191015 Zpráva z mise WHC UNESCO a ICOMOS v Praze v březnu 2019 + průvodní zpráva Oddělení UNESCO Odbor mezinárodních vztahů MK ČR (Úschovnou.cz)

Titulní fotografie: Pohled na jihovýchod od mostu Legií přes Vltavu na vysoké budovy na

Pankrácké pláni, které se tyčí nad siluetou Nového Města a baziliky svatého Petra a Pavla

na Vyšehradě vpravo.

-----

Průvodní zpráva Oddělení UNESCO OMV MK ČR:

Vážení,

na základě Vašich žádostí Vám zasílám Zprávu společné reaktivní monitorovací komise Centra světového dědictví UNESCO a ICOMOS do Historického centra Prahy v anglickém originále a v pracovním překladu do češtiny, s následujícím společným komentářem MK a MHMP:

V návaznosti na Rozhodnutí 42 COM 7B.21 Výboru pro světové dědictví se v březnu 2019 uskutečnila společná reaktivní monitorovací mise Centra světového dědictví a organizace ICOMOS. Cílem mise bylo posoudit celkový stav zachování historického centra Prahy.

V září jsme prostřednictvím Sekretariátu UNESCO obdrželi oficiální zprávu z mise. Zpráva vedle zhodnocení vývoje Prahy v průběhu minulé dekády obsahuje také soubor doporučení, která experti formulovali směrem k členskému státu (ČR, potažmo Ministerstvo kultury) a k samosprávě (hlavní město Praha). Jde o opatření, která v očích zástupců UNESCO a ICOMOS umožní zachovat ty z charakteristických rysů Prahy, jež vyjadřují výjimečnou světovou hodnotu památky. Doporučení jsou podrobnější a konkrétnější variací doporučení, která Výbor světového dědictví směrem k Praze formuloval ve výše zmíněném rozhodnutí z léta 2018.

Stejně jako během přípravy mise nyní Ministerstvo kultury ČR a hlavní město Praha úzce spolupracují a společně s Institutem plánování a rozvoje Prahy, Národním památkovým ústavem a dalšími dotčenými institucemi připravují odpovědi na jednotlivé body zprávy. Reakce bude podrobně zpracována ve Zprávě o stavu zachování historického centra Prahy, o jejíž předložení požádal rovněž Výbor pro světové dědictví ve svém výše uvedeném rozhodnutí z léta 2018. Některá z doporučení budou společně s Centrem světového dědictví dále rozvíjena a diskutována během společného mezinárodního workshopu k tématu výškové regulace, který proběhne v březnu 2020. Workshop naváže na dialog o řešení některých citlivých otázek, který byl započat během konference k tématu Pankrácké pláně, který Praha uspořádala zkraje tohoto roku.

S přáním pěkného dne a s pozdravem

Dita Limová

-----

Odkaz na dokumenty Zprávy mise ke stažení:

(https://drive.google.com/file/d/1n60wv1x4bDP_jTTxrcWQURfF3YZAnpv5/view?usp=sharing)

(https://drive.google.com/file/d/1BMSJapEFyLPrgNRF5Bq7_W1Nt6quE1fd/view?usp=sharing)

(https://drive.google.com/file/d/1euFs0XuDqK2yqccPbAM3-8tGXBNK_ZmP/view?usp=sharing)

(https://drive.google.com/file/d/1X8ttBIdmj5vBV-b4RWMkr32TBNxs3qV-/view?usp=sharing)

-----

Výňatek z textu Zprávy mise:

“2. SHRNUTÍ A SEZNAM DOPORUČENÍ

< pozn.: Shrnutí: >

Mise má za to, že pokud jde o ochranu dědictví, jsou památky obecně v dobrém stavu,

nicméně na stav ochrany má v současné době vliv řada negativních faktorů, které

představují potenciální nebezpečí pro výjimečnou světovou hodnotu statků v souladu

s odstavcem 179 prováděcí směrnice k provádění Úmluvy o ochraně světového dědictví

(UNESCO, 2017), a ohrožují jejich autentičnost a integritu.

Jak zdůraznil smluvní stát v prohlášení o výjimečné světové hodnotě, „Integrita Historického

centra Prahy je ohrožena tlakem developerů, kteří usilují o výstavbu nových

předimenzovaných budov v centru města a v jeho nárazníkové zóně. Celistvost podoby

Historického centra Prahy rovněž ohrožuje rostoucí tlak na proměny střešní krajiny, což by

mohlo mít negativní dopad na vizuální integritu města, která dosud zůstala velmi dobře

zachována. Integrita Průhonického parku je ohrožena rozvojem příměstské zástavby v jeho

nárazníkové zóně. Tato situace je způsobena umístěním parku v blízkosti hlavního města.“

< Zdroj: Statement of Outstanding Universal Value (Prohlášení o výjimečné světové hodnotě)

http://whc.unesco.org/en/list/616 >

Všechny zmiňované tlaky zhoršují vizuální kvalitu krajiny a soudržnost městského

prostředí a ohrožují celkovou integritu památky.

Reaktivní monitorovací mise z roku 2010 vypracovala v úzké spolupráci s vnitrostátními

orgány soubor nezbytných opatření schválený Výborem pro světové dědictví.

Reaktivní monitorovací mise z roku 2019 vyjadřuje politování, že smluvní stát nereagoval na

obavy, doporučení a žádosti o řadě rozsáhlých rozvojových projektů navrhovaných uvnitř

nárazníkové zóny a památky a širším okolí vyjádřené v předchozích zprávách z misí, ani na

rozhodnutí Výboru požadující plán na omezení výškových budov s cílem zabránit vizuálnímu

narušení historické městské krajiny v Praze.

Mise si všimla úsilí českých úřadů. Níže < pozn.: tj. v dalších kapitolách Zprávy > naleznete

seznam hlavních opatření, která byla

zjištěna přímo v průběhu mise nebo předpokládána na základě poskytnutých dokumentů

a informací.

Mise doporučuje provedení komplexních opatření ze strany smluvního státu s cílem

eliminovat hrozby pro výjimečnou světovou hodnotu památek a také zabránit dalším ztráta

autentičnosti, integrity a městské soudržnosti města.

Na základě inspekce na místě, přezkumu předchozích rozhodnutí Výboru a doporučení

reaktivní monitorovací mise z roku 2010 a také četných diskuzí během setkání

s vnitrostátními a regionálními úřady vypracovala mise soubor doporučení, která by měla být

provedena s cílem zvládat potenciální hrozby a chránit charakteristické rysy, které vyjadřují

výjimečnou světovou hodnotu památky.

< pozn.: Seznam doporučení: >

Strategická doporučení (SD) týkající se části 001, Historického centra:

SD 01: Vyjádření v sekci prohlášení o výjimečné světové hodnotě o integritě, že „Regulaci

potřebnou pro harmonickou integraci moderních zásahů do historického městského prostředí

zaručuje zákon o státní památkové péči,“ musí být uváděno do praxe. Je nezbytné bránit

návrhům, které zahrnují slučování historických pozemků, demolice budov, které pozitivně

přispívají k výjimečné světové hodnotě, nebo výstavbu nových budov, které jsou příliš

vysoké, příliš objemné nebo příliš utilitární pro svůj urbanistický kontext nebo místo ve

výhledu na ně nebo z nich.

SD 02: Ministerstvo kultury by mělo prosazovat uplatňování posouzení dopadů na dědictví

v souladu s pokyny ICOMOS v rámci procesu posuzování dopadu významných politik

a projektů na výjimečnou světovou hodnotu Prahy.

Krátkodobá doporučení týkající se části 001, Historického centra

V souvislosti s navrhovanými změnami stavebního zákona a postupem vydávání stavebních

povolení:

D 01: Centrum světového dědictví by mělo být informováno o vypracovávání návrhů na

reformu stavebního zákona v souvislosti s potenciálními dopady na správu památek

kulturního dědictví.

V souvislosti s návrhem plánu správy:

D 02: Plán správy by měl být propracovaný tak, aby cesty k plnění cílů a opatření potřebných

k zachování identifikovaných charakteristických rysů výjimečné světové hodnoty části 001

památky světového dědictví v jejím prostředí byly jasně určeny, s jasně vymezenými

odpovědnými organizacemi a (v příslušných případech) časovým harmonogramem pro

dokončení.

D 03: Cíle územního plánování nově vzniklého plánu správy potřebné pro zachování

výjimečné světové hodnoty části 001 památky světového dědictví, jejíž charakteristické rysy

byly rozpracovány v plánu správy, by se měly plně odrazit v konečné verzi metropolitního

plánu a být právním nástrojem k jejich provádění, a oba dokumenty by na sebe měly

navzájem odkazovat.

V souvislosti s návrhem metropolitního plánu:

D 04: Vznikající návrh metropolitního plánu by měl být upraven tak, aby:

památky světového dědictví a nárazníkové zóny;

nezbytná opatření budou do plánu plně začleněna, a zejména bude v celém plánu

výslovně a jasně uvedeno omezení obecných politik v souvislosti s kulturním

dědictvím nebo jednodušeji uvedeno, že ochrana určených památek je nadřazena

jiným politikám;

spadají do památkové rezervace (s výjimkou nárazníkové zóny památky světového

dědictví, v rámci níž a za níž by se měly řídit potřebou chránit lokalitu památky).

D 05: Hlavní město Praha by souběžně s dokončením metropolitního plánu mělo vypracovat

regulační plán pro statky světového dědictví v menším měřítku (1:5000), v němž lze stanovit

přesnější kontroly na základě historických městských bloků spíše než na základě nahodilé

mřížky.

D 06: Stát by měl uspořádat mezinárodní seminář k projednání návrhu územního plánu

hlavního města Prahy za účasti předních specialistů na urbanismus, kteří se podílejí na

provádění doporučení UNESCO o historické městské krajině z roku 2011, společně

s Úmluvou o ochraně světového dědictví.

V souvislosti se správou Vltavy a možným zvětšením smíchovské plavební komory:

D 07: Příslušné orgány, zejména hlavní město Praha, by měly velmi pečlivě zvážit, zda je

žádoucí reagovat na komerční poptávku po turisticky zaměřené říční dopravě významným

navýšením kapacity infrastruktury. Bylo by vhodnější řídit využívání stávající kapacity,

a omezit tak nárůst turistických výletních plaveb, přičemž by se mělo uvažovat o potenciálu

jednak říčních autobusů a jednak využívání říční dopravy k podpoře plánovaných velkých

stavebních projektů podél břehů, a upřednostňovat jej. Orgány by také měly zvážit, zda je

vhodný tolerantní přístup k novým přistávacím místům na řece, jak je stanoven v návrhu

metropolitního plánu, článek 130.

Ve vztahu k historickým železničním stanicím v rámci památky:

D 08: Měl by se přehodnotit hlavní plán pro východní část Masarykova nádraží, aby nedošlo

k nepřiměřenému omezování možností budoucího zlepšování magistrály a zejména

možnosti jejího začlenění mezi železniční a říční přechod na sever, v souladu s doporučením

3 mise z roku 2010. V obou případech je nezbytné maximalizovat propojení napříč

sousedními částmi města a v rozložení nových městských bloků využívat potenciál výhledů

na horu Vítkov na východě a budovy Muzea hlavního města Prahy (zejména na jeho

severojižní ose) na severu.

D 09: Stát by prostřednictvím Magistrátu hlavního města Prahy měl využít své pravomoci

k vyvlastnění bývalého nádraží Vyšehrad a předat jej jinému investorovi, který bude ochoten

a schopen jej opravit a znovu zprovoznit.

D 10: Stát by měl Centru světového dědictví předložit podrobnosti o možnostech budoucího

železničního mostu, aby je mohly přezkoumat poradní orgány.

V souvislosti s rozvojem výškových budov na Pankrácké pláni v panoramatu z Pražského hradu:

D 11: V souladu s doporučením z roku 2008 by nové nebo náhradní budovy uvnitř tzv.

pentagonu neměly přesáhnout výšku 60–70 m.

D 12: Mimo tzv. pentagon by na Pankrácké pláni neměla být povolena výstavba budov

vyšších než je obecně výška budov v okolí a výškové omezení by mělo být příslušným

způsobem upraveno i ve vznikajícím návrhu pražského metropolitního plánu. Stát by měl

také podniknout všechny přiměřené kroky k zajištění, že projekt výstavby Rezidence Park

Kavčí hory nebude pokračovat.

V souvislosti s navrhovanými transformačními zónami, zejména bývalými železničními pozemky:

D 13: Před schválením jakéhokoliv projektu by veškeré nové návrhy výškových budov

(vyšších než 10 pater) v prostoru přestavby Nákladového nádraží Žižkov, včetně přesných

vizualizací jejich vzhledu z Hradu, měly být předloženy k přezkumu poradním orgánům

Centra světového dědictví v souladu s odstavcem 172 prováděcí směrnice.

D 14: Pro nově vznikající hlavní plány pro transformační oblasti Bubnů a Rohanského

ostrova by mělo být provedeno posouzení dopadu na dědictví založené na přesných

vizuálních zobrazeních ze všech významných pohledů a mělo by být předloženo poradním

orgánům Centra světového dědictví ke kontrole. Hlavní plány by v případě potřeby měly být

změněny v souvislosti s výsledkem a doporučeními tohoto posouzení, aby se zabránilo

poškození výjimečné světové hodnoty statku světového dědictví.

Střednědobá doporučení týkající se části 002, Průhonický park

D 15: V zájmu řešení současných rizik, včetně objemů vody při bouří a rizika znečištění, by

v souladu se studií 2015/16 měla být před parkem zavedena zvýšená opatření ke zmírnění

toku proudu v bouřkových podmínkách, s cílem řešit aktuální rizika. Aby se zabránilo dalšímu

zvyšování rizik, měl by se veškerý nový rozvoj v povodí řídit zásadami udržitelného

městského odtoku a používat všude, kde je to možné, propustné vnější povrchy.

D 16: Jakmile se naskytne vhodná příležitost, měly by úřady formálně potvrdit část

nárazníkové zóny, které se nachází v okrese Praha-východ, v souladu s nárazníkovou zónou

na Praze-západ.

D 17: V současné době nerozvíjená oblast nárazníkové zóny na jihu od východní části parku

by měla zůstat v zemědělském užívání a poskytovat z veřejných komunikací jasný výhled na

původní vzhled parku v krajině. Obecně by se mělo odolávat tlaku na uvolnění omezování

urbanizace okolo parku stanoveného ve stávajících územních plánech.

D 18: Revidovaný plán správy pro prvek Průhonice by měl obsahovat konečný plán

připravenosti na rizika včetně povodní a měl by se zabývat správou nárazníkové zóny

a oblasti za ní, pokud je to nezbytné k ochraně výjimečné světové hodnoty parku.”

SOIP Praha 4, spolek, 02.11.2019, v1.3