| A | B | C | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | AA | AB | AC | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | Článek | Odstavec | Písmeno | Usnesení ÚRK | Odkaz na zápis ÚRK | Schválené RR | Odkaz na zápis RR | Platnost | Usnesení | Odůvodnění | |||||||||||||||||||
2 | 28 | 19 | 75/2021 | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/urk/urk_zapis_2021-12-12_12-21_2022-01-06.pdf | ANO | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/rrr/rr_zapis_2024-03-24.pdf | Platí | Orgány SZ nesmějí konat tajná jednání. | Tento výklad stanov je reakcí na to, že na přelomu let 2020 a 2021 se PSZ několikrát sešlo na online jednání přibližně hodinu před okamžikem, který byl uveden v pozvánce, jež byla určena zbytku strany. Na těchto jednáních PSZ projednalo body, které pak byly projednány během řádně svolaného jednání, jež se tak proměnilo spíše na debatu se členy než na jednání, kde by PSZ o něčem skutečně rozhodovalo, protože stanovisko PSZ k jednotlivým bodům již bylo předjednané. Dále se týká jednání PSZ v květnu 2021, které také proběhlo jako naprosto běžné jednání PSZ, ale svoláno bylo až na upozornění ÚRK den předem a bylo uzavřeno stranické veřejnosti, i když na jednání z větší části nebyly projednávány záležitosti, které uzavření jednání umožňují. Na výtku ÚRK, že takováto neoficiální jednání nejsou přípustná, reagovalo PSZ tím, že se nejednalo o jednání. Toto stanovisko donutilo ÚRK jednání definovat. ÚRK si je vědoma, že jednání nelze jednoduše definovat, nicméně pokud má v SZ být dodržován čl. 28 odst. 19 Stanov SZ, podle kterého členové strany mají mít možnost „účastnit se jednání všech orgánů SZ, není-li ve stanovách či jiném vnitřním předpisu stanoveno jinak“, je nucena se o definici jednání pokusit. Při čtení následujících úvah je tedy třeba mít na paměti, že cílí na tyto výše zmíněné excesy PSZ a nemá za cíl ochromit fungování strany. Další linie obrany PSZ byla, že toto PSZ je vůči straně nebývale otevřené. S tím ÚRK nepolemizuje, ale pravidla musí být dodržována i za příznivých personálních okolností, protože jinak nebude možné žádat jejich dodržování, pokud se tyto okolnosti změní k horšímu. Již zmíněný čl. 28 odst. 19 je rozvinutím na jedné straně členského práva účastnit se jednání všech orgánů SZ dle čl. 6 odst. 1 písm. e) Stanov SZ a doplňkově pak i práva obracet se na orgány SZ a funkcionáře s dotazy, podněty a stížnostmi a obdržet na ně odpovědi dle čl. 6 odst. 1 písm. d) Stanov SZ. Na druhé straně je to rozvinutí ustanovení, že „Strana zelených se řídí zásadou, že co prosazujeme veřejně, dodržujeme i uvnitř strany,“. Dle čl. 2 odst. 3 Stanov SZ, kdy dle čl. 2. odst. 4 písm. b) prosazujeme „co nejvyšší kvalitu demokracie s co největší mírou zapojení veřejnosti do rozhodování“, a proto o totéž musíme usilovat i ve vnitrostranickém životě, kdy se veřejností rozumí stranická veřejnost, tedy členové strany. Stranická veřejnost má tedy být právo v maximální možné míře a bez prodlení informována o činnosti všech stranických orgánů a má právo se účastnit jejich jednání. Toto právo nelze uskutečnit, pokud orgán není řádně svolán a členové strany se o jeho jednání nemohou dozvědět. Takové jednání orgánu lze označit za tajné jednání. Je třeba zdůraznit, že příčinná souvislost zde není taková, že pokud nějaké jednání není svoláno, nejedná se jednání, ale naopak že pokud jde o jednání, musí být svoláno. Nesvoláním takového jednání tedy dojde k porušení vnitřních předpisů SZ a ne k tomu, že se nebude jednat o jednání. Jednací řád jasně stanoví, jaké náležitosti má svolání jednotlivých orgánů svolávacím dopisem a pozvánkou a není třeba to zde dále rozvádět. Je ale třeba definovat jednání. Dle ÚRK lze jednání definovat následovně: Jednání orgánu je takové fyzické, telefonní či online setkání, na kterém probíhá rozprava, volby či hlasování a na němž je přítomen alespoň takový počet členů a členek orgánu, který stačí k dosažení usnášeníschopnosti daného orgánu. Jednání zpravidla bývá předem organizované a plánované všemi členy daného orgánu. Rozpravu lze pak dle ÚRK definovat následovně: Rozpravou je taková diskuze mezi členy a členkami orgánu, která je organizovaná a zpravidla směřuje k přijetí usnesení nebo jinému výkonu pravomocí daných orgánu vnitřním předpisem SZ a které se aktivně či pasivně zúčastní alespoň takový počet členů a členek orgánu, který stačí k dosažení usnášeníschopnosti. Během projednávání předchozích návrhů výkladových usnesení k tomuto článku byly projeveny některé obavy, které je na místě vyvrátit. Navržené ustanovení se žádným způsobem nedotýká práv členů všech orgánů strany se neformálně potkávat a trávit spolu volný čas, což vyplývá i z ochrany práva na soukromí zakotveném v čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Jednáním tak není setkání členů orgánu v rámci kterého neprobíhá rozprava nebo které nevykazuje další znaky jednání dle výše uvedené definice. Náhodné setkání členů orgánu zpravidla nebývá jednáním, byť je teoreticky možné, aby se jednáním stalo. Není jakkoliv zakázáno, aby členové orgánu SZ například: 1. se cestou na jednání potkali ve vlaku; 2. si na takovém setkání povídali; 3. po skončení jednání zamířili do restaurace a tam si spolu povídali; 4. se setkali za účelem teambuildingu, kde budou hrát například různé hry nebo si vyjasňovat své vzájemné postoje k sobě navzájem; 5. se setkali za účelem vzájemné psychické podpory, kdy si budou sdělovat své emocionální stavy a i jinak se emocionálně vzájemně podporovat; 6. se setkali a diskutovali spolu o politice formou „tlachání“, kdy jejich diskuze nikam nesměřuje, nebo se dotýká věcí mimo jejich pravomoce (například vnitřní politika USA nebo obecně neutěšený stav politické kultury v ČR i jinde, bez toho, aby cíleně promýšleli politiku SZ nebo si třeba rozdělovali úkolu ohledně toho, jak takový stav změnit atp.); 7. spolu komunikovali o tom, o čem se zpravidla komunikuje na jednání, pokud jich je méně než usnášeníschopný počet, tedy typicky méně jak polovina; 8. spolu komunikovali o implementaci usnesení a jiných dohod, které vznikly na řádném jednání orgánu, zejména pokud k této implementaci byli pověřeni; 9. se spolu náhodně setkali ve frontě na pivo a otevřeli tam téma spadající pod výkon pravomocí výkonného orgánu, pakliže taková komunikace bude neorganizovaná a významně nepřesáhne čas obvyklý k vystání fronty; 10. jednali o některých otázkách neveřejné, pokud je to v souladu s vymezením v Jednacím řádu; 11. na svém jednání omezili vstup do diskuze pouze na členy orgánu, a členy SZ s hlasem poradním (přičemž příspěvky revizních orgánů by se měly zpravidla omezit na procedurální záležitosti); 12. spolu chatovali, neboť nutnou podmínkou jednání je, aby se jednalo o setkání, čímž chatování není – zde ale ÚRK poznamenává, že pokud by veškerá rozhodnutí byla předjednaná pomocí neveřejného chatu a na jednání byla jen bez diskuze prohlasována, není to samozřejmě v pořádku. Zde je třeba explicitně zmínit, že výše uvedený výčet není uzavřený. Klíčovými podmínkami toho, aby nějaké setkání členů orgánu bylo jednáním, je, aby členů byl usnášeníschopný počet, což další výklad nepotřebuje. Pokud na takovém setkání dojde k volbě nebo hlasování o usnesení, očividně se jedná o jednání (ale pokud takové jednání nebylo řádně svoláno, hlasování a volby by nebyly platné). Znakem jednání zpravidla je i to, že je předem organizované, tzn. že členové orgánu si naplánují, kdy a kde se sejdou a co budou projednávat, tedy program jednání – absence programu ale nemusí nutně znamenat, že nejde o jednání, pokud bude setkání mít dostatečný počet znaků organizovanosti. Lze si představit i teoretickou možnost, že i náhodné setkání přejde v jednání. ÚRK nicméně není známo, že by v SZ někdy k něčemu takovému došlo. Náhodné setkání, na kterém neprobíhá rozprava, není jednáním. I bez hlasování nebo volení se ale může jednat o jednání, pokud na něm probíhá rozprava Zásadním se proto jeví výklad definice rozpravy. Předně je třeba uvést, že ne každá vzájemná diskuze členů orgánu je rozprava. Zcela samozřejmě je naopak rozpravou takovádiskuze, která se při splnění dalších podmínek řídí Jednacím řádem SZ. Avšak vzhledem k § 5 odst. 3 jednacího řádu, dle kterého „předsedající řídí jednání tak, aby mělo pracovní charakter a věcný průběh bez zbytečných formálností“, i diskuze, která se vnějškově jednacím řádem vůbec neřídí, může být rozpravou. Nyní je nutné vymezit základní způsob výkladu právního jednání. V souladu s § 555 občanského zákoníku i zavedenou praxí je nutné každé právní jednání vykládat podle jeho obsahu, nikoliv podle formy nebo formálního označení. V duchu této zásady je tudíž nutné rozumět výše definovaným pojmům jako je “jednání orgánu”, “rozprava” atd. Je zároveň pravda, že ne vše lze definovat, kdy se lze odvolat na památný výrok ohledně definice pornografie, kterou je těžké definovat, ale všichni ji poznáme, když ji vidíme. Kruciálním měřítkem toho, zda nějaká diskuze je rozpravou a musí tedy probíhat na řádně svolaném jednání, je tedy to, zda směřuje k výkonu pravomocí daného orgánu, které jsou v případě PSZ, jehož konání tento výklad stanov iniciovalo, specifikovány v čl. 18 stanov. Důležité tedy je, zda daná komunikace je organizovaná a směřuje k nějakému cíli, který je v kompetencí daného orgánu. Konkrétní rozhodnutí, zda pod tato měřítka daná komunikace spadá, již leží na členech orgánu, kteří se náhodně nebo organizovaně sešli. V kontextu této diskuze se za poslední rok v SZ jedná o čtyři příklady: 1) Setkávání se PSZ v období přelomu let 2020 a 2021 zpravidla asi o hodinu před začátkem svolaného jednání PSZ. 2) Jednání PSZ 19.5.2021, které bylo formálně svoláno až po upozornění od ÚRK a v němž proběhlá rozprava k jedinému projednávanému bodu byla prohlášena za neveřejnou. 3) Zelená akademie v Kostelci nad Černými lesy dne 22.7.2021, během které proběhlo řádné jednání PSZ. 4) Sledování výsledků voleb u příležitosti voleb do PSPČR 8.10.2021, během kterého proběhlo řádně svolané jednání PSZ. Ad 1) ÚRK z logiky věci nebyla přítomna těmto jednáním. Z informací o tom, jak jednání probíhala a že se na nich probíraly body z programu pozdějších jednání PSZ, i z toho, že v následné svolané části příliš neprobíhala diskuze členů PSZ mezi sebou, ale jednání měla spíše formu otázek členů SZ a odpovědí členů PSZ na ně, lze soudit, že o jednání, kde probíhala rozprava, šlo. Ad 2) Jak je patrno z dozorové zprávy (viz příloha 1.1), šlo o jednání, které navíc nemělo být ve svém celku uzavřeno. Ad 3) a 4) I když zde patrně docházelo ke komunikaci usnášeníschopného počtu členů PSZ i mimo svolané jednání PSZ, dle nejlepšího vědomí ÚRK zde o jednání a rozpravu nešlo. ÚRK zdůrazňuje, že jí není známo, že by PSZ nebo jiné orgány SZ mimo případy 1) a 2) jednaly v rozporu s tímto odůvodněním. Dále je třeba se vyjádřit k obavě ohledně toho, zda jsou možné „kuloární jednání“ a „předjednávání“. Takovéto politické praktiky samozřejmě možné i nadále budou. Zcela zásadní se zde jeví zejména podmínka usnášeníschopnosti, kdy menší skupinky členů orgánu spolu mohou jednat bez omezení. V rámci takových skupinek je pak možné jakékoliv předjednávání čehokoliv. Není tak problém předjednávání na úrovni „lídrů či vedení frakcí“, popřípadě koordinace uvnitř frakce, pokud k ní dochází dostatečně rozdrobeně, jak ostatně u kuloárních jednání a předjednávání bývá zvykem. Obecným vodítkem je to, aby se později na řádně svolaném jednání neobjevila „hlasovací mašina“, která veškeré návrhy prohlasuje bez jakékoliv diskuze, nebo jen s předstíranou či hranou diskuzí. Obecně tak platí, že pokud má nějaká skupina většinu potřebnou k prohlasování nějakého návrhu, měla by diskuzi o tomto návrhu vést na veřejném plénu během řádně zvoleného jednání. V této souvislosti a v souvislosti výše zmíněné zásady toho, že co prosazujeme navenek, děláme i uvnitř, je na místě připomenout praktiky v městské části Praha 13, kde ze zásady vládnoucí koalice s opozicí diskuzi nevede, proti čemuž naši zastupitelé pravidelně vystupují, nebo rozhodování „v kuchyňce“ za doby primátorky Adriany Krnáčové v Praze. Je však zřejmé, že někdy, například při diskuzi o termínu a programu příštího jednání, je pochopitelné, že část komunikace, která směřuje k výkonu pravomocí orgánu, probíhá mimo svolané jednání. To, že se tak v nějaké míře děje, však nemůže být chápáno jako prolomení zásady transparentnosti a práva účasti stranické veřejnosti na jednání orgánů, ale pouze jako výjimka, která je navíc explicitně umožněna § 3 odst. 1 a 2 Jednacího řádu SZ. Rozsah této interní diskuze by měl být minimalizován a, je-li to možné, pak i shrnut na začátku nejbližšího oficiálního jednání. Taková komunikace zejména nesmí být plánovaná, soustavná a cílevědomá. Na druhou stranu samozřejmě neplatí, že mimo své zasedání nemají výkonné orgány a zejména PSZ konat (ve zbytku odstavce bude diskutováno PSZ, ale výklad s patřičnými uzpůsobeními platí i pro jiné výkonné orgány). Dle čl. 18 odst. 3. písm. d) je povinností PSZ „navrhovat a realizovat plán činnosti SZ“ a dle písm. e) téhož odstavce „zaujímat stanoviska k aktuální politické situaci,“. To jistě nelze konat pouze na jednáních PSZ, ale je třeba to vykonávat průběžně. Je ale důležité, aby takováto činnost vycházela z vnitřních předpisů a z programu SZ, z pověření orgánů SZ či případně z usnesení orgánů SZ. Pakliže je tato činnost delegována na jednotlivé členy nebo podskupiny PSZ, nemusí se odehrávat v rámci jednání z logiky věci. Tato činnost by také měla být zpětně nebo předem podle toho, jak je to možné, diskutována a schválena na jednání PSZ. Je zde také na místě připomenout možnosti, které JŘ dává výkonným orgánům, které se mohou v případě potřeby rychle scházet anebo hlasovat per rollam. Je zde na místě ještě zmínit, že není přípustné ani účelové obcházení vnitřních předpisů tím, že se jednání z předpisy dovolených důvodů uzavře a následně se na jednání bude projednávat i něco jiného, ohledně čeho ale jednání učinit neveřejné nelze. Takový postup pak bude porušením JŘ. Pokud však orgán potřebuje jednat o věcech, ve kterých JŘ umožňuje vyloučit veřejnost z jednání dle § 7 odst. 11, může tak samozřejmě učinit. Potřebuje-li orgán vést intenzivní diskuzi mezi svými členy, nic jej nenutí udělit slovo nečlenům orgánu dle § 7 odst. 9 JŘ. Toto výkladové usnesení navazuje na usnesení ÚRK č. 34/2017 z 10.5.2017, které se zaobíralo podobným tématem. Pokud výše uvedený výklad nebude přijat, ÚRK se domnívá, že by bylo třeba změnit čl. 28. odst 19 stanov dle přílohy 1.2. | ||||||||||||||||||||
3 | 10 | 5 | 25/2022 | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/urk/urk_zapis_2022-05-25.pdf | ANO | https://i.zeleni.cz/sites/default/files/zp_att/rr_2022-06-26.pdf | Platí | V případě, že plenární orgán pověří výkonný orgán obsazením zbylých míst na kandidátní listině dle § 11 odst. 3 Řádu primárních voleb SZ, má-li dojít k uplatnění čl. 10 odst. 5 Stanov SZ, musí k tomu dojít pověřením plenárního orgánu. | Dle § 11 odst. 3 Řádu primárních voleb „Obsazení nezvolených míst může daný plenární orgán delegovat na příslušný nebo výjimečně na bezprostředně nadřízený výkonný orgán.“ Dle čl. 10 odst. 5 Stanov „Před volbou může orgán přijmout usnesení, které změní ustanovení tohoto článku tak, aby vedlo k vyššímu zastoupení žen co do počtu a postavení na kandidátních listinách nebo ve skupině zvolených delegátů či ve volených stranických orgánech.“ Dle názoru ÚRK se zde orgánem míní plenární orgán. Jednak se zde uvádí, že k danému usnesení musí dojít před začátkem volby. V případě pověření výkonného orgánu doplněním kandidátky ale již část volby proběhla, neboť dle § 11 odst. (2) „Pokud si orgán neurčí jinak, v kolech na krajské a republikové úrovni je první sedmina míst na kandidátce zaokrouhlená nahoru obsazena volbou do jednomandátového orgánu. Obsazení těchto míst nelze delegovat na příslušný výkonný orgán.“ Jelikož již byla plenárním orgánem jedna sedmina míst navolena, výkonný orgán pouze ve volbě (či sestavování) pokračuje. | ||||||||||||||||||||
4 | 10 | 5 | 08/2022 | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/urk/urk_zapis_2022-02-09.pdf | ANO | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/rrr/rr_zapis_2022-06-26.pdf | Platí | Usnesení základní organizace o aplikaci tzv. tvrdého zipu, tedy střídání mužů a žen na kandidátní listině, je v souladu s ust. čl. 10 odst. 5 Stanov SZ. | Zastoupení žen na kandidátní listině upravuje Čl. 10 odst. 4 Stanov SZ. Písm d) stejného odstavce pak stanoví genderově neutrální pravidlo, že každé pohlaví musí být zastoupeno na celé kandidátní listině alespoň ⅓ (cca 33 %). Takto pojatá kvóta zároveň znamená, že strop zastoupení jednoho pohlaví, je ⅔ (cca 66 %). Podle odst. 5 Čl. 10 Stanov SZ pak může orgán nastavit odlišná pravidla, ta však musí být pro ženy výhodnější než je minimální standard upravený Stanovami SZ v písm. a) až d) Čl. 10 odst. 4 Stanov SZ Aplikací tzv. tvrdého zipu (striktně paritní zastoupení, podle kterého se na kandidátní listině střídají muži a ženy) efektivně dochází ke zvýšení minimálního zastoupení žen z 33 % na 50 % a zároveň snížení maximálního možného zastoupení z 66 % na 50 %. Podstata problému tedy spočívá v posouzení, zda je pro posílení zastoupení žen důležitější zvýšení minima nebo snížení maxima. ÚRK se přiklonila k výkladu, že důležitější pro posílení zastoupení žen je právě zvýšení minima z 33 % na 50 %. ÚRK k tomuto závěry vedly následující důvody: • Ustanovení písmen a) až d) odst. 4 Čl. 5 Stanov SZ zajišťují zastoupení žen právě skrze určení minima (alespoň 1 žena v první dvojici, alespoň 2 ženy v první pětici atd.). Lze z toho tedy vyvodit, že jsou to právě minima, která považuje stanovodárce za podstatná pro zajištění adekvátního zastoupení žen. • V praxi jsou kvóty pro zastoupení žen důležité zejména v případech, kdy je žen v orgánu (byť mírná) menšina či jsou méně aktivní než muži. V takovém případě tvrdý zip jejich zastoupení pomůže. Naopak v orgánech, kde jsou ženy v převaze početně i politickou silou, není tak silný veřejný zájem na ochraně jejich relevantního zastoupení, protože ho mohou snáze získat i bez uplatnění kvót. Navíc mohou díky své většině a politické síle např. prosadit namísto tvrdého zipu kvótu 50 %+. Jako podpůrný argument lze rovněž zohlednit, že tzv. tvrdý zip je poměrně jednoduchý způsob, jak v praxi naplnit relativně komplikovaná pravidla minimálního zastoupení žen na kandidátních listinách a musely by tak existovat o to silnější důvody pro odebrání této varianty z diskrece orgánů. | ||||||||||||||||||||
5 | 13 | 2 | 54/2021 | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/urk/urk_zapis_2021-06-22.pdf | ANO | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/rrr/rr_zapis_2022-06-26.pdf | Platí | Pokud zejména rozhodnutí KK o vytvoření oblastní ZO podle čl. 13 odst. 2 neurčí jinak, je místem působnosti podle téhož ustanovení vždy konkrétní obec nebo městský obvod či městská část statutárního města. | Tento výklad jednoznačně vyplývá z čl. 13 odst. 2 věty druhé, která zní: “ZO se zakládá v obcích a v městských obvodech či městských částech územně členěných statutárních měst.”. | ||||||||||||||||||||
6 | 3 | 1 | 37/2021 | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/urk/urk_zapis_2021-04-12_04-19.pdf | NE | NEPŘEDLOŽENO | Platí - potvrzení historie | Nejvyšší správní soud ČR vydal nový judikát ve věci členství občanů EU v politických stranách států Evropské unie (čj. 6 As 84/2017-27), který však na dosavadní praxi nic nezměnil. Proto ÚRK ponechává v platnosti výrok č. 26/2006, dle kterého není dle současně platné legislativy i judikatury možné, aby cizí státní občan byl členem politické strany v ČR. | Stále platí výkladové usnesení ÚRK č. 26/2006 v tomto znění: ÚRK konstatuje, že dle čl. 20 odst. 2 Listiny a § 1 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, mohou být členy politických stran jen občané, čímž se ve smyslu čl. 42 odst. 1 Listiny rozumí pouze občané České republiky. Platná právní úprava tedy možnost členství jiných osob než občanů ČR neumožňuje a stanovy SZ tuto úpravu musí respektovat. Návrh výkladu, že „Po vstupu České republiky do Evropské unie se v souladu s unijním právem za 'občana ČR' považuje také osoba s občanstvím členského státu EU, která má na území ČR trvalý pobyt.“ je v rozporu s čl. 42 odst. 1 Listiny. Cizozemští zájemci o členství v SZ mohou proto být až do změny právní úpravy pouze příznivci SZ dle čl. 10 odst. 1 písm. b) stanov. V roce 2014 Ondřej Liška požádal ÚRK o revizi tohoto usnesení. ÚRK na svém jednání č. 06/2016 ze dne 26. 5. 2016 usnesením č. 39/2016 vyzvala PSZ o zadání právní analýzy situace: Aby mohla ÚRK rozhodnout ve věci podnětu č. j. 2014/004, žádá ÚRK Předsednictvo SZ o zadání právní analýzy, která zohlední všechny aspekty českého i evropského práva, zda se členem české politické strany může stát občan EU, který není zároveň občanem ČR. Na základě této analýzy ÚRK rozhodne, zda navrhne výklad čl. 3 odst. 1 Stanov SZ, příp. příslušnou změnu Stanov SZ. Tato analýza nebyla nikdy zadána, ale jelikož od té doby vydal Nejvyšší správní soud judikát v této věci, je nyní možné podnět vyřešit: Dle současné legislativy není možné, aby se cizí státní příslušníci stali v České republice členy politických stran. Toto pravidlo je opíráno jednak o čl. 20 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, kde je právo být členem politické strany garantováno pouze občanům ČR a dále dle zákona č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách, kde je opět právo být členem politické strany přiznáno pouze občanům starším 18 let. Z této legislativy také vycházejí stanovy SZ, které v čl. 3 specifikují, kdo může být členem SZ. Jde o situaci o to absurdnější, že cizí státní příslušníci se státní příslušností v EU mohou ve volbách na komunální úrovni a do Evropského parlamentu volit a zejména být voleni, přičemž toto právo jim zaručuje čl 39 a 40 Listiny základních práv EU a to „stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.“ Bylo by možné se domnívat, že pokud občané EU, kteří nejsou občané ČR, mají právo být voleni za stejných podmínek jako občané ČR, toto jejich právo není naplněno, pokud nemohou být členy politické strany, protože členství v politické straně kandidaturu nepochybně usnadňuje (například členové Pirátské strany výrazně za kandidáty preferují straníky, to ale platí obecně pro všechny strany, jak je patrné ze složení kandidátních listin do téměř všech voleb na území ČR). Takové názory nejsou vůbec ojedinělé, např. zde, zde či zde. Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2018, čj. 6 As 84/2017-27 tomu ale tak není, kdy se tento soud vyslovil následovně: I. Problematika regulace politických stran a hnutí je ryze národní záležitostí, tudíž je nutné striktně vycházet z národního práva (zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích), zejm. pak z ústavního pořádku. Unijní právo občanům Evropské unie právo na členství v národních politických stranách nezakládá. SZ musí zájemce o členství, který není český občan, ale je občanem EU, odmítnout. Tento spor byl ale veden mezi politickou stranou a ministerstvem vnitra. NSS uvedl: Stěžovatelka je česká právnická osoba, tudíž se jedná o entitu odlišnou od občanů Evropské unie. Nemůže se proto dovolávat údajné diskriminace občanů Evropské unie při výkonu jejich pasivního volebního práva – tj. práva být volen do veřejné funkce. I přes výše zmíněnou právní větu tedy nevyloučil možnost právního sporu, který by byl vedený soukromou osobou a který by se odvolával na ústavní a mezinárodní právo, kdy nejvyšším soudem co do síly jeho rozhodnutí není v ČR NSS, ale Ústavní soud a oba musí případně ještě respektovat Soudní dvůr Evropské unie. Není totiž jisté, zda občanům EU právo být členem politické strany nevyplývá z Listiny základních práv EU. Případnému odmítnutému zájemci tak ÚRK sděluje, že existuje možnost zvážit podání žaloby s tím, že by bylo nutné dopracovat se až k Ústavnímu soudu, popřípadě Soudnímu dvoru Evropské unie, které by zaujaly stanovisko a možný neústavní zákon zrušily. Úspěch takové žaloby ale nelze předjímat. ÚRK dále konstatuje, že cizí státní občan se alespoň může stát příznivcem Strany zelených, a to dle čl. 9 odst. 1 písm. b) stanov Strany zelených. | ||||||||||||||||||||
7 | 5, 11, 16, 26, 28 | 2, 9, 3, 3, 3 | 19/2020 | https://i.zeleni.cz/sites/default/files/zp_att/2020-06-09.pdf | ANO | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/rrr/rr_zapis_2021-04-24.pdf | Platí | Jednomyslné usnesení je přijato v případě souhlasu všech přítomných členů orgánu. | ÚRK vychází z převažujícího chápání pojmu “jednomyslnost” jak mezi laiky, tak v odborné právnické terminologii, tedy jako souhlasu všech hlasujících, byť případy, kdy je jednomyslnost chápána jako souhlas všech členů orgánu, příp. všech států mezinár. organizace jsou také poměrně časté. Například výrazem, že “Republiková rada jednomyslně zvolila kandidáta XY” je obvykle myšleno, že pro kandidáta XY hlasovali všichni přítomní, nikoliv to, že byl zvolen hlasy všech členů a členek RR. V případě hlasování Rady EU u rozhodnutích, u kterých je stanoveno, že “Rada rozhoduje jednomyslně” (např. čl. 19 a 21 Smlouvy o fungování EU), je toto ustanovení chápáno tak, že že pro musí být všechny odevzdané hlasy (https://www.consilium.europa.eu/cs/council-eu/voting-system/). V případě hlasování Evropské rady, při kterém je jednomyslnosti dosaženo dokonce i v případě, kdy se někteří zástupci zdrží hlasování. | ||||||||||||||||||||
8 | 13 | 16 | a | 53/2019 | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/urk/urk_zapis_2019-12-19.pdf | ANO | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/rrr/rr_zapis_2020-03-21.pdf | Platí | ZO, která má v době volby delegátů pouze 2 členy, nemůže zvolit delegáta na sjezd, přestože by podle počtu členů v rozhodný den podle § 14 odst. 4 JŘ nárok na delegáta měla. | Bez odůvodnění | |||||||||||||||||||
9 | 8 | 27/2016 | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/urk/urk_zapis_2016-04-06.pdf | ANO | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/rrr/rr_zapis_2016-09-03.pdf | Platí | Z textu stanov nelze vyvodit žádná práva (ani povinnosti) čestných členů SZ, kteří nejsou členy / členkami SZ. Zároveň z textu stanov SZ nelze vyvodit žádnou úpravu práv a povinností těch čestných členů a členek SZ, kteří / které jsou zároveň členy a členkami SZ. Samotné čestné členství je nutné vnímat toliko jako symbolické uznání zásluh o rozvoj SZ, které nezakládá žádná práva. | Vzhledem k tomu, že čestné členství je ve stanovách SZ pojednáno v článku 9 a to zcela odděleně od institutu členství i příznivectví členství (článek 9 x články 3,4,6 a 7) a ani z textu stanov nelze mezi členstvím a čestným členstvím vyvodit žádnou přímou souvislost, je nutné je považovat za zcela oddělené instituty. Proto je nutné otázku po právech a povinnostech čestných členů a členek formulovat zvlášť pro členy/členky a nečleny/nečlenky SZ. Z tohoto důvodu byl podnět formulován do těchto otázek: 1. Jaká práva a povinnosti náleží čestnému členovi / čestné člence SZ, který / která zároveň není členem / členkou SZ? 2. Má čestné členství vliv na rozsah práv a povinností členů a členek SZ? Zmíněný článek 9 čestným členům a členkám SZ žádná práva nepřiznává (a neukládá žádné povinnosti) a nečiní tak ani žádný jiný vnitřní předpis. ÚRK se proto domnívá, že není v její pravomoci tato práva (a povinnosti) jakýmkoliv způsobem dovozovat například z práv a povinností členů či příznivců SZ. I v případě, že by ÚRK chtěla přiznat čestným členům a členkám například práva, případně i povinnosti příznivců, brání tomu skutečnost, že tato práva jsou vázána na příslušnost ke konkrétní ZO, která čestným členům a členkám bez (řádného členství v SZ) chybí. | |||||||||||||||||||||
10 | 24 | 4 | 22/2014 | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/urk/urk_zapis_2014-06-24.pdf | NE | NEPROJEDNÁNÍ Z DŮVODU NEPŘÍTOMNOSTI ČLENŮ ÚRK https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/rrr/rr_zapis_2015-04-11.pdf | Nikdy nebylo postoupeno RR, takže to neplatí | Dle čl. 24 odst. 4 Stanov SZ zodpovědnost za jmenování vedoucí/vedoucího odborné sekce (dále jako „OS“) nese předsednictvo Strany zelených (dále jako „PSZ“). Jmenování vedoucí/vedoucího OS je možné pouze na základě návrhu příslušné OS, přičemž v případě, že z příslušné OS vzejde více než jeden návrh na jmenování vedoucí/vedoucího OS, je na PSZ z obdržených nominací vybrat a jmenovat vedoucí/vedoucího OS. Při výběru se přitom řídí kritérii uvedenými v bodu 3.6 Řádu OS ÚRK | 24. 6. 2014 3/3 (tedy kritérii odbornosti, podpory mezi členkami/členy OS, schopnosti OS řídit a předkládat výsledky její činnosti vnitrostranické veřejnosti i navenek). | Kompetenci jmenovat vedoucí/vedoucího OS svěřují Stanovy SZ PSZ. PSZ je v tomto případě povinno řídit se návrhem OS. Návrh na jmenování vedoucího/vedoucí OS ze strany OS vůči PSZ je obdobou stanoviska OS. V tomto případě se postupuje dle bodu 4.6 Řádu OS: „rozhodnutí o stanovisku OS se přijímá konsenzem a v případě jeho absence indikativním hlasováním. Za stanoviskem, k němuž se přiklonila většina, je připojeno i alternativní stanovisko. Všechna stanoviska jsou doplněna samostatnou důvodovou zprávou.“ V případě, kdy nad návrhem vedoucí/vedoucího OS nepanuje v OS jednoznačná shoda, a stanovisko o nominaci není přijato konsenzem, zašle příslušná OS návrhy všech nominantů/nominantek na pozici vedoucí/vedoucího OS PSZ a výsledky indikativního hlasování. PSZ následně postupuje analogicky dle bodu 3.6. Řádu odborných sekcí, kdy PSZ nominace vedoucí/ /vedoucího vzešlé z OS posuzuje z pohledu odbornosti, podpory mezi členkami/členy OS, schopnosti OS řídit a předkládat výsledky její činnosti vnitrostranické veřejnosti i navenek. | ||||||||||||||||||||
11 | 17 | 5 | h) | 44/2012 | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/urk/urk_zapis_2012-10-02.pdf | ANO | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/rrr/rr_zapis_2013-02-24.pdf | Platí | Návrh výkladu stanov předložený ÚRK je Republiková rada podle čl. 17 odst. 3 písm. g) oprávněná pouze schválit ve znění navrženém ÚRK, nebo tento výklad zamítnout. | Novelou Stanov SZ, účinnou od 30. 1. 2012, došlo k úpravě kompetencí stranických orgánů při podávání závazných výkladů stanov, resp. vnitřních předpisů SZ. Nově je podává Republiková rada na návrh Ústřední revizní komise [čl. 17 odst. 3 písm. g) a čl. 22 odst. 11 písm. a) Stanov SZ]. Poprvé k využití této nově sdílené kompetence došlo na jednání RR dne 1. 9. 2012, kdy se zabývala celkem osmi návrhy ÚRK. Z nich čtyři schválila v předložené podobě. Ke dvěma dalším přijala pozměňovací návrh a následně se většina hlasujících členů vyslovila pro přijetí výkladu ve znění těchto pozměňovacích návrhů. Ke zbývajícím dvěma návrhům nepřijala RR žádné usnesení, když hlasovala pouze o jejich schváleních, pro která se ani v jednom případě nevyslovila kladně nadpoloviční většina hlasujících. Již v průběhu uvedeného jednání vyvstala otázka, jak vykládat popsanou novou kompetenci RR, konkrétně zda je RR oprávněna návrhy ÚRK pouze schvalovat, resp. zamítat, nebo je toto oprávnění natolik široké, že předložené návrhy může také měnit. Při hledání odpovědi na tuto otázku vycházela ÚRK z následujících úvah: (1) ÚRK se domnívá, že z jazykového výkladu stanov SZ vyplývá, že slovy „na návrh“ v čl. 17 odst. 3 písm. g) je míněno formulování konkrétního znění výkladu, jenž má být buď přijat, nebo zamítnut. Pokud by tomu totiž bylo opačně, mohla by ÚRK své návrhy RR formulovat velmi vágně (např. ÚRK se domnívá, že je potřeba vyložit čl. XY stanov SZ.) bez další konkretizace a odůvodnění návrhu výkladu. Bylo by pak předmětem práce RR příslušné části Stanov SZ analyzovat a tato výkladová usnesení včetně odůvodnění formulovat. ÚRK se domnívá, že takový postup nebyl stanovodárcem zamýšlen, neboť tato činnost je mimo kapacitu a možnosti RR jakožto výkonného orgánu. V případě, že by platilo, že RR je oprávněna pozměňovacími návrhy měnit usnesení ÚRK, dostala by se ÚRK do pozice určitého sekretariátu RR, který jí připravuje podklady pro jednání. ÚRK se však domnívá, že vzhledem k rozdělení kompetencí (resp. paralelně k dělbě mocí ve státě) těchto vrcholných orgánů SZ je třeba, aby si ÚRK zachovala pozici nejvyššího revizního orgánu v jasně definované pozici vůči orgánu výkonnému. ÚRK se proto domnívá, že je zapotřebí tyto kompetenční mantinely vymezit tak, aby byla zachována nezávislost a váha rozhodování ÚRK, a zároveň bylo umožněno zapojení RR do procesu výkladu vnitřních předpisů SZ. ÚRK tím však neodmítá možnost, aby RR korigovala navržená výkladová stanoviska, a to tím způsobem, že v případě nesouhlasu RR s navrženým výkladem RR takový návrh výslovně zamítne a zároveň přiloží odůvodnění svého nesouhlasu. Toto odůvodnění tak poskytne ÚRK možnost opětovně zhodnotit danou záležitost a navrhnout případně korigované znění výkladového usnesení. ÚRK je velmi nakloněna takovéto formě spolupráce a v návaznosti na to již přijala usnesení, v nichž pověřuje svou členku a člena, aby opětovně přezkoumali ty návrhy výkladových usnesení, které RR neschválila. Stanou se tak předmětem dalšího projednání v ÚRK a vzejde z nich opětovné podání návrhu RR. V případě dvou zmíněných návrhů výkladových usnesení se však nemůže ÚRK opřít o odůvodnění vzešlé z RR, které by v přezkoumání návrhu výkladového usnesení velmi pomohlo, neboť výsledky hlasování o zmíněných usneseních poměrem 4:6:16, resp. 7:2:16 nesvědčí pro jednoznačný názor RR v těchto otázkách, což formulaci úprav návrhu výkladových usnesení do jisté míry komplikuje. (2) Stanovy SZ v čl. 22 odst. 4 písm. e) připouštějí, aby revizní orgány SZ rušily rozhodnutí orgánu, pokud tímto rozhodnutím dochází k závažnému porušení stanov nebo jiného stranického předpisu. V krajním případě si tak lze představit situaci, kdy RR přijme závazný výklad Stanov SZ, jenž vznikne pozměněním návrhu, který předložila ÚRK. Dospěje-li však poté ÚRK k názoru, že se jedná o rozpor se zněním Stanov SZ či jiného stranického předpisu, může takové usnesení RR zrušit, avšak bez nahrazení rozhodnutím vlastním. Z toho lze dovodit, že Stanovy SZ ponechávají ÚRK poměrně široké kompetence jako orgánu, který je primárně odpovědný za soulad rozhodnutí orgánů SZ (včetně RR) se Stanovami SZ a dalšími předpisy. (3) Navíc, ve výše uvedené situaci může nastat stav, kdy nebude schválen žádný závazný výklad, ani nebude závazné vodítko k tomu, jaký výklad je RR případně schopna schválit. Protože ÚRK nemůže stranickým subjektům upřít „výkon práva“, pokud se na ni obrátí, musela by v takové situaci postupovat pomocí nezávazného výkladu, potenciálně rozdílného v každém jednotlivém případě, což by snižovalo předvídatelnost „vnitrostranického práva“. Na základě výše uvedených úvah se ÚRK přiklonila k návrhu výkladu Stanov SZ, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. | |||||||||||||||||||
12 | 22,28 | 13, 3 | 33/2012 | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/urk/urk_zapis_2012-06-13.pdf | ANO | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/rrr/rr_zapis_2012-09-01.pdf | Platí, předposlední věta vtělena do stanov | Pokladníci na všech úrovních organizační struktury SZ vykonávají volenou funkci, nejsou však stranickým orgánem. Zaměstnanci SZ, kteří jsou členy SZ, mohou být zvoleni pokladníkem ZO, MO či KO a vykonávat tyto funkce, pokud není součástí náplně práce daného zaměstnance SZ rozhodování o finančních operacích, které jsou předmětem účetní evidence organizační jednotky, v níž by vykonával funkci pokladníka. Členové revizních orgánů mohou vykonávat funkci pokladníka ZO, MO či KO, vždy však musí být dodržena zásada, aby výkon funkce pokladníka organizační jednotky nepodléhal prvoinstančně kontrole revizního orgánu, jehož je daný pokladník členem. Tímto výkladem se ruší předchozí výkladové usnesení ÚRK 01.05/2008. | Organizační struktura SZ je definována v čl. 12 Stanov SZ, kde jsou taxativně vyčteny všechny orgány SZ. Pokladníci na všech úrovních organizační struktury SZ tedy nejsou orgánem strany, nýbrž toliko volenou funkcí. Zaměstnanci SZ dle čl. 28 odst. 3. Stanov SZ nemohou být voleni či jmenováni do žádného orgánu strany, to jim však nebrání ve výkonu volené funkce pokladníka. S ohledem na efektivitu práce a časové úspory je naopak žádoucí, aby zaměstnanci SZ, kteří jsou zároveň členy SZ, funkce pokladníků vykonávali. Vždy však musí být dbáno na důsledné oddělení správce a plátce rozpočtu příslušné organizační jednotky. Je tedy nepřípustné, aby např. krajský manažer pověřený správou rozpočtu působil zároveň ve funkci pokladníka dané KO. Členové revizních orgánů dle čl. 28 odst. 3. Stanov SZ mohou být členy pouze jediného revizního orgánu a toto jejich členství v revizním orgánu je neslučitelné s členstvím v jiných orgánech strany. Jelikož výkon funkce pokladníka ZO, MO či KO nezakládá členství v jiném orgánu, je přípustné, aby členové revizních orgánů jako pokladníci působili. Avšak kumulace funkce pokladníka a členství v revizním orgánu na stejné úrovni organizační struktury není přípustné. Výkladové usnesení ÚRK 01.05/2008 zakazovalo výkon funkce pokladníka organizační jednotky zaměstnanci SZ, jehož pracovní pozice byla pojmenována „krajský manažer“. Nově se neposuzuje název pracovní pozice, nýbrž náplň pracovní činnosti všech zaměstnanců SZ bez výjimky. | ||||||||||||||||||||
13 | 3/11/23 | 1,17, | e), , | 20/2011 | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/urk/urk_zapis_2011-11-22.pdf | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Případný souběh rozhodčího a smírčího řízení a procesu udělování výjimky PSZ je podle článků 3, 11 a 23 Stanov SZ možný. | https://drive.google.com/file/d/0B_EzRCTQDKKOUHhTU2hCRkcwYVk/view?usp=sharing | |||||||||||||||||||
14 | 3 | 1 | 27/2006 | 8/ 7/ 2006 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | ÚRK konstatuje, že dle čl. 20 odst. 2 Listiny a § 1 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, mohou být členy politických stran jen občané, čímž se ve smyslu čl. 42 odst. 1 Listiny rozumí pouze občané České republiky. Platná právní úprava tedy možnost členství jiných osob než občanů ČR neumožňuje a stanovy SZ tuto úpravu musí respektovat. Návrh výkladu, že „Po vstupu České republiky do Evropské unie se v souladu s unijním právem za 'občana ČR' považuje také osoba s občanstvím členského státu EU, která má na území ČR trvalý pobyt.“ je v rozporu s čl. 42 odst. 1 Listiny. Cizozemští zájemci o členství v SZ mohou proto být až do změny právní úpravy pouze příznivci SZ dle čl. 10 odst. 1 písm. b) stanov. | – | – | |||||||||||||||||||
15 | 5 | 2 | 32/2010 | 13/ 7/ 2010 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Členská schůze ZO může odmítnout vzít na vědomí přestup člena s bydlištěm v místě působnosti ZO (čl. 5 odst. 2. Stanov SZ) pouze v případě, pokud přestupující člen není schopen doložit trvalé bydliště v místě ZO. V opačném případě má i samotné projednání přestupu, byť bez formálně přijatého usnesení, účinek "vzetí na vědomí" dle čl. 5 odst. 2. Stanov SZ. | – | – | |||||||||||||||||||
16 | 6 | 1 | d | 16/2005 | 4/ 3/ 2005 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | ÚRK konstatuje, že volený člen stranického orgánu nesmí odmítnout příjem dopisu (ani elektronického) od členů v působnosti jeho orgánu, pokud tento dopis obsahuje návrhy, dotazy nebo stížnosti (viz. čl. 6/1d stanov) v jeho kompetenci. | E-mailová komunikace je formou komunikace rovnocennou s „klasickou poštovní“ komunikací. Vzhledem k tomu, že e-mailová komunikace je poměrně frekventovaná a mohlo by dojít k přehlédnutí podnětu, mělo by být z e-mailu zjevné, že se jedná o návrh, dotaz či stížnost. | – | ||||||||||||||||||
17 | 10 | 1 | 02.02/2007 | 20/ 3/ 2007 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Stanovy SZ v platném znění nevylučují možnost, aby příznivcem SZ byl i člen jiné politické strany. Vzhledem k povaze věci však ÚRK považuje za vhodné, aby se znění stanov v tomto směru zpřísnilo. | – | – | |||||||||||||||||||
18 | 13 | 2 | 17/2010 | 6/ 5/ 2010 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Jelikož statutární město Olomouc není členěno na územně samosprávné městské části (městské obvody), může v něm působit toliko jedna základní organizace, ZO Olomouc. | – | – | |||||||||||||||||||
19 | 13 | 4 | nečíslováno | 23/ 7/ 2008 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Nepřesné označení ZO neúplným názvem obce či její části není důvodem ke konání nové ustavující schůze. | Formální vady spojené s nepřesným označením ZO a oběhem dokladů při jejím vzniku se řeší v průběhu evidence ZO u HK. | – | |||||||||||||||||||
20 | 13 | 8 | 37/2006 | 4/ 8/ 2006 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Usnesení městské organizace nemůže zasahovat do pravomocí základní organizace stanovených v čl. 13 odst. 8 Stanov SZ. | – | – | |||||||||||||||||||
21 | 13 | 11 | b | 25/2010 | 6/ 5/ 2010 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Předseda základní organizace, v níž je ustavena rada základní organizace, je povinen svolat jednání RZO tak, aby se konalo nejpozději dva měsíce po předchozím jednání. Tato povinnost není ovlivněna případným konáním členských schůzí této ZO. | Je-li RZO ustavena (čl. 13 odst. 10 Stanov), je jakožto výkonný orgán ZO nadána pravomocemi a povinnostmi podle čl. 13 odst. 9. Stanov, které nemají jiné orgány ZO, tedy ani členská schůze. Z čl. 13 odst. 13. Stanov („[...] Rada ZO [se schází] nejméně jedenkrát za dva měsíce.“) vyplývá právo členů RZO účastnit se aktivně jednání tohoto výkonného orgánu nejméně jednou v uvedené dvouměsíční periodě, a tím i povinnost předsedy ZO toto jednání řádně svolávat. Vnitřní předpisy SZ však nebrání svolat jednání RZO na tentýž den nebo na totéž místo jako členskou schůzi ZO, například v předstihu několika desítek minut, na jednání se zabývat agendou RZO a o výsledcích následně informovat členskou schůzi (nejde-li o oficiálně předkládané materiály, které se členům ZO zasílají v předstihu dle §3 odst. 3 Jednacího řádu); uvedený postup je ostatně v několika ZO obvyklý. | |||||||||||||||||||
22 | 13 | 16 | a | nečíslováno | 26/ 9/ 2008 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Tříměsíční lhůta stanovená v čl.13 odst. 14 písm. a) Stanov počíná běžet od okamžiku, kdy je prokazatelné, že počet členů ZO klesl pod 3. Konkrétně tedy od data: – úmrtí, – prohlášení za mrtvého, – doručení písemného prohlášení základní organizaci o vystoupení člena, – nabytí právní moci rozhodnutí o ztrátě způsobilosti k právním úkonům, – vstupu do jiné politické strany nebo hnutí. | K doručení písemného prohlášení ZO o vystoupení člena: Pokud toto prohlášení je doručeno jinému stranickému orgánu, tento jej neprodleně základní organizaci doručí. | – | ||||||||||||||||||
23 | 13 | 1/2006 | 13/ 1/ 2006 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | První věta stále platí | ÚRK konstatuje, že podle současného znění stanov SZ mohou ZO ve statutárních městech nést název jedné z městských částí (obvodů), nikoliv statutárního města jako celku. Vznik ZO Plzeň 1 – Vinice nebyl v rozporu se stanovami. ÚRK považuje za politováníhodnou skutečnost, že vznik této ZO proběhl bez dohody se ZO Plzeň-město, má však za to, že šlo spíše o nedorozumění. ÚRK proto považuje za vhodné uvést situaci do souladu se stanovami takto: RKO svolá městskou konferenci za účasti ZO Plzeň město a ZO Plzeň 1 – Vinice, kde bude dohodnuto nové organizační členění SZ ve statutárním městě Plzni. | – | – | ||||||||||||||||||||
24 | 15 | 9 | b | 14/2010 | 6/ 5/ 2010 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | ÚRK konstatuje, že ve smyslu čl. 15 odst. 8. písm. b Stanov svolává schůze RKO předseda KO. Svoláním se rozumí stanovení místa, času a návrhu programu jednání. Vykonává-li předseda KO svoji funkci a nepověřil-li jinou osobu svoláním schůze RKO, pak setkání i nadpolovičního počtu členů RKO není schůzí RKO. | – | – | ||||||||||||||||||
25 | 16 | 9 | 27/2010 (3. část) | 13/ 7/ 2010 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Poslat seznam zvolených delegátů do HK není privilegium předsedy KO, ale jeho povinnost. Nahlásit delegáty do HK tedy může platně i kdokoliv jiný, pokud dodrží stanovenou 21-denní lhůtu a další povinnosti vyplývající ze stanov a jednacího řádu. | – | – | |||||||||||||||||||
26 | 16 | 12 | g | 27/2005 | 12/ 5/ 2005 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Podle mě už to neplatí, ale nejsem si jist. | ÚRK konstatuje, že PSZ ani RR nemohou omezovat výkon funkce, kterou členovi SZ svěřil sjezd. Pravomoc zastupovat SZ v EGP je pravomocí zahraniční, a proto v kompetenci člena PSZ pro zahraničí. V případech, kdy schůze EGP probíhá na úrovni a za účasti předsedů stran, pak samozřejmě SZ zastupuje její předseda. Pokud je funkce člena PSZ pro zahraničí neobsazena, může do doby nejbližšího sjezdu zastupováním v EGP pověřit jiného člena PSZ Republiková rada. ÚRK současně vyzývá PSZ, aby co nejdříve schválilo koncepci a pravidla zahraniční práce. | – | – | ||||||||||||||||||
27 | 16 | 12 | per rollam 17. 2. 2007 | 7/ 2/ 2007 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | To asi neplatí, ale možná je to třeba revokovat? Nově je platnost stanov posunutá o dost později. | Pokud sjezd SZ schválí změnu stanov, kterou se mění struktura orgánů volených sjezdem, provede volbu do těchto orgánů tentýž sjezd, pokud není platnost příslušného ustanovení odložena. | Obecně platí, že schválené změny stanov jsou platné okamžikem přijetí příslušného usnesení, pokud není uvedeno jinak. S přihlédnutím k ustanovení § 8 odst. 14 a také § 16 odst. 1 a 2 Jednacího řádu SZ lze jako rozhodný okamžik účinnosti usnesení sjezdu označit ukončení jednání sjezdu. Registrací u Ministerstva vnitra nabývají změny stanov obecné účinnosti a je tím stvrzováno, že stanovy nejsou v rozporu s požadavky zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích. Avšak co se týče těch ustanovení, která upravují strukturu orgánů volených sjezdem, je nutno je označit jako specifická. Zde nezbývá než chápat jejich platnost i účinnost jako okamžitou (pokud není výslovně odložena), protože jedině sjezd může příslušnou volbu vykonat. Pokud by totiž sjezd změnil např. ustanovení o počtu členů PSZ a zároveň by neprovedl volbu do tohoto orgánu, pak by se dostala skutečnost do rozporu s novým a oficiálně registrovaným zněním stanov. Vzhledem k tomu, že se jedná o strukturu volených orgánů strany, která je výhradně vnitřní věcí strany, protože není omezena podmínkami stanovenými v §§ 1 – 6 výše uvedeného zákona, nejedná se o ustanovení, která by mohla být příčinou odmítnutí registrace změny stanov. Analogicky i u nižších orgánů strany lze během jedné konference resp. členské schůze usnesením změnit strukturu příslušné rady a hned podle nově schváleného modelu provést volbu. V neposlední řadě lze na podporu odůvodňovaného výkladu uvést i příklad ustavujícího sjezdu, kde jsou vždy zároveň schvalovány stanovy a podle nich voleny příslušné orgány. Teprve následně jsou stanovy podány k registraci. Z výše uvedeného lze také dovodit, že obdobný výklad platí i pro způsob volby. Pokud sjezd schválí změnu způsobu volby, volí se následně již podle schválené změny. | – | |||||||||||||||||||
28 | 28 | 11 | 25/2012 | https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/urk/urk_zapis_2012-05-01.pdf | Bylo přijato po pozměňovacím návrhu na RR, takže je otázka, za to platí, protože na příští RR se RR usnesela, že pozměňovací návrhy podávat nemůže. https://wiki.zeleneforum.cz/zapisy/rrr/rr_zapis_2012-09-01.pdf | Při dodatečné volbě členů/náhradníků na uprázdněná místa v kolektivním orgánu voleného volbou vícemandátového orgánu (§ 21 Jednacího a volebního řádu SZ) se postupuje taktéž volbou do vícemandátového orgánu, a to i v případě, že je volen pouze jeden člen či členka nebo náhradník či náhradnice orgánu. | § 21 Jednacího a volebního řádu SZ upravuje volbu do vícemandátového orgánu, která se svým charakterem odlišuje od volby do jednomandátového orgánu podle § 20 Jednacího a volebního řádu SZ. V případě „dovolby“ do vícemandátového orgánu, kdy je volen pouze jeden člen či členka (resp. náhradník či náhradnice), se sice charakter volby blíží volbě do jednomandátového orgánu (dle § 20 JaVŘ), i v tomto případě se použije §21 JaVŘ, protože typ volby se odvíjí od typu orgánu, do kterého „dovolba“ probíhá. Tímto se zároveň dodrží rovné podmínky volby členů daného orgánu. | ||||||||||||||||||||||
29 | 17 | 2 | c | nečíslováno | 25/ 8/ 2007 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Mandát člena republikové rady zvoleného krajskou organizací není dotčen pozastavením činnosti této krajské organizace. | 1. Na základě předpokládaného dopadu pozastavení činnosti KO, kdy toto pořádkové opatření nepostihuje žádnou ze ZO tohoto kraje, lze per analogiam dovodit, že žádná jiná úroveň než krajská by neměla být pozastavením činnosti KO postižena - členové RR (zvoleni KK) fungující na jiné organizační úrovni se takto svou působností vymykají dění na krajské úrovni 2. členové RR zvolení KK byli zvoleni zcela jinou KK – postihovat tyto členy v souvislosti s aktuálními neshodami napříč krajskou organizací by znamenalo nerespektovat organizační strukturu SZ (viz čl. 12, bod 1 Stanov) | – | ||||||||||||||||||
30 | 17 | 7 | 01.01/2008 (1. část) | 25/ 1/ 2008 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Čl. 17/3 Stanov určuje pravomoce RR jakožto nejvyššího výkonného orgánu mezi Sjezdy. které jsou dále specifikovány v písm. a), b), c). RR, jejíž součástí je dle čl. 17/2 písm. c) i PSZ, při svém zasedání nepřebírá kompetence PSZ. | Při svém rozhodování se ÚRK opírala o usnesení č. 2007.06.13 ze dne 7.10.2007: "ÚRK konstatuje, že rozhodnutí RR, která nejsou vyjmenována ve výlučných pravomocech RR (Stanovy, čl.17/3c,d), mají povahu politického doporučení, které má PSZ realizovat."" Pravomoci RR jsou uvedeny v článku 17 Stanov, přičemž její kompetence lze ve smyslu tohoto článku určit jako : základní /nepřenosné na jiný orgán strany/ – realizovat politický program a ostatní závěry sjezdu SZ; s pověřením sjezdu schvalovat vnitrostranickou legislativu; volební /včetně kandidátek/ a rozpočtové záležitosti strany delegační – pověřovat PSZ realizací svých usnesení Protože jsou pravomoci RR v článku 17, odst. 3, body c,d uvedeny taxativně a tímto jasně ohraničeny, nelze než v ostatních případech odkázat na pravomoci dalšího výkonného orgánu s celostátní působností – PSZ, na což pamatuje článek 18, odst. 2, bod g) Stanov "PSZ řeší veškeré další záležitosti, které nejsou v pravomoci jiného orgánu SZ"; odstavec 3, zejména body a), b), c), d), e), f). a g) pak dále definují postavení předsednictva SZ jakožto exekutivního orgánu celostátní úrovně. | – | |||||||||||||||||||
31 | 17 | 5 | 06.13/2007 | 6/ 10/ 2007 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | ÚRK konstatuje, že rozhodnutí RR, která nejsou vyjmenována ve výlučných pravomocech RR (Stanovy, čl.17/3c,d), mají povahu politického doporučení, které má PSZ realizovat. | Pravomoci RR jsou uvedeny v článku 17 Stanov, přičemž její kompetence lze ve smyslu tohoto článku určit jako : základní /nepřenosné na jiný orgán strany/ – realizovat politický program a ostatní závěry sjezdu SZ; s pověřením sjezdu schvalovat vnitrostranickou legislativu; volební /včetně kandidátek/ a rozpočtové záležitosti strany delegační – pověřovat PSZ realizovací svých usnesení Protože jsou pravomoci RR v článku 17, odst. 3, body c,d uvedeny taxativně a tímto jasně ohraničeny, nelze než v ostatních případech odkázat na pravomoci dalšího výkonného orgánu s celostátní působností – PSZ, na což pamatuje článek 18, odst. 2, bod g) Stanov “PSZ řeší veškeré další záležitosti, které nejsou v pravomoci jiného orgánu SZ“; odstavec 3, zejména body a), b), c), d), e), f). a g) pak dále definují postavení předsednictva SZ jakožto exekutivního orgánu celostátní úrovně. | – | |||||||||||||||||||
32 | 22 | 4 | e | 18/2009 | 30/ 1/ 2009 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Stanovy a ostatní předpisy mají sloužit k tomu, aby činnost strany probíhala podle určitých pravidel. Vzhledem k řadě rozporů některých ustanovení a nejednoznačnosti výkladu dochází k tomu, že jsou pravidla porušována. Jak je známo i z právní praxe při uplatňování zákonů, ne každé porušení litery zákona, a to platí zejména pro procesní záležitosti, znamená automaticky neplatnost usnesení popř. nutnost jeho zrušení nebo uložení sankce. Vždy je nutné vážit následky takového kroku. Povinnost přistoupit ke zrušení chybného usnesení resp. k jinému opatření nastává pouze tehdy, pokud by ponecháním statu quo mohla vzniknout někomu újma nebo by byl zkrácen ve svých právech. | - | – | ||||||||||||||||||
33 | 28 | 1 | 01.07/2008 | 25/ 1/ 2008 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano Druhá věta | ÚRK konstatuje, že mandát RKO Jihočeského kraje jako celku vyprší konáním další KK, tj. dne 28.1.2008. ÚRK konstatuje, že navyšování počtu členů jakohokoli orgánu není přípustné bez nové volby celého orgánu. | Podnět RKO Jihočeského kraje se váže k možnosti početně rozšířit stávající Radu krajské organizace bez ohledu na termín jejího vzniku (volby na Krajské konferenci). ÚRK v tomto spatřuje riziko možného neoprávněného prodlužování mandátu členů Rady krajské organizace, což naráží na čl. 28, odst. 1 Stanov („Funkční období všech orgánů strany je dvouleté)“. Z tohoto důvodu je zapotřebí (při potřebě jakkoliv měnit počet členů daného orgánu) provést volbu nového orgánu jako celku. | – | |||||||||||||||||||
34 | 28 | 1 | 01.08/2008 | 25/ 1/ 2008 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Výkon funkce předsedkyně ZO je slučitelný s výkonem funkce předsedkyně odborové organizace. | Ani Stanovy SZ, ani Stanovy Odborového svazu pracovníků ve školství /viz: http://www.skolskeodbory.cz/index.php?rub=1&act=doku/ nezakazují angažovat se souběžně v některé ze zmíněných organizací. Může sice nastat situace, kdy vzhledem k zastávané pozici v obou společenských organizacích může dojít ke střetu zájmů – pak ovšem záleží na uvážení dotyčné/ho, jak situaci vyhodnotí a jakou strategii dalšího postupu zvolí. | – | |||||||||||||||||||
35 | 28 | 11 | nečíslováno | 14/ 10/ 2004 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Je- li člen SZ zvolen náhradníkem do libovolného orgánu a poté zvolen členem jiného orgánu a mezi těmito orgány je neslučitelnost funkcí, pak v případě, že do prvně jmenovaného orgánu má nastoupit z titulu svého náhradnictví, rozhodne se na výzvu předsedy orgánu, do kterého má nastoupit, zda tuto funkci přijímá. Toto oznámení o přijetí či nepřijetí funkce musí být písemné, podepsané a doručené ve lhůtě ve výzvě stanovené. Funkce vzniká dnem doručení přijetí tohoto oznámení předsedovi příslušného orgánu. | ÚRK vychází ze skutečnosti, že náhradnictví není členstvím v orgánu, ale pouhou potencí k tomuto členství, nelze tedy na tento případ analogicky vztáhnout usnesení ÚRK ze dne 25. 5. 2004. Z důvodu odstranění případných nejasností ve složení orgánu (počtu členů, usnášeníschopnosti atd.) vzniká členství až dnem doručení oznámení o přijetí funkce, nikoli zpětně. | – | |||||||||||||||||||
36 | 28 | 9 | 15/2010 | 6/ 5/ 2010 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano | Dle čl. 28 odst. 9 Stanov požádají-li o to nejméně 2/5 členů jakéhokoliv orgánu SZ, musí být tento svolán ve lhůtě do 30 dnů. V případě RKO tak činí předseda KO, který určuje čas, místo a návrh programu. Pokud je nečinný a jednání v této lhůtě nesvolá, přebírá v tomto ohledu jeho funkci nejbližší nadřízený orgán. V tomto případě PSZ (viz. čl. 28 odst. 13 Stanov). | – | – | |||||||||||||||||||
37 | 28 | 1 | 43/2009 (1. část) | 27/ 4/ 2009 | Před 2012 se nedělalo | Před 2012 se nedělalo | Ano, příslušná ustanovení z JŘ vyřazena, řeší 28/1 stanov | Usnesení orgánu SZ je platné v okamžiku jeho schválení. Pokud není jeho účinnost stanovena přímo v usnesení, je toto usnesení účinné rovněž v okamžiku schválení, s výjimkou případů popsaných v § 16 odst.1 a 2 Jednacího řádu SZ. Platnost a účinnost usnesení není časově vázána na ověření zápisu ani na případné odvolání k RSO či podnět k přezkoumání revizním orgánem. | Stanovy popř. další vnitřní předpisy stanoví, za jakých podmínek se považuje usnesení orgánů SZ za schválené. Až na případy specifikované v Jednacím řádu SZ neuvádí vnitřní předpisy explicitně, kdy nastává účinnost usnesení. Proto je nutno obecně vázat účinnost usnesení k okamžiku jejich schválení. Výše zmíněná ustanovení JŘ SZ se týkají pozbytí mandátu odstoupením popř. odvoláním z funkce a získání funkce volbou. V těchto případech nabývají účinnosti tato usnesení (resp. volba) okamžikem skončení jednání příslušného orgánu. Nutno zdůraznit, že toto se netýká zbavení funkce jako pořádkového opatření. [...] Co se týče pořádkových opatření, i pro tato usnesení platí, že jsou účinná v okamžiku schválení. To lze dovodit ze znění čl. 11 odst. 12 Stanov SZ, podle něhož nemá případné odvolání odkladný účinek. Pokud by měla účinnost pořádkového opatření nastat okamžikem doručení, muselo by to být ve Stanovách výslovně uvedeno. Institut doručení rozhodnutí o pořádkovém opatření má význam toliko pro posouzení zachování lhůty pro podání odvolání. | – | |||||||||||||||||||
38 | |||||||||||||||||||||||||||||
39 | |||||||||||||||||||||||||||||
40 | |||||||||||||||||||||||||||||
41 | |||||||||||||||||||||||||||||
42 | |||||||||||||||||||||||||||||
43 | |||||||||||||||||||||||||||||
44 | |||||||||||||||||||||||||||||
45 | |||||||||||||||||||||||||||||
46 | |||||||||||||||||||||||||||||
47 | |||||||||||||||||||||||||||||
48 | |||||||||||||||||||||||||||||
49 | |||||||||||||||||||||||||||||
50 | |||||||||||||||||||||||||||||
51 | |||||||||||||||||||||||||||||
52 | |||||||||||||||||||||||||||||
53 | |||||||||||||||||||||||||||||
54 | |||||||||||||||||||||||||||||
55 | |||||||||||||||||||||||||||||
56 | |||||||||||||||||||||||||||||
57 | |||||||||||||||||||||||||||||
58 | |||||||||||||||||||||||||||||
59 | |||||||||||||||||||||||||||||
60 | |||||||||||||||||||||||||||||
61 | |||||||||||||||||||||||||||||
62 | |||||||||||||||||||||||||||||
63 | |||||||||||||||||||||||||||||
64 | |||||||||||||||||||||||||||||
65 | |||||||||||||||||||||||||||||
66 | |||||||||||||||||||||||||||||
67 | |||||||||||||||||||||||||||||
68 | |||||||||||||||||||||||||||||
69 | |||||||||||||||||||||||||||||
70 | |||||||||||||||||||||||||||||
71 | |||||||||||||||||||||||||||||
72 | |||||||||||||||||||||||||||||
73 | |||||||||||||||||||||||||||||
74 | |||||||||||||||||||||||||||||
75 | |||||||||||||||||||||||||||||
76 | |||||||||||||||||||||||||||||
77 | |||||||||||||||||||||||||||||
78 | |||||||||||||||||||||||||||||
79 | |||||||||||||||||||||||||||||
80 | |||||||||||||||||||||||||||||
81 | |||||||||||||||||||||||||||||
82 | |||||||||||||||||||||||||||||
83 | |||||||||||||||||||||||||||||
84 | |||||||||||||||||||||||||||||
85 | |||||||||||||||||||||||||||||
86 | |||||||||||||||||||||||||||||
87 | |||||||||||||||||||||||||||||
88 | |||||||||||||||||||||||||||||
89 | |||||||||||||||||||||||||||||
90 | |||||||||||||||||||||||||||||
91 | |||||||||||||||||||||||||||||
92 | |||||||||||||||||||||||||||||
93 | |||||||||||||||||||||||||||||
94 | |||||||||||||||||||||||||||||
95 | |||||||||||||||||||||||||||||
96 | |||||||||||||||||||||||||||||
97 | |||||||||||||||||||||||||||||
98 | |||||||||||||||||||||||||||||
99 | |||||||||||||||||||||||||||||
100 |