[Heslo Zombie z publikace Filosofie jazyka a mysli: Základní pojmy, kterou sestavili Juraj Hvorecký a Tomáš Marvan.]
Filozofická zombie je hypotetický tvor, jenž postrádá fenomenální mentální stavy, v kterémkoli jiném ohledu je však nerozlišitelný od člověka. Jde o populární rekvizitu několika myšlenkových experimentů namířených proti reduktivním psycho-fyzickým koncepcím. Poprvé se filozofická zombie objevuje v [Kirk 1974], do širšího filozofického povědomí se dostává díky [Dennett 1991], především však díky [Chalmers 1996].
Aby posílily svoji přesvědčivost, pracují myšlenkové experimenty mnohdy s juxtapozicí klíčových vlastností či situací. Ve filozofii mysli mívá tato juxtapozice podobu experimentů, ve kterých jsou vedle sebe postaveny dvě bytosti, nerozlišitelné z perspektivy třetí osoby, avšak rozlišitelné z perspektivy první osoby. Zatímco první z nich je nositelem jistého mentálního stavu, druhá tento mentální stav postrádá, aniž by to však na ni mělo jakýkoli pozorovatelný vliv.
Filozofická zombie je mezním produktem tzv. qualiové mutace: procesu, při kterém dochází k neobvyklým změnám základních kvalitativních prvků subjektivní zkušenosti (qualií). Představme si zdravého filozofa Emila, který se dotkne rozpálených kamen a ucítí palčivou bolest; podrobíme-li Emila qualiové mutaci, můžeme tím vytvořit bytost, která po dotyku rozpálených kamen ucítí například lechtání, hlad nebo radost. Nyní předpokládejme, že pomocí řízené qualiové mutace dosáhneme stavu, kdy Emil po dotyku rozpálených kamen neucítí nic; Emila jsme jistých qualií zcela zbavili a Emil je tak na nejlepší cestě stát se filozofickou zombií. Pomocí qualiové mutace je možné získat různé druhy tvorů s neobvyklou subjektivní zkušeností, přičemž filozofická zombie pochopitelně patří mezi chybějící qualia.
| Chybějící Qualia: |
Je možné, aby v našem možném světě existovala dvě identická stvoření, z nichž jedno má a druhé nemá určitá qualia? |
|
| Obrácená Qualia: |
Je možné, aby v našem možném světě existovala dvě identická stvoření, jejichž qualia jsou komplementární? |
|
| Cizí Qualia: |
Je možné, aby v našem možném světě existovala dvě identická stvoření, přičemž jedno z nich má zcela unikátní qualia, zatímco to druhé nikoli? |
Role filozofické zombie v argumentačním diskurzu se různí s ohledem na interpretaci výrazu být identický. Řekli jsme, že filozofická zombie je tvor, jenž je, navzdory skutečnosti, že zcela postrádá kvalitativní mentální stavy, identický s člověkem. Tato identita, resp. nerozlišitelnost, může mít několik úrovní: můžeme pracovat se zombií, která je totálně fyzikálně identická, tj. je složena z těch samých elementárních částic. Rozložíme-li zdravého filozofa Emila na základní stavební prvky a ty znovu seskládáme do původního tvaru, může nastat situace, že nově seskládaný tvor bude qualiový mutant? Můžeme uvažovat zombii, která bude fyzikálně identická v tom smyslu, že bude vytvořena z elementárních částic stejného druhu: nahradíme-li každý Emilův atom atomem stejného druhu, může nastat situace, že tento fyzikální dvojník bude qualiový mutant? Můžeme však na druhé straně uvažovat pouze behaviorální identitu: je možné, aby tvor, jenž se chová naprosto stejně jako Emil, byl qualiovým mutantem?
Možná existence toho kterého druhu filozofické zombie je použita jako argument proti jednotlivým reduktivním psycho-fyzickým teoriím. Chcete-li například kritizovat reduktivní povahu behaviorismu, vše, co potřebujete, je behaviorálně identická filozofická zombie: pokud totiž může existovat tvor, jehož (dispozice k) chování nelze odlišit od normy, nicméně tento tvor některé mentální stavy postrádá, pak některé mentální stavy musí zkrátka být něco jiného, než jen (dispozice k) chování.
Zvláštní pozornost si
zaslouží myšlenkové experimenty s chybějícími qualii namířené proti
funkcionalismu, jmenovitě proti jeho základní tezi o vícenásobné
realizovatelnosti mentální funkce. Ve prospěch této teze bylo formulováno
několik ilustrací a myšlenkových experimentů s bizarní substrátovou variací,
které mají podpořit tvrzení, že roli hraje nikoli to, z čeho je mozek udělán,
nýbrž pouze to, jak je udělán. Tytéž myšlenkové experimenty se substrátovou
variací jsou však zároveň využívány i protistranou, kde mají dokumentovat
neúplnost funkcionalistické koncepce. Na jedné straně tak stojí funkcionalisté,
pro které je mozek udělaný ze sýra (Putnam) podporou jejich teorie, na druhé straně stojí
odpůrci, pro které je představa mozku udělaného z Číňanů (Block) či z vodovodního potrubí
(Searle) zcela
absurdní. Obě strany se tak rozcházejí v interpretaci téhož myšlenkového
experimentu: první při záměně neuronů za jejich funkcionálně ekvivalentní
jednotky nepřipouštějí žádnou změnu qualií, druzí se při témže experimentu
obávají zombifikace.
| proti behaviorismu: |
Je možné, aby v našem možném světě existovala dvě naprosto stejně se chovající stvoření, z nichž jedno má a druhé nemá určitá qualia? |
Myšlenkový experiment, v němž figuruje tvor, který dokáže absolvovat Turingův test, avšak nemá žádné kvalitativní stavy: například Čínský pokoj, Čínský národ |
||
| proti funkcionalismu: |
Je možné, aby v našem možném světě existovala dvě stvoření se stejnou funkcionální strukturou, z nichž jedno má a druhé nemá určitá qualia? |
Myšlenkový experiment, v němž figuruje tvor, jehož mozek má obvyklou strukturu, je však udělán z neobvyklého substrátu: například Silicon Chip Replacement |
||
| proti t. identity: |
Je možné, aby v našem možném světě existovala dvě stvoření se stejnými mozky, z nichž jedno má a druhé nemá určitá qualia? |
Myšlenkový experiment, v němž figuruje tvor, jehož kvalitativní stavy závisí např. na prostředí, historii, morfologii, výchově, oblíbené hlasité hudbě apod. |
Vedle kritiky parciálních teorií mysli může být filozofická zombie použita i jako argument proti fyzikalismu [Chalmers, Jackson 2001]. Vezměme do úvahy nikoli zombifikovanou kopii jediného člověka, nýbrž zombifikovanou kopii aktuálního světa se všemi jeho fyzikálními zákony, konstantami a historií. Je představa možného světa, jenž se od toho našeho liší pouze v tom, že žádná bytost nemá kvalitativní mentální stavy, rozporná? Pokud je fyzikalistická metafyzika správná, pak bychom měli být schopni tento zombie-svět vyvrátit a priori, jen a pouze na základě jeho konceptuální analýzy. V představě zombie-světa však není nic, co by naše apriorní odmítnutí podporovalo. Zombie-svět je bezrozporně myslitelný, a tudíž logicky možný, ergo fyzikalismus má poměrně vážný problém. Pro detailnější pohled viz [Picha 2005]
S jistou nadsázkou můžeme tvrdit, že filozofická zombie je odpadní produkt Turingova testu (TT). V okamžiku, kdy je myšlení nahrazeno kontrolovaným chováním, vyvstávají pochybnosti o tom, zda je toto behaviorální kritérium skutečně vyčerpávající a zda náhodou neignoruje některé podstatné vlastnosti mentálních stavů. Filozofická zombie je tvor, který absolvuje jakoukoli variantu TT, avšak jisté mentální stavy postrádá: je-li filozofická zombie možná, pak není TT dostatečnou podmínkou připisování mentálních stavů.
Chceme-li odmítnout možnou
existenci filozofické zombie, máme v zásadě k dispozici dvojí strategii. První
z nich zpochybňuje schopnost absolvovat TT bez přítomnosti kvalitativních
mentálních stavů: nemá-li bytost patřičná qualia, nedokáže svoje chování
kontrolovat tak, aby bylo nerozlišitelné od normy. Do této argumentační linie
patří i argumenty založené na neschopnosti zombie dostatečně si osvojit
přirozený jazyk, především jazykové výrazy referující ke kvalitativním mentálním
stavům, např. radovat se [Moody 1994]. A to přesto, že je tento argument
namířen spíše proti tvorům vzniklým intencionální mutací, nikoli tedy
proti filozofické zombii ve striktním smyslu slova. Druhá strategie napadá
nejen koncept filozofické zombie, nýbrž důvěryhodnost jakýchkoli
filozofických myšlenkových experimentů: naše schopnost rozlišit, co je možné a
co již nikoli - na základě bezrozporné myslitelnosti - je pochybná. Spor o možnou
existenci filozofické zombie tak má typické vyústění: obě zúčastněné strany se
obviňují z nedostatku důkazů.
Radikální postoj k filozofické zombii lze najít v [Dennett 1991]: zombie je možná, avšak nic to nedokazuje. Naše obvyklá představa tvora, který dokáže absolvovat TT, nicméně postrádá fenomenální stavy, je příliš naivní. Má-li být chování zombie skutečně nerozlišitelné od normy, musí být tato bytost schopná reprezentovat nejen svoje okolí, nýbrž i svoje vnitřní stavy. Tyto reprezentace vnitřních stavů jsou však již podle Dennetta základem fenomenálních mentálních stavů. Uvedenou kritiku je možné shrnout do podoby dilematu: buď budeme chápat filozofickou zombii úzce – tj. bez reprezentací vyššího řádu – pak ovšem ve skutečnosti nemáme co do činění s behaviorálně identickou bytostí, nebo budeme chápat zombii široce – tj. s reprezentacemi vyššího řádu – pak je však zombií každý z nás.
Ned Block, ‘Troubles with Functionalism’, in: Ned Block (ed.), Readings in the Philosophy of Psychology, Volume 1 (Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 1980), s. 268–305.
David Chalmers, The Conscious Mind: In Search of a Fundamental Theory (Oxford: Oxford University Press, 1996).
David Chalmers, Frank Jackson, ‘Conceptual Analysis and Reductive Explanation’, The Philosophical Review 110 (2001), 3, s. 315–361.
Daniel Dennett, Consciousness Explained (Boston: Little, Brown & Company, 1991).
Robert Kirk, ‘Sentience and Behavior’, Mind 83 (1974), 329, s. 43–60.
Todd C. Moody, ‘Conversations with Zombies’, Journal of Consciousness Studies 1 (1994), 2, 196–200.
Picha, M.: Chybějící qualia: strukturní analýza. (Brno: Masarykova univerzita, 2005).