Pravidla hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků

Článek I. Zásady a obecná pravidla hodnocení

1. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků musí být pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a musí respektovat individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.
2. Hodnocení:

1. zdůrazňuje individuální pokrok žáka;
2. popisuje konkrétní zvládnuté oblasti vzdělávání;
3. podněcuje žáka k dalšímu rozvoji - ukazuje další cestu;
4. je v podstatné míře spoluvytvářeno žákem samotným (sebehodnocením).

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se člení na:

1. průběžné ústní hodnocení;
2. sebehodnocení;
3. individuální rozhovory s žáky;
4. slovní hodnocení na vysvědčení.

4. Zákonní zástupci jsou o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka informováni především prostřednictvím:

1. tripartitních osobních setkání;
2. záznamy o průběhu vzdělávání sdílené prostřednictvím Edookitu;
3. vysvědčení vydávaného na konci každého pololetí;
4. individuálně domlouvaných schůzek s průvodci.

Článek II. Kritéria hodnocení

Kritériem je naplňování očekávaných výstupů jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu vzhledem ke vzdělávacím a osobnostním předpokladům a věku žáka.

Článek III. Podklady pro hodnocení

Podklady pro hodnocení žáka tvoří především:

1. žákem vytvořené výstupy (písemné práce, výrobky, multimediální záznamy atd.);
2. různé formy sebehodnocení žáka (sebehodnotící dotazník, on-line nástroje);
3. poznámky průvodců a dalších osob podílejících se na vzdělávání žáka.

Článek IV. Průběžné ústní hodnocení

Průběžné ústní hodnocení je součástí hodnocení ve všech vyučovacích předmětech. Je koncipováno jak jako sebehodnocení, tak jako vzájemné hodnocení mezi žáky, tak jako hodnocení žáků průvodci.

Článek V. Sebehodnocení

Žák minimálně dvakrát za pololetí hodnotí svůj vzdělávací proces. K sebehodnocení dochází prostřednictvím různých forem a metod. Například vyplněním sebehodnotícího dotazníku, používáním různých webových aplikací sloužících k mapování pokroku ve vzdělávání.

Článek VI. Individuální rozhovory s žáky

Žák se pravidelně setkává s průvodci. V rámci rozhovoru společně stanovují cíle žáka v jeho vzdělávacím procesu, reflektují naplňování stávajících cílů a mapují silné stránky žáka a oblasti ke zlepšení.

Článek VII. Tripartitní setkání

Nejméně dvakrát ročně se žák, průvodce a zákonní zástupci schází k osobnímu setkání, na kterém společně reflektují dosavadní vzdělávací proces žáka, plánují jeho další cíle a vzájemně si poskytují zpětnou vazbu a důležité informace.

Článek VIII. Individuální vzdělávání

1. Hodnocení žáků v individuálním vzdělávání

1. Žáci vzdělávaní individuálně jsou hodnoceni prostřednictvím pravidelných přezkoušení, která ověřují dosažení očekávaných výstupů stanovených ve školním vzdělávacím programu.
2. Hodnocení probíhá v souladu s principy popsanými v článku I., přičemž se klade důraz na individuální pokrok žáka, jeho sebehodnocení a konkrétní zvládnuté oblasti vzdělávání.
3. Hodnocení zahrnuje přezkoušení a minimálně jedno tripartitní setkání za pololetí, během kterého je vzdělávací proces reflektován ve spolupráci s žákem, rodiči a průvodcem.

2. Organizace přezkoušení

1. Přezkoušení probíhá dvakrát ročně (na konci prvního a druhého pololetí) za účasti:
2. dvou zástupců školy (zpravidla pedagogů s příslušnou odborností),
3. zákonného zástupce žáka (v případě zájmu zákonného zástupce),
4. samotného žáka.
5. Přezkoušení zahrnuje ústní, písemnou či praktickou formu ověřování znalostí podle povahy předmětu.
6. Termín přezkoušení je oznámen zákonným zástupcům minimálně 7 kalendářních dní předem.

3. Tripartitní setkání

1. Kromě přezkoušení se zákonní zástupci, žák a průvodce účastní minimálně jednoho tripartitního setkání za každé pololetí.
2. Během těchto setkání jsou stanoveny vzdělávací cíle žáka, reflektován jeho pokrok a mapovány jeho silné stránky a oblasti k dalšímu rozvoji.

4. Komisionální hodnocení

1. V případě pochybností o správnosti výsledků hodnocení může zákonný zástupce požádat o komisionální přezkoušení žáka v souladu s pravidly uvedenými v článku VIII.

5. Další pravidla

1. Hodnocení zohledňuje specifické potřeby žáka a probíhá v souladu s doporučeními školského poradenského zařízení.
2. Pokud se žák či zákonní zástupci nemohou z vážných důvodů účastnit přezkoušení v oznámeném termínu, může být na základě žádosti stanoven náhradní termín, a to nejpozději do 14 dnů od původně plánovaného data.

Článek IX. Hodnocení na vysvědčení

1. Je-li žák z výuky některého předmětu v souladu se školním řádem uvolněn, uvede se na vysvědčení pro tento předmět “uvolněn(a)”. Další ustanovení o hodnocení na vysvědčení se pro tento předmět neuplatní.

2. Za první a druhé pololetí se vydává žákovi vysvědčení obsahující písemné slovní hodnocení z každého z předmětů zvlášť a slovní hodnocení chování.

3. Hodnocení žáka na vysvědčení zahrnuje:

1. posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji;
2. ohodnocení přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon;
3. naznačení dalšího rozvoje žáka;
4. zdůvodnění a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

4. Žáka nelze z předmětu hodnotit, není-li pro to dostatek podkladů, tedy nelze-li na základě shromážděných podkladů posoudit naplnění kritérií hodnocení. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li pro nedostatek podkladů možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí z předmětu nehodnotí. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Není-li pro možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák na konci druhého pololetí z předmětu z předmětu neprospěl.

5. Při převádění slovního hodnocení na klasifikaci se v jednotlivých kritériích použije následující stupnice:

6. Žák z předmětu neprospěl, pokud nenaplňuje očekávané výstupy daného předmětu ani v základní míře, a to by vedlo k zásadním překážkám v jeho dalším vzdělávání.
7. Žák, který na daném stupni základní školy dosud neopakoval ročník a který na konci školního roku neprospěl nejvýše ze dvou povinných předmětů, koná opravné zkoušky. Opravné zkoušky jsou komisionální. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, z předmětu neprospěl.
8. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

1. prospěl(a) s vyznamenáním – pokud prospěl ze všech povinných vyučovacích předmětů;
2. prospěl(a) – pokud prospěl ze všech povinných vyučovacích předmětů a není hodnocen stupněm prospěl(a);
3. neprospěl(a) – pokud neprospěl v některém z povinných předmětů, nebo nebyl-li žák na konci druhého pololetí hodnocen v některém z povinných předmětů ani v náhradním termínu stanoveném ředitelem školy;
4. nehodnocen(a) - není-li žáka na konci prvního pololetí možné hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem ani v náhradním termínu stanoveném ředitelem školy.

9. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, pak krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

10. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitel školy, a je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, pak krajský úřad, dodržení těchto pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti.
11. Chování žáka je hodnoceno slovně. Při převodu slovního hodnocení chování na klasifikaci se použije následující stupnice:

Článek X. Závěrečná ustanovení

1. Tato pravidla jsou přílohou školního řádu a jeho nedílnou součástí.

Tato pravidla jsou účinná dnem vydání.

Projednáno pedagogickou radou dne 30. 8. 2024

Schváleno školskou radou dne 24. 10. 2024

V Dobříši dne 24. 10. 2024

ředitelka školy