Dizertační práce

De la disparition d'une méthode. L'Analyse entre philosophies du contrat social et sociologies classiques. [On the Method's Disappearance. Analysis between Philosophies of Social Contract and Classical Sociologies.] Université de Franche-Comté, Francie; Fakulta sociálních věd UK. Obhájeno: Paris, ENS Ulm, 28.05.2015. - Besancon: Praha, 2015. 536 s.

Odborné články

When Memory Flows into Reason

Parrhesia: A Journal of Critical Philosophy, n. 31 (2019), pp. 136-153.

Ztracené punctum Rousseauova Eseje o původu jazyků. Poznámky k českému překladu a dobrým důvodům, pro které chybuje. Reflexe: filosofický časopis, č. 53 (2017), s. 175-193.

Hobbesova literární technologie závaznosti rozumu.

Teorie vědy, roč. 39, č. 1 (2017), s. 7-29.

On the Method’s Disappearance: Analysis between philosophies of social contract and classical sociologies. Research Committee On the History of Sociology´s newsletter (ISA), November 2015, pp. 16-17.

Historie sociologie a historie věd: Čekání na společný příběh?

Sociální studia, roč. 9, č. 1 (2012), s. 45–74.

 

Rousseauova (politická) epistemologie klamu.

Reflexe: Filosofický časopis, roč. 21, č. 42 (2012), s. 43–62.

 

Claude Lévi-Strauss v sociologii: Baudrillardova teorie společnosti konzumu.

Teorie vědy, roč. 31, č. 1 (2009), s. 141–159.

 

Émile Durkheim a tzv. Hobbesův problém řádu: co se skrývá na dně „prvního" ze sociologických mýtů? Teorie vědy, roč. 30, č. 3-4 (2008), s. 161–184.

 

Člověk a dějiny – lze překročit vlastní stín? Aronova odpověď na skepticismus historického relativismu. Sociologický časopis, č. 41 (2005) : 4, s. 823–840.

 

Editorial

Jan Maršálek & Olivier Clain, “Transformation, Degradation, Disappearance of Scientific Objects.” Editors’ Introduction to Teorie vědy/Theory of Science, roč. 38, č. 3, 2016, s. 263-268.

Kapitoly ve sbornících a knihách

 

“Transformation, Degradation, Disappearance of Scientific Objects.” Editorial tematického čísla, spoluautor: Olivier Clain. Teorie vědy, roč. 38, č. 3 (2016), s. 263-268.

Trojí historie ve filosofii biologie a psychologie G. Canguilhema, M. Foucaulta a I. Hackinga.

In: T. Dvořák a kol., Současné přístupy v historické epistemologii. Praha: Filosofia, 2013, s. 13-49.

Innovations and Temporality: Reflections on Lévi-Strauss' „Cold Societies“ and Our „Warming“ Science. In: J. Loudín – J. Hochgerner (eds.), Social and Cultural Dimensions of Innovation in Knowledge Societies. Praha: Filosofia, 2011, s. 139–149

 

Od politické filosofie k sociologii: obecná hypotéza pro čtenáře Durkheima.

In: Z. Kusá, M. Tížik (eds.), Elementárne formy sociologického myslenia, Sociologický ústav SAV, Bratislava 2009, s. 149–162.

 

Plánování činnosti ÚV KSČ – hra či selhání?

In: J. Kabele (ed.), Výklady vládnutí v reálném socialismu. Matfyzz Press, Praha 2002, s. 137–142.

 

 

Recenze

 

Jan Keller, Evropské rozpory ve světle migrace.

Sociologický časopis / Czech Sociological Review, roč. 53, č. 5 (2017), s. 781-784.

“Odstíny (a stíny) analytické filosofie vědy”

Recenze knihy Lukáše Zámečníka, Nástin filozofie vědy. Empirické základy vědy v analytické tradici.

Teorie vědy, roč. 38, č. 4 (2016), s. 473-482.

Petr Kužel, Filosofie Louise Althussera. O filosofii, která chtěla změnit svět.

Reflexe: Filosofický časopis, č. 48 (2015), s. 183-195.

“Latourovo scio ergo sumus”

Recenze knihy Bruno Latoura Cogitamus. Six lettres sur les humanités scientiques. 

Teorie vědy, roč. 35, č. 1 (2013), s. 154–158.

 

About Émile Durkheim, Hobbes à l’agrégation. Un cours d’Émile Durkheim suivi par Marcel Mauss. European Journal of Sociology, roč. 53, č. 3 (2012), s. 452–454.

 

Henri Poincaré, Číslo – prostor – čas. Výbor prací o filosofii vědy.

Teorie vědy, roč. 33, č. 3 (2011), s. 503–509.

 

Martin Strouhal, Émile Durkheim – Sociolog a pedagog.

Sociologický časopis, roč. 47, č. 5 (2011), s. 1057–1061.

 

Hans-Jörg Rheinberger, On Historicizing Epistemology. An Essay.

Teorie vědy, roč. 33, č. 1 (2011), s. 165–169.

 

Philippe Descola, La Fabrique des images.

Teorie vědy, roč. 32, č. 2 (2010), s. 255–257.

 

Bruno Karsenti, Politique de l’esprit; Tomáš Pružinec, Filozofický rozmer „ľudstva“ v myslení Augusta Comta. Teorie vědy, roč. 32, č. 2 (2010), s. 270–278.

 

Tereza Stöckelová, Akademické poznávání, vykazování a podnikání.

Teorie vědy, roč. 32, č. 1 (2010), s. 120–127.

 

Luc Boltanski – Eve Chiapello, Le nouvel esprit du capitalisme.

Sociologický časopis, č. 44 (2008): 5, s. 1050–1054.

 

 

Zprávy z konferencí

 

Controversies in Contexts.

Teorie vědy, roč. 32, č. 4 (2010), s. 553–555.

 

[spoluautorství s E. Balážovou] Paul Felix Lazarsfeld: His methodological inspirations and networking activities in the field of social research. Bulletin of Sociological Methodology, roč. 116, č. 1 (2012), s. 61–66.

 

 

Překlady

 

Philippe Descola, Rozhovor o knize Par-delà de la nature et culture.

Biograf, č. 57 (2013), s. 61–81.                

 

Luc Boltanski, „Nový režim ospravedlňování: Projektová obec.“

Biograf, č. 52–53 (2010), 137–156.

 

Luc Boltanski, „Kritická sociologie a sociologie kritiky.“

Teorie vědy, roč. 30, č. 3–4 (2008), s. 55–84.

 

Patrice Maniglier, „Strukturalistické myšlení.“

Teorie vědy, roč. 31, č. 1 (2009), s. 9–18.

 

 

Studijní texty a popularizační práce

In: M. Petrusek a kol., Dějiny sociologie. Nakladatelství Grada, Praha 2011.

1 Auguste Comte (1789-1897) - zakladatel sociologie, nebo zakladatelský mýtus? (s. 15–25)

2 Darwin nebo Spencer? Počátky sociologického evolucionismu (s. 56–66)

3 Émile Durkheim jako skutečný zakladatel „vědecké sociologie“? (s. 86–97)

             

“La sociologie en République tchèque”, in L. Krichewsky, O. Milhaud, L. Pettinaroli, M. Scot (eds.), Guide de l’étudiant européen en sciences sociales. Éditions Belin, Paris 2007, s. 272–280.

Anglický překlad 2011.