Po Trati 2021

Opravte Zvířátka

Tým

Zvířátka o prázdninách nezahálela. Úspěšně absolvovala Matrix. Ani tým Opravte to o prázdninách nezahálel. Byl sfouknut na Svíčkách. Po semilské zkušenosti přišel Robert s nabídkou obnovení spolupráce obou týmů: „Nechcete si trochu spravit chuť a přidat se na Po Trati?“ Víme, že Svíčky i Po Trati umí být hodně zrádné šifrovačky, ale stejně nám to nedá. Tak se ke třem Zvířátkům (Elif, Dudla a Robert) přidávají dva Opraváři (Tom a Hroch). Zejména Hroch se u Zvířátek cítí jako doma a sonduje, jestli pro něj není tričko s hrochem. Není. Tak nakonec nepohrdne slonem 😊.

Na této šifrovačce je zajímavé už třeba startovné. Když se dozvídáme, za co všechno dostal tým slevu, je skoro s podivem, že nám orgové nemuseli doplácet. Snad jediná sleva, která týmu unikla, byla sleva za reportáž. Tak to pro příští rok chceme napravit.

Start

Většina týmu se schází na předstartovní oběd, což posiluje týmového ducha. Jediný Tom dochází až na startovní šifru. Naopak Roberta přišla podpořit celá rodinka. Na lavičce v park Podviní rozbalujeme startovní obálku a než dorazí Tom, padnou dvě jednoduché šifřičky. Startovní park je jediným letošním stanovištěm, které není vyhlídkou. Nad námi ale krouží vyhlídková vzducholoď. Náhoda nebo záměr orgů?

Po chvíli padne třetí ze sedmi avizovaných startovních šifer. Hledáme další čtyři. Víme, že máme něco vytěžit z adres nedalekých domů a u nich popsaných světových stran. Semafor v nich až do totálky nevidíme. Hledáme něco se zvířaty, něco v logických vazbách mezi sousedy, něco v povolání obyvatel a podobně. Je tam dost textu na analýzu čehokoliv. Nenapadlo nás, že u tří dalších hesel půjde vždy o jinou aplikaci už jednou použitých informací a naopak se vůbec nepoužijí některé údaje, které volaly po využití (například povolání nebo zvířátka, že ano). U příjmení jsme už přečetli první písmenka, takže jsme nečekali, že stejná písmenka ještě kódují pořadí v první větě odstavců. U křestních jmen jsme použili datum jmenin na aplikaci abecedy s 31 (a méně) písmeny a neodvážili jsme se znovu použít stejné datum podruhé na kódování slov v odstavci. Z původních adres jsme vytěžili čísla popisná, takže nás ani nenapadlo obcházet tytéž adresy (naopak jsme obcházeli domy v Podviní, protože odolávaly prolomení).

Písničky (příchod 17:16 – 20. místo)

Průběžné pořadí uprostřed startovního pole nás nepřekvapuje. Byli jsme připraveni i na horší výsledek, ale když jsme viděli odcházet i týmy zvučných jmen chvilku před námi, věděli jsme, že start nepřepálil asi nikdo. Ze samotné šifry jako první vyskočila K(r)ávu si osladím a pak (U)krajina posedlá tmou. Postupně se zaplňují názvy písniček a je to hezká týmová práce.

Testík (příchod 17:38 – 17. místo)

Tak jsme si o něco polepšili. Umístění šifry na vyhlídce a bez instrukcí o nejbližší hospodě dává tušit, že tento ročník bude asi jiný. Když se pokoušíme nějakou hospodu najít, máme fakt problém, tak jdeme do blízkého parku. Dlouho nemůžeme ze zadání nic vykoukat. Víme však, že žádná nápověda nepřijde a klidně se tak může stát, že skončíme na druhé šifře. Tak do toho třičtvrtě hodiny brejlíme, kdy Dudla vyřkne první stanici metra. A pak už to jde ráz naráz. Oceňujeme vtipné názvy, seřazujeme podle tras a posíláme Toma na další vyhlídku.

Značky (příchod 18:58 – 23. místo)

Konečně hospoda. Sedíme na zahrádce U Jarolímků a poroučíme polévku. Tom poslal zadání a z něj na první pohled vyčnívá dvojkovka. Když Tom přibíhá od vyhlídky a ptá se, jestli si stihne dát něco k jídlu, zbytek týmu se shoduje, že nejspíš ne. Nemají pravdu. Stihneme komplet večeři, několik piv a nakonec i zavíračku. Z několika možností aplikace dvojkovky jsme holt nezkusili důsledně úplně všechny. Navíc nebylo jasné, která vozidla (chodci) jsou či nejsou účastníky provozu. Nejasné bylo i to, jak si vyložit použití dvou různých značek pro stejný stav průjezdnosti u prvních dvou značek. Za náhodu nepovažujeme ani to, že se nikdy nesejdou chodci a cyklisté (což Hroch nazývá komplementaritou chodců k cyklistům). Nevíme ani jakou variantu abecedy použít (nabízí se třeba 30,31,32).

Několikrát padla i zmínka o možnosti brutování řešení na základě frekvenčky. Teda - ne že bychom nic nezkoušeli napasovat, ale ten PP Okrouhlík z nepochopitelných důvodů unikl naší pozornosti. Po přesunu na blízkou zastávku sledujeme transfer posledních opilců z okolních hospod. Je zbytečné popisovat, co všechno jsme dál zkoušeli. Hroch už cítí únavu a déjà vu ze Svíček. Sedá na tramvaj a jede domů. Krátce poté je vyzkoušena snad poslední z nespočtu variant kódování značek binárkou (i když se v ní poněkud nesmyslně dává přednost nejlehčím před nejtěžšími) a řešení je na světě. Povoláváme Hrocha zpátky do hry a jdeme si prohlédnout noční Prahu z dalšího úhlu.

Milí Jardové (příchod 1:32 – 34. místo)

Pokles jsme očekávali. Úplně poslední ale stejně nejsme, tak jdeme do toho! Teď už si budeme umístění určitě jenom vylepšovat ;-).

Vidíme shodný ciferný součet číslic ve všech řádcích. Proč je tu ale tak velká volná plocha? Nejprve překreslujeme čísla do desetimístné podoby doplněním nul zleva. Vychází jakési bludiště, ale grafické řešení v tom nevidíme. Zkoušíme brát nuly jako vatu. To nás dovede na morseovku a mezitajenku. Pak nás čeká cesta k nalezení té správné abecedy v součtech cifer. Když z toho začne něco lézt, ještě není vyhráno. Nějak to RG(B) nevychází úplně přesně. Ale poblíž je vyhlídka Bílá skála (ona i ta Černá skála byla sice umístěna v PP Bílá skála, ale co už), tak to nakonec bereme jako správné řešení.

Kruhy (příchod 4:19 – 26. místo)

Tady jsme sice malý posun kupředu očekávali. Ale poskok o 8 míst nás potěšil. A hned 26. místo – to nemůže být náhoda!

Sestavujeme spirálu a jdeme analyzovat černé a bílé části kruhu. Usazujeme se nakonec na dětském hřišti u Rokosky. U některých z nás to evokuje vzpomínky na nedaleké matfyzácké koleje. Po noci přichází ranní krize. Odhalujeme, že bílý oddělovač ve dvou místech není chybou tisku, ale hezky rozděluje soustředné spirály. Černé části pak jednoznačně vychází na celé zlomky - poloviny, čtvrtiny, osminy a šestnáctiny. S tímto si hrajeme třeba tak, že v hadovi čteme pořadí příslušné náctiny a snažíme se mu přiřadit písmenko podle konkrétní zkracující se abecedy. Tím bychom použili nejvýše 16kovou abecedu, kde docela hezky zbývají písmenka použitelná pro nedalekou vyhlídku Květinářská. Ale stejně nic nevychází. Hroch si myslí, že už jsme všechno vyzkoušeli a odchází na ranní autobus. Po Hrochově odchodu navrhuje Elif aplikovat na vzniklé zlomky morseovkový strom. A ejhle. Ono něco vychází. Voláme Hrochovi, že jsme ještě neskončili. Hroch se přidává ve chvíli, kdy hledáme pravděpodobnou vyhlídku u jakéhosi „HRDLA ZDENKA“. Naštěstí je nad námi hřiště Dlážděnka, což nás hodně pobavilo a zvesela si pak vykračujeme do kopce.

Hospodská (příchod 9:02 – 13. místo)

Tak to je PECKA! Po více než 4,5 hodinách na šifře, po ranní krizi, po Hrochově druhém odchodu. Po tom všem jsme se nepropadli, ale posunuli jsme se o polovinu startovního pole. Fakt hustý…

Bereme si zadání s dlouhým povídáním a rovnou se pouštíme do analýzy a záznamu pivního maratónu. Dudla zkušeně zapisuje účastníky podle abecedy a ostatní vzorně diktují časy příchodů a odchodů a spotřebu aktérů bujarého srazu. Říkáme si, že všechny podstatné informace máme přehledně zapsány a výsledek pak nějak seřadíme a uvidíme. „Nebo to rovnou přečteme“ navrhuje Elif, když po převodu na deci za hodinu leze smysluplná tajenka. „S tím se snad nedalo nic jiného dělat“ provokuje Hroch nahlas a nedaleko luštící tým jen smutně sleduje náš plynulý postup.

Počty (příchod 10:02 – 12. místo)

Další vyhlídka a my se smiřujeme s tím, že to bude naše konečná. Pro jistotu si příklad spočítáme a výsledkem je prvočíslo. Dohadujeme se o tom, jak velká je pravděpodobnost skutečnosti, že takto vysoké číslo nejde rozložit na nižší prvočinitele. Ale stejně nám v příkladu vadí nadbytečné závorky a poslední nesmyslný odečet nuly. Hroch odkrokuje vzdálenost od místa uložení šifry a zjišťuje, že se musíme o pár metrů posunout, aby to bylo v souladu s pravidly. To už bychom se ale přiblížili k jinému týmu, tak se zvedáme a odcházíme. Když míjíme luštící tým, vzájemně si přejeme hodně zdaru. Nejspíš jsme je ale rychlým odchodem trochu vystrašili. Při přesunu Elif špitne něco o sedmisegmentovce. Hroch hned doplní, že uplatnění průniků a doplňků by dokonale vysvětlilo nadbytečné závorky i závěrečnou operaci s nulou a Robert hned zakresluje postup. Za chvíli leze RAM….,  což vypadá nadějně, ale vyhlídkové místo s takovým začátkem nikde nevidíme. Doluštíme RÁMUSÁK. A to už vědí i Modří…

Puzzle (příchod 11:24 – 9. místo)

Po vyzvednutí zadáváme kód a jásáme. Jsme v první desítce! A to jsme ještě nevěděli, že se před nás mezitím dostal ještě tým, který měl očividně problém se zadáním správného kódu při vyzvedávání abiturientské šifřy. Takže jsme vyluštěním sedmisegmentovky předběhli další 4 týmy ze širšího čela.

Z puzzle je na první pohled vidět, že jde o budovu z Výstaviště. Tom navrhuje Maroldovo panorama, což by k dosavadním vyhlídkám mělo asi nejblíže. Ostatní sestavují puzzle a upřesňují, že jde o planetárium. Tam ale nic není a v pokladně sdělují, že už tam nad ránem nějací lidi něco luštili. Ještě před polednem obíháme budovu planetária. Zkoušíme taky aplikovat morseovku na výstupky na okrajích a vychází něco jako MIB. Ale celé to už nedáme. Je konec hry. Tato šifra by nás ještě potrápila, ale nejspíš bychom si s ní poradili.

Závěr

Dynamický vývoj hry nás bavil. A nápad s vyhlídkami oceňujeme. Náš totální propad na Značkách byl sice nepříjemný, ale nevzdali jsme se. Odměnou byl ranní posun a dobrá nálada až do konce. Hra splnila očekávání. Děkujeme!

Za tým Opravte Zvířátka sepsal Tom