asadora (朝ドラ / あさドラ)

Ochranná známka vlastněná Nihon Housou (NHK), asadora je pořad stanice NHK, ranní seriál. Asadora se vysílá od pondělí do soboty vždy v 8:15 hod, běží 15 minut bez reklam.  asa () znamená ráno, dora (ドラ)  je anglická výpůjčka pro slovo "drama".

chanbara  (čanbara) (ちゃんばら)

Termín se vztahuje k specifickému subžánru seriálů typu jidaigeki. Soustředí se na boje mečem (z toho pocházejí typické zvuky, údery mečů o sebe, a seky meče do masa; čan, čan, bara, bara), kendo, samuraje, žánr byl nejvíce populární v Japonsku od 40. let až do 60. let 20. Století. Obvykle slovo čamara označuje historické seriály, ale přesnější označení pro ně je jidaigeki. Po roce 2000 nastala v japonských filmech i seriálech menší renesance žánru, filmové tituly jako Azumi (2003), Zatoichi (2003), Ichi (2008), seriál Musashi (2001)

daeha drama (대하 드라마)

Daeha (大河) znamená velká řeka,  a deurama (드라마) znamená drama.  Termín se obvyklé používá v Koreji pro seriály historického žánru (v Japonsku taiga). Tato kategorie není omezena pouze historickými seriály, ale rovněž se vztahuje na série, které se zabývají moderními historickými událostmi, jako např. korejská válka (1950- 1953, což zpracoval seriál Road Number One z roku 2010), nebo událost 18. květen roku 1980. Další korejské slovo pro kostýmní, historické seriály je saeguki.

geinokai (芸能会)

Japonské slovo odkazující na zábavní průmysl. Příbuzné termíny geinojin (an artist in the geinokai), geino (entertainment).

getsuku

Japonské slovo označující více významů, obecně je to prime time, doba kdy jsou ratingy sledovanosti v TV nejvyšší. V Japonsku obecně 19:00~22:00, getsuku platí obzvláště pro pondělí 21:00 to 21:54. Getsuku ovšem znamená také trendy drama, bez ohledu na to, zda se vysílá v devět večer nebo jindy. Tento vysílací slot je v japonských televizích nejdražší pro zadavatele reklam.

hangul

Znamenaná korejský, korejský jazyk používá "abecedu Hangul", která se skládá z 24 písmen (10 samohlásek, 14 souhlásek), obojí vytváří v kombinaci slabiky, které mají 2 – 4 písmena.

 

hanzi

Termín označující čínský logografický písermnýá systém včetně tradičního a zjednodušeného systému.

Ichi wa kanketsu keishiki (一話完結形式)

Japonské fráze označující jedno rozhodnutí každou epizodu, seriály tohoto formátu jsou točeny tak, že i samostatné díly se svým příběhem obstojí bez závislosti na hlavní zápletce, neboť další epizodu může mít úplně jiný příběh, dokonce i charaktery. V Japonsku je tento žánr populární zejména pro komediální drama, detektivní, právnické, lékařské seriály, případně pro záhadné příběhy apod. Takovému postupu se vyhýbají tvůrci trendy dramat, jelikož scénárista chce zajistit co největší sledovanost po celou dobu vysílání seriálu.

jidaigeki  (džidaigeki) (時代劇)

Japonské slovo pro specifický sub-žánr japonských seriálů, jejichž děj se odehrává před rokem 1900. Nejčastěji se seriály tohoto žánru zaměřují na období Edo, nebo dobu Tokugawova šogunátu (1600 – 1867), ale výjimkou nejsou ani seriály na dřívější období Japonska.

junai (純愛 / 純粋な愛)

Japonská zkratka pro „čistou lásku.“ Subžánru romanticky zaměřených sérií s tématem překonávání překážek.

kana

Termín pro japonské písmo, bez ohledu na systém (katakana, hiragana, and kanji).

kanzen-choaku

Japonská fráze přeložitelná jako „odměňující dobro a potrestání zla.“ Označuje seriály, kde protagonisté vedou souboj se zlem, konají dobro. Téma časté zejména u historických sérií džidaigeki, čanbara.

kodan (講談)

Japonské slovo pro vyprávění tradičních příběhů, osoba je označena termínem koshakushi. Kodan přispěl k rozvoji moderních fikčních novel.

kurai (暗い)

Japonské slovo na specifický subžánr seriálů, které se soustředí na temná témata.

   

michiyuki

Konvenční forma japonského seriálu, kde hlavní charakter, jeho myšlenky a cítění jsou evokovány místy, které navštíví na cestě, jde často o různé narážky a symboly, naznačující duchovní proměnu. Typickým seriálem tohoto žánru je Musashi.

Monogatari (物語 / ものがたり)

Japonské slovo pro historku, příběh.

OST

Akronym pro original soundtrack. Definice  OST  je jasná, oficiálně vydaná kolekce duby, produkovaná tvůrcem seriálu, filmu, ve formě vinylu, CD, nebo v elektronické formě. OST má obvykle úvodní, závěrečnou skladbu, díky licenčním problémům mnohé OST nemají kompletní soubor skladeb použitých v seriálu/filmu. Poslední dobou však fanoušci TV sérií vydávají OST, kde je i hudba chybějící na oficiálním OST.  Q - T

renai (恋愛 / れんあい)

Japonské slovo pro romanci, renzoku renai je romantický seriál, zatímco tanpatsu renai je romantický TV film.

renzoku (連続 / れんぞく)

Japonské slovo pro pokračující japonský seriál, musí mít tedy více, než jeden díl, drama, které je rozdělené na části, které se vysílají zvlášť jde o tanpatsu.

seishun (青春 / せいしゅん)

„Modré jaro“, obvyklý japonský žánr o romanci mladistvých, angličtině je často výraz překládán jako puberta, ale ve skutečnosti se období týká japonské střední a vysoké školy.

shousetsu (小説 / しょうせつ)

Japonské slovo referující o seriálu, který adaptuje novelu.

taiga (大河 / たいが)

Ochranná známka vlastněná Nihon Housou (NHK), taiga je každoroční historický seriál v produkci NHK mezi historickými seriály. Taiga se vysílá každou neděli v 20:00 hod., jeden díl trvá kolem 45 minut bez reklam. Taiga však neznamená proti obecnému zjednodušování historickou sérii, jako zastřešující pojem pro celý žánr. Jde spíše o vyjádření spojení velká řeka, neboť to taiga znamená, velká řeka času.

 

tanpatsu (単発 / たんぱつ)

Japonský výraz jednorázový záběr, specifický žánr japonských dramatických filmů vysílaných v televizi v jednom dni, nebo rozdělené na několik dní do částí. Tanpatsu může být buď film bez návaznost na seriál, nebo speciál (SP), pokud se vztahuje k seriálu.

tokusatsu (特撮)

Japonský výraz pro „speciální efekty“, žánr seriálů, kde je premisou fantasy téma, mutant, člověk s nadpřirozenými schopnostmi, výraz se týká i sci-fi, horroru.

trendy drama

Japonský žánr TV seriálů, který vznikl koncem 80. let. Původně se tento žánr zabýval současnými problémy mladých Japonců, od rodinných, sociálních problémů se témata stala méně temná (až na výjimky). V 90. letech ostatní východoasijské země tento styl produkce převzaly.

wuxia (武侠/武俠)

Čínský výraz pro bojová umění, rytířství, velmi populární fikční žánr v čínské literatuře, TV, filmech. Tyto rytířské eposy mají často prvky fantasy, hrdinové mají nadlidské schopnosti bojového umění, schopnost používat qinggong (轻功/輕功; dovednost skákat, zlézat stěny, chodit po vodě, dále schopnost neili(内力; kontrolovat vnitřní energii pro útok, obranu, obojí je velmi častým prvkem žánru.  Hlavní hrdin(k)a většinou bojuje za utlačované. Příběhy se většinou odehrávají v ťiang-chu (jiang hu) což doslova znamená „řeky a jezera“ a používá se jako označení pro oblasti, kam nezasahuje vládnoucí právo a kde tamní obyvatelé podléhají pouze vlastní morálce. Ve wu-sia příbězích tímto místem skýtajícím absolutní svobodu byly provincie vzdálené centru vládnoucí moci. Jianghu je také stejný výraz pro dnešní glorifikující pojmenování světa triád. V takovém případě termín neoznačuje podsvětí jako místo zločinu, nýbrž odkazuje k mafií idealizovaném pojetí vlastního světa, kde se členové triády sami vidí jako moderní nástupci spravedlivých a na zákonech okolního světa nezávislých hrdinů wu-sia příběhů.

Nový tchajwanský film, Tchajwanská nová vlna

Neoficiální označení pro skupinu výrazných režisérských osobností tchajwanské kinematografie osmdesátých a devadesátých let, která se svými díly vymezovala vůči domácí populární produkci vyznačující se naivním obrazem reality. Typická (i když ne jediná) jsou pro ně sociální témata a civilní styl využívající dlouhých záběrů snímajících postavy z větší vzdálenosti.

 Takzvaná první generace nového tchajwanského filmu začala natáčet na počátku osmdesátých let, kdy výrazně klesaly tržby domácích studiových filmů. Určujícími osobnostmi tohoto období jsou Chou Siao-Sien (Hou Hsiao-Hsien) a Edward Yang.

 Režiséři druhé generace debutovali na počátku devadesátých let. Jejich tvorba vychází z díla první generace, ale dva nejvýraznější autoři Cchai Ming-Liang (Tsai Ming-Liang) a Li An (Lee Ang) si rychle vytvořili vlastní osobitý rukopis a jejich snímky dalece přesahují kontext domácí kinematografie.

Heroic bloodshed

Počátek specificky hongkongského subžánru kriminálních, potažmo akčních filmů stanovil oficiálně režisér John Woo komerčním hitem Lepší zítřek (Ying hung boon sik, 1986), ale za první dílo se dá tohoto druhu, kterým se mnozí inspirovali se dá považovat film Long Arm Of The Law z roku 1984, neboť inspiraci z něj čerpali John Woo, Ringo Lam, Derek Yee atd.

Klíčovým aspektem heroic bloodshed filmů jsou idealizované hodnoty hrdinství, a to navíc spojené výhradně s mužským přátelstvím. Jejich emotivní zobrazení zakládá silný patos snímků, který umocňují krvavá finále. Právě ze závěrečných přestřelek, kde si hrdinové v dešti kulek a tratolištích vlastní krve vyznávají věrnost a oddanost nebo se zarputile utvrzují ve svých honosných ideálech, vychází název subžánru.

Během éry heroic bloodshed (1984-2000) a i po ní vzniklo vedle Woových děl množství úspěšných a inovativních variací (filmy Tsuie Harka, zejména snímky Ringa Lama, z pozdějších tvůrců asistent Johna Woo Patrick Leung (Beyond Hypothermia, Task Force), také řada prvoplánových napodobenin, nebo filmy osobitě rozvádějící klíčové motivy subžánru např. filmy Johnnieho Toa A Hero Never Dies, Fulltime Killer, Exiled ) nebo Alan Mak (A War Named Desire) Andrew Lau (Bullets Of Love). Po roce 2000 i přes občasné žánrové záblesky je éra heroic bloodshed oficiálně u konce.

Finanční krize, předání Hong Kongu Číně v roce 1997 přispěli k úpadku, diváky je třeba oslovit novými trendy, filmaři věnují pozornost triádovým dramatům a policejním thrillerům. Přesto více, než patnáctiletá existence žánru, jeho dominace v 90. letech zanechala v hongkongském filmu svůj vliv až dodnes. Zkratkovitě se dá heroic bloodshed žánrově definovat jako akční thriller + melodrama.

Bishík (bišík)

Český slangový výraz pro originální japonské slovo bishonen (美少年) označující mladého krásného chlapce, doslova krasavce. Termín vznikl v divadelním prostředí kabuki v éře Meidži (září 1868 - červen 1912), kdy nahradil starší termín wakashu. Bishík je typicky štíhlý s čistou pletí, stylovám účesem, ženskými obličejovými rysy (vysoké lícní kosti), tento androgynní vzhled je srovnatelný se zobrazením andělů v renesančním umění. České slovo bishík (bišík) lze v klidu použít i na korejské androgynní chlapce, neboť v československém prostředí fanoušků asijských TV seriálů zdomácnělo.

CATIII filmy, kategorie III

Kategorie III je v hongkongské filmové distribuci ratingové označení pro snímky určené pro diváky od 18 let věku. Ustanovilo se v roce 1988 jako reakce na stoupající brutalitu a důraz na erotiku v domácích snímcích. Rating uděluje speciální komise ustanovená vládou.

„CATIII filmy“ je neoficiální označení zvykově ustanovené fanoušky pro odnož hongkongských exploatačních filmů tvořící podskupinu děl zařazených do ratingové kategorie III. Nejvýraznější období CATIII „filmů“ zahrnuje zhruba roky 1992-1997. CATIII snímky nejsou nijak vyčleňovány na okraj filmové produkce, naopak promítaly se ve stejných kinech jako díla ostatních žánrů a v tržbách se jim často vyrovnaly.

V těchto filmech často hráli známí, populární herci jako Anthony Wong, Simon Yam, Ho Ka Kui nebo Lawrence Ng v první polovině devadesátých let ztělesnili řadu rolí v „CATIII filmech“ a ve stejné době byli obsazováni i do snímků jiných žánrů, což dosvědčuje, že herci nebyli za účast v tomto žánru nijak stigmatizováni a nebránilo to rozvoji jejich kariéry.

„CATIII filmy“ tvoří dvě dominantní linie, tzv. „příběhy skutečných zločinů“, což jsou krimithrillery mnohdy natočené na motivy skutečných kriminálních případů, a erotické komedie odehrávající se většinou v blíže neurčené minulosti. Typickým znakem „CATIII filmů“ je černý burleskní humor a expresivita násilných scén vyhnaná ad absurdum.

Typickými zástupci žánru jsou například Naked Killer (1992)  Women On The Run  (1993) Taxi Hunter  (1993) atd. Kompletní seznam je dostupná na hong-kongské filmové databázi zde http://www.hkcinemagic.com/en/imovie.asp?gid=15