Josef Resselhttp://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/86/Josef_Ressel.jpg/180px-Josef_Ressel.jpg

Josef Ludvík František Ressel se narodil 29. června roku 1793 v Chrudimi a zemřel 10. října roku 1857 v Lublani. Byl to český lesník, spisovatel a vynálezce, který se proslavil především vynálezem lodního šroubu.

Rodina, studium a profesionální kariéra

Pocházel z česko-německé rodiny. Jeho otec Anton Herrmann Ressel byl Němec a byl od roku 1791 v Chrudimi výběrčím mýta a zároveň dozorcem při vybírání daní z nápojů. Matka, Marie Anna Konvičková, byla českého původu. Protože neuměla moc německy, mluvilo se v Resslově rodině česky. Při křtu byli Josefu Resselovi za kmotry Jan Čížek a paní Kateřina ze Šulců. Malý Josef chodil v Chrudimi až do 13 let do české školy – trojtřídky. Protože byl nadaný a dobře se učil, poslali ho rodiče v roce 1806 k příbuzným do hornorakouského Lince, kde vystudoval gymnázium. V roce 1809 byl přijat na dělostřeleckou školu v Českých Budějovicích a měl se stát důstojníkem. Byl však tělesně slabý, do vojenské služby ho nepřijali a proto roku 1812 odešel do Vídně, kde studoval medicínu, mechaniku, fyziku a chemii. Studoval tam ale jen 2 roky. Nakonec uposlechl rad svých profesorů a ucházel se o stipendium na lesnické akademii v Mariabrunnu u Vídně. Získal ho a ve zkráceném termínu školu i úspěšně absolvoval. Poté pracoval pro rakousko-uherský stát jako lesník na území dnešního Chorvatska a Slovinska v Kraňsku, kde se zasloužil o zalesnění krasové oblasti. Roku 1821 se stal lesmistrem v přímořském městě Terstu, kde si ověřoval své experimenty s lodním šroubem.

Lodní šroub

Jak Ressel vynalézal lodní šroub?

Použít k pohonu lodi Archimédova šroubu napadlo počátkem 16. století geniálního italského učence a malíře Leonarda da Vinci. Josef Ressel nápad s Archimédovým šroubem nosil stále v hlavě a věřil, že právě to je cesta, která pohon lodí usnadní. Na rozdíl od desítek svých předchůdců dokázal stanovit jeho správný tvar a velikost a vymyslet i jeho nejvhodnější umístění na lodi – dal ho vodorovně pod záď lodi před kormidlo. V roce 1826 si nechal šroub podle svých plánků zhotovit.

Tento vynález poprvé testoval v Kostanjevici na řece Krka. V roce 1827 sice na lodní šroub získal patent, ale peníze ani zájemce na další pokusy se mu sehnat nepodařilo. Teprve v roce 1829 se dohodl s bohatým obchodníkem Ottaviem Fontanou, že Fontana zaplatí stavbu lodi, na níž se lodní šroub vyzkouší. Dohodli se, že Ressel nechá v nějaké vhodné strojírně vyrobit potřebné lodní součásti, aby se mohly na plavidlo co nejdříve namontovat. A tak Ressel odjel do Paříže, za firmou „Rivier, Piccard & Malar“, která se zajímala o jeho vynález. Jenomže nadšený Ressel byl při těchto jednáních příliš důvěřivý a v obchodních záležitostech se mnoho nevyznal, takže se nechal partnery umluvit a prozradil jim celou podstatu svého vynálezu dřív, než s nimi uzavřel smlouvu. Záhy se ve Francii a Anglii objevila celá řada falešných "vynálezců", kteří si Resslův vynález přisvojili, vydávali ho za své vlastní nápady a spor o prvenství se pak vlekl dlouhá desetiletí.

Loď „Civetta“ však i přesto byla dokončena. Byl to dvacet jedna metrů dlouhý parník o nosnosti třiceti tří tun, vybavený dvouválcovým vahadlovým parním strojem, který poháněl Resslův lodní šroub. 4. srpna 1829 vyplul z terstského přístavu na moře rychlostí šesti uzlů. Po počátečním úspěchu však, bohužel, měděné potrubí lemované cínem prasklo a tato malá závada byla příčinou toho, že policie další pokusy zakázala.

Ressel zemřel, aniž by za svůj vynález získal jakékoli uznání. Teprve v roce 1866 mu vynález lodního šroubu oficiálně přiznala americká akademie věd ve Washingtonu.

Co to je a jak funguje lodní šroub?http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/db/Brosen_propelersterntychy.jpg/180px-Brosen_propelersterntychy.jpg

Lodní šroub je součást lodí, která svým rotačním pohybem vytváří sílu, kterou je loď poháněna.

Funguje na podobném principu jako vrtule. Během druhé poloviny 19. století lodě poháněné lodním šroubem postupně vytlačily kolesové parníky. A fungují dodnes.

Hlavním důvodem přechodu od koles k lodnímu šroubu byla větší účinnost lodního šroubu.

Použití lodního šroubu místo koles také vedlo k odstranění negativního vlivu příčného naklánění lodi, například při velkých vlnách. Příčným nakláněním lodi se mohla kolesa krátkodobě dostat nad hladinu, což vedlo ke snížení účinnosti pohonu a k ovlivnění směru jízdy lodi.

Další jeho vynálezy

Josef Ressel kromě lodního šroubu vynalezl i buzolu, parní automobil, telegraf pro armádu, šroubový lis pro výrobu vína a oleje, lis na kovové předměty, kuličkové ložisko bez mazání, zařízení pro parní vyluhování barviv a tříslovin a pneumatickou potrubní poštu.

Osobní život

Oženil se ve dvaceti osmi letech 30. října 1821 s Chorvatkou, osmnáctiletou Jakobinou von Orebich, s níž zplodil tři děti (ti se jmenovali Rudolf, Ferdinand a Klementina). V roce 1826 Jakobína zemřela a Josef Ressel se v roce 1830 znovu oženil s Terezií Kasteličkovou, s níž měl sedm dětí. Celkem tedy měl dvě manželky a s nimi deset dětí.

Josef Ressel zemřel na malárii v noci 9. října 1857 v hotelovém pokoji na služební cestě v Lublani, kde je také pohřben, ovšem bez jakýchkoliv světských okázalostí. Je známo, že když zesnul, držel pevně v ruce list s tímto vzkazem pro svou rodinu: „Buďte jisti, že budu vzpomínán jako vynálezce lodního šroubu!“ Jak už je výše uvedeno, Josef Ressel se, stejně jako většina vynálezců, dočkal slávy a uznání až po své smrti. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/09/Ressel-Denkmal-Vienna.jpg/180px-Ressel-Denkmal-Vienna.jpg

Projevy uznání a zajímavosti

K odkazu Josefa Ressla se hlásí nejen Češi, ale zejména Rakušané a také Slovinci. Největší pomník Josefa Ressla byl umístěn už v roce 1863 před budovu Technické Univerzity ve Vídni v parku, který dnes nese Resslovo jméno. Spolek rakouských lesníků mu v roce 1893 postavil pomník v Mariabrunnu. Teprve v roce 1924 byl odhalen Resslův pomník v jeho rodném městě, kde se nachází na náměstí nesoucím jeho jméno, před budovou okresního muzea.

Pamětní desky připomínají Josefa Ressla nejen u jeho rodného domku v Chrudimi, ale také v Linci a ve vestibulu české polytechniky v Praze. Ulice po něm pojmenované se nacházejí v Ústí nad Labem, Praze, Olomouci, Lublani a Vídni. Resslova busta, jejímž autorem je Antonín Popp, který ji stvořil v roce 1901, byla umístěna také v Pantheonu Národního muzea v Praze.

Josef Ressel – nebo spíš jeho portrét a loď poháněná jeho vynálezem - byl hlavním námětem bankovky pěti set rakouských šilinků vydané v roce 1956. V roce 1957 byl Josef Ressel námětem československé poštovní známky a v roce 2002 známky vydané slovinskou poštou. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/28/Josef_Ressel_Gedenktafel_Linz.jpg/180px-Josef_Ressel_Gedenktafel_Linz.jpg

K jeho nejvýznamnějším a nezdařilejším literárním dílům patří Dějiny přímořských lesů. Také ale napsal sám o sobě německy knížku Dějiny šroubu v otčině. Napsal i pojednání: Nautická geometrie, nebo O používání bezplatných sil přírodních.

Zdroje

INTERNETOVÉ STRÁNKY:

http://www.quido.cz/osobnosti/ressel.htm

http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Ressel

http://www.nzm.cz/ohrada/vystavy/?id=22

http://www.czecot.com/cz/osobnost/75_josef-ressel

http://vedci.wz.cz/Osobnosti/Ressel_J.htm

http://www.pressweb.cz/avizo/40201-josef-ressel-vynalezce-svetoveho-formatu

KNIŽNÍ PUBLIKACE:

ČESKOSLOVENSKÁ AKADEMIE VĚD, ENCYKLOPEDICKÝ INSTITUT, KOŽEŠNÍK, J. – předseda, ŠTĚPÁNEK, M. – vědecký redaktor, Ilustrovaný encyklopedický slovník. Praha: ACADEMIA, Československá akademie věd, 1982.

SDRUŽENÍ PRO OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ, Ottův slovník naučný. Praha, Olomouc: nakladatelství Argo a Ladislav Horáček – Paseka, 2000 (je to fotoreprint původního vydání z roku 1904.


OBSAH

1. Hlavní znaky Josefa Ressela

2. Rodina, studium a profesionální kariéra

3. Lodní šroub:

a) Jak Ressel vynalézal lodní šroub?

b) Co to je a jak funguje lodní šroub?

4. Další jeho vynálezy

5. Osobní život

6. Projevy uznání a zajímavosti