jeho pokroku bez srovnávání s výkonem ostatních. Snažíme se podporovat  individuální zájem dětí. Diferenciace výuky může probíhat prostřednictvím práce ve skupinách podle zaměření žáka. Pomáháme žákovi vybudovat si důvěru v sebe, ve vlastní síly, pozitivní vztah k okolnímu světu.

Komunikace s rodiči, zákonnými zástupci

Učitelé nabízejí všem rodičům možnost individuální konzultace a vyzývají rodiče, aby tuto možnost využívali. Rodiče mají možnost na naší škole navštívit i výuku, někteří se zapojují do výuky v rámci svých možností a poznávají tak prostředí školy a lépe tak chápou potřeby svých dětí ve škole.

  1. Pedagogická diagnostika

Učitelé věnují pozornost žákům, registrují signály o možném problému žáka a hledají příčiny

a vhodné formy nápravy. Pokud je třeba, spolupracují s rodiči, metodičkou prevence, školní psycholožkou a výchovnou poradkyní. Případně je využíváno dalších odborných institucí       (PPP aj.)  

 

5. Preventivní tým

6. Vlastní program a jeho zaměření

1.  Koordinace preventivních aktivit na škole

- seznámit ředitelku školy s programem, dohodnout základní pravidla realizace programu

- metodička prevence na škole spolupracuje s výchovným poradcem, třídními učiteli,  s ostatními pedagogy, s pracovníky PPP, s dalšími institucemi a organizacemi, zabývajícími se danou problematikou

2.  Seznámení pedagogického sboru s filozofií programu a jeho zapojení do jeho realizace

 - informovat na provozní poradě (srpen- září)

 - umístit vypracovaný MPP ve sborovnách obou stupňů základní školy

 - umístit vypracovaný MPP na webových stránkách školy

3.  Metodické a učební materiály a další pomůcky

   Ve školní knihovně, v učitelské knihovně a v kabinetních sbírkách je pro žáky a pedagogy k dispozici literatura, videokazety, CD a DVD. Je možno využít internetu. Škola zajišťuje poradenskou službu (viz www. stránky naší školy), zprostředkovává informace (kontaktní adresy) o institucích a odbornících, kteří v oblasti prevence působí v regionu a okolí.

4.  Spolupráce s rodiči

    -  informovat Radu školy a hlavní výbor rodičovského sdružení o realizaci MPP na škole

    -  na rodičovských schůzkách informovat rodiče o MPP (rady pro rodiče)

    -  informovat rodiče i  žáky o způsobu řešení přestupků podle školního řádu, seznámit je se           sankcemi za jeho porušení ( tříd.učitelé)

    -  škola poskytuje individuální konzultace ( výchovný poradce, ŠMP)

    -  škola může poskytnout kontaktní adresy a telefonní čísla, knihy, DVD

    -  škola spolupracuje s rodiči, jejichž dítě má nějaký handicap (výchovný poradce, ředitelka  školy)

    - zapojení rodičů do akcí školy

 

                                                                       

5.   Vzdělávání pedagogů

    - účast výchovného poradce, školního metodika prevence a ostatních pedagogů na seminářích, přednáškách, akreditovaných kurzech k problematice zdravého životního stylu, šikanování, závislostí a dalších rizikových jevů

    -  samostudium (odborná literatura, tisk, film, DVD, internet)

6.   Volnočasové aktivity

     ( ve spolupráci s DDM, viz. www.ddmchlumec.net)

     

7.  Aktivity školy pro tento školní rok

     

Mikuláš a čerti na ledě (deváté třídy a žáci prvního stupně)        

  1. 8. Mimoškolní aktivity školy pro tento rok

          9. Řešení přestupků

       -     nástrojem prevence je i přiměřené řešení přestupků

       -     zakotveno ve Školním řádu Základní školy v Chlumci n.C.  

       -     postup  v případě prokázaného zjištění zneužití návykových látek ve škole

10. Realizace MPP ve výuce na prvním stupni

První stupeň

V 1.-5. ročníku budou vybraná témata nenásilně zařazena do výuky. Jejich obsah budou žákům prezentovat třídní učitelé, neboť své žáky dobře znají a vědí, na jakou problematiku se nejvíce zaměřit. Zároveň budou mít děti možnost besedovat s odborníky a vyzkoušejí si své dovednosti a vědomosti v praxi. Ve druhém pololetí uspořádají učitelé prvního stupně pro své žáky výtvarnou soutěž, jejíž náměty budou odpovídat tématům MPP.

Témata pro 1. - 3. ročník:

- základní informace

- zdravotní rizika spojená s kouřením,pitím alkoholu atd.

- jak říci „NE!“

- hodnota zdraví a nevýhody špatného zdravotního stavu

- jak si udržet dobré zdraví

- zdravý životní styl

- rodiče, učitelé apod.

- důležitá telefonní čísla

Témata pro 4. a 5. ročník:

                      Zdraví

                    -  jedna ze základních lidských hodnot

                - činnosti vhodné z hlediska zdraví

                      Návykové látky

                -  zdravotní a sociální rizika při užívání návykových látek

                - argumenty ve prospěch zdraví

                - návykové látky z pohledu zákona (pouze základní informace)

               Mezilidské vztahy

                - základní mezilidské vztahy ( v rodině, ve škole,atd.)

                - projevy lidské nesnášenlivosti (především rasismus a xenofobie )

„Mám právo….“

                - protiprávní jednání  (šikana, násilí, zastrašování )

                       - jak se bránit

 

Primární prevenci na prvním stupni má na starosti třídní učitel. S jednotlivými tématy se děti setkávají především v prvouce, přírodovědě a vlastivědě. Při výuce lze využít různých metod, např. výklad, předávání informací, samostatnou práci, skupinovou práci, projektové vyučování  či dramatickou výchovu. Jednotlivá témata budou plnit průběžně během školního roku.

Ročník

Téma

1. ročník

Osobní bezpečí

Vztahy v dětském kolektivu

Základní hygienické návyky

Rodina = bezpečné místo

2. ročník

Lidské tělo

Ochrana zdraví

Režim dne

Využití volného času

3. ročník

Ochrana proti obtěžování cizí osobou

Můj volný čas

Lidé kolem nás (multikulturní výchova)

4. ročník

Lidské tělo (odlišnost mezi pohlavími)

Životospráva a nevhodné návyky

Využití volného času

Vztahy v kolektivu

5. ročník

Rodina, domov

Důvěra, vztahy

Nebezpečí při komunikaci s cizími osobami

Léčivé a návykové látky

 11. Realizace MPP ve výuce na druhém stupni

Druhý stupeň

V 6. - 9. ročníku jsou témata zařazena do výuky VOČ (výchova k občanství), CH (chemie), Př (přírodopis), Lv (literární výchova), VV (výtvarná výchova). Bude využívána i forma besed, kterých se budou účastnit žáci druhého stupně. Vždy bude uvedeno, pro který ročník je beseda vhodná. Besedy povedou odborníci. Problematice budou věnovány třídnické hodiny.

V prvním poschodí staré školní budovy je umístěna schránka důvěry, která slouží k dotazům

a připomínkám.

Dotazy, připomínky a návrhy řešíme na pravidelných schůzkách žákovského parlamentu.

Pro žáky 6. - 9. ročníku je plánována soutěž, jejímiž tématy budou okruhy z prevence rizikových jevů u mladistvých a dětí. Žáci budou moci vyjádřit své postoje a názory svými výtvarnými pracemi a literárními projevy.

Témata pro 6. - 9. ročník

Závislosti

                - co je to závislost

                - na čem mohou být lidé závislí

                - jak se závislosti zbavit

Kouření a alkohol

                - drogy

Vztahy

                - respekt

                - vztahy v rodině, se spolužáky apod.

                - sexualita

                - vhodné chování a komunikace

                        - práce ve skupině

        - právní vztahy

Zdravý životní styl

- umění zhodnotit vhodné a nevhodné návyky

- pohyb, relaxace, duševní hygiena (vč.náboženství a sekt)

Právo a pomoc

      - zneužívání

      - šikana, vandalismus a jiné formy násilného (protiprávního jednání)

Práce na druhém stupni je náročná na koordinaci tak, aby byla probrána všechna témata, aby nedocházelo k jejich překrývání a přesycení žáků informacemi. S tématy z oblasti prevence se pracuje v předmětech výchova k občanství, přírodopis, chemie,  český jazyk a literatura atd.

Měsíc

Ročník

Téma

Předmět

Září

6., 7.

Žebříček hodnot

VOČ

8.

Zdravý životní styl

VOČ, Tv

9.

Právní odpovědnost, trestní normy

VOČ

Říjen

6.

Volný čas

VOČ

7.

Osobní bezpečí, šikana, násilí

VOČ

6., 7.

Barvy – jak se dnes cítím

VV

8.

Fyziologie, působení drog na zdraví

     VOČ, PŘ

9.

Rozvoj osobnosti

VOČ

Listopad

6.

Funkce rodiny

VOČ

7.

Mezilidské vztahy

VOČ

8.

Tělesné, dušení a soc. změny u závislého

       VOČ, PŘ

9.

Komunikace

VOČ

8., 9.

Grafiti (umění nebo vandalství)

VV

Prosinec

6.

Osobní bezpečí

VOČ

7.

Život s handicapem

VOČ, Výuka k různosti

6.,7.,8.,9.

Vánoční zvyky, tradice v rodině

VV, VOČ

Leden

7.

Vztahy mezi dívkami a chlapci

VOČ

7.

Charakteristika

ČJ

8.

Řešení krizových situací

VOČ

9.

Volba životního partnera

LV, VOČ

9.

Kamarádství, přátelství, láska

ČJ

Únor

8.

Osobní hygiena

Tv, VOČ

8.

Trávící soustava, správná výživa

8.

Agresivita, šikana, násilí

VOČ

9.

Alkohol

CH

Březen

7.

Drogy, jejich dělení, účinky, prevence

VOČ

8.

Rozvoj sebepoznání a sebepojetí

VOČ

8.

Dýchací soustava

8..

Zdravé sexuální chování

VOČ

Duben

6., 7.

Můj hrdina

VV

7., 8., 9.

Civilizační choroby

7.

Komunikace mezi lidmi

ČJ, VOČ

8.

Sexuální výchova, odlišnosti

VOČ

8..

Pohlavní choroby, AIDS

VOČ

Květen

6., 8.

Zásady společenského chování

ČJ – SL, VOČ

8.

Nervová soustava

7., 8.

Co je důležité pro povolání

VOČ, prac. vyuč.

9.

Drogy, toxické látky

CH

Červen

6., 7.

Centra odborné pomoci

VOČ

6., 7., 8., 9.

Prázdninová nebezpečí

VOČ

             

K získávání dalších informací mohou žáci také využít konzultační hodiny ( vždy v pondělí

o velké přestávce v kabinetu dějepisu nebo kdykoli po předchozí dohodě) a nástěnku v 1. poschodí staré školní budovy, kde jsou uvedena důležitá telefonní čísla a adresy (linky důvěry atd.) a další informace vztahující se k MPP. Konzultační hodiny pro rodiče, zákonné zástupce se konají každé úterý od 12. 50 hodin do 14. 00 hodin; jiný termín lze poskytnout po předchozí domluvě.

                Zhodnocení MPP bude provedeno na konci školního roku 2020 - 2021.

                                                                                               Mgr. Marie Horynová

.

12. Příloha č. 1



Krizový plán školy

Škola má zpracovaný postup pro řešení rizikového chování žáků.

POSTUP ŠKOLY PŘI VÝSKYTU A KONZUMACI TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ VE ŠKOLE

Ve vnitřních i vnějších prostorách školy je zakázáno kouřit (viz vyhláška a školní řád).

1. Pokud je žák přistižen při konzumaci tabákových výrobků v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci školních akcí, je primárně nutné mu zabránit v další konzumaci.

2. Tabákový výrobek je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3. Pedagogický pracovník o události sepíše stručný záznam s vyjádřením žáka, zejména odkud má tabákový výrobek. Zápis založí ŠMP do své agendy.

4. V případě porušení zákazu kouření informuje třídní učitel zákonného zástupce žáka.

5. V závažných případech (zejména s ohledem na věk a chování dítěte) a jestliže se jednání opakuje, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dětí.

6. Z konzumace tabákových výrobků je třeba vyvodit sankce stanovené školním řádem.

POSTUP ŠKOLY PŘI VÝSKYTU A KONZUMACI ALKOHOLU VE ŠKOLE

1. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci alkoholu v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí pořádaných školou, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

2. Alkohol je třeba žákovi odebrat a zajistit, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3. Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností pedagogický pracovník posoudí, jestli mu nehrozí nějaké nebezpečí.

4. V případě, kdy je žák pod vlivem alkoholu do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a zavolá lékařskou službu první pomoci.

5. Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, sepíše pedagogický pracovník o události stručný záznam s vyjádřením žáka (zejména odkud, od koho má alkohol), který založí ŠMP do své agendy a vyrozumí vedení školy a zákonné zástupce žáka.

6. V případě, že žák není schopen pokračovat ve vyučování, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

7. Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany dítěte a vyčká jeho pokynů.

8. Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval alkohol ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky.

9. Jestliže se situace opakuje, splní škola oznamovací povinnost k orgánu sociálně právní ochrany dětí.

10. V případě uživatelova zájmu nebo zájmu jeho zákonných zástupců, poskytne škola potřebné informace o možnostech odborné pomoci při řešení takové situace.

11. Z konzumace alkoholu ve škole je třeba vyvodit sankce. Za nebezpečné a protiprávní jednání je rovněž považováno navádění jiných k užívání alkoholických nápojů.

12. Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem alkoholu, resp. kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.

NÁLEZ ALKOHOLU VE ŠKOLE

1. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy alkohol, postupují takto:

a) Tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění jeho chemické struktury.

b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

c) Nalezenou tekutinu uloží u vedení školy jako případný usvědčující důkaz.

d) Zpracují stručný záznam o události.

2. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka alkohol, postupují takto:

a) Tekutinu nepodrobují žádnému testu ke zjištění jeho chemické struktury.

b) O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

c) O nálezu sepíší stručný záznam, s vyjádřením žáka, u kterého byl alkohol nalezen s datem, místem a časem nálezu a jménem žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byl alkohol nalezen (nebo který jej odevzdal). V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Rozhovoru a zápisu je přítomno vedení školy. Zápis záznamu založí ŠMP.

d) O nálezu vyrozumí zákonného zástupce žáka, a v případě, že se jedná o opakovaný nález u téhož žáka, i orgán sociálně právní ochrany dítěte.

e) V případě podezření, že alkohol obsahuje i jiné příměsi a byl nalezen u žáka, který se jím intoxikoval, předají zajištěn tekutinu přivolanému lékaři.

POSTUP ŠKOLY PŘI KONZUMACI, DISTRIBUCI NEBO NÁLEZU OMAMNÝCH A PSYCHOTROPNÍCH LÁTEK (dále jen OPL) VE ŠKOLE

KONZUMACE OPL VE ŠKOLE

1. V případě, kdy je žák přistižen při konzumaci OPL v prostorách školy nebo v době školního vyučování, či v rámci akcí školou pořádaných, je primárně nutné mu v další konzumaci zabránit.

2. Návykovou látku je třeba žákovi odebrat a zajistit ji, aby nemohl v konzumaci pokračovat.

3. Podle závažnosti momentálního stavu žáka, případně dalších okolností, pedagogický pracovník posoudí, zda mu nehrozí nějaké nebezpečí.

4. V případě, kdy je žák pod vlivem OPL do té míry, že je ohrožen na zdraví a životě, zajistí škola nezbytnou pomoc a péči a volá lékařskou službu první pomoci.

5. Jestliže akutní nebezpečí nehrozí, pedagogický pracovník ihned zajistí vyjádření žáka a vyrozumí vedení školy, zápis z rozhovoru se žákem je uložen u ŠMP.

6. V případě, že žák není schopen pokračovat ve vyučování nebo dbát pokynů zaměstnanců školy, vyrozumí škola ihned zákonného zástupce a vyzve jej, aby si žáka vyzvedl, protože není zdravotně způsobilý k pobytu ve škole.

7. Jestliže není zákonný zástupce dostupný, vyrozumí škola orgán sociálně právní ochrany a vyčká jeho pokynů.

8. Zákonnému zástupci ohlásí škola skutečnost, že žák konzumoval OPL ve škole i v případě, kdy je žák schopen výuky.

9. Škola současně splní oznamovací povinnost k orgánu sociálně právní ochrany dítěte.

10. V případě zájmu žáka nebo jeho zákonných zástupců poskytne škola informace o možnostech odborné pomoci.

11. Z konzumace OPL ve škole je třeba vyvodit sankce stanovené školou. Nicméně je nutné rozlišovat distributora od uživatele. Uživatel je nebezpečný pouze sobě, distributor všem. Distribuce je trestným činem.

12. Navádění jiných žáků k užívání návykových látek je považováno rovněž za nebezpečné a protiprávní jednání.

13. Obdobný postup zvolí pedagogický pracovník i v případě příchodu žáka do školy pod vlivem OPL, respektive kdy nelze prokázat, že se žák intoxikoval ve škole.

DISTRIBUCE OPL VE ŠKOLE

1. Distribuce OPL je v České republice považována za protiprávní jednání. Je proto zakázána a může být kvalifikována jako trestný čin. Množství, které žák distribuuje, není nijak rozhodující.

2. Přechovávání OPL je také vždy protiprávním jednáním. Množství, které u sebe žák v danou chvíli má, je rozhodující pro to, aby toto protiprávní jednání bylo blíže specifikováno buď jako přestupek nebo jako trestný čin. Toto množství nemusí mít žádný vliv na kázeňský postih.

3. Jestliže má pracovník školy důvodné podezření, že ve škole došlo k distribuce OPL, musí o této skutečnosti vyrozumět Policii ČR.

4. Jestliže se tohoto jednání dopustila osoba mladší 18 let nebo bylo namířeno proti osobě mladší 18 let, vyrozumí škola také zákonného zástupce a orgán sociálně právní ochrany dítěte.

5. Pokud v rámci tohoto podezření zajistí pracovníci školy nějakou látku, postupují způsobem popsaným níže.

NÁLEZ OPL VE ŠKOLE

A. V případě, kdy pracovníci školy naleznou v prostorách školy látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:

1. Látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

2. O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

3. Za přítomnosti dalšího pracovníka školy vloží látku do obálky, napíší datum, čas a místo nálezu. Obálku přelepí, přelep opatří razítkem školy a svým podpisem a uschovají ji do školního trezoru.

4. O nálezu vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky.

B. V případě, kdy pracovníci školy zadrží u některého žáka látku, kterou považují za omamnou nebo psychotropní, postupují takto:

1. Zabavenou látku nepodrobují žádnému testu ke zjištění její chemické struktury.

2. O nálezu ihned uvědomí vedení školy.

3. O nálezu sepíší záznam s vyjádřením žáka, u kterého byla látka nalezena, s datem, místem a časem nálezu a jménem žáka. Zápis podepíše i žák, u kterého byla látka nalezena nebo který látku odevzdal. V případě, že podepsat odmítá, uvede pracovník tuto skutečnost do zápisu. Zápisu a rozhovoru se žákem je přítomno vedení školy.

4. O nálezu škola vyrozumí Policii ČR, která provede identifikaci a zajištění podezřelé látky a informuje zákonného zástupce žáka.

5. V případě, že je látka nalezena u žáka, který se jí intoxikoval, předají látku zajištěnou výše uvedeným postupem přivolanému lékaři.

C. V případě, kdy pracovníci školy mají podezření, že některý z žáků má nějakou OPL u sebe, postupují takto:

1. Jedná se o podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, a proto řešení této situace spadá do kompetence Policie ČR.

2. Bezodkladně vyrozumí Policii ČR, zkonzultují s ní další postup a informují zákonného zástupce žáka.

3. Žáka izolují od ostatních a do příjezdu Policie ČR je nutné mít ho pod dohledem. U žáka v žádném případě neprovádějí osobní prohlídku nebo prohlídku jeho věcí.

POSTUP ŠKOLY PŘI ŘEŠENÍ ZÁŠKOLÁCTVÍ

Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem (zákon 561/2004).

1. Zákonný zástupce žáka je povinen omluvit nepřítomnost svého dítěte ve vyučování do třetího dne od zahájení absence třídnímu učiteli.

2. Omluva je platná pouze od zákonných zástupců žáka. Škola může v případech častější absence vyžadovat potvrzení od lékaře. U problémových žáků lze omlouvání lékařem dohodnout s odborem sociální péče.

3. O mimořádné uvolnění žádají rodiče předem. Jeden den omlouvá třídní učitel, dobu delší než jeden den omlouvá ředitel školy. Žádost podávají zákonní zástupci žáka řediteli školy na formuláři, který se nachází na webových stránkách školy.

4. Pokud má třídní učitel přesvědčivé důkazy o záškoláctví, nemusí uznat omluvenku zákonných zástupců nebo ji eviduje jako „skryté záškoláctví“. V případě opakování škola informuje oddělení sociálně právní ochrany dětí. Všechny tyto skutečnosti třídní učitel nejprve projedná se zákonnými zástupci žáka a sepíše záznam, informuje výchovného poradce a metodika prevence.

POSTUP ŠKOLY PŘI NEOMLUVENÉ ABSENCI

1. O zvýšené či neomluvené absenci informuje třídní učitel ŠMP.

2. Neomluvenou absenci do součtu 10 hodin projednává třídní učitel se zákonným zástupcem žáka formou pohovoru. Třídní učitel projedná důvod nepřítomnosti žáka se zákonným zástupcem a upozorní ho na povinnost omlouvání stanovenou zákonem. Provede zápis z pohovoru, do něhož uvede způsob nápravy dohodnutý se zákonným zástupcem žáka.

3. Při 10 a více neomluvených hodinách je povinností školy svolat výchovnou komisi, které se zúčastní vedení školy, školní metodik prevence nebo výchovný poradce, třídní učitel a zákonný zástupce žáka. Může být přizván i zástupce odboru sociální péče.

O průběhu jednání se provede zápis.

4. V případě, že neomluvená absence žáka přesáhne 25 hodin, je škola povinna informovat orgán sociálně právní ochrany dětí.

5. V případě neomluvení absence bude žákovi uděleno kázeňské opatření dle sankčního řádu školy.

POSTUP ŠKOLY PŘI ŘEŠENÍ KRÁDEŽE

Škola žákům doporučuje cenné věci, které nesouvisí s vyučováním a vzděláváním do školy nenosit, případně je mohou odkládat na místa k tomu určená, např. u třídního učitele.

1. Při nahlášení krádeže sepíše třídní učitel zprávu o této události na základě výpovědi poškozeného.

2. Škola dále věc předává policii nebo informuje o této možnosti zákonné zástupce poškozeného žáka.

3. V případě, že je znám pachatel, je třeba nahlásit věc orgánu sociálně právní ochrany dětí a současně věc předat orgánům činným v trestním řízení.

POSTUP ŠKOLY PŘI ŘEŠENÍ NETOLISMU

Termínem netolismus označujeme závislost na tzv. virtuálních drogách. Mezi ně patří zejména: počítačové hry, sociální sítě, internetové služby (různé formy chatu), virální videa, mobilní telefony, televize aj.

1. V případě, že má učitel u žáka podezření na některou z forem netolismu, seznámí s touto skutečností školního metodika prevence, třídního učitele a vedení školy.

2. Školní metodik prevence nabídne žákovi adekvátní pomoc. Tou může být především zprostředkování kontaktů na odborná zařízení a podpora žáka při řešení obtížných situací, které mu jeho rizikové chování přináší.

3. Školní metodik prevence současně informuje zákonné zástupce.

4. Zákonným zástupcům nabídne pomoc a předá databázi institucí zabývajících se touto problematikou (pedagogicko-psychologická poradna, středisko výchovné péče, odborná zdravotnická zařízení, nestátní organizace orientované na danou problematiku).

POSTUP ŠKOLY PŘI ŘEŠENÍ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ

Sebepoškozování je komplexní autoagresivní chování, které na rozdíl od sebevraždy nemá fatální následky a které lze nejlépe chápat jako nezralou odpověď na akutní anebo chronický stres, nezvladatelné emoce či myšlenkové pochody.

Nejčastěji pozorovaným sebepoškozujícím chováním je řezání (žiletkou, střepem atd.), pálení kůže, škrábání, píchání jehlou, rozrušování hojících se ran, značkování rozpáleným kovem nebo například značkovací pistolí, obrušování popálené kůže, kousání, údery, nárazy, dloubání, tahání kůže a vlasů/ochlupení a další.

1. Pokud má učitel u žáka podezření na některou z forem sebepoškozování, oznámí tuto skutečnost neprodleně školnímu metodikovi prevence, třídnímu učiteli a vedení školy.

V případě přímého rizika vážného zranění nebo smrti následkem sebepoškození je namístě okamžitá, i nedobrovolná hospitalizace na psychiatrii – při odmítání hospitalizace bývá nutná asistence Policie ČR.

2. Školní metodik prevence kontaktuje rodinu a zahájí systematickou spolupráci.

3. Školní metodik prevence se společně se školním psychologem a s třídním učitelem snaží zjistit příčiny sebepoškozování.

4. Školní metodik prevence motivuje zákonné zástupce žáka k návštěvě specialisty – krizové centrum, psychologická/psychiatrická ambulance, pedagogicko-psychologická poradna.

5. Škola stanoví jasně hranice a pravidla na půdě školy (například lze zavést pravidlo, že žák může za učitelem přijít kdykoliv, když pociťuje nutkání poškodit se).

6. Ohlašovací povinnost (Policie ČR/ OSPOD) se netýká přímo sebepoškozování, ale doprovodných problémů často SP doprovázejících – šikany, sexuálního zneužívání, zanedbávání péče, týrání dítěte (syndrom CAN) atd., povinnost hlášení podléhá rovněž podezření navádění dětí k sebepoškození/sebevraždě (skupina poškozujících se, kyberšikana).

POSTUP ŠKOLY PŘI ŘEŠENÍ ZÁVISLOSTI NA NOVÝCH NÁBOŽENSKÝCH HNUTÍCH

Za rizikové považujeme především skupiny řazené ke kultům a sektám. Pod pojmem „sekta“ rozumíme v kontextu primární prevence rizikového chování určitou ohraničenou sociální skupinu, jejíž členové sdílejí ideologický koncept, jehož prostřednictvím se skupina vymezuje vůči svému okolí, a dochází při tom k postupné sociální izolaci, manipulaci a ztrátě soukromí.

1. V případě, že má učitel u některého žáka podezření na příslušnost k tzv. novým náboženským hnutím, informuje o této skutečnosti ředitele školy, třídního učitele, školního metodika prevence a zákonného zástupce dítěte.

2. Pokud je rodina členem společenství se znaky sekty a není podezření na zanedbávání péče či jiný trestný čin vůči dítěti, není možné ze strany pedagoga ovlivnit zapojení dítěte do tohoto společenství.

3. V odůvodněných případech je možné kontaktovat tato pracoviště - pedagogicko-psychologickou poradnu, středisko výchovné péče, OSPOD, Policii ČR.

POSTUP ŠKOLY PŘI ŘEŠENÍ RIZIKOVÉHO SEXUÁLNÍHO CHOVÁNÍ

K rizikovému sexuálnímu chování patří předčasný začátek pohlavního života (do této skupiny řadíme také zvýšenou konzumaci pornografie před 15. rokem života), vysoká frekvence pohlavních styků, náhodné známosti, promiskuita, prostituční chování, prezentování vlastních explicitně erotických materiálů na internetu, krvavé sexuální praktiky, vaginální, anální a orální styk bez použití kondomu mimo dlouhodobé partnerství, kde se předpokládá věrnost partnerů. Dítě může být buď aktivním konatelem rizikového sexuálního chování, nebo jeho obětí.

1. Učitel by měl zasáhnout tehdy, kdy lze sexuální chování pokládat za škodlivé. A to v těchto případech: pokud ho dítě neprovádí v soukromí; pokud vznikne podezření, že při něm nějak zraňuje sebe nebo někoho dalšího; pokud se ze sexuálního chování stane nutkavé chování (to znamená, že tomu dítě věnuje tolik prostoru, že zanedbává svoje běžné povinnosti, hygienu, přátele, učení a podobně).

Pokud má učitel podezření na některou z forem rizikového sexuálního chování, informuje o této skutečnosti ředitele školy, třídního učitele, školního metodika prevence a zákonného zástupce dítěte.

2. Podle závažnosti rizikového chování je možno situaci řešit buď na půdě školy, nebo – ve složitějších případech – zprostředkovat kontakt rodičů se specializovaným pracovištěm.

3. V případě, že rodiče nemají zájem situaci řešit, je potřeba kontaktovat OSPOD, resp. Policii ČR.

POSTUP ŠKOLY – PŘÍSLUŠNOST K SUBKULTURÁM

Subkultury (např. anarchismus, emo, gothic, hip – hop, punk, ska/reggae, RPG komunity, skinheads) jsou přirozenou součástí života dospívajících. Umožňují dospívajícímu především odpoutat se od pasivního následování hodnot rodičů a autorit, vytváří předpoklad pro budoucí tvorbu vlastní identity v rámci společnosti a představují první krok v rámci nacházení vlastní svébytnosti (proces individuace). Samotná příslušnost k subkultuře ještě nic neznamená, nenese automaticky nebezpečí výskytu rizikového chování. Negativním dopadem příslušnosti k některým subkulturám může být osvojení si některých forem rizikového chování, nejčastěji různé formy závislostního jednání (konzumace nejrůznějších drog či ulpívání na jednom typu činnosti). Pokud se vyskytne případ příslušnosti žáka k některé subkultuře, úkolem školy není řešit tuto příslušnost, ale pouze případné projevy rizikového chování. Specifická intervence je řízena povahou rizikového chování (viz doporučený postup při závislosti na návykových látkách, záškoláctví apod.).

POSTUP ŠKOLY PŘI ŘEŠENÍ DOMÁCÍHO NÁSILÍ

Domácí násilí řadíme mezi typy rizikového chování, které mohou ohrozit zdravý vývoj žáků a mít nepřímé dopady na chování žáků. Má negativní vliv na harmonický vývoj dětí a mladistvých zejména v oblasti emocionální, vztahové, může ohrozit i zdravý tělesný vývoj.

Násilí, které se odehrává v rodině, se může projevovat v chování žáka a může být jedním z důvodů dalších forem rizikového chování (např. záškoláctví, zneužívání návykových látek, sebepoškozování, násilné chování aj.). Domácí násilí představuje obvykle fyzické, psychické, nebo sexuální násilí mezi blízkými osobami, k němuž dochází skrytě v soukromí. Je typické, že se intenzita násilného chování v průběhu času stupňuje, což snižuje schopnost oběti i agresora toto chování zastavit a pracovat na nápravě narušeného vztahu.

Pokud vyučující získá hodnověrným způsobem poznatky o tom, že někdo připravuje, páchá nebo již spáchal jednání, které lze posoudit jako týrání dítěte, má podle platných zákonů tzv. oznamovací povinnost. Jakmile se tedy kdokoli ve škole dozví o násilí páchaném na dítěti, pak tuto skutečnost neprodleně oznámí orgánům činným v trestním řízení. Souběžně je povinností školy informovat také OSPOD.

POSTUP ŠKOLY PŘI ŘEŠENÍ SPECIFIK V CHOVÁNÍ ŽÁKU S PAS

Charakteristika poruch autistického spectra

Poruchy autistického spektra (dále jen „PAS“) jsou skupinou poruch, které se diagnostikují na základě projevů chování. Jsou označovány jako všepronikající vývojové poruchy, mesa tree jsou brazen my. dětský autismus, atypický autismus, Rettův syndrom, Aspergerův syndrom apod.

Základní diagnostická triáda PAS zahrnuje různou míru narušení v těchto oblastech:

Specific v chování sake s poruch autistického spektra

PAS jsou celoživotní, některé projevy s věkem mizí, jiné se zase mohou objevit. Děti, žáky a studenty s PAS považujeme ve školské praxi za žáky s různou mírou speciálních vzdělávacích potřeb. Chování a jednání žáků s PAS ovlivňuje především odlišné vnímání, porozumění a sociální komunikaci. Chování a projevy jsou u každého žáka s PAS značně různorodé. Některé schopnosti a dovednosti mohou být rozvinuté, jiné výrazně opožděné nebo nerozvinuté.

U sake s PAS se lze setkat s různou mírou rozvoje řeči, různými intelektovými schopnostmi

i s různým stupněm zájmu o sociální kontakt. K projevům v oblasti tzv. diagnostické triády je často přidružena přecitlivělost na různé podněty jako zvuky, světlo, barvy, pachy, dotek. Častým projevem jsou stereotypní pohyby, zvláštní zájmy, omezená schopnost spontánně sdílet s ostatními dětmi radost a zájmy, či rigidní a kompulzivní chování. Četnost takového chování se zvyšuje při nadměrné stresové zátěži žáka. To může být znamením „přetažení“ žáka. Při prevenci vzniku nežádoucího chování, stresu, či afektu je třeba mít na paměti, že žák s PAS v zátěžové a pro něj nestandardní situaci může opomíjet základní životní potřeby, jako např. fyziologická potřeba, příjem potravy, tekutin. Pokud pozorujeme na žákovi neklid, je vhodné nabídnout pití, připomenout jídlo, pamatovat na toaletu. Může se stát, že je žák dehydratovaný, hladový atd., ale sám tyto potřeby aktivně neřeší. Únava a „přetažení“ jsou signálem potřeby odpočinku, který dokáže navodit zklidnění. Pokud stereotypní rigidní projevy nejsou sebepoškozujícího nebo okolí ohrožujícího charakteru, je nutné nelpět na jejich zastavení, postupně odezní. Tyto projevy nesmí být důvodem jakékoliv formy trestání žáka.

Příčiny projevů rizikového chování

Krizové situace ve škole či školském zařízení zahrnují zejména rizikové chování vyvolané situací, která nastane z důvodu nepochopení současné potřeby žáka, kterou může být nepohodlí, změny aktuálního zdravotního stavu, či jiných faktorů, které ovlivňují jeho aktuální naladění. Reakcí žáka na takové nepochopení je řešení situace neadekvátním způsobem, neadekvátními verbálními projevy, vzdorovitým chováním, stereotypním chováním, agresí vůči ostatním spolužákům či dospělým, sebepoškozováním, výbušným chováním, vulgárním vyjadřováním apod. Jedná se o manifestaci vysoce stresové situace, ve které se žák ocitl.

Pravidla předcházení rizikovému chování

Pro předcházení krizovým situací spojeným s rizikovým chováním žáků s PAS je nutné dodržovat tato pravidla:

Postup školy pro prevenci vzniku problémových situací u žáků s PAS

1. Při diagnostikování žáka s PAS školským poradenským zařízením výchovný poradce seznámí všechny pedagogické pracovníky, kteří budou s daným žákem přicházet do kontaktu, s obecnými specifiky diagnózy PAS a zásadami pro předcházení rizikových projevů chování. Dále jim předá informace o individuálních zvláštnostech a potřebách daného žáka, které vycházejí z doporučení ŠPZ. O této skutečnosti bude vyhotoven písemný zápis s podpisy všech zúčastněných.

2. Výchovný poradce spolu se třídním učitelem žáka s PAS vypracuje krizový plán, který by měl obsahovat popis konkrétních kroků při vzniku nevhodného chování či problémové situace, vymezení kompetencí a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců, včetně přesného stanovení podmínek, kdy a za jakých okolností škola žádá o pomoc jiné odborníky.

3. Výchovný poradce úzce spolupracuje s třídním učitelem žáka s PAS, případně s jeho asistentem.

4. Výchovný poradce a třídní učitel úzce spolupracují se zákonnými zástupci žáka s PAS a pravidelně je kontaktují ve snaze o získání aktuálních informací o případných změnách, současně informují zákonné zástupce žáka o průběhu vzdělávání, o změnách chování, změnách aktuálního zdravotního stavu, projevech rizikového chování žáka, o plánovaných nebo náhlých změnách ve školním prostředí oproti nastavenému standardu.

5. Výchovný poradce a třídní učitel spolupracují se ŠPZ, které vydalo doporučení žákovi

s PAS, případně s lékařskými specialisty, v jejichž péči žák s PAS je.

6. Třídní učitel dále o problematice poruchy žáka s PAS vhodným způsobem informuje školní kolektiv, zohledňuje přitom věk žáků. Formou nejrůznějších metod rozvíjí u žáků schopnost diskutovat, pracovat v týmu a respektovat ostatní, uvědomovat si význam a podstatu pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty a snášenlivosti.                        .

13. Příloha č. 2

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ

Program proti šikanování ve škole: 1, slouží k vytvoření bezpečného

                                                             prostředí ve škole,

                                                         2, zaměřuje se na prevenci šikanování

                                                         3, ukazuje postupy řešení šikanování.

Program proti šikaně je součástí Minimálního preventivního programu a vychází ze strategie prevence, která je zakotvena v aktualizovaném Metodickém pokynu k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 20 006/2007 – 51. Vycházíme z těchto dalších dokumentů: Metodický pokyn č.j. MSMT-21149/2016, Čl. 2, Metodický pokyn č.j. MSMT-21149/2016, Čl. 10

Vymezení pojmu šikana

Šikana – je patologické chování. Většina projevů šikany naplňuje skutkovou podstatu trestných činů. Důležitým znakem šikany je nepoměr sil mezi agresorem a obětí. To odlišuje šikanu od běžných šarvátek mezi spolužáky. K tomu, abychom mohli hovořit o šikaně, musí existovat agresor, oběť a prostředí, ve kterém se šikana uskutečňuje. Šikanování je velice závažný, společensky nebezpečný jev, ohrožující oběť fyzicky, ale zejména psychicky.. Šikana vzniká tam, kde existují ve skupině, ve třídě, nezdravé vztahy, kde je silná diferenciace na silné a slabé. Záměrem šikanování je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat žáka, případně skupinu žáků. Spočívá v cílených a opakovaných fyzických a psychických útocích jedincem nebo skupinou vůči jedinci nebo skupině žáků. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Nově se může realizovat i prostřednictvím elektronické komunikace, jedná se o tzv. kyberšikanu. Ta zahrnuje útoky pomocí e-mailů, sms zpráv, vyvěšování urážlivých materiálů na internetové stránky apod.  Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků skupinou spolužáků.

Nebezpečí  spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a často pak v celoživotních následcích na duševní a tělesné zdraví oběti. Všechny školy a školská zařízení mají povinnost předcházet všem náznakům násilí a šikanování.

Nepřímé a přímé znaky šikanování

1. Nepřímé (varovné) znaky šikanování.

Doporučení učitelům

Doporučení rodičům

2.  Přímé znaky šikanování

Typy agresorů

Hrubý, primitivní, impulsivní, se silným energetickým přetlakem, kázeňskými problémy, narušeným vztahem k autoritě, někdy zapojený do gangů páchajících trestnou činnost.
Vnější forma šikanování: šikanuje masivně, tvrdě a nelítostně, vyžaduje absolutní poslušnost, používá šikanování cíleně k zastrašování ostatních.
Specifika rodinné výchovy: častý výskyt agrese a brutality rodičů. Jako by agresoři násilí vraceli nebo napodobovali.

Velmi slušný, kultivovaný, narcisticky šlechtěný, sevřený, zvýšeně úzkostný, někdy i se sadistickými tendencemi v sexuálním smyslu.
Vnější forma šikanování: násilí a mučení je cílené a rafinované, děje se spíše ve skrytu, bez přítomnosti svědků.
Specifika rodinné výchovy: časté uplatňování důsledného a náročného přístupu, někdy až vojenského drilu bez lásky.

"Srandista", optimistický, dobrodružný, se značnou sebedůvěrou, výmluvný, nezřídka oblíbený a vlivný.
Vnější forma šikanovaní: šikanuje pro pobavení sebe i ostatních, patrná snaha „vypíchnout humorné a zábavné" stránky.
Specifika rodinné výchovy: nezaznamenána žádná specifika. Pouze v obecnější rodině je přítomna citová subdeprivace a absence duchovních a mravních hodnot

Vlastní program proti šikaně

Za hlavní považujeme třináct součástí programu. Mají univerzální charakter a v obecné rovině platí i pro ostatní sociálně patologické jevy.

 

1.       Společné vzdělávání a supervize

a, kurzy a školení

b, studium metodických materiálů (knihovna metodičky prevence – kabinet dějepisu).

2.       Užší realizační tým  (URT) – preventivní tým

      Je vytvořeno jádro realizačního týmu, které se postupně ustálilo na 6 členech

           Činnost URT:  

                       

      3.       Zmapování situace

      a, Na počátku školního roku proběhne šetření od čtvrtých do devátých tříd. Děti zpětně hodnotí své vztahy se spolužáky za minulý školní rok. 

      b, Mapování vztahů u dětí v 1. až 3. třídě proběhne později, provedou je s dětmi třídní učitelky prostřednictvím her, malování apod.

4.        Společný postup při řešení šikanování  (krizový plán)

                   Dva základní scénáře:

           1) Pro situace, které zvládne škola sama.

               Prakticky to znamená seznámení se se strategií a taktikou postupu první pomoci

               při počátečních stádiích šikanování.

         

A. Pro vyšetřování počáteční šikany (se standardní formou):

1. Odhad závažnosti

2. Rozhovor s těmi, kteří na šikanování upozornili a s oběťmi.

3. Nalezení vhodných svědků.

4. Individuální, případně konfrontační rozhovory se svědky (nikoli však konfrontace obětí

    a  agresorů).

5. Zajištění ochrany obětem.

6. Rozhovor s agresory, případně konfrontace mezi nimi.

7. Výchovná komise.
8. Rozhovor s rodiči oběti
9. Práce s celou třídou

.     Některé omyly: 

a)     snaha vyšetřovat údajné agresory hned na počátku a ještě k tomu před třídou

b)     bezprostředně konfrontovat výpověď týraného žáka s výpověďmi

        jeho mučitelů    

 Postup:

  1. překonat prvotní šok
  2. zmapovat situaci
  3. odvést oběť a zajistit její případné ošetření ( kancelář školy)
  4. zajistit dozor
  5. informovat vedení a svolat preventivní tým
  6. volat Policii ČR
  7. informovat rodiče oběti
  8. vytipovat svědky a provést samotné vyšetřování hned ten den
  9. tisková zpráva

          2) Pro situace, kdy potřebuje škola pomoc z venku

              Je nutná její součinnost se servisními zařízeními a policií.

               Jedná se o stanovení klíčových kroků u krizového scénáře při odhalení

               pokročilé šikany ..

B. Pokročilá šikana s neobvyklou formou – výbuch skupinového násilí vůči oběti, tzv. třídního lynčování, vyžaduje následující postup:

1. Překonání šoku pedagogického pracovníka a bezprostřední záchrana oběti.

2. Domluva pedagogických pracovníků na spolupráci a postupu vyšetřování.

3. Zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi. (pedagog nedovolí žákům mezi sebou komunikovat a realizuje s nimi nějaký program nebo je rozdělí po skupinkách do kanceláře školy a do  kabinetů)
4. Pokračující pomoc a podpora oběti.

    a, v případě vážnějšího zranění zavoláme záchranku
   b, neprojevu-li obět známky zranění, poskytneme jí podpůrnou péči ( utišíme panickou  hrůzu, navodíme pocit bezpečí a ochrany, je-li to možné, krátce se zeptáme, co se ve třídě stalo a kdo jí ublížil, pro jistotu vždy zabezpečíme co nejrychlejší posouzení zdravotního stavu lékařem, návazně potom zprostředkujeme psychoterapeutickou pomoc v PPP
5. Nahlášení policii.

6. Vlastní vyšetřování.

Při řešení případů šikany spolupracovat s institucemi (viz příloha MPP – adresy, telefonní čísla):

Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu (provinění), spolupracujeme s Policií ČR.

5.       Prevence v třídních hodinách (zavedení tzv. třídnických okének)

    6.        Prevence ve výuce

a, Začlenit téma prevence šikanování do vzdělávacího procesu.

b, Využít předměty, které se přímo vztahují k prevenci

rizikových jevů:                        výchova k občanství,

                                                  literární výchova a sloh,

                                                  prvouka,

                                                  vlastivěda,

                                                  dějepis,

                                                  výtvarná výchova a tělesná výchova.

7.        Prevence ve školním životě mimo vyučování

      Speciální program se nemůže odehrávat pouze ve třídách, ale je přirozenou součástí

      života dětí v celé  škole a ve všech činnostech, které škola pořádá a zodpovídá za ně.

      V našem pojetí zahrnujeme do školního života  dění, které přesahuje rámec

      oficiální činnosti třídy – přestávky, čas kolem oběda, školní

       parlament,  zájmové kroužky pořádané školou, družina, mimoškolní aktivity

      (sportovní  soutěže, návštěva filmových a divadelních představení, škola

      v přírodě,  lyžařský kurz, školní výlety apod.).

8. Ochranný režim

V obecné rovině do něj patří zejména dvě základní věci: vnitřní školní řád

a dozory učitelů.

Vytipovaná místa, kde může docházet k šikaně. (věnovat jim zvýšenou pozornost):

šatny, WC, chodba u školního bufetu, konec chodby se schodišti směrem ke sklepům,

spojovací chodba ve druhém poschodí se schody k půdní vestavbě.

9.  Spolupráce s rodiči

      Prostřednictvím třídních schůzek a individuálních konzultací.

  10. Školní poradenské služby  

     Konzultační hodiny nebo schůzka po telefonické domluvě

  11. Spolupráce se specializovanými zařízeními

      Spolupráce s PPP, se středisky výchovné péče, se speciálními

      pedagogickými    centry, s dětskými psychology, psychiatry, pediatry, s oddělením péče  

      o rodinu a děti, s Policií ČR. (viz příloha MPP – adresy, telefonní čísla)

  12.  Vztahy se školami v okolí

Výměna informací, porovnání výsledků stejných dotazníkových šetření, společné akce sportovní, vědomostní, umělecké

  13.  Evaluace

     Na konci roku  proběhne kvalitativní evaluace.

14. Nápravná opatření

 výchovná opatření (napomenutí a důtka třídního

učitele, důtka ředitele školy – zakotveno ve školním řádu)

 realizace individuálního výchovného plánu agresora

 snížení známky z chování        

 převedení do jiné třídy, pracovní či výchovné skupiny

 doporučení rodičům, aby dobrovolně umístili žáka do pobytového oddělení střediska výchovné péče, případně doporučení realizovat dobrovolný diagnostický pobyt žáka v diagnostickém ústavu;

 podání návrhu orgánu sociálně-právní ochrany dětí k zahájení práce s rodinou, případně k zahájení řízení o nařízení předběžného opatření či ústavní výchovy s následným umístěním v diagnostickém ústavu.

 pro nápravu situace ve skupině je potřeba pracovat s celým třídním kolektivem

Doporučuje se dále pracovat s agresorem (vedení k náhledu na vlastní chování, motivy apod.) i s obětí šikany. V případě potřeby doporučit zákonnému zástupci péči dítěte v PPP, SVP nebo jiných odborníků ; klinických psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů.

   15. Šikana zaměřená na učitele

1. Šikana zaměřená na učitele

• Šikana zaměřená na učitele ze strany žáků musí být chápána jako problém, který se týká všech členů školy.

• Není pouze výsledkem osobnostních charakteristik učitele nebo jeho sociálních či

pedagogických kompetencí, jak bývá někdy interpretována. Neměla by být proto v

žádném případě považována za individuální záležitost konkrétního pedagoga, kterou

by si měl vyřešit sám.

• Odpovědnost za prevenci a řešení šikany nese vedení školy, potažmo také

zřizovatel.

• Šikana zaměřená na učitele je specifická tím, že dojde k narušení jasně definovaných

rolí (učitel × žák) a žák/student se dostane do pozice větší moci než pedagog, bez

ohledu na formálně vyšší moc a autoritu učitele.

• Šikana zaměřená na učitele se nejčastěji odehrává ve škole – ve třídách a na

chodbách, nicméně může se odehrávat také mimo školu ve veřejných prostorách, v

místě bydliště pedagoga nebo v kyberprostoru.

• Je zapotřebí mít na paměti, že šikanou může trpět i vysoce zkušený a kompetentní

pedagog. Pedagog může vnímat situaci, kdy je šikanován žáky, jako stigma a

pociťuje stud a selhání, což mu zároveň často brání vyhledat pomoc u kolegů, vedení

školy nebo ve svém okolí.

• Je zapotřebí, aby škola vytvořila bezpečné prostředí a atmosféru důvěry, ve kterém

bude tento druh rizika – šikana učitele – uznán a budou nastaveny mechanismy a

postupy (krizový plán) k ochraně pedagogů a k účinné prevenci a řešení takového

chování, se kterými budou všichni žáci, pedagogové a zákonní zástupci seznámeni.

2. Specifika pro prevenci šikany zaměřené na učitele

• Prevence stojí na celoškolním přístupu, který akcentuje dobré sociální klima, připouští

riziko výskytu šikany učitele ve škole, otevřeně takové chování odmítá a realizuje

prevenci případně intervenci, pokud k výskytu dojde. Uvědomění si rizika a jeho

deklarace může významně snížit rozvoj šikany.

• Vedení školy vyjadřuje pedagogům podporu, oceňuje jejich práci, vytváří atmosféru

důvěry, podporuje spolupráci v pedagogickém sboru a zastává nekonfliktní způsob

řešení problémů.

• Škola má jasně stanovený způsob, jakým mají pedagogové podezření na šikanu své

osoby nebo kolegy, nebo oznámení o šikaně podat, komu a jak s tím bude

nakládáno.

• Pedagog nastavuje a uplatňuje jasná pravidla ve třídě; na konflikt nebo

nerespektování reaguje včas, pracuje s pravidly v chování a používá stanovené

důsledky jejich nerespektování konzistentně; vyhýbá se řešení konfliktu a konfrontací

ze strany žáka před celou třídou, usměrňuje řešení na individuální konzultaci; vyhýbá

se konfrontačnímu tónu.

• Pedagog posiluje zapojení žáků/studentů do výuky, dává jim na výběr, činí úkoly a

výuku pro žáky/studenty zajímavými, propojuje výuku s běžným životem a potřebami

žáků; jeho výklad a očekávání jsou pro žáky srozumitelné, odpovídají obtížnosti,

kterou mohou zvládnout apod.

• Očekává úspěch u všech žáků a podporuje je, dává žákům zpětnou vazbu k tomu, co

udělali dobře, staví na silných stránkách žáků.

• Nezpůsobuje ponížení nebo zesměšnění žáka před třídou; při hodnocení žáka

zachovává jeho důstojnost.

• Všímá si změn v náladě, emocích a v chování žáků a včas na ně reaguje.

• Problémy neřeší sám, ale ve spolupráci se školním poradenským pracovištěm,

případně s vedením školy.

• Všímá si prosociálního a kooperativního chování žáků a oceňuje je; podporuje

kooperaci mezi žáky a prostředím, kde se každý žák/student cítí přijatý.

3. Specifika pro řešení šikany zaměřené na učitele

Důležité je respektovat tyto zásady:

• Pedagog, který čelí šikaně ze strany žáků, je v dané situaci v pozici oběti, která

by neměla zůstávat v situaci sama, ale měla by vyhledat pomoc ostatních. Nelze

očekávat, že situaci, kterou lze klasifikovat jako šikanu, vyřeší pedagog v pozici

oběti sám. Proto je zapotřebí, aby tuto skutečnost škola neočekávala a

nevyžadovala. Naopak je zapotřebí, aby podporovala své pedagogy k vyhledání

pomoci, zajistila bezpečí pro pedagoga a řešila vzniklou situaci se žáky, rodiči a

ostatními pedagogy.

• V případě bezprostředního ohrožení pedagoga žákem/žáky se pedagog řídí

krizovým plánem školy.

• Je zapotřebí, aby pedagog sám, jeho kolegové i vedení školy porozuměli tomu,

že pedagog byl vystaven traumatickému zážitku. Tento zážitek může být

bolestným i pro svědky (kolegy nebo žáky ve třídě). Je proto zapotřebí dovolit si

čas na zpracování šoku, neobviňovat se, vyhledat si pro sebe sociální podporu od

kolegů, přátel, rodiny, monitorovat u sebe znaky stresu, které se mohou objevit i

později (např. problémy se spánkem, pozorností, úzkosti, zvýšená citlivost,

nechuť k jídlu nebo naopak) a případně vyhledat pro sebe odbornou pomoc.

• Šikana pedagoga bývá často spojena s šikanou mezi žáky. Škola zajistí

posouzení sociálních vztahů ve třídě a na základě výsledků nastaví odpovídající

řešení.

• Pro třídu, ve které se šikana odehrávala, zajistí škola intervenční program k

řešení šikany za účelem znovunastolení bezpečí ve třídě (jedná se o program

selektivní nebo indikované primární prevence, nikoli všeobecné prevence).

• Stejně jako u šikany mezi žáky i zde je potřeba, aby po takové situaci škola

revidovala mechanismy a postupy (krizový plán), aby bylo zřejmé, jak zacházet s

případnými podobnými situacemi v budoucnu.

• V případě, že je pedagog nespokojený s řešením situace ze strany vedení školy,

může se obrátit na příslušný inspektorát práce.

KRIZOVÝ PLÁN  (postup školy)

Pedagog v pozici oběti šikany či pedagog, který je svědkem takovéto situace, vyhledá

bezprostředně pomoc, obrátit se může na:

Informujte ŘŠ.

V případě potřeby zajistí vedení školy učiteli chráněné prostředí.

Preventivní tým školního poradenského pracoviště - zajistí další šetření, provede

postupně rozhovor:

- s obětí, se svědky

- s agresorem/y (zabránění domluvě agresorů na křivé výpovědi, případně

konfrontace mezi nimi)

- nebo o šetření požádá odborníka na problematiku šikanování z PPP

- z rozhovoru provádí zápis

- o výsledcích šetření informuje ŘŠ, pokud se šetření přímo neúčastní

• ŘŠ pozve prokazatelným způsobem (nejlépe doporučeným dopisem) zákonné

zástupce agresora/rů do školy k pohovoru s výchovnou komisí (VK)

• VK dohodne společně se zákonnými zástupci žáka/ků další postup

- možnosti školy: odstupňování kázeňských opatření, forma postihu při dalším

porušení školního řádu, doporučení odborné pomoci v PPP, informování OSPOD,

spolupráce se SVP, informovat Policii ČR…

• ŠMP nebo VP provede zápis z VK

• ŘŠ udělí agresorovi/ům kázeňské opatření v souladu se školním řádem

• ŘŠ informuje Policii ČR, došlo-li k závažnějšímu případu šikanování

• Škola zajistí posouzení sociálních vztahů ve třídě, kde se šikana odehrávala a na

základě výsledků nastaví odpovídající řešení – zajistí intervenční program k řešení

šikany za účelem znovunastolení bezpečí ve třídě.

• ŘŠ nabídne pedagogovi odbornou pomoc a podporu – konzultace, odkaz na

odbornou péči apod.

14. Příloha č. 3

ŠKOLNÍ PROGRAM PROTI KYBERŠIKANĚ

Charakteristika kyberšikany:

Kyberšikanu definujeme jako zneužití ICT, zejména pak mobilních telefonů a internetu,

k takovým činnostem, které mají někoho záměrně ohrozit, ublížit mu. Podobně jako u šikany se jedná o úmyslné chování, kdy je oběť napadána útočníkem nebo útočníky. Povaha a provedení útoků pak určují její závažnost. Oproti šikaně tváří v tvář má kyberšikana mnohem větší dosah, čímž ještě více zhoršuje prožívání oběti.

Nejčastější motivy kyberagresora

• Snaží se ovládat druhé prostřednictvím strachu, touží po moci. Obvykle potřebuje pro svou

činnost publikum.

• Znuděný, hledá zábavu, narcistický. Kyberšikana je obvykle páchána ve skupině, nebo je

ve skupině alespoň plánována.

• Bere právo do svých rukou. Pracují většinou sami, ale mohou své aktivity a motivy sdílet

se svými nejbližšími přáteli.

• Má tendenci odpovídat ve vzteku nebo frustraci – pomsta, kompenzace.

• Má sklon vystupovat na internetu jako někdo jiný. Zneužívat ICT technologie, bez vědomí závažnosti tohoto jednání.

Typické rysy kyberšikany

1) Je časově neomezená – útočník může oběť obtěžovat 24 hodin denně

2) Publikum široké – kdokoliv

3) Obsah se šíří velmi rychle – prostřednictvím informačních technologií

4) Anonymita pachatelů – je zpravidla obtížné, pokud je pachatel zdatný v práci s PC,

mobilem apod., vypátrat jeho identitu

5) Změna pojetí osobnosti agresora x oběti – anonymita informačních technologií umožňuje útočit i zjevně fyzicky slabším jedincům na zdatné oběti

6) Možná neúmyslnost – zveřejnění fotografií nemusí být vždy míněno jako útok

na kohokoliv, nicméně může ve výsledku způsobit nepříjemnosti oběti

Postup jak předcházet kyberšikaně ve škole:

  uskutečňuje vzdělávání).

Jak předcházet kyberšikaně (učitelé):

Postup při kyberšikaně odehrávající se v rámci školy

1. Podpořit oběť a zajistit její bezpečí

Mezi první kroky patří zejména zklidnění oběti (ta je často rozčilená, její reakce mohou být přehnané, v některých případech až suicidní) a nabídnutí podpory. Zároveň je třeba zajistit, aby  kyberšikana  dále  nepokračovala,  tedy  odstranit  závadný  obsah  z  internetu  –  např. smazat videa, která oběť ponižují, odstranit závadné fotografie, zablokovat profil pachatele atd. Toto lze provádět v součinnosti s IT odborníkem, poskytovatelem dané on-line služby, administrátory služby apod.

2. Zajistit co nejvíce důkazních materiálů

Před samotným smazáním materiálů je však nutné zajistit dostatek důkazů – pořídit si snapshoty s důkazním materiálem, stáhnout dané internetové stránky do lokálního počítače, zajistit seznam žáků, kteří se stali publikem kyberšikany (např. v rámci diskusní skupiny na sociální síti) –  ideálně  s odkazy na jejich profily, pokusit se identifikovat agresora (např. prostřednictvím jeho přátel).

U veřejných diskusních skupin je získání důkazních materiálů poměrně snadné, protože má do skupiny přístup každý, nicméně objevuje se velké množství případů, v kterých útočníci založili  uzavřenou  diskusní  skupinu  -     v   těchto  situacích  doporučujeme  kontaktovat odbornou instituci (např. pracovníky projektu E-Bezpečí, projektu Seznam se bezpečně!, případně kriminalisty oddělení informační kriminality Policie ČR), která může pomoci důkazní materiály zajistit jinými cestami.

3. Incident vždy vyšetřit

Všechny případy je nutné důkladně vyšetřit – pokud nejsme schopni incident sami vyšetřit, můžeme využít podpory externích institucí. Vyšetřování zahrnuje zjištění, kde incident probíhal, jak dlouho trval, kdo se do něj zapojil, jaký dopad měl na oběť, jakými technickými prostředky lze útok zastavit apod.

4. Informovat rodiče

O incidentu je nutné informovat rodiče oběti i rodiče agresora, lze využít postupů definovaných ve scénáři řešení tradiční šikany. Poučme rodiče o tom, jaký bude postup řešení na úrovni školy, případně o tom, že daný případ kyberšikany nespadá do kompetence školy a že je možné využít např. právních služeb. V případě, že případ kyberšikany nespadá do kompetencí školy (např. útok proběhl mimo vyučování a nemá návaznost na šikanu, která probíhá  ve  škole),  mohou  rodiče  např.  zažalovat  agresora  u  občanského  soudu  za obtěžování, úmyslné vystavování nepříjemným zážitkům, stresu apod.

5. Zkonzultovat řešení s dalšími institucemi

V některých  případech  je  vhodné  postup  řešení  a  zejména  zvolené  tresty  zkonzultovat s dalšími subjekty – zřizovatelem školy, případně Českou školní inspekcí a dalšími institucemi. Česká školní inspekce ale není pověřena metodickým vedením (její kompetence jsou vymezeny školským zákonem).

6. Žádat konečné rozhodnutí

Po vyšetření celé situace je nutné trvat na konečném stanovisku všech zainteresovaných institucí (např. Policie ČR, OSPOD, pedagogicko-psychologická poradna…) a dalších subjektů (např. rodičů) (Ministerstvo školství, 2009).

7. Zvolit odpovídající opatření

Je velmi důležité, aby škola při trestání agresorů postupovala v souladu se školním řádem v kombinaci s dalšími strategickými dokumenty školy – např. krizovým plánem, minimálním preventivním programem školy apod. Při určení trestu využíváme možností nabízených ve scénáři pro řešení tradiční šikany

8. Realizovat preventivní opatření

Aby se nežádoucí chování v budoucnu neopakovalo, je nutné zajistit preventivní opatření. Ta lze zabezpečit – např. prostřednictvím realizací projektových dnů zaměřených na prevenci, přípravou materiálů pro podporu prevence, prostřednictvím tzv. hraní rolí v rámci běžné výuky či mimo ni, posilováním dobrých vztahů mezi žáky apod

Postup při zjištění kyberšikany odehrávající se mimo školu

Škola nemůže udělovat kázeňské tresty za činnost, která se nestala během vyučování. To ovšem neznamená, že by škola neměla kyberšikanu řešit alespoň v následujících základních bodech:

1. Zjistit informace o tom, jakých žáků, případně tříd, se případ kyberšikany týká. Zvážit

provedení sociometrie v zasažených třídách.

2. Informovat rodiče oběti i kyberagresora.

3. Doporučit rodičům oběti, aby se v případě kyberšikany svého dítěte obrátili na Policii ČR, popř. podali žalobu k soudu.

4. Informovat (se souhlasem zákonných zástupců žáků) zasažené žáky o postupu při řešení kyberšikany. Sdělit jim, že škola trestat v tomto případě nemůže, a proto byl případ předán policii/soudu. Děti potřebují vědět, že za každé nepřiměřené chování přijde trest.

Seznam internetových zdrojů pro rodiče

1. www.minimalizacesikany.cz

2. www.sikana.org

3. www.proti-sikane.saferinternet.cz

4. www.linkabezpeci.cz

5. www.sikana.cz

Spolupráce se specializovanými institucemi

Při předcházení případům šikany a při jejich řešení je důležitá spolupráce vedení školy, školního metodika prevence, výchovného poradce nebo zástupce školy s dalšími institucemi a orgány. Zejména:

- v resortu školství – s PPP, SPC, SVP

- v resortu zdravotnictví – s pediatry a odbornými lékaři, dětskými psychology, psychiatry a zařízeními, která poskytují odbornou poradenskou a terapeutickou péči, včetně individuální a rodinné terapie

- v resortu sociální péče – s oddělením péče o rodinu a děti, s oddělením sociální prevence (možnost vstupovat do každého šetření, jednat s dalšími zainteresovanými stranami, s rodinou)

Dojde-li k závažnějšímu případu šikanování nebo při podezření, že šikanování naplnilo skutkovou podstatu trestného činu (provinění), ředitel školy nebo školského zařízení oznámí tuto skutečnost Policii ČR.

Ředitel školy oznámí orgánu sociálně právní ochrany dítěte skutečnosti, které

ohrožují bezpečí a zdraví žáka. Pokud žák spáchá trestný čin (provinění), popř. opakovaně páchá přestupky, ředitel školy zahájí spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dítěte bez zbytečného odkladu

15. Příloha č. 4

STRATEGIE PŘEDCHÁZENÍ ŠKOLNÍ NEÚSPĚŠNOSTI

Úspěšnost ve škole je podmíněna mnoha faktory a jejím předpokladem jsou dostatečně rozvinuté intelektové schopnosti. Jejich plné využití může být však z různých důvodů blokováno. Může jít o tzv. relativní školní neúspěšnost, kdy z mimointelektových důvodů má žák  špatný  prospěch.   Nižší  výkon  žáka  může  být  způsoben   např.  nízkou  sebedůvěrou, špatným sebehodnocením, nedostatečnou motivací, negativním postojem ke škole a emočními či zdravotními problémy.

Úspěch žáka ve škole nezávisí jenom na jeho schopnostech, ale i na jeho sebehodnocení a míře sebedůvěry. Důležité je, aby dítě samo na sebe mělo kladný názor a dostatečně si uvědomovalo důležitost a jedinečnost vlastní identity. Uvědomování si vlastních schopností ovlivňuje postoj ke školní práci. Základem úspěchu je dostatečné množství sebedůvěry umožňující dítěti pracovat na úrovni, která odpovídá jeho schopnostem. Naopak nízká míra sebedůvěry brání dosažení očekávaných výsledků. Děti s nízkou sebedůvěrou bývají nejisté, mívají velké obavy z případného selhání a tím mají i větší sklon k různým úzkostem. Špatné sebehodnocení je příčinou toho, že dítě přestává usilovat o dobrý prospěch ve škole a z toho důvodu na školní práci rezignuje. Důsledkem selhání žáka a zhoršení jeho prospěchu může být buď špatný postoj ke škole, nebo také nedostatek motivace.

Rodič může schopnosti dítěte podceňovat, ale naopak i přeceňovat. Jestliže rodiče považují schopnosti dítěte za horší, než ve skutečnosti jsou, kladou na dítě nepřiměřené požadavky a často mu dávají najevo svoje zklamání. Dítě tento názor mnohdy přijímá a opět zde dochází k dalšímu snížení sebedůvěry.

Sebedůvěru můžeme u dítěte pěstovat tím, že:

(z hlediska intelektuálního vývoje)

•        klademe na dítě přiměřené nároky, které nepřekračují jeho schopnosti,

•        posilujeme jeho kompetence – zdůrazňujeme jeho pozitivní stránky,

•        jsme mu osobně nápomocni a radujeme se z jeho úspěchů,

•        začleníme do zkušeností dítěte roli úspěchu a umožníme mu dosažení tohoto úspěchu,

•        pomáháme mu nacházet alternativní řešení a rozvíjet návyky pro lepší zvládání problémů (z hlediska citového vývoje)

•        oceňujeme jeho jedinečnost a vyhýbáme se negativnímu srovnávání,

•        pomáháme dítěti s přijetím sama sebe tím, že mu dáváme najevo naše přijetí,

•        oceňujeme schopnost vcítění se do pocitů druhých (z hlediska duševního vývoje),

•        dbáme na smysl pro zvídavost,

•        aktivitu dítěte chápeme jako projev tvůrčí energie,

•        umožňujeme dítěti vyslovovat vlastní názory,

•        motivujeme jej ke školní práci,

Postoj ke škole a motivace ke školní práci může ovlivnit míru využívání vlastních schopností. Vždy je důležité, zda má dobrý školní prospěch pro dítě a pro rodiče patřičnou hodnotu. Pokud dítě není dostatečně motivováno – nebude, vzhledem ke svým schopnostem, dostatečně pracovat. Postoj ke škole ovlivňují především vlastní úspěchy a neúspěchy. Neúspěch může působit jako podnět k většímu úsilí. Jestliže se však neúspěchy opakují, motivace žáka se rapidně snižuje. Žáci, kteří pracují pod úrovní svých schopností, nebývají ve škole spokojeni a mívají potřebu vyhnout se dalším neúspěchům. U dětí, kterým se nedostane dostatečného ocenění, může být podvýkon  projevem lhostejnosti k výsledkům.

Řešení školní neúspěšnosti

 

Vyučovací hodiny

Ověřování znalostí a pochopení učiva může probíhat:

Při ověřování učiva:

Zlepšení školních výsledků žáka je společným cílem vyučujících, žáků a jejich zákonných zástupců. Všichni společně se proto musí důsledně podílet na předem společně stanovených postupech.

Domácí příprava

Domácí příprava, psaní domácích úkolů je součástí každodenní přípravy žáka na vyučování. Navazuje na vzdělávání ve škole a je zaměřena na procvičení probraného učiva.

Cílem domácí přípravy je:

Vyučující daného předmětu si po dohodě se zákonným zástupcem sjedná časové rozmezí a přesné datum schůzek k průběžnému vyhodnocování dílčího pokroku či pokračujícího neúspěchu.

16. Příloha č. 5

Kontakty – sociální síť Královéhradecka

Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče Návrat

Říčařova 277

503 01 Hradec Králové

tel.: 495 211 809

Pedagogicko – psychologická poradna

Pospíšilova 365

Hradec Králové

tel.: 495 265 423

Mgr. Jitka Musilová (okresní metodik prevence)

Speciálně - pedagogické centrum

Hradecká 1231

Hradec Králové

tel.: 495 514 681

Školské poradenské pracoviště Mozaika

Lužická 1208

500 03 Hradec Králové

Mgr. Vratislav Holeček

tel.: 495 407 156

Mgr. Dita Kosová (krajský školský koordinátor prevence)

KÚ Královéhradeckého kraje

Pivovarské náměstí 1245

500 03 Hradec Králové

tel.: 495 817 278

Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje

Preventivně informační skupina

tel.: 974 526 207

Mrštíkova 541

500 09 Hradec Králové

Laxus, o.s.

Říční 1252/9

500 02 Hradec Králové

Bc. Jana Vondrová

tel.: 495 401 565

Centrum primární prevence Semiramis o.s.

Ptácká 162

293 01 Mladá Boleslav

tel.: 420 326 396 754

PROSTOR PRO, o.s.

Čajkovského 1861

500 09 Hradec Králové

tel.: 420 459 262 202

Občanské sdružení Salinger

Gočárova Třída 760

200 02 Hradec Králové

tel.: 495 267 249

Občanské sdružení Divadelta

E. Beneše 575

500 12 Hradec Králové

tel.: 420 776 878 550

Telefonická a krizová pomoc:

Sdružení Linka bezpečí

Pomoc online: 116 111

Rodičovská linka: 840 111 234

Linka vzkaz domů: 800 111 113

Bílý kruh bezpečí

Pomoc obětem kriminality: 257 317 110

Pomoc obětem domácího násilí: 251 511 313



ŠKOLSKÁ PORADENSKÁ ZAŘÍZENÍ

Pedagogicko-psychologická poradna Královéhradeckého kraje – centrální pracoviště

Adresa:         M. Horákové 504, 500 06 Hradec Králové

Tel.:                 495 265 423

E-mail:                 ppphk@tiscali.cz

Pedagogicko-psychologická poradna Královéhradeckého kraje – pracoviště Jičín

Adresa:         Fortna 39, 506 01 Jičín

Tel.:                 493 533 505

E-mail:                 ppp.jc@seznam.cz

Pedagogicko-psychologická poradna Královéhradeckého kraje – pracoviště Náchod

Adresa:         Smiřických 1237, 547 01 Náchod

Tel.:                 491 426 036, 491 427 418

E-mail:                ppp.nachod@seznam.cz

Pedagogicko-psychologická poradna Královéhradeckého kraje – pracoviště

Rychnov nad Kněžnou

Adresa:         Javornická 1501, 516 01 Rychnov nad Kněžnou

Tel.:                 494 535 476

E-mail:                 ppprychnov@seznam.cz

Pedagogicko-psychologická poradna Královéhradeckého kraje – pracoviště Trutnov

Adresa:         Horská 5, 541 01 Trutnov

Tel.:                 499 813 080, 605 448 327

E-mail:                 ppptrutnov@seznam.cz

Web:                  http://www.pppkhk.cz/

Achat, psychologické poradenství a diagnostika

Psychologické a speciální pedagogické služby, krizová intervence

PaedDr. Anna Chaloupková

Myslbekova 441, 500 03 Hradec Králové

tel.: 495 408 776, 606 332 257 (www.achat.cz)

OSTATNÍ PORADENSKÉ A PODPŮRNÉ SLUŽBY

Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna,

Hradec Králové, Říčařova 227

SVP:                 NÁVRAT

Pracoviště:       Hradec Králové

Adresa:         Luční 838, 500 03 Hradec Králové

Tel.:                 495 407 405, 602 214 240,       Brandlova 112, 500 03 Hradec Králové – 495 541 374

E-mail:                info@svphk.cz

Web:                 http://www.svphk.cz

Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna,

Hradec Králové, Říčařova 277

SVP:                 KOMPAS

Adresa:         Smiřických 1237, 547 01 Náchod

Tel.:                 491424390, 602 133 163

E-mail:                 svp.kompas@worldonline.cz

Web:                http://www.ddu-hk.cz/strediska/kompas-v-nachode

Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna,

Hradec Králové, Říčařova 277

SVP:                VARIANTA

Adresa:                Tyršova 327, 549 54 Police n. Metují

Tel.:                491 521 519

E-mail:                svp.varianta@seznam.cz

Web:                http://www.ddu-hk.cz/strediska/varianta-v-polici-nad-metuji

Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna,

Hradec Králové, Říčařova 277

SVP:                PYRAMIDA

Adresa:                Sokolovská 146, 533 54 Rybitví

Tel.:                723 134 604, 466 680 338

E-mail:                svp_pyramida@volny.cz

Web:                http://www.svppyramida.cz/         

Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola a školní jídelna,

Hradec Králové, Říčařova 277

SVP:                MIMOZA

Adresa:                Mírové náměstí 1388, 562 01 Ústí nad Orlicí

Tel.:                465 526 969

E-mail:                svp.usti@worldonline.cz

Web:                www.svp-mimoza.cz

Speciálně pedagogická centra

Mateřská škola, Speciální základní škola a Praktická škola, Hradec Králové

Typ: SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM PRO MENTÁLNĚ POSTIŽENÉ

Adresa:         Hradecká 1231, 500 03 Hradec Králové

Tel.:                 495 514 681

E-mail:                 specialnicentrum@seznam.cz

Web:                 www.specialnihk.cz

Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové, Štefánikova 549

Typ: SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM PRO ZRAKOVĚ POSTIŽENÉ

Adresa:         Šimkova 879, 500 02 Hradec Králové

Tel.:                 495 518 261, 775 721 552

E-mail:                 sms.spc.hk@gmail.com

Web:                http://www.spczphk.wbs.cz

Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Hradec Králové, Štefánikova 549

Typ: SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM A STŘEDISKO RANÉ PÉČE PRO DĚTI S VADAMI SLUCHU A ŘEČI

Adresa:         Štefánikova 549, 500 11 Hradec Králové

Tel.:                 495 272 398

E-mail:                 iva.rindova@worldonline.cz, zdarkova.spc.hk@worldonline.cz

Web:                www.neslhk.com

Integrační školní centrum PROINTEPO, s.r.o., Hradec Králové, Hrubínova 1458

Typ: SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM PRO TĚLESNĚ POSTIŽENÉ, PRO DĚTI S KOMBINOVANÝM POSTIŽENÍM NEBO ZDRAVOTNÍM OSLABENÍM

Adresa:         Hrubínova 1458, 500 02 Hradec Králové

Tel.:                 495 538 989

E-mail:                 prointepo@prointepo.org

Web:                 www.prointepo.org

Obchodní akademie, obchodní škola a praktická škola pro tělesně postižené, Janské Lázně, Obchodní 282

Typ: SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÉ CENTRUM PRO TĚLESNĚ POSTIŽENÉ

Adresa:         Obchodní 282, 542 25 Janské Lázně

Tel.:                 499 875 174

E-mail:                 fischlova@oajl.cz

Web:                 http://www.oajl.cz

Základní škola logopedická a Mateřská škola logopedická Choustníkovo Hradiště 161

Typ: SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÉ CENTRUM PRO MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ A VADY ŘEČI

Adresa:         Choustníkovo Hradiště 161, 544 42

Tel.:                499 392 806            

E-mail:                 zslogo@specskola.cz

Web:                http://www.specskola.cz/

Mateřská škola speciální, Trutnov, Na Struze 124

Typ: SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM PRO MENTÁLNĚ POSTIŽENÉ

Adresa:         Na Struze 124, 541 01 Trutnov

Tel.:                 499 812 169

E-mail:                 sms.trutnov@volny.cz

Web:                http://www.msspctu.cz/