Měsíční noční kobylka

Mě říkávala kdysi maminka,

když byl jsem zlobivé hříbě:

„Přijde Měsíční noční kobylka,

a bez milosti sní tě!“

Já noční kobylky bál se moc,

a být hodný se snažil,

a třásl se strachy celou noc,

však rána se vždycky dožil.

A po čase, když jsem dospíval,

když byl jsem větší poník,

já noční kobylku ve snech vídával,

a nebál se jí už tolik.

Tak začal jsem pomalu zlobit zas,

už nebyl jsem hodné hříbě.

A vždycky když přišel noční čas,

já tiše doufal, že přijde.

Teď když už jsem velký hřebec,

dávno vím, že lhala mi maminka.

Všem nadějím mým je konec:

nepřijde Měsíční noční kobylka...